Po dlhsej odmlke zdravim osadenstvo a dovolim si sem hodim moj skromny zapis z predlzeneho vyletu v Grecku, ktoreho hlavnym cielom, ako uz nadpis tejto temy napoveda, bolo preletiet sa ATRkom zo Sitie, na takmer samotnom vychodnom konci Krety cez Kasos a Karpatos na Rodos. Tento vylet by sa dal zaroven kvalifikovat aj ako stretnutie clenov fora cestujlevne v nejakej obmedzenejsej forme, pretoze celey vylet som absovoval s miro giggs a na Island Hopper sa pripojili aj Martin Vícha s manzelkou a Jakub Langer. tonic mal povodne letiet tiez, ale uprednostnil navstevu klastorov v Mystickej Meteore: https://www.cestujlevne.com/disk...vek-194525 >>> https://romanherda.com/cestopisy...odos-2025/ Olympic Air Sitia-Kasos-Karpatos-Rodos 3€ award Aegean Vieden-Ateny-Heraklion & Rodos-Ateny-Vieden 113€ pozicania auta s full insurance 26€ benzin 52€ ubytko pre dvoch 131€ .
Zdravím vospolok, pred 2 týždňami som opäť navštívil Grécko, kde hlavným cieľom bola impozantná Meteora. Tu sú nejaké zápisky a fotky z tohto magického miesta a takisto "tipy", čo sa dá robiť v daždi v Solúne v nedeľu. V skratke nič. https://tonicove.sk/mysticka-met...-fotoblog/ Náklady: Letenka - 35 eur R/T Auto - 30 eur Benzín - 85 eur Ubytovanie - 115 eur 2 noci apartmán Gyros - 4 eurá Ramen - 13 eur Vstup do kláštora - 5 eur Mýto - 50 centov až 2 eurá úsek .
Zdravím vospolok. Prvý jarný víkend sme strávili okolí Dalamanu, ktorý som úspešne ignoroval od spustenia priamej linky z Bratislavy 7 rokov nazad. Takto mimosezónne to je naozaj veľmi vhodná destinácia nielen na víkend. Tu sú teda nejaké tie zápisky a fotečky zo slnečného pobrežia provincie Mugla. https://tonicove.sk/tyrkysove-tu...ff-season/ Náklady: Letenky - 80 eur Ubytovanie - 80 eur 2 noci Auto s plným poistením - 88 eur Nafta - 15 eur Pivo - 2,5-3 eur Turecká káva - cca euro Kaderník - 9 eur .
Zdravim osadenstvo a dovolim si sem hodit moj zapis zo styoch dni na Faerskych ostrovoch, ktore sme absolvovali v trojici este v septembri 2024. Zial, trvalo mi to rekordnych 6 mesiacov spisat to, ale budem verit prisloviu "Lepsie neskoro, ako nikdy" https://romanherda.com/cestopisy...rovy-2024/ .
