S kým nejčastěji cestujete?

Moje drahá, stále ještě polovička - odmítá participovat na mých pravidelných výletech. Její ještě akceptovatelné destinace je západní Evropa a to jenom několikrát do roka. Tento rok, to musím teda uznat, jsem vyjednal jeden velký ústupek a to skok do Lvova :D.

Na zbytek musím neustále rozšiřovat svou sociální bublinu a dlouhodobě lanařit jednotlivé lidi, aby vůbec někam jeli.  Odvahu jet jenom sám zatím nemám, nějak mám pocit, že by mi chybělo sdílení zážitků, které jsou ve skupině 2+ lidí a samozřejmě zamrzí výše rozpočtu na který bych byl sám :-)

Jak to máte vy?

Ahoj,

Ja to mam stejne jako ty :D draha polovicka odmitla jet do Kyjeva, tak pojedu sam, aspon si udelam program podle sebe.  Ale predtim v hostelich jsem nasel fajn lidi, se kteryma jsme chodili na ruzna mista po mestech, zda se mi to lepsi, nez treba hledat nekoho dopredu.

Zasadne sam. Uz jsem rezignoval na shaneni partaku z rad kamaradu nebo brani ex/pritelkyn, kamaradek kamkoliv. 

Mám to stejně jako Born2Win. Občas sice vyrazím s nějakým leteckým/dopravním nadšencem, ale na normální cesty zásadně sám. Ta svoboda a pohodlí jsou neocenitelné :D 

Vylety zasadne planuju ja, manzel akceptuje vychod i zapad, ted tedy uz nechce do arabskych zemi a pak jiz neakceptuje  Londyn a Francii (byli jsme naposled pred 8 lety). A s detma uz vubec nepripada v uvahu🙂.... Sama bych nejela, musim sdilet.

No jedno je jistě.Sam cestuje extrovert i introvert. Extrovert si najde kamarády i na místě a intovert po nich netouží a je rad sam.  Ti ostatní mezi tím dávají přednost partakovi nebo více partakum. Ale čím víc lidi, tím víc problému. Ja zkusil oboje a raději s partakem. Na druhou stranu si nedokážu představit cestovat s někým, koho znám jen povrchně z nějaké sociální bubliny :-). Taky je rozdíl cesta do Kyjeva na prodlouženy vikend a měsíční cesta někde po exotické, krajině, kde jdeš treba týdenní trek v zemi nikoho.  Takže asi tak. 

Obvykle sám. Z řady důvodů - je to mnohonásobně flexibilnější při plánování - člověk vidí letenku a může ji hned koupit. Nabízí to daleko intenzivnější zážitek. V mém okolí mám sice rádoby nadšené cestovatele, ale vydat se někam dál to ne, nebo zase jo, ale už se nesloží na letenku apod. Plus také o dost jednodušší plánování na místě. Nevýhody jsou také - nemožnost free ridera, žádné sdílení zážitků či vyšší náklady. 

80% s kamarádem

 15% s rodinou 

5% sám

sám jezdím nerad - nuda a o hodně vyšší náklady za ubytování,ale pokud jedu s kamarádem tak v destinaci máme kolikrát svůj vlastní program rozhodně na sebe nejsme vázaný celý pobyt ..

Cestuji s přítelkyní. 90% času i cest. Když to není s ní, tak je to s nejbližší rodinou. Nejsem typ, který by cestoval sám. Na druhou stranu nemám nejmenší problém se s někým seznámit.  I tak pfeferuji vše dělat s ní.

S Wizzair a UIA :)

Inak tak 60 percent s manželkou a 40 s kamošmi. Sám som bol niekde naposledy pred dvomi rokmi.  Našťastie sme v oboch prípadoch zohratí, tak nemám pocit, že by mi chýbala "sloboda", aj keď dobre sa mi cestovalo aj samému

Vždy s manželkou a kamkoliv. Moře, hory města je to jedno. Samozřejmě je potřeba trochu komunikace. Planuju cesty vesměs já, ale co je napad manželky, tak koncept navrhne ona, ja dodám detail☺ 

Tak ta moje nastesti se mnou jede vsude, jinak by se o me bala. Uvidime, co Indie :D

S kámoši, manželkou, rodinou a občas s eremi:-)

