Příspěvky uživatele Libor_S
Aktuální témata
A u Salenta jsou nějaké 1-denní treky do 3000 m nebo výše? Já bych řekl, že jen ten ty z Valle de Cocora, ale to nemá cenu se vracet do Salenta a další den jet a jít stejnou cestou nahoru. Pokud bys šel trek z 1900 m do 3000 m, odrovnáš se už před startem treku na Tolimu. Nemyslím, že by byla možnost vyjet autem na start výrazně vyšší než Salento.
Pokud se jde na Tolimu 3. den, není to spíš 4-denní výlet? Je docela náročné (hlavně pro ty s problémy s koleny) ujít ráno 1500 výškových metrů nahoru a stejný den 3000 výškových metrů dolů, i když při nočním výstupu by se to dalo stihnout. Je fakt, že jsem šel na Kazbek z chaty brzo ráno 1400 m nahoru a stejný den 3300 m dolů, ale tam byl terén v pohodě a já byl mladý.
Rozdíl 2000 m je jiný třeba do 4000 než do 5300 m. Hlavně bývá problém se spaním v těch cca 3800 m n.m. pro neaklimatizované. Je to výš než např. centrum La Pazu. Monika s manželem nešli na Tolimu a zbytek trasy asi není o moc výše než chata, takže po návštěvě Montserratu se nedivím, že to bylo OK, ale části lidí by to nestačilo.
@niemandos: Aklimatizace v Salentu s 1-denními výlety vůbec nepomůže. Leží v 1900 m n.m. Koka trochu pomůže přes den, ale nepomůže na noc, kdy potřebuješ usnout a ne být nabuzený kokou. Jsou i nějaké prášky, ale asi mají smysl taky jen přes den. To už spíš pomůže Bogota a výlet asi na Montserrate (tam jsem nebyl). Určitě to chce spát před výstupem 2 noci ve výšce jako je ta Finca (nejlépe asi obě v ní). V Kolumbii je těžké najít vhodné místo na snadno dostupnou aklimatizaci. Asi bych doporučil 1-denní výlet z Popayánu na sopku Puracé (po té Bogotě), ale pak bys nejspíš nestíhal pobřeží. Pak už by se mohl přidat i San Agustín. Nebo můžeš spát doma v kyslíkovém stanu.
niemandos napsal(a):A šel jsi něco i v Los Nevados? Vybírám trek. Ve Valle de Cocora jsi podle fotek byl.
V NP Los Nevados jsem byl jen krátce po výstupu z Valle de Cocora nad hranici lesa (asi i část lesa tam patří). Ti Kolumbijci na fotce šli pak dál s odbočkou na Tolimu a končit měli na jižním okraji parku, což se někdy chodí takto jako přechod. Kdybych měl zásoby jídla, asi bych se k nim připojil, ale potkal jsem je až u auta odjíždějícího ze Salenta. Bez průvodce se dá nad hranicí lesa v mracích snadno ztratit (něco jsem o takových příhodách četl), ale záleží asi na volbě trasy. Možná se v posledních letech zlepšilo značení, ale už název Valle de los Perdidos (Údolí ztracených) koncem 1. dne treku nebo začátkem druhého dne o něčem svědčí. Výstup na Tolimu sám by bylo rizikové už jen kvůli strmému terénu.
Chodí se i o kousek severněji. Viděl jsem nějaký krátký dokument, jak tam šli s průvodcem. Frailejony (klejovky) a jiná vegetace jsou pěkné a stojí za to se aspoň část cesty po Kolumbii mezi nimi procházet, ale pokud není slunečno a není vidět sopka (většinu roku), zas tak krásně to nepůsobí. Na 3-denní trek na Tolimu to chce výbornou aklimatizaci a kondici. Je to převýšení pěšky 3000 metrů, navíc obvykle místy bahnitým terénem (já tam byl v suchém období, tak to šlo). Tipuju, že většina klientů, kteří si tento trek koupili, na vrchol nevylezla.