Původně jsem si začal pouze dělat poznámky ke svým fotografiím, abych se v nich časem vyznal, nakonec jsem si řekl, že alespoň stručně něco napíu. Omluvte můj styl a případné gramatické chyby (až to po sobě pořádně přečtu, ještě to opravím), nejsem holt žádný spisovatel ) ihned zakoupili. Kde pojedeme jsme v tu chvíli netušili. Původně se plánovala Brazílie s Argentinou, nakonec jsme ale udělali jedno z nejlepších rozhodnutí, jaké se nabízelo - Bolívie! Santa Cruz de la Sierra (21.11.) Do města, které leží v tropické části Bolívie jsme přiletěli společností GOL ze Sao Paula dopoledne, což nám dalo možnost alespoň narychlo navštívit centrum. Z letiště jsme jeli prvním místním busem přímo do centra města a přestože španělsky jsme se nějak nebyli schopni domluvit, místní řidič pochopil, že hledáme autobusové nádraží a docela dobře nás nasměroval na další místní přestup. Ten nám trval jen pár minut a za hodně dobrý čas jsme už zjišťovali noční spoj do Cochabamby a hledali úschovnu báglů. Vše klaplo opět rychle a během půl hodiny jsme už pochodovali z nádraží bez zavazadel směr centrum města. Abych řekl pravdu, tak na to, že má Santa Cruz kolem 1,5 miliónu obyvatel (a zřejmě už asi i více), vypadá mnohem menší, než je. Je to ale jedno z nejrychleji rostoucích měst na světě, takže asi i vzhledem k tomu v jeho centru toho zase tolik nebylo a jedno odpoledne bylo tak akorát. Možná jsme ale neměli čas na to, abychom našli nějaké zajímavosti navíc, než ty, které jsme viděli v centru v okolí náměstí "Plaza 24 de Septiembre", kde je dominantou Basílica Menor de San Lorenzo. Takže jsme narychlo pochodili co se dalo a navečer se už chystali k odjezdu. Zde měla být tři fota, bohužel nějak vypadly a už je zde nemůžu vložit - limit je 50 fotografií. Cochabamba a okolí (22.11. - 23.11.) Do tohoto, více než půl miliónového města jsme přijeli nočním busem ze Santa Cruz něco po šesté ráno. Ve městě bylo v plánu strávit před dalším nočním přesunem jednu noc, takže jsme se vyrazili z bus terminálu pěšky do středu města hledat nějaké ubytování s teplou vodou. Požadované, dpbře umístěné místo jsme našli asi během hodiny, dali jsme si teplou sprchu, rychle něco pojedli a vyrazili jsme na obhlídku města. Kromě samotné rychloprohlídky alespoň části města Cochabamba, byl v plánu výstup k monumentální soše Krista na 265 m vysoký kopec Cerro San Pedro nad městem - Cristo de la Concordia. Socha měří i s podstavcem 40,44 m a je tedy vyšší, než socha Krista Spasitele v Rio de Janeiru. Do samotné sochy se dá vlézt, po schodišti vystoupat až nahoru a přes otvory, které slouží jako okna shlížet dolů na údolí a město. Vzduch ve výšce cca 2600 m ještě nebyl nijak řídký, takže jsme kopec, respektive 1399 schodů zdolali i za horka v pohodě, jen jsme se někteří v tento první den lehce připekli. Prohlídli jsme co jsme chtěli a pádili po schodech rychle dolů, protože času bylo dost a rozhodli jsme se navštívit termální lázně Liriuni, asi 20 km v horách za městem. Již předem jsme měli zjištěno, že nejlevnější způsob je zajet tam s místníma minivanem, což jsme taktéž zrealizovali. Nejprve bylo třeba se přepravit cca za 3 Bs místní dopravou do města Quillacollo, které je hned vedle Cochabamby a odtud za další 3 Bs minivanem 45 min. do hor až k termálním lázním. V termálech jsme se vzhledem k jejich přeplněnosti nakonec nevykoupali, trefili jsme se do dne, kdy měli místní volno a spousta se jich i s dětmi rozhodla strávit volný den tam. Nějak nám to ale nevadilo, cesta do hor, procházka po horách kolem a částečně i pěšky nazpět stále za to. Při cestě nazpět, jsme v domění, že zastavujeme veřejný minivan stopli jednu z