Írán - tipy a triky 3
V předchozích přízpěvcích jsem se věnoval tomu, jaký boj je získat vízum na letišti v Teheránu. Je potřeba se opravdu obrnit velkou trpělivostí. Proto, abyste byli lépe připraveni a nečuměli jako pucy, klikněte na tento odkaz: viewtopic.php?f=53&t=3229 .V dalším díle jsem se rozepsal o penězích a dopravě po Íránu, jestli chcete vědět, jak se tyto věci v Íránu mají, mrkněte na následujicí odkaz: : viewtopic.php?f=29&t=3278 .
Třetí a zatím poslední přispěvek byl o ubytování a také couchserfungu v Íránu, který pro mě byl taková divoká karta výletu. Ještě jsem tam přidal bezpečnost a bylo po všem. viewtopic.php?p=18973#p18973
Dnes bude následovat další díl. Nejprve bych rád předeslal, že v Íránu jsem byl všeho všudy 13 dní, takže spousta věcí mi utekla, takže stále čekají na objevení. Vydal jsem se s kamarádem na tradiční 14-ti denní „doporučenou“ cestu dle Lonely planet (naplánovali jsme ji dříve, než jsme vůbec Lonely planet otevřeli). Jeli jsme ji v protisměru. Začali jsme v Teheránu, pak jsme přeletěli do Shirazu a ze Shirazu jsme pokračovali přes Yazd do Esfahánu. Poté jsme navštívili město Kashan a Qom a pak jsme se ocitli o trochu dřív než jsme původně chtěli opět v Teheránu. Letem světem popíši svoje dojmy (jsem si jistý, že ostatní je budou mít trochu jiné).
Teherán
Teherán je obrovské město s 14-ti milionovou populací. Je roztahaný kam oko dohlédne a to není zase tak daleko. Teherán pokračuje i tam, kam oko díky velkému smogu nedohlédne. Je to prostě velké město, kde toho pro obyčejnou turistiku tolik není, což občas není na škodu.
Co stojí za vidění je určitě velký bazar v centru, ze kterého jsem byl unešen a zárověň překvapen. Prodávají tam převážně boty a pak taky trochu zlata, šátků, trochu koření a pak zase spoustu bot a sem tam nějaký ten koberec. Je opravdu lehké se tam ztratit a je opravdu žadouc, aby se tak stalo.
Jednou z mála historických budov, co jsem navštívil v Teheránu, byl Golestan palace. Abych byl upřímný, asi bych si to odpustil. Za vstupné 150000 Riálů do objektu a pak za další poplatky do jednotlivých sekcí to moc nestojí. Mě Evropou zhýčkaného turistu to moc neoslovilo a moc se mi tam nelíbilo. Podle mě se peníze dají investovat lépe.
Kde jsem je opravdu nechal rád, tak to byla věž Milad Tower, která je šestá nejvyšší na světě a tyčí se nad severním Teheránem. Jediný zápor je ten, že se z ní špatně fotí, ale jinak je plná kladů. Je z ní vidět velká část Teheránu. Až tam budete, tak zkontrolujte, jestli česká vlajka není naopak (minule byla). Zaplatíte 150000 Riálů. Jenom se připravte, že je to nejspíš na tágo. I přes poměrně dobré a levné MHD v Teheránu, se tam sockou jednoduše dostat nedá. https://instagram.com/p/8clhdCoIeB/?tak ... s.ontheway
Další věží a i o dost známější je Azadi Tower. Jakmile si zadáte slovo Teherán a nebo dokonce Írán, tak Vám s velkou pravděpodobností vypadne fotka tohoto monumentu. Azadi Tower se nachází kousek od letiště pro vnitrostátní lety Mehrabad. Mě se tam líbilo, i když se tou dobou věž opravovala a nešlo jít nahoru. Vypadá to tam jako trochu lepší park na Jižním Městě, což my bylo sympatické (z JM pochazím ). https://instagram.com/p/8ceoY7oIYE/?tak ... s.ontheway
Teďka tu pro Vás mám takový tajný tip. Potkejte nějakého couchsurfera a poproste ho ať Vás veme na horu, která se tyčí do výše takřka 4000 metrů nad Teheránem a na kterou se dá vyjet lanovkou. Vyjedete +- 200-300 výškových metrů pod vrchol za velmi rozumných 350000 Riálů (to je skoro obdobná cena jakou dáte v letě ve Špindlu , když jedete na Medvědín). Rázem jste přes 3500 metrů vysoko, je Vám zima, motá se Vám šiška a špatně se Vám dýchá, ale stojí to za to. Je tam suprový výhled na Teherán a hlavně ruku na srdce, v jakém hlavním městě se můžete dostat lanovkou skoro do 4 tisíc metrů nad mořem? Je to na červené lince a je to konečná kdesi na severo-východě. Bohužel si jméno stanice nepamatuji. Jinak hora se jmenuje Tochal - https://en.wikipedia.org/wiki/Tochal .