V oblasti parku u Nevado del Ruiz se muselo (asi to stále platí) chodit jedině s průvodcem i na párhodinové výlety, což vycházelo draho (navíc vstupné do parku, které u Tolimy nebylo). Z Manizales nabízely CK 1-denní výlety do té oblasti, ale bylo to celkem drahé a velká část dne by byla sezení v autě.
Paramo de Oceta neznám, ale co jsem se teď díval na polohu a fotky, může to být vhodná volba, pokud bude člověk v té oblasti (Villa de Leyva atd.) Nejsou tam zřejmě ledovce ani sopky, jen paramo se skalami, ale vypadá to pěkně. Když ale bude člověk ve Valle de Cocora, tak na návštěvu parama může stačit to blízké k němu. U Villa de Leyva je také jiné blíž. Oceta je asi méně turistická. Do El Cocuy za současných omezení trvajících 7 let, což jen tak neskončí, podle mě pro většinu lidí nemá smysl jezdit.
@mirjur: El Cocuy patří k mým nejlepším trekovým zážitkům za celý život. Navíc tam bylo minimum lidí i přes končící nejvyšší sezónu a počasí vyšlo výborně (tam se občas jiným taky špatně hledala cesta v mracích, které na východních svazích kolumbijských východních horských hřebenů bývají většinu roku).
@KO: Laguna de la Plaza byla nejhezčí. Něco podobného jsem jinde na světě neviděl ani v TV. A ještě ten východ slunce z mlhavé atmosféry nad nížinami o 4000 m níže.
Kateřina Ostrá napsal(a):...Každá inspirace/doporučení stran Kolumbie dobrá 🙃
Pro inspiraci na Kolumbii mám fotky ze své cesty před 8 lety: https://www.zonerama.com/liborst...um/5969314
Můj itinerář od hranic s Ekvádorem po hranice s Venezuelou by ale moc použitelný nebyl. Trekový okruh v PNN El Cocuy, kde byla nejhezčí místa v Kolumbii, co jsem viděl, je zavřený.
Vhodný termín na Japonsko záleží na tom, kam chcete jet a co vidět a dělat. Přelom dubna a května je Golden Week, ve druhé půlce podzimu jsou barevné listy, které na některých místech znamenají návaly a velkou obsazenost hotelů:
https://zoomingjapan.com/travel/...-in-japan/
http://japan.aoimirai.net/resour...japan.html
Pro mě byl ideální červenec, který jsem celý strávil na Hokkaidó (tam asi nejlepší měsíc, pokud nejedete lyžovat) a na Honšú (mj. stanování s výlety v horách v údolí Kamikochi, výstup na Fudži, který je mimo léto zakázaný). Počasí bylo ideální, pršelo jen vyjímečně, turistů včetně domácích bylo poměrně málo. Následně jsem byl začátkem srpna v Kjótu a Naře, kde bylo většinou také pěkně a minimum turistů (velmi levné hostely mimo sezónu).
Na závěr jsem šel kousek Kumano Kodo, kde bylo znát to letní teplo a vysoká vlhkost vzduchu při výstupu s batohem 1. den prudkou cestou v lese (byl jsem celý zpocený, což se mi stává málokdy). Mimo tento výstup to bylo už příjemné, akorát jsem musel skončit o den dříve, protože se blížil tajfun Noru. Ten dorazil na pevninu asi 50 km západně od Tanabe, kde jsem před odletem z Kansai pobýval. Projít se v té době prázdným městem za deště a větru na pobřeží s vlnami byl také zajímavý zážitek. Druhý den jsem si na stejném místě u písečné pláže při modré obloze zaplaval, což je také lepší v létě než na třeba na jaře, kdy tam má voda kolem 20°C.
taclik.j napsal(a):Nějak institivě se mě na východ k americe nikdy nechtělo. Dlouho jsem přemýšlel proč. Nejsou tam hezký korály a navíc budu zblblej několid dní časovým pásmem. Ani to drahý pivo mě nepomůže. Poletím v březnu na Filipíny a zblblej budu až doma v bezpečí.