místních rodinek, která nás ochotně zavezla nazpět do Quillacollo, odkud jsme už zkušeně dojeli navečer do našeho hotelu. Druhý den jsme hned po brzké snídani odnesli do předešlého dne vyhlédnuté úschovny na bus terminálu hlavní bágly a nechali si jen ty příruční s nezbytnými věcmi. V plánu bylo ten den stihnout výstup na 5023 m vysokou Cerro Tunari, která se tyčí kousek za městem. Zde jsme udělali chybu s volbou trasy, až na místě jsme zjistli, že pokud chce člověk na jednodenní výstup, nesmí začít trasou Cochabamba - Quillacollo - z parku Pairumani jako my. Z parku Ecoturistico Pairumani se to dá jít taky, ale vzhledem k delší trase není moc reálné stíhat v ten samý den i návrat a my plánovali večer již další přesun. Holt jsem tak nějak tušil, že je třeba zajet z Quillacollo minivanem směrem k termálům Liriuni, kde je ze silnice F25 turistická odbočka na Cerro Tunari z druhé, kratší strany. Po opětovném přesunu do Quillacollo jsme odchytili místní taxi s myšlenkou, že nás briskně zaveze do parku Pairumani, bohužel až během jízdy jsme zjistli, že mladý taxikář vůbec netuší, kde park je. Naváděli jsme jej pomocí GPS nejkratší trasou přímo k parku...no, chudák si na výmolech skoro zničil spodek auta, ale dojeli jsme. Až na zpáteční cestě jsme zjistili, že do parku se jezdí po asfaltce přes Vinto. Přestože v tento den “pětitisícovka” nepadla, park Pairumani nebyla určitě špatná volba. Centrum parku je eukalyptový les, přes který je svedena horská voda dolů do údolí. Odtud se dá vyrazit do hor, buď korytem řeky nebo po hřebenech nahoru, což jsme taky udělali a na Tunari koukali jen zezdola. Stálo to ale každopádně za to, příroda všude kolem byla úchvatná, nikde opět žádní lidé, prostě paráda. Našlapali jsme nějaké ty kilometry ve výšce kolem 3000 m a pozdě odpoledne jsme už byli na cestě na bus terminál. Potosí, město stříbra (24.11.) Do hornického města Potosí jsme dorazili brzy ráno nočním busem z Cochabamby. Autobus vyjel během noční jízdy z 2570 m n. m. do zhruba 4000 m n .m., takže bylo po vystoupení docela chladno, což již ale naznačovali místní spolucestující, kteří byli zkušeně oblečeni do zimních bund. Hned po vystoupení z autobusu byl vidět cíl naší cesty, což byla hora Cerro Rico, která se tyčí nad samotným městem. V kopci se již od 16. století těží stříbro a byl to svého času největší stříbrný důl na světě. Důl stále funguje a dodnes je obživou pro většinu obyvatel 170-ti tisícového města, stále se zde těží kromě stříbra také zinek, cín a snad i jiné kovy. Na autobusovém nádraží odkládáme bágly do místní úschovny, zkušeně odchytáváme místní minibus a jedeme nahoru do centra města, kde je plánem kromě prohlídky města najít místní agenturu, která nám zprostředkuje prohlídku dolu. Cestovka fungovala pružně a již za hodinu po dojednání jsme seděli v minivanu, který nás vezl k dolu. Nakoupili jsme jak je zvykem něco málo dárků pro horníky - limonády, koku, cigarety, 95% alkohol, bylo možné i zcela volně zakoupit dynamit, ale ten nikdo z nás nebral Druhý den odpoledne se vyrazilo opět přes solnou pláň směrem k N.P. Eduardo Avaroa se zastávkou na ostrově Incahuasi. Ten byl společně s gigantickými kaktusy docela fajn, ale jelikož oblast neustále křižují jeepy s turisty, bylo jich zde na můj vkus až docela dost. Navečer se dojelo do druhého ubytka, což byl jednoduchý bungalov postavený z hliněných, nepálených cihel a zevnitř komplet ze solných kvádrů. Byli jsme v něm zcela sami, takže to považuji za jedno z nej ubytování (vzhledem cena/výkon). Ráno hned po snídani se vyrazilo překrásnou přírodou směr N.P.. Cesta vedla po různých silnicích, od asfaltek, přes liduprázdné kamenité a