Pak mám ještě jeden poslední tajný tip a to je místo, které jsem viděl bohužel asi jenom na deset minut a to chvíli před tím, než jsme vyrazili na letiště. Je to most, který se jmenuje „Tabiat bridge“ a je to pecka. Byl jsem tam pouze na pár chvil a to večer, ale myslím si, že by to stálo za delší naštěvu. Ještě odkaz na obrázek a jdeme dál: http://static.guim.co.uk/sys-images/Gua ... x1236.jpeg
Jinak Teherán je tak na dva dny, jestli máte rádi muzea tak i na víc. Já je rád moc nemám a tak jsem tam omylem strávil dny 4. Svět je prostě plný paradoxů.
Shiraz
Teď už to bude letem světem. Jedná se o historické město, o jehož historii nevím skoro vůbec nic. Leží asi šedesát kilometrů od Persopole. Persopolis je místo, které musíte navštívit, je to něco jako Tadj Mahal v Indii a nebo Eifelovka v Paříži. Takže to pro mě nebyla absolutní pecka, ale je to prostě dobré vidět a pak si to odškrtnout. Vstupné na tuto historickou pecku stálo 150000 Riálů (to je vlastně cena, která se platí všude). Za cestu tam i zpět s jedním maníkem, který nás vzal sebou, jsme utratili 800000 Riálů za dva lidi. Kousek je i Necropolis, což jsou vytesáné sochy ve skále. Dá se tam kouknout přes plot a vyrazit dál bez placení.
Jinak v samotném Shirazu se nachází hromada památek a za skoro všechny se platí 150000 Riálů. V Íránu obecně se vyplatí trochu vědět kam jdete (což my jsme absolutně nikdy netušili), protože občas za tu samou částku, co dáte za pecku jako Persopolis, uvidíte vybrakovanou mešitu a nebo bývalé vězení, kde je nyní zahrada a kde nic moc neroste (zde jsem těch peněz opravdu litoval). Takže rada je taková, běžte tam, co opravdu chcete vidět, jinak vykrvácíte na vstupném.
Co je v typické po celé zemi a co je i v Shirazu, tak je bazar. Bazar je zde opět veliký a opět tu mají všude boty a krom bot také opravdu velmi bizarní figurýny. Celkem jsme se nasmáli. Je to asi trochu úchylka Íránců. Skoro každá figurýna byla unikát. Figurýny občas neměli půlku hlavy a nebo vypadaly, že si žijí svůj disko příběh. Mrněte na exkluzivní kolekci figurýn. https://www.facebook.com/jan.machacek1/ ... 968&type=3
Co byste určitě neměli vynechat je třetí nejposvátnější místo v Íránu a to mešita nebo lépe „Shahcheragh shirne.“ Pro mě to byl jeden z největších zážitků v Íránu. Při vstupu je Vám přidělen průvodce, který vysvětluje, jak samotný komplex, tak i historii islámu a když budete zvědavý, tak i praktické věci ze života muslimů. Na konci dostanete čaj, sušenku, poměrně zajimavý džusík z divné houby a nakonec knížku, kam se můžete podespat. Pak Vás vypustí a vy si tam můžete běhat již samy. Dohromady jsme tam byli vlastně třikrát a vy tam běžte alespoň přes den a pak i večer, opravdu to stojí za to. Jak to tak bývá, ty nejlepší věci jsou zadarmo a to platí i v tomto případě. Stačí být trochu otevřený novým kulturám a o parádní zážitek je postaráno. Jinak dejte si tu práci a trochu si zagooglujte a uvidíte neskutečné množství zrcadel a stříbra na jednom místě a věřte, že v reálu to vypadá naprosto impozantně.
Yazd
Zde jsem byl asi nejspokojenější v průběhu celého výletu a logicky jsme zde strávili jenom jednu noc (pak mě to docela mrzelo). Yazd nebo minimálně jeho centrum je trochu něco jiného. Vypadá jakoby z oka vypadl nějaké mapě v Call of Duty 2 ze severní Afriky.
Yazd je pouštní město a je jedno z nejstarších na světě (ne jenom pouštních), kde se člověk hlavně v centru velmi snadno ztratí. Jsou tam uzké uličky zhruba tak akorat pro jedno auto, které sotva projede. Domy z ulice nemají takřka žádná okna. Po okolí je vidět velké množství tzv. lapačů větru. Jsou to věže, které měly dobách minulých ochlazovat místní příbytky. Věřte, že je to potřeba. Na začátku října zde teplota vystoupila až ke 36 °C a přes léto zde mají velmi snadno přes 50 °C.