To jsi asi vyjimka. Mne a zrejme vetsine lidi vadi vic let na vychod (zvyknu si ale obvykle rychle, pokud je dost slunce):
"Pokud často cestujete a absolvujete dlouhé lety, určitě jste si všimli, že času v daném místě lépe navykáte při letech na západ, naopak při letech na východ je vaše adaptace pomalejší a příznaky horší." https://travelbible.cz/jet-lag/
Jo a pise se korali (jsou to zivocichove, ne koralky - ozdoby).
To je omyl. Poslechni si toto po case 5:30 a po 16:40: https://www.irozhlas.cz/zpravy-d...300600_mpa
matous.pudil napsal(a):A co Švédsko? Je tam teď trochu ponuro, to ano, ale Stockholm je krásný kdykoliv a je tam pořád normální svět bez omezení. Létají tam ČSA, případně z Berlína EasyJet a z Vídně Ryanair.
Stockholm bez omezeni?
https://www.thelocal.se/20201029...gothenburg
@Leos: Podstatne je % nakazlivych, ktere je vyrazne nizsi nez % aktualne nakazenych. Promorenost nehraje v tomto roli.
gg.bn napsal(a):Libor:smazal jsem to z důvodu doporučení o zdržení se komunikace mimo ofi kanály. Jinak tvoje citace pana Černého, článek jsem nečetl, je ukázkove vysvětlení kolapsu.
Jenže on mluví o omezení neakutní péče. Tys včera psal, že budou lékaři za 2 týdny vybírat, koho z pacientů s covidem ještě zachrání a koho už ne. Jestli to jeho vyjádření bereš jako vysvětlení kolapsu, který čekáš až za měsíc (jak jsi to pak posunul), tak to jsem klidný. Cituju ještě jednou (už se to tu ztrácí): "Černý ubezpečil, že Česku nehrozí kolaps lůžkové péče, jakkoliv zemi čeká několik těžkých týdnů, a to ve smyslu vysoké zátěže personálu, výskytu situací, na něž systém nikdy nebyl zvyklý, rozhodování co lze odložit a co již nikoliv a možného zvýšeného výskytu komplikací."
jakub.cagas napsal(a):Tak presne jak jsem cekal, zkusenosti ala jedna pani povidala, ale ohanet se jmeny :-D jsi hrozne vtipny sorry :-D predstavujes si to jako hurvinek valku...
Takže kdybych dělal ve zdravotnictví (třeba na místě řadového doktora nebo dokonce jen ekonoma či údržbáře), měly by mé úvahy o (ne)kolapsu za 2 týdny velkou váhu, zatímco když napíšu, co ten den řekli ti, co o tom ví nejvíc a min. jeden má dokonce i aktuální zprávy z dalších nemocnic, je to jedna paní povídala. Zkušenosti z obdobné situace, jaká tu bude za 2 týdny nemá nikdo, takže by o tom neměli mluvit ani ředitelé nemocnic a vedoucí lékaři na JIP podle tebe, že jo?
@eremi: Souhlasím, "že pokud má dojít ke kolapsu, tak je naprosto jedno, jestli to bude za 2 nebo 3 týdny z hlediska toho, co to bude znamenat pro pacienty..." Já ale reagoval na gg.bn (který včera večer vše smazal) a psal jsem, že kolapsu za déle než 2 týdny může vláda aktuálními přísnými opatřeními předejít.