písčité mezi horami, řidič dělal průběžně zastávky u zajímavých míst. Ač ne vždy využívám místních cestovek, zde jsem musel zkonstatovat, že na vlastní pěst bychom se na ta místa dostávali jen s problémy a časově by to bylo nemožné. O spoustě bychom se nikdy ani nedozvěděli - takže zajistit výlet určitě doporučuju. Oběd zajistil v liduprázdné přírodě u laguny s plameňáky řidič, který jídlo už někdy v nám neznámou dobu někde zrána zajistil a měl je připraveno v boxu. Cestou přes horský Altiplán jsme se zastavili samozřejmě u “Arbol de Piedra” (tzv. skamenělý strom, ale je to kus zvětralé skály, který už co nevidět zřejmě spadne). Navečer jsme konečně dorazili do jednoho z mála ubytek v N.P. kousek od laguny Colorada,, nafasovali jsme sdílenou ložnici pro 6 lidí, ve které nás bylo nakonec 7. Vše bylo velice skromné, ale fajn. Stihli jsem ještě prohlídku nádherně červené laguny s plameňáky, západ slunce, po večeři se zabalili do hromady dek (noční teploty od denních přes 30 šly pod nulu) a brzy ráno po snídani vyrazili na další okruh. Ten vedl kolem gejzírů a termálních pramenů až k lagunám Blanca a Verde u Chilské hranice, kde naši skupinu opustily dvě mladé sympatické Rusky, které pokračovaly přes blízký horský přechod pod sopkou Licancabur do Chile. My skoukli přírodu, nadělali foto a náš jeep pokračoval s průběžnými zastávkami přes další zajímavá místa až nazpět do Uyuni, kde jsme dojeli odpoledne a ihned zajistili lístky na noční bus směr N.P. Sajama. Jelikož náš noční bus nestavěl v námi požadovaném městečku Patacamaya, museli jsme udělat přestup v Oruro. Nebyl v tom ale žádný problém, protože po zkušenosti s autobusovou dopravou v Bolívii musím konstatovat, že naši dopravci se co se týče množství spojů a komfortu v dálkových busech mají hodně co učit. N.P. Sajama (29.11. - 2.12.) Po příjezdu do Patacamaya se snažíme najít dopravu do centra N.P., kde jsou ve vesničce Sajama jedny z mála ubytování pro turisty. Zde je trochu problém, protože pravidelný spoj mezi vesnicí a tímto městem jezdívá jednou za den tam a jednou zpět (o více levných možnostech nevím), vždy ráno kolem 6-té ze Sajamy a kolem 13-té nazpět. Problém spočíval v tom, že jsme byli v Patacamaya něco po třetí hodině ranní a nedalo se moc smlouvat s místními přepravci s minivany. Jelikož se nám ale často nestalo, že by nás v Bolívii chtěl někdo vyloženě natáhnout, usmlouvali jsme nakonec cenu 400 Bs za všechny čtyři. Nevím přesně, ale cesta tam měla tuším něco ke 200 km, takže to na tu hodinu a situaci cenově za čtyři lidi docela ušlo. Ubytování v Sajamě pod stejnojmennou neaktivní sopkou bylo opět jednoduché, ale levné a na místní podmínky docela v pohodě. Těžké deky pro chladné noci byly opět k dispozici, hodil se ale taky spacák. Jídlo ve vesnici se sehnat dá, ale je docela jednoduché, kdo zde pojede, ať nečeká nic extra a není špatné se trošku případně vybavit. Místní zde mají nějaký ten obchůdek, po dohodě předem připraví i teplé jídlo. Pitnou vodu v lahvích jsme si sice nějakou sami dovezli, ale nakonec jsme bez jakýchkoliv následků používali vodu, která je k dispozici z veřejného kohoutku na náměstí v Sajamě. Dá se tam i koupit, ale počítejte s cenou 2 x vyšší, než je obvyklá, tak je to tam ale se vším. Strávili jsme zde 4 dny, které byly vyplněny celodenními tůrami, zdolali jsme zde konečně jednu z mnoha “pětitisícovek”, je zde opravdu kde chodit. Od rozhlehlých plání, kde za celý den nepotkáte ani nohu, přes kopce a vulkány až po termální prameny. Tady si vybere opravdu každý milovník turismem nezamořené přírody. Pro cestu nazpět do města Patacamaya jsme už zvolili místní veřejný minivan, který měl odjezd