Snažíte se navštívit všechny země světa?
Ráda čtu blogy cestovatelů, sleduji jejich Instagramy apod. Nedávno mě zaujal článek o 21 leté Americance, která navštívila všechny země světa jako nejmladší. Když si tu prohlížím profily uživatelů s množstvím navštívených zemí, přemýšlím zdali tu má někdo také takový cíl. Třeba bez rizikovych zemi, kam je vstup nedoporučovan se i tak dostaneme daleko za 150 (neresme jaké organizace jaky počet zemí uznávají). Mám pár přátel se stíracími mapami na zdech, někteří počítaji i krátké návštěvy, jini cestují pomalu a chtějí zažít zemi více do hloubky a krátkou návštěvu nesetrou. Ty krátké návštěvy zemi a jejich odskrtavani je něco, co jsem si nyní vybavila v souvislosti s blogerkami letuškami a jejich popisy cest. Pamatuji si, jak jedna letuška měla krátké přistání nekde v exotice, jela do hotelu na ostrově, navečerela se, vykoupala v moři a šla spát. Ráno vstávala a jela na letiště. Také měla několik podobných kratkych pobytu v Evropě, prošla se např po městě, vyfotila u slavné pamatky, nakoupila suvenýry, oběd, spát a odlet. Některi čtenáři ji dali sodu, že z dané země nic neviděla, nezažila. Co vy, jak vnímáte toto odskrtavani navštívených zemí, kam vkrocite na skok? Máte podobný cíl? Nebo navštěvujete a odskrtavate něco jiného? Já si myslím že je to stejné jako odskrtavani jakýchkoliv jinych seznamu, každý ať si vytvoři vlastní pravidla, když ho to potěší. Mám známou, která navštěvuje a odskrtava si seznam s poledníky. Letěla na skok už i do zeme, ktera ji ničím jiným nezajímala, jen aby si mohla odskrtnout další.
Dřív jsem mel záměr projet co nejvíce zemí sveta, ale to vzalo za své kdy se opakovaně vracím na místa kde se mi líbilo. Nyní to mám tak že tak z osmi cest ročně mám víc než vetsinu do míst kde jsem byl víckrát. Jen letos Korea po 3x, Grónsko po 2x, Estonsko po 4x, Albanie po 4x atd ..vlastně mě čeká jen nove Indonésie.Takze teď jsem na hranici sto statu, bez opakovaných návštěv bych měl mnohem vice. Jinak miluji statistiky takže mám flightmemory, jsem v Unesco klubu, vím kolik mám zemi atd. A ať si dělá každý co chce, když tím nikomu neublíži.. asi mít víc životu tak bych se taky pokusil projet všechny státy světa ale teď je mi líto se nevracet na svá oblíbená mista:)
Jasan, lépe několikrát do státu, kde to mám rád, než jen honit statistiku... prostě kvalita nad kvantitou, jako u všeho. Za mě např. Itálie, tam je toho bambilion k vidění (antiku mám rád), to za 1 dv fakt nestihneš. Pokud chceš poznat zemi jako takovou, přírodu, památky, gastronomii, obyvatele... jako proč bych měl jet třeba do KLDR, jen kvůli čárce? Nasr... takovým sráč.m bych nedal ani floka :) Ale někdo to holt honí no, myslím tu statistiku... tak když pak z toho má orgasmus, tak proč ne, každý máme jiné cíle v životě :)
Nie. Rada navštevujem nove krajiny,ktoré ma niečím zaujmu (včera kúpené letenky na Kostariku) a rada sa vraciam tam,kde to mam rada - Taliansko, Rakúsko.
To se nedá za život stihnout pro běžnýho smrtelníka, aby se to dalo považovat za procestovaný a ne jen navštívený.
Ja som si vytvoril svoj vlastný zoznam krajín ktoré by som chcel navštíviť... sú tam hlavne tie, v ktorých sa môžem slobodne pohybovať, teda napríklad požičať si auto a ísť kam chcem, alebo ísť na túru alebo pozrieť mesto kedy ja chcem a nepotrebujem k tomu žiadnych sprievodcov alebo ozbrojenu ochranku... v tomto zozname mam približne 140 krajín s ktorých som navštívil už takmer stovku, ale v zozname ostávajú stále všetky... teda tie ktoré som už navštívil rad navštívim znova a rad sa tam vraciam... napríklad v španielsku som bol asi 8x, rovnako v USA, v Austrálii 2x a tak ďalej... dĺžku návštevy volím podľa veľkosti krajiny a množstva miest ktoré chcem navštíviť a množstva dní ktoré si môžem zobrať voľno z práce... teda napríklad na návštevu Monaka mi stačil deň ale v Austrálii alebo Gronsku som bol dva krát po tri týždne a chcem tam ísť znova....
Vsichni tu opakujeme že se spíše vracíme na mista..takže v které destinaci mimo Evropu (nepočítám Kanary, Madeiru, Turecko a jiné zřejme státy které jsou spíše Evropa) jste byli nejvicekrat?:) já Oman 9x.