Personál bude podle problém hlavně na JIP, kde podle vedoucího lékaře JIP Hynka Bartoše není reálné rychle zaučit lékaře a sestry z jiných specializací. Na jiná lůžka to prý jde (včera na DVTV). Dnes říkali na tiskové konferenci, že kolaps nehrozí:
Předseda České společnosti anestezie, resuscitace a intenzivní péče Vladimír Černý:
Černý ubezpečil, že Česku nehrozí kolaps lůžkové péče, jakkoliv zemi čeká několik těžkých týdnů, a to ve smyslu vysoké zátěže personálu, výskytu situací, na něž systém nikdy nebyl zvyklý, rozhodování co lze odložit a co již nikoliv a možného zvýšeného výskytu komplikací.
@jakub.cagas: Ne, ale slyšel jsem kromě Ludvíka dnes rozhovory i s dalšími jako ředitel Bulovky nebo Hynek Bartoš vedoucí lékař JIP, Infekční oddělení, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem (který dnes mluvil s dalšími kolegy z jiných velkých nemocnic) a nikdo takto pesimistický v krátkém období nebyl.
@eremi: Předpokládám, že ředitel - ekonom dokáže spočítat z dodnes známých případů a dosavadního vývoje požadavek na lůžka do 2 týdnů a ví, jaký počet lůžek je reálné v Motole přeměnit a jak může zajistit personál.
@gg.bn: Právě že jsi psal "Během dvou týdnů téměř s jistotou dojde k absolutnímu kolapsu zdravotnictví (ano zdravotníci budou vybirat pacienty které má smysl lecit a které nechají zemrit)"
Za měsíc by to bez opatření bylo, ale do té doby je zase čas, aby se teď zavedená opatření stačila projevit.
@tonic: Dnes říkal ředitel Motola, že do 2 týdnů to budou zvládat. Postelí bude celkově asi dost, horší to bude s personálem. Asi dojde na rychlé zaučování zdravotníků jiných specializací jako třeba v New Yorku. Je jasné, že skutečný počet infikovaných je ještě horší a odchyluje se rychleji od výsledků testů od doby, co se v některých regionech přestalo stíhat trasovat. S tím ale snad počítají.
gg.bn napsal(a):Nyní už je téměř jedno co vlada nářadí a jak to lidé budou dodržovat, již pouze může být menší naráz do zdi. Během dvou týdnů téměř s jistotou dojde k absolutnímu kolapsu zdravotnictví (ano zdravotníci budou vybirat pacienty které má smysl lecit a které nechají zemrit),
S ostatním souhlas, ale ne s tímto. Během dvou týdnů nedojde "k absolutnímu kolapsu zdravotnictví". Bez opatření bychom k tomu došli, ale spíš o trochu později. I kdyby došlo ke kolapsu, pořád je lepší zastavit další nárůst, který se projeví v nemocnicích později. Kolapsem totiž život nekončí a je dost důležité, jak dlouho by trval. Bez opatření by trval mnohem déle.
Nuny má částečně pravdu, že nás některé země (v Evropě) rychle doženou. Nemyslím si ale že všechny.
Vladimír Vladimírovič Popičimušvihli napsal(a):No twl ty máš dost. Vystudování 4 roků chemie předurčuje k tomu tady dávat prognózy dalšího vývoje. Dokonce i sám Prymula jasně přiznal, že bez vakcíny se z toho nevyhrabem. Takže v této situaci jde jen o to nějak přežít následující mezidobí. V případě, že vakcína by nedejboze nakonec už příští rok nebyla nebo by ji lidé odmítali, tak máme průser. Je to úplně jednoduché.
Já jsem napsal že "bych měl mít lepší předpoklady některým odborným věcem porozumět." Budoucí vývoj samozřejmě neodhaduju z nějakého dávného studia, ale z načerpaných znalostí v letošním roce a použitím logického myšlení.