brzy ráno. Doporučuju být na místě alespoň 30 min. před jeho odjezdem, využívají jej místní pro přepravu do města. My nebyli a kvůli plnému stavu jsme museli jet až náhradním. Naštěstí nás zůstalo neodbavených více, takže se jeden z místních slitoval a zajistil další minivan, který jsme my čtyři a místní beze zbytku zaplnili a mohli zalevno odjet (tuším 12 Bs). La Paz, Copacabana, Tiwanaku (3.12. - 7.12.) Do La paz, respektive jeho horní části El Alto jsme dojeli minivanem jenom pro nás za docela levnou cenu (už si přesně nepamatuji, ale cena za čtyři byla pouze lehce vyšší, než čekat na bus). El Alto je druhé největší město v Bolívii a nachází se v průměrné nadmořské výšce 4150 m. Všichni jsme se shodli, že jsme dobře udělali, že jsme cestu začali odspodu ze Santa Cruz přes Cochabambu, přistát na letišti letem ze Sao Paula přímo v El Altu by nám díky nadmořské výšce asi způsobilo potíže s aklimatizací. Takhle jsme už i s bágly mohli vyrazit do rušných ulic hledat levný přesun do spodního La Paz, které je asi o 500 m níže. El Alto je rušné, je zde hodně chudiny, kriminalita zde je již výrazně vyšší - byli jsme několikrát upozorněni místním policajtem, kterého jsme se ptali na cestu, abychom si dávali opravdu pozor na věci. Kapesních krádeží je zde hodně a večer bych se zde asi dobře necítil. Přeplněným minivanem jsme ale úspěšně dojeli za 3 Bs do La Paz, kde po zhruba 30 min. chůze směr centrum našli solidní a levný hotel. Ubytování jsme zvolili v pěším dosahu centra a taky autobusového nádraží. Po ubytování jsme ihned vyrazli na obhlídku (opět jsme byli personálem upozorněni na krádeže) historické části města, stylových obchůdků, projeli se za 8 Bs lanovkou z La Paz do El Alta a zpět. a zakoupili si sjezd po známé “silnici smrti” z hor nad La Pazem do Coroica. Koloniální centrum La Paz je docela pěkné, je jen škoda, že spoustu krásných budov nechávají jejich majitelé chátrat. Ve městě jsme plánovali končně trochu zvolnit tempo, takže poslední čtyři dny byly věnovány městu. Jeden navíc sjezdu na kolech z La Paz do Coroica...stálo to za to, akorát někteří jezdci byli pomalí, takže bylo docela dost “čekacích” zastávek 8.12. - odlet ze Santa Cruz do brazilského Sao Paulo a odtud do Barcelony a následně Mnichova, kde jsme přistáli 9.12. před 18-tou večer a zahájili přesun do ČR. Než jsem dojel s kámošem přes Plzeň a Prahu domů na sever Moravy, byl jsem už docela unavený, vše to ale stálo za každou korunu, kterou jsme na tomto tripu utratili. Zvolit jako cíl cesty Bolívii bylo jedno z velice dobrých rozhodnutí. Země a lidé v ní jsou sice povětšině chudí, ale o to více příjemní, není zde pro našince nijak draho a co se týče přírody, je opravdu na co koukat a kde chodit. Je to zcela něco jiného, než co jsem zatím prochodil. Země je až na pár míst zcela bezpečná, doprava funguje spolehlivě. Kdo má rád nezprofanované lokality a není zvědavý na davy turistů, měl by jet - není čeho se obávat. .
Zdravím vospolok. Takto dva týždne nazad sme na krídla tureckého lowcostu Pegasus vzlietli z Bratislavy na expresný víkendový výlet do Kataru. Po Kuvajte a Bahrajne sme po prvýkrát nepožičiavali auto a zostali sme len v samotnej Dohe. Tu sú nejaké dojmy, pojmy a fotečky z tejto pre turistu asi najlepšej krajiny z týchto troch menších štátov Arabského zálivu. https://tonicove.sk/doha-na-vikend-povrchne/ Letenka BTS-SAW-DOH-SAW-VIE - cca 150 eur Príplatok 20kg bagáž - 17 eur OW Ubytovanie - cca 100 eur osoba na tri noci Taxi letisko - mesto - 13 eur Uber mesto - letisko - 8 eur Metro celodenny - 1,7 eur Karak - cca 80 centov Gondola - 3 eura riadne obedy - okolo 35 eur za 4 osoby Pivo - 10 eur .