74x a 21x? :D To tam jezdíte pracovně ne?
Každopádně být rentiér s neomezeným časem, tak by se přes tu stovku dostat dalo, určitě má alespoň 100 zemí co nabídnout.
Ale jak tu bylo zmíněno, třeba taková Itálie má obrovskou variabilitu - Sicílie, Sardinie, Řím, jezera a hory na severu, Neapol, Benátky, Bologňa.. Každý z těch míst je úplně jiná dovolená.
Stejně taková Francie (jednou do města, jednou do nějakého Chateau s vinicemi, jednou na hory) nebo Španělsko - dokázal bych tam najít po 10 destinacích, kde by šel naplánovat skvělej aktivní týden.
Proč se honit za každou cenu po nezajímavých nebo nebezpečných zemích které bojují s demokracií, když člověk může objevovat nová místa i tady v Evropě. Určitě je fajn část dovolených věnovat i nenavštíveným státům, ale čím jsem starší tím větší procento cest jde takzvaně na jistotu :-)
3x pracovně s fotbalisty;
5x během dvou několikaměsíčních cest v rámci dobrovolné nezaměstnanosti;
13x během řádné zaměstnanecké dovolené.
Honit se do každé byť nijak zajímavé díry? Proč. Na světě je dost zajímavých míst i bez toho.
Snažím se jezdit spíš na zajímavá místa, ale mám své srdcovky, kam se rád vracím. Itálie, Španělsko, Polsko... Tam se snad nedá udělat chyba.
Mimo Evropu jsou pěkné Vietnam (2x), Thajsko (3x), Mexiko, Peru nebo Maroko (2x). A můžu tam pořád znovu.
Já taky miluju statistiky, takže si zapisuju doslova každou blbost, ale není to tak, že bych měl vytvořen seznam nebo nedejbože cíl projet vše. Co přijde, to přijde.
A ano, hodně z vás tu asi ví, že jsem letecký nadšenec, takže spousta cest míří za zajímavým typem letadla/aerolinkou/letištěm do míst, která by mě bez toho jinak absolutně nelákala.
A právě to je super. Protože velmi často zjistím, že mě nelákala chybně a jsou ve skutečnosti naprosto parádní. Doby, kdy jsem cestovatel jen na letiště, pár hodin a zase zpátky, jsou už naštěstí za mnou, takže se vždy snažím na místě (i když tam cestuju třeba jen za letadlem/letištěm) pobýt maximum možného času.
Na stejná místa se ale vracím strašně nerad. Mám potřebu objevovat (ne jen odškrtávat v rámci hodinového pobytu) stále něco nového a přijde mi, že vracením se na ta samá místa promrhávám čas.
Je ale pravda, že s věkem pozoruju mírnou změnu a přeci jen se vyrojilo více konkrétních míst (ne jen států), kam bych se klidně a rád vrátil - Lofoty, Saba/Sv. Bartoloměj, Flores, Soul, to jen namátkou.
Ze zemí, kde jsem byl nejvíc, vede Itálie - 21x. Ale na stejném místě v rámci Itálie vždy max 3x (Řím, Benátky)
Kryštofe, máš recht, já vždy říkal, že navštěvovat stále stejná místa je znakem stáří :-D Jak tu píše Áčko s tou Itálií, je tam super variabilita... Itálie není jen Řím a Neapol, taky bych nemusel 5x vidět diTrevi... no tu asi ani 2x, hehe
Jako nemůžu si vážení pomoci, ale stejně ta Evropa mě láká nejvíce. Jako na Maledivy bych klidně mohl v zimě na týden každý rok, ale kde brát na to love... nenajdu tu sponzora? :-D
To mě nikdy nelákalo stejně jako obletět svět za pár týdnů. Já si rád destinace užívám a pokud se podívám na moje cesty mimo Evropu nejkratší byl pobyt v Singapuru (5 nocí) a Kambodži (6 nocí) jinak v rozmezí dva týdny až sedm týdnů.
Třeba když jsem měl při letu do Porta více jak pět hodin na přestup v Bruselu ,tak ač jsem tam nikdy nebyl raději jsem zůstal na letišti než se "drkocat" na dvě hodinky do města ..
Na stejná místa se vracím věkem stále častěji třeba v Budapešti jsem byl za posledních 2 roky celkem 8x.