Vždyť o vakcíně píšu, že bude důležitá. Sama o sobě by ale nestačila, pokud ji bude většina lidí odmítat, jak to zatím vypadá. Část těch, co ji bude odmítat, se promoří a oboje dohromady nás z toho vyvede. Je reálné, že pro část lidí, kteří ji potřebují nejvíc, bude do jara a pro zbytek zájemců do podzimu (pro všechny, kdyby to bylo povinné, by asi nebyla). Pokud by se všeobecně předpokládalo, že vakcína bude až v roce 2022 nebo později, napsal bych pro příští rok jinou prognózu.
Určitý indikátor by pak byl vývoj v Manausu (poměrně izolované město v Brazílii), kde po rychlém promoření až 66% obyvatel před půl rokem zafungovala kolektivní imunita, ale opět se začíná počet případů zvedat, že zavřeli bary a pláže. Vědci odhadují, že mrtvých by už v případné další vlně bylo méně a šíření bude pomalejší: https://www.scidev.net/global/he...unity.html
@Aluška: Eremi to dobře vysvětlil. Vládě se dá vyčítat téměř vše, ale určitě ne to, že v této situaci neříká, co a jak bude za několik měsíců. To neví žádná vláda na světě možná kromě těch, kde velmi přísnými opatřeními udrželi minimální šíření a kde asi počítají, že bude očkování povinné. Tam se dá asi předpokládat, že uvolní vše do normálu, až bude vakcína a cizinci budou mít povolený vstup jen očkovaní.
speedy7cz napsal(a):Taky myslím, jsi odborník asi jako my všichni tady na fóru. :)
Napiš teda svůj scénář a zdůvodni, proč si myslíš něco jiného. Rád si to přečtu a možná zkoriguju své předpoklady, když to bude podložené názorem nějakého odborníka. Vzdělání nebo praxi odborníka nemám, ale věnoval jsem poslouchání rozhovorů a čtení článků včetně diskuzí pod nimi víc času než většina lidí na fóru. Kromě ekonomie jsem vystudoval i bakalářský stupeň chemie/biochemie na PřF UK, takže bych měl mít lepší předpoklady některým odborným věcem porozumět. Vlastně mě to na rozdíl od doby studia i začalo celkem bavit.
Mandarinka napsal(a):Při vší úctě, Libore- tvůj příspěvek z 11:51 asi nebude to světlo na konci tunelu, které měla Aluška na mysli;-)
Aluška napsala "budeme tohle podstupovat donekonečna, třeba 2-3x ročně, kdykoliv se objeví víc nakaženejch, tak se zavřou hospody, školy, nasadíme roušky a pořád donekonečna?" Jsem si jistý, že je toto vyloučené. Donekonečna to samozřejmě nebude. Je málo pravděpodobné, že by se vlny dále opakovaly, protože se současným naladěním části společnosti a mírou rozšíření to nesnížíme na stovky (natož desítky) nových případů denně. Tím pádem to pojede do doby promoření min. 20%, což už s ohledem na to, že půjde většinou o sociálně aktivnější, bude znát. Jsou na to zkušenosti ze světa. Na jaře pomůže taky počasí a pravděpodobně i vakcíny. Příští rok bude i více zkušeností, znalostí a přípravy. Do podzimu budou vakcíny ještě s vyšší pravděpodobností a v dostatečné míře, ale předpokládám, že o ně bude zájem jen u menší části lidí.
Já myslím, že toto je oproti černému pohledu Alušky světlo na konci tunelu. Kdyby chtěla slyšet, že virus zmizí už o Vánocích, musela by se zeptat Pekové či jejích oddaných fanoušků.
Aluška napsal(a):Pro mě je asi nejhorší na to všem to, že není vidět světlo na konci tunelu. Chápu, že nikdo nedokáže říct, kdy se to zlepší, jestli za 2 nebo 3měsíce či za půl roku. Ale jak už tu bylo zmíněno, budeme tohle podstupovat donekonečna, třeba 2-3x ročně...
Že je někdo pozitivní, ještě neznamená, že je nemocnej anebo že je přenašeč. Jinak bude v karanténě za chvílu půlka republiky. Ať dělaj ty testy pořádně, protože jinak to nemá smysl.