Zdravím všechny cestovatele! v srpnu odlétám na tři týdny do Jižní Ameriky a rád bych navštívil vodopády Iguazú. Nevíte někdo, jak překročit hranici “Puerto Iguazu/Foz do Iguacu”? Prý by tam měl jezdit nějaký autobus mezi argentinskou a brazilskou stranou města. Tak jen jestli nemáte nějaké zkušenosti? .
Ahoj, jako zapálenému cestovateli a stále ještě čerstvému otci (dcerka 15 měsíců) mi tady chybí ucelené téma o cestování s dětmi (a nechci o tom číst na matkovských fórech). Napište sem vaše zkušenosti a zážitky z cest. Dá se při cestování s dětmi ušetřit? A vyplatí se to, když některé routingy jsou těžko stravitelné i pro dospělé? Kam se se svými potomky chystáte? Vždy, prosím, uveďte věk dětí. Je to dost podstatné... .
Ahoj, zajímalo by mě, kdo jste se teď odkud vrátil a jak se vám tam líbilo. Ať už to byl třeba pobyt v Chorvatsku, Římě nebo na Slovensku... Kolik tam bylo lidi, jak cestování v této zvláštní době šlo a s čím jste se potkali? Nebo naopak co vás nadchlo a překvapilo? Diky za jakékoliv zkusenosti. :-) .
Zdravím vospolok a v prvom rade prajem všetko dobré do roku 2025. Prelom rokov trávi mnoho ľudí v exotických južanských destináciách alebo na horách. My sme neboli výnimkou a posledný víkend minulého roku sme strávili v mysterióznej Chľabe a v podhorí a štítoch nášho južného suseda. Spísal som teda nejaké poznatky a nafotil zopár fotiek. https://tonicove.sk/koniec-roku-...-fotoblog/ .
Zdravím vospolok. Niežeby som mal nejaký cestovateľský bucket list, no ak by bol, tak jazda retro nočným vlakom Prietenia z Bukurešti do Kišiňova by bola v takomto zozname veľmi vysoko. A minulý víkend som sa konečne zmohol na tento skvelý vostočný zážitok. https://tonicove.sk/stroj-casu-a...-kisinova/ Mazur parking - 43e Ryanair VIE-OTP - 19e Austrian RMO-VIE - 60e Kupe pre 4 osoby - 105e Konak 5* vlak - 14e placinta Gara Chisinau - 1e Vara Vara - 20e 20km taxi Kisinov - 9e Duty free - na nezaplatenie .
Zdravím vospolok, minulý týždeň som absolvoval retardovanú otočku do Solúnu, ktorý som navštívil po 8 rokoch. V lete mi to ako terno neprišlo, no koncom novembra v slnečnom počasí to bol príjemný únik zo stredoeurópskej šede. https://tonicove.sk/trnava-vs-solun-fotoblog/ Letenky BTS-SKG-BTS - cca 40 e osoba Ubytovanie - 140 eur apartman na dve noci Taxi letisko - 30 eur fix pivo - drahe, v obchode lacne, odporucam Nymfi .
Zdravím vospolok, minulý víkend sme absolvovali ešte stále takmer letných 36 hodín v Tirane. Hlavné mesto Albánska som navštívil po 8 rokoch a teda nestíhal som sa čudovať ako vyrástla a rastie do výšky. Po dlhom čase nás niekto natiahol v gastro službách, dokonca opakovane, tak sme sa cítili ako cestovatelia amatéri :D Tu sú nejaké zápisky a fotečky: https://tonicove.sk/koniec-letne...-v-tirane/ Náklady: Letenky - 35e/osoba Mazur parking - 43e Ubytovanie - 178 eur dva apartmány na dve noci Taxi TIA-centrum - 15e Taxi centrum-TIA - 12e Dajti Ekspres - 14e otocka MHD - 40 centov jazda Makiato - 1 az 3 eura burek - 70 centov az 2,5e .
Zdravim vsetkych a rovno si sem dovolim hodit zapis z mojho letneho road tripu po Pobalti, na ktoreho spracovanie som sa zmohol po dvoch mesiacoch. Lietadielka sme tentokrat vymenili za staru dodavku, na ktorej sme sa vydali na taky dvojtyzdnovy okruh po pobaltskych krajinach, kedy sme sa 14 dni najazdili 5208 km. https://romanherda.com/cestopisy/baltik-2024/ .