A kde jsem byl nejvíc - v Maďarsku (přesné číslo nedám cca 40x určitě) ,Rakousko (cca 25x) ,Portugalsko (7x) a mimo Evropu Malajsie (6x)
Zapadni Evropa mě už neláká vůbec. Stejně tak USA. Nikdy jsem tam nebyl a ani nebudu ( myslím USA). To samé nikdy nebudu cestovat do Číny nebo Rusku. Vracet se na stejná místa je dle mého na 99,9% velké zklamání. Nemyslím ale rodinnou dovolenou někde u moře :-). Udělal jsem to jen 4x v životě. To kouzlo první návštěvy je pryč a turismus je vždy na horší úrovni (vyšší). Pravda jednou na Ko Mooku to bylo obráceně, ale to byl zase opačný extrém. Možná má někdo štěstí a zná místo, které ještě nebylo objeveno :-). Nebo mu masový turismus jednoduše nevadí. Naštěstí je i v rámci jedné země spousta míst, které člověk může prozkoumat poprvé a tak není vystaven srovnávání s předchozí návštěvou. Momentálně preferuju sever Evropy (Pobaltské země, Polsko), další země bývalé SSSR ( kromě Ruska) a Jižní Ameriku. Taky se ale rád vracím i do JV Asie, kterou mám asi nejraději z mnoha důvodů. Zemí je prostě moc a času málo. Život je na procestování aspoň poloviny z nich příliš krátký pro obyčejného smrtelníka.
Jinak snaha procestovat všechny země je za mě hloupost. Žádnou statistiku si nedělám, klidně se vracím do zemí, které mám rád, opakovaně. Ale každý to má jinak.
Jsem velice konzervativní, hlavně co se týká USA, tam jezdím nejčastěji, vlastně od roku 2000 každý rok, některé roky i 2x. Samozřejmě mimo covidu, kdy se nesmělo. A právě v rámci USA nejčastěji NY (11x), Las Vegas (11x) a Miami (10x, tam dokonce vždy do stejného hotelu), Honolulu (3x). Asi je to už nějaká úchylka, nevím, ale prostě cestování do USA miluji. Mimo Evropu ještě Čína (1x), Thajsko (4x), Mexiko (2x), Salvador (1x) a další státy jako Egypt, Libanon, Emiráty a podobně.
Já se snažím nevracet na stejná místa, myšleno do stejných měst, oblastí. Do jednotlivých států se samozřejmě vracím, viz komentáře výše (Itálie, Španělsko, Francie...), ale vždy do jiné oblasti.
Ze 133 letů mám jenom 3 linky, které jsem letěl opakovaně. Třikrát Praha-Frankfurt-Praha, z čehož pokaždé to byl transfer někam dál, dvakrát Praha-Orly-Praha z čehož jednou transfer na Martinik a dvakrát Praha-Riga. Jediná Riga byla dvakrát cíleně, ale jeli jsme jinou oblast Lotyšska než prvně.
Niemandos:
Na tom je hodně pravdy. I když třeba na Balkán jezdím od puberty a změny mi nevadí.
Teď se však po 21 letech vracjm do Arménie (v podstatě jen neturistické zalezitosti) a při náhledu na net jsem si uvědomil, že už je to úplně jiná země, změnili jsme se i my. Nikdo mě nezavře do basy, žádný ožralí na blokpostech v Karabachu, žádné stopování s malým rozpočtem na korbách Kamazů...
Ale zase už vím, že to je naposledy.
Navštívit všechny státy světa je o povrchnosti, sbírání lajků a v neposlední řadě i o chybějícím povědomí o krajinách, jejich historii, lidech, kultuře.
Lépe méně a více v klidu.
Nesnažím se navštívit všechny země světa, protože mám určité preference, které každá země prostě nenabídne, a taky nechci jen splašeně běhat z místa na místo, abych si každé odškrtla.
Zároveň se snažím nevracet na stejná místa, ale do stejných zemí klidně - Řecko má spoustu ostrovů, Rakousko spoustu hor a Itálie má všechno. Nemusím dvakrát do Říma, ale na Sicílii jsem ještě nebyla.
Mám seznam míst, kam se chci podívat, a tam sleduju akce na letenky. Kam je dřív akce, tam vyrazím. Můj muž má rád latinskou Ameriku, já Evropu, tak to nějak propojujeme. Afrika mě neláká vůbec, byť třeba v Tunisku jsem kdysi byla.
Afrika je hezká v tom, že je obtížnější (nejen finančně) jak co do přípravy, realizace, bezpečnosti, jazykové vybavenosti, improvizací... Ale musí se k tomu člověk nějak mentálně posunout, rozhodně to není ve stylu koupím levné letenky, všechno on-line a když bude něco špatně, tak pojedu jinam. Vhodný náhled poskytují i zde reporty A. Kaucké, nicméně obecně platí, že to není pro každého (až na pár hodně turisticky zaměřených zemí).
Všechny země pravděpodobně nikdy neuvidím. Ne že by to nešlo, ale spousta zemí mě naprosto neláká. Úplně ignoruji Afriku a většinu islámských zemí. Ale třeba KLDR bych rád viděl. Brzo budu mít kompletní západní Evropu a na jaře by se měla podařit Ukrajina. Hodně těžké budou některé země v Oceánii. Rad sbírám městské státy, ostrovní a mikro země. Ty jdou poměrně rychle a člověk tam celkem dost stihne za krátký čas. Ale třeba bude časem vše úplně jinak :)