Ty sis nepřečetla můj příspěvek napsaný dnes v 11,51? Myslím, že jsem realisticky nastínil, co nás asi čeká. Světlo na konci tunelu čekám od dubna. Začíná to: Podle mě je optimální scénář u nás udržet promořování na stavu, kdy ještě jakž takž bude fungovat zdravotnictví i pro vážné necovidové pacienty...
Je pravda, že ne všichni pozitivní jsou přenašeči, ale nezjistí se to snadno předem. Testovat na to všechny je nereálné. Moc informací o tom asi není. Něco o tom povídal Flégr v čase 5:00:
https://video.aktualne.cz/dvtv/f...f6b220ee8/
Testování covidu je dost složitá problematika. Asi se v ní málokdo úplně vyzná. Já po přečtení závěru tohoto článku už moc ne a pochybností nad PCR testy je u některých lidí víc: https://www.thelancet.com/journa...7/fulltext
Mikire, je úplně jedno, jestli se my dva budeme shodovat nebo odlišovat v názoru na nějaká opatření. Třeba u roušek v lese nebo na poloprázdné ulici si klidně rebeluj, pokud by je náhodou zavedli (to by bylo opravdu zbytečné). Prymula si ten odhadovaný přístup části populace rovnou započítá a zavede víc opatření, než by zavedl jinak. Máma tvé ženy dělá dobře, že je klidná. Nikdo nikdy nedoporučoval paniku a stres. Přesný počet mrtvých na covid nebo s covidem není nejdůležitější parametr. Jde o zahlcení nemocnic, kdy můžou umírat i poměrně zdraví. Podstatná hodnota u úmrtí bude nadbytečná úmrtí (excess deaths/mortality), kterou se dozvíme až se zpožděním.
@Jaroslav: Ono se nedá svádět celých 500 miliard (nebo možná jen 300, kolik by to cca mohlo být za jaro a ani bez covidu by to nebyla nula) na naší vládu. U exportně orientované ekonomiky by byl propad, i kdybychom v ČR covid neměli. I Švédsko, které to z pohledu ekonomiky zvládlo možná nejlépe, jak mohlo, bude mít asi větší deficit než ČR: https://www.globenewswire.com/ne...udget.html
Jasně že příspěvek důchodcům byl hlavně předvolební tah, ale obecně bych dočasné zadlužování státu, které rozjede ekonomiku v krizi, neodsuzoval. Třeba ve 30. letech 20. století by to ve výsledku pomohlo nejen nezaměstnaným, ale i státu na rychlém návratu peněz do státní pokladny z rychleji se navrátivší ekonomiky do normálu. Důchodci by aspoň ty peníze utratili. Horší je to u snížení daní. U lidí s nižšími příjmy (ne nejnižšími - ti by nic neušetřili) by to bylo podobné jako u důchodců, ale nejvíc by to snížení daní (vzniklé zrušením superhrubé mzdy beze změn daňových sazeb) pomohlo vysokopříjmovým, kterým by se zvedla čistá mzda i o více než 7000 Kč měsíčně. Jenže ti, co mají platy hodně nad 100000 Kč měsíčně hrubého, stejně nebudou kvůli snížení daní víc utrácet, protože si už vesměs koupili vše, co potřebují. Spíš si za to koupí akcie nebo jiné věci, které do českého rozpočtu příjmy nepřinesou.