Zdravím vospolok. Dovolím si sem hodiť link na cestopis sa bohatú galériu z nášho nedávneho výletu ku kazašskému Kaspiku. Tento región veľmi navštevovaný nie je (mám pocit, že tam zájazdy nerobí dokopy nikto z našich končín), no o to je to lepšie. Scenérie ako zo západu USA alebo krajín Arabského zálivu, samozrejme šmrncnuté Vostokom. Plánovanie patrilo medzi náročnejšie, nie všetko sme videli, čo sme chceli, alebo skôr sme to ani nenašli, no roadtrip to bol skvelý. https://tonicove.sk/zapraseni-pr...mangystau/ Náklady: OW letenka Pegasus BTS-SAW-SCO - 120 eur osoba OW letenka FlyArystan SCO-KUT - 60 eur osoba OW letenka Wizz KUT-VIE - 20 eur osoba extra checked baggage - 25 eur osoba Ubytovanie Aktau Airport hotel - cca 15 eur osoba Ubytovanie Zhanaozen - 13 eur osoba Ubytovanie jurta Kogez - 20 eur osoba Ubytovanie Fort-Shevchenko - 25 eur osoba Ubytovanie hostel Aktau - 6 eur osoba Ubytovanie hotel Kutaisi/Ineti - 15 eur osoba Prenajom auta - cca 550 eur aj s kilometrami naviac Benzin 1500km - cca 70 eur (45 centov liter) taxi letisko Aktau - 4-8 eur jedlo - 2-3 eur osoba/porcia Mazur - 54e .
Letos jsem měl možnost procestovat Karpathos. Pokud nevíte o co jde, rozhodně stojí za pozornost. Najdete tam hory, jeskyně pod vodou i nad vodou, možnost bikingu, windsrurfingu, lezení po horách ale taky je jak dělaný pro turistiku a koupání na plážích všeho druhu. Navštívil jsem ho první týden v srpnu a nemohl jsem uvěřit tomu, že na spoustě pláží jsem byl sám. Prostě dokonalost. Cestopis najdete buď tady na webu nebo na mém blogu: https://cestovanisfotografem.cz/karpathos/ .
Takto pred dvoma týždňami som sa tešil v 30-kach na ochladenie a ako pozerám von z okna, tešil som sa až priveľmi. Aspoň touto cestou si môžeme pripomenúť letné horúčavy v našom regióne. Tu sú teda nejaké zápisky a fotky s 8 dňového rodinného roadtripu po zemi České a Moravské. (Slezko nabudúce). A som teda rád, že som po čase mohol opäť stretnúť aj členov tohto fóra, ktorí sa o nás pekne postarali či už na Morave alebo v Česku :) https://tonicove.sk/hezky-cesky-...-fotoblog/ Nafta - cca 150 eur Decathlon pristresok - 99 eur CZ dialnicna - 11 eur Ubytovanie - camping Drusus 120e tri noci kupaliska - okolo 200CZK rodinne vstupy Vstupy do muzei a zamkov - do 1500CZK sekacka v Globuse - 24 CZK Pivson - 35CZK a vyssie parking - 20CZK v Zdari n. Sazavou a 100CZK pri Krivoklate .
Zdravím vospolok. Dovolím si sem hodiť link na môj tripreport zo slnečného Estónska, kde sme za predĺžený víkend obkukli hlavné mesto, preleteli sa dotovanou linkou na ostrov Hiiumaa a vlakom prešli k ruskému pohraničiu do Narvy. Nakoniec sme sa preletli na ceste domov aj úplne novučičkým Airbusom A220, ktorý priletel z továrne len deň predtým https://tonicove.sk/estonsko-sln...-fotoblog/ Náklady: Ryanair VIE-TLL - 30e osoba AirBaltic TLL-RIX-VIE - 10e osoba DiamondSky TLL-KDL-TLL - 50e osoba Ubytovanie Hiiumaa - 60e chatka Ubytovanie Tallinn - 55e izba Vlak Tallinn - Narva - Tallinn - cca 25e osoba Tallinn televeža - 17e osoba Pivo v centre Tallinnu 6-7e :(( Slušný obed v Lido - cca 10-11e osoba .