V samotném městě je velmi snadné navštívit místní turistické pecky. Co mi ale uvízlo v hlavě jsou výhledy ze střech domů, nic takového v Evropě není. Už jste asi pochopili, že výhledy mám rád, tak jsem si zjistil, kde by měl být ten nejlepší ve městě. To místo se jmenuje „Tower of Silence“ a když v Yazdu budete, vydejte se tam před západem slunce a ocitnete se na místě, které vypadá jako vystřižené ze Star Wars. Pak se před Vámi ocitnou dva kopce. My jsme vybrali ten nalevo, který byl o fous vyšší. Když se po krkolomné cestě vyškrábete na horu, tak si můžete užívat nadherného výhledu na zapadající slunce a město Yazd, které se utápí v posledních paprscích dne. Je to tam taková romantika Blízkého Východu.
Cesta z centra trva zhruba 20 minut tágem a 4 lidi stále 200000 Riálů tam i zpět. Na místě jsme platili 50000 Riálů za vstup. https://instagram.com/p/8mvouFIIdz/?tak ... s.ontheway
Kolem Yazdu jsou i další zajimavá místa, na která se určite vyplatí jet ve více lidech (můžete sdílet tágo) a nebo když budete chtít být větší dobrodruzi, tak si chytnete stopa. My jsme dobrozdruzi nebyli a vzali jsme si tágo a vypravili jsme se na místo, které se jmenuje Kharanaq. Kdysi to byla poslední zastávka v poušti před Yazdem. Nyní je historická část opuštěná a vy si tam díky tomu můžete hrát na vojáky. Můžete tam běhat po střechách, prolízat okny a pak si užívat nádherné výhledy na okolní hory. Dejte jenom bacha, ať se po Vámi nepropadne střecha. Je to tam tak na dvě hodiny. Jinak jsem slyšel, že se tam dá i někde spát a v ten moment, kdy jsme tam byli, mi bylo líto, že jsem měli zabookovaný bus. Myslím, že vycházející/zapadjící slunce by byla pecka. https://instagram.com/p/8mycRUIIRl/?tak ... s.ontheway
Za tento výlet za zpáteční cestu do Yazdu jsme dali milion Riálů. Kousek od Kharanaqu je i místo se zajímavým názvem „Chak chak,“ tam jsme se, ale v rámci snahy ušetřit nějaký peníz nevypravili. Ostatní cestovatelé říkali, že stejně neni moc o co stát.
Závěr
Myslel jsem si, že to bude trochu kratší a že to dám dneska úplně všechno, ale opak je pravdou. Ještě to bude na jeden příspěvek a tam se budu věnovat městu Esfahan, Kashan, poušti a pak také městu Qom a doufám, že to nebude tak moc dlouhé.
Teď tak nějak na konci mě napadá, že jsem nezmínil životně důležitou věc. V Íránu nefunguje facebook, takže Váš život na sociálních sitích dostane tvrdou ránu. Další věci, kterou neukazujte je zdvižený palec. Mladší generace tomu rozumí a ví, že to není nadávka, ale starší byste mohli trochu urazit. Nedají to najevo, jenom se trochu zamračí a budou se tvářit překvapeně.
Konečná metra na červenej linke v Teheráne sa volá Tajrish, od nej to je cca 350 výškových metrov k dolnej stanici lanovky na Tochal. Sú to asi 3 kilometre.
V auguste bol kurz za 1€ medzi 36000 až 36450 rialmi.
Domáci sa nejak na facebook vedia dostať, ale nikdy som sa ich nepýtal, ako to robia.
Není ten Irán nebezpečný? Ve zprávách je každou chvilku jak někoho unesli a usekali mu hlavu.. Nemáte tam strach cestovat?
Ohľadom facebooku a pod mám info z prvej ruky a môžem povedať, že tam sociálne siete sú aj keď sa niekedy obmedzujú (myslím, že pred voľbami) sám mám priateľov z iránu, ktorí sú často online a taktiež som už s iráncami skypoval aj keď v hroznej kvalite ale dorozumeli sme sa 
Mě normálně chodily zprávy na Messengera od FB na mobil, mohl jsem si vždy přečíst kousek v náhledu. Jakmile jsem je chtěl otevřít, tak mi spadl internet. To samé s aplikací FB. Viděl jsem narůstající počet notifikací (za 14 dnů asi pět - to je pro mě úspěch ), ale jakmile jsem je chtěl otevřít, tak opět spadl internet.
To samé se mi dělo i s některými českými "respektovanými" zpravodajskými deníky jako třeba iDnes nebo Blesk.cz Stránka se v prohlížeči prostě nenačetla.
Jinak Whatsapp, Skype, Instagram a třeba Couchsefing aplikace fungují bez problémů. S FB a Twitrem a dle této stránky http://www.motherjones.com/files/socialmediamap-1.jpg i youtube máte smůlu.
To, že Íránci jsou na FB, neznamená, že je povolený. Taky to tam frčí, ale musíte být mazaný a umět to obejít. Já mazaný nebyl a ani nechtěl být takže jsem si užil 14 dní bez té zhouby lidstva.