Chaos ve vládních opatřeních ekonomiku hodně poškozuje, ale likvidaci celé ekonomiky neznamená. Jsem ekonom a troufám si tvrdit, že většina dluhu jakékoliv země nebude nikdy splacena (pokud náhodou neobjeví nějaký velký zdroj příjmů z nerostného bohatství a zároveň by musela vládnout rozumná vláda). Naopak budou dluhy růst, dokud to bude jakž takž udržitelné třeba i za pomoci centrálních bank (na úkor hodnoty měny - proto rostou ceny akcií a nemovitostí i v krizi, což u nemovitostí přináší problémy chudším a mladším, inflace být prozatím nemusí). Když nebudou státní finance udržitelné, státy to budou řešit jako např. Argentina: https://www.cnbc.com/2020/08/04/...-rise.html
Pokud půjde o ekonomicky méně významné státy, odnesou to jen věřitelé. Až bude muset restrukturalizovat státní dluh nějaká hodně velká ekonomika, bude to zajímavé. Rozhodně ten vývoj zadlužení (a později kvantitativního uvolňování) za posledních pár desítek let není v pořádku, ale je to tak a nedá se s tím už nic moc dělat (i s ohledem na voliče, kteří rádi slyší na populistické sliby kdekoliv po světě - ČR, USA - to je jedno). Letošní rok na tom zas tak moc nezměnil.
Už jsem nechtěl na mikira reagovat, ale jen pro vysvětlení jemu i ostatním podobným. Bez ohledu na kladný či záporný postoj k opatřením platí jednoduchá matematika, což asi před týdnem popisoval Prymula v TV nějak takto: "Např. jsou opatření, která sníží šíření o 30%. Pokud je 20% lidí nedodržuje, znamená to, že jsou účinná už jen na 24% (0,3 - 0,3x0,2). Tím pádem musíme zavést další opatření, abychom dosáhli potřebné snížení." To znamená, že kvůli těm, kterým to nedochází, to odnesou mnozí ještě víc.
Nevím, jak souvisí zažití minulého režimu, kromě toho, že vysvětluje možný rebelský postoj k opatřením, se kterými lidi nesouhlasí. Nevím, jestli je nějak statisticky prokázané, že je starší odmítají víc. Já závěr minulého režimu pamatuju dobře.
Chaos ve vládních opatřeních je a média se samozřejmě přiživují. To tak bylo vždy a nevím, co je na tom k divení v takovéto situaci. Byl by zázrak, kdyby to tak nebylo.
Jaroslav napsal(a):Hlavně se z toho nepo...., Docela by mi zajímalo, co by vláda dělala, kdyby za rok či dva přišla nějaká opravdová epidemie s nějakou opravdovou vážnou nemocí, když teď zlikvidují ekonomiku, kvůli ne až tak závažnému onemocnění. Chápu, že se s tím musí něco dělat ale tohle nemá konce. Vir stejně nezmizí, takže i kdyby se to teď zbrzdilo na nějakou přijatelnou úroveň, tak co potom? Za měsíc nebo dva zase to samé dokola? Takhle několik let než to prodělají všichni?
Ona ta ekonomika by se taky dost zlikvidovala, pokud by se nechal šíření volný průběh, i když je smrtnost v porovnání s jinými nemocemi celkem malá. Bylo by to ale dříve za námi.
"Za měsíc nebo dva zase to samé dokola?" To nechápu, co tím myslíš. Za měsíc se teprve projeví snížení počtů infikovaných, ale určitě se šíření nezastaví, spíš bude po pár tisících denně pokračovat. To by museli všichni spolupracovat, což už teď není možné. Podle mě je optimální scénář u nás udržet promořování na stavu, kdy ještě jakž takž bude fungovat zdravotnictví i pro vážné necovidové pacienty tj. na cca 120000 známých případů měsíčně, což v praxi znamená několik stovek tisíc infikovaných měsíčně. Za půl roku už bude promořenost poměrně slušná, protože většina sociálně aktivních už bude mít imunitu. Ti, co se budou kvůli většímu riziku zdravotních následků maximálně izolovat, se na jaře budou moci nechat očkovat, takže riziko úmrtí s covidem dost klesne. Imunita nebude trvalá, ale reinfekce asi povede k méně závažným následkům (doufejme, že na úrovni běžné chřipky). Pro zájemce (a pro někoho asi i povinně, např. některé zaměstnance nebo cestovatele do některých zemí) budou k dispozici vakcíny, které sníží riziko nákazy. Zřejmě bude očkování účinné jen na určitou dobu a bude ho třeba opakovat jako u chřipky pro snížení rizika nákazy. Nebo je možné, že virus časem zeslábne natolik, že ho nikdo nebude řešit.