Zdravím vospolok. Po mesiaci som sa znovu ocitol pri lotyšskom Baltiku, tentokrát rodinne v počte 8 kusov. Po prvý krát som mal možnosť otestovať koncept detskej kúpačky vo vraj "studenom" Baltiku. Dopadlo to oveľa lepšie ako som predpokladal a nechcene sme zažili aj najsilnejšiu búrku v regióne za posledných 80 rokov. Plus som napravil chybu z júla a navštívil aj krásny interiér terminálu letiska Spilve. Tu sú nejaké zápisky a fotečky. https://tonicove.sk/riga_rodinne/ Náklady: Mazur parking - 64e Letenky - cca 70e osoba + 56e kufor do podpalubia Hotel Viktorija - 360e 4 noci 2 family rooms Vlak Jurmala - 2e dospely Vlak Saulkrasti - 3e dospely Vyhliadkova plavba Riga - 10e dospely MHD - 10e na 5 dni dospely Bolt letisko - cca 12-13e Obed Lido - cca 7-8e osoba .
Zdravím vospolok. Takto pred týždňom som absolvoval mierne retaradovaný výlet™ do Sofie a Varny s grand finále v podobe 6 hodinového meškania na spiatočnom lete. Varna premiérovo príjemne prekvapila a v Sofii sme navštívili zaujímavý termál za mesto. Nočný vlak v prvej triede medzi týmito dvoma mestami bol príjemným spestrením. https://tonicove.sk/kupanie-po-b...ak-a-more/ Ryanair BTS-SOF - 22e osoba Wizzair VAR-VIE - 10e osoba vlak Sofia Varna - 27e osoba 2 lozko MHD Sofia - 2e den dobre sa nazrat v Happy - cca 15e osoba MHD Varna airport bus 409 - cca 1e jazda .
Uplynulý víkend sme sa s priateľkou vybrali ku susedom do Poľska. Cieľom bol zábavný park Energylandia, kde nedávno otvorili údajne najväčšiu a najrýchlejšiu drevenú horskú dráhu na svete Zadra. Jedná sa o hybrid postavený z dreva a kovu. Vyzerá naozaj parádne. Náklady: Benzín: 20€ Vstupné - 30€ (129 zlotych) Parkovné - 1,2€ (5 zlotych) Jedlo - zmrzlina cca 1,2, hranolky 1,6€, hlavné jedlo 4,5 - 5€ Link na článok ( je tam fakt dosť fotiek) https://cestujzamenej.sk/2019/10...j-velkych/Ak máte radi tento typ atrakcií, tak sa tam určite oplatí ísť. A nasledujúcu sobotu je akcia. Vstupné je za 16€ a otvorené bude až do 22:00. Bude sa tam konať Halloween Night. .
Zdravím vospolok. Prednedávnom sme strávili s famíliou zopár dní na Spiši a cestou okukli aj Horehronie. Niečo som nafotil a spísal, tak možno niekoho inšpirujem na letný výlet do týchto exotických končín a možno keby sme sa nejak dohodli, tak by sme mohli dať CL stretnutie na letisku Spišská Nová Ves a polietať si nad Tatrami na An-2. https://tonicove.sk/leto-na-spis...-fotoblog/ .
Ahojte. V poslednej dobe nám cestovanie trošku upadá. Do popredia sa však dostávajú výlety po okolí. A tak máme možnosť spoznávať krásy našej domoviny. My sme si nastavili novú formu výletov. Krátke prechádzky v prírode. Snažíme sa minimálne raz týždenne navštíviť nejaké nové miesto. A včera sme navštívili Terchovú a rozhľadňu Terchovské Srdce. Jedná sa o nenáročnú 15 minútovú prechádzku hore kopcom. Odmenou je nádherný výhľad na okolitú prírodu. Nejaké fotky máme na blogu. Možno trošku inšpiruje: https://cestujzamenej.sk/2020/04...anosikovi/ .