Vladimír Vladimírovič Popičimušvihli napsal(a):[citace="Libor_S"]
Ty jsi měl covid-19 už dříve a teď ho máš podruhé? Pokud ano, tak se asi bude o tobě psát a mluvit ve většině médií na světě.
Zase za "chytrého" jako vždy. Všichni víme, jak to myslel. On neříká, že ten vir zničil a teď ho chytnul po druhé. On tím myslí, že byl dvakrát nemocen, tedy evidentně, že se ten vir znovu probudil, což mimochodem doteď není ani jasné, jak to ve skutečnosti s těmito lidmi je. Já už mám též člověka v okolí, který to měl někdy už na začátku v březnu po příletu ze Srí lanky. A teď nedávno cca před týdnem má opět příznaky a byl opětovně pozitivně testován. Nejde o to, jestli ten vir byl zničen nebo ne, ale o to, že lidé prostě můžou být zanedlouho znova nemocní, což je nahovno. Tak si prosím tě nech ty svoje "chytré" narážky.
[/citace]
"Chytrého" tu děláš akorát ty, když si seš jistý, jak to myslel (a dokonce, že ostatní to ví). On napsal: "A já tenhle "tyjátr" podle některých jedu už podruhé... A to je mi 26 a bez žádných zdravotních rizik se tu potácím s tímto zase...", z čehož nevyplývá, jestli šlo o "znovuprobuzení" viru nebo reinfekci. Právě protože jsou oboje tyto případy nejasné a málo prozkoumané, chtěl jsem, aby to upřesnil (negativní test po infekci, za jak dlouho opakování příznaků, jestli zkoumali kmen viru). Zkoumat by se to mělo, protože je to jedna z nejdůležitějších otázek okolo covidu. Dosud jsem nikde nezaznamenal, že by někdo měl po opětovném zjištění viru závažnější příznaky. Proto by to jistě bylo mediálně zajímavé. Reinfekce se už také staly:
https://www.irozhlas.cz/zpravy-s...251021_vin
https://vedator.org/2020/08/je-p...u-zpravou/
http://www.szu.cz/tema/prevence/...sars-cov-2
Opětovně pozitivně testovaný může znamenat také jen to, že původní test nebo aktuální test byl falešně pozitivní. Někteří odpůrci testů (např. dr. Mike Yeadon, bývalý vědecký poradce Pfizeru) dokonce říkají, že většina pozitivních PCR testů je falešně pozitivních. Já tomu nevěřím, ale i přiznávaná míra falešné pozitivity může vysvětlit ty opakované pozitivní testy, kterých je zatím minimum. Zvlášť u bezpříznakových je ale možná i opakovaná infekce po delší době, protože ti si asi nevyvinuli dost protilátek.
@Leoš Literák: Můžeš napsat podrobnosti ke známému? Tj. závažnost příznaků atd.
Roiman4 napsal(a):Já bych Vám (některým zde na fóru) přál mít 40 horečky, bolest všech kloubů a celýho těla, že nedojdete ani 5m na záchod...., šílenou bolest hlavy, totální deziorientaci sem tam, návaly vedra a spíte pomalů celý den... A já tenhle "tyjátr" podle některých jedu už podruhé... A to je mi 26 a bez žádných zdravotních rizik se tu potácím s tímto zase...
Ty jsi měl covid-19 už dříve a teď ho máš podruhé? Pokud ano, tak se asi bude o tobě psát a mluvit ve většině médií na světě.