Bohužel sama. Na jednu stranu je super ta volnost a téměř vždy se s někým seznámíš, ale nebudu lhát, často chybí někdo kdo vám kryje záda ....člověk musí být pořád ve střehu a to sdílení, to občas taky chybí.  Nemám okolo žádného člověka s akčním, cestovatelským srdcem, takže sem tam prohlížím cestovatelské seznamky, ale nakonec to vždy vzdám. Akční letenky je třeba koupit okamžitě a to je na seznamkách nemožné :( 

Andy napsal(a): Akční letenky je třeba koupit okamžitě a to je na seznamkách nemožné :( 

to mas pravdu, kolko ludi uz chcelo niekam so mnou ist, no ked som sa nahodou ozval, ci teda kupit letenku hned a letiet o pol roka ako to casto byva, tak uz len vyhovorky. Preto som rad, ze mam okruh par ludi, ktori nepotrebuju tyzden na rozmyslenie :D

Ja idem vzdy s jankou a dankou, tie nesklamu nikdy :)

Ja mam tiez ten problem. Moj muz cestuje menej ako ja, tak idem sama. Casto sa mi podari niekoho zohnat z okruhu fyzickych znamych, ale na tychto forach to funguje, ako ste popisali predtym :-)

Já teda 100% se ženou ale rád bych i někdy s kamarády, bohužel je mladá přesvědčená že to znamená kurwy, chlast a chlebíčky.

Budu ji muset nějak otočit protože má nějaký problém s každoměsíčními výlety na 4 dny a dva z nich je cesta ideálně s přestupem 😃

S bandou teda jezdíme pivní festy, kde teda kurwy a chlebíčky neresime. na stánku teda něco proteče ale to není tak o cestování jako o šíření pivní revoluce

Vyhovuje mi to mít tak půl na půl. Cestovat sám nebo s někým je pro mě dost odlišný zážitek, ale oboje má hodně do sebe. Některé zážitky, které jsem zažil sám a na které budu určitě i za pár let vzpomínat, bych v partě zažil asi jen těžko. Takže mám cesty, na které ani nikoho nezvu a vyloženě na ně chci jet sám. No ale pak i cesty, kde se snažím někoho ze známých vzít s sebou a ve většině případů to vychází a někdo se najde. A ve výsledku nemám problém ani s větší skupinou (řekněme 6-10 lidí), pokud je to dobře dané dohromady a jsou spravně sladěná očekávání. Ale do takových věcí se pouštím hodně vyjímečně, protože tam se to může snadno zvrtnout.

Většinou cestuji s kamarádem, ale letos jsem vyzkoušel Thajsko tak nějak napůl - já letěl dříve. Sám se spíše s někým seznámím, dám do řeči, zážitky jsou intenzivnější, ale jak už tady zaznělo, chybí někdo kdo kryje záda, někdo na sdílení radostí a starostí...

Taky jsem byl "mozkem" krátké cesty s dalšími 5ti kámoši. Bylo to fajn ale je to psychicky dost náročné - přeci jen někdo musí trošku velet, je potřeba se snažit to vymýšlet aby všichni byli spokojeni a v neposlední řadě je tam nějaká zodpovědnost... A to musím říct, že všichni celkem "poslouchali" ;-)

Tak premyslim co napsat o mych cestach , asj jako vetsina prvni  cesty s rodici , pozdeji s prvni zenou  a pak i s  rodinou , pak dve dlouhe cesty kolem sveta , kazda  rok,  sam , nebyly to ale typicke cesty ,protoze jsem jel s batohem a prazdnou kapsou bez predem stanoveneho itinerare a cestou jsem hledal  praci, abych se dostal dal ,vzpominam na to ale rad a i kdyz jsem treba potkaval ruzne dvojice, nebo i skupiny ,vyhovovalo mi ze jsem jel sam ..problem vidim v tom ze si pak clovek nema s kym sdilet zazitky .

Pri druhe ceste jsem si dokonce dal inzerat ze  hledam holku na  cestu kolem sveta  , ale na rovinu jsem zahlasil znacka spolecny spacak -)Zajemkyne  se sice nasly,ale nakonec jsme se nedohodli -) a tak jsem jel zase sam.

Nejaky cas jsem pak jezdil jako ridic autobusu  i pruvodce ,to je docela problem , pokud clovek jede se skupinou odlisnych zajmu .par cest byly taky infocesty , na ty jsme jel sam , ovsem tam byl predem stanoveny program ,dle zajmu toho kdo to platil

Dneska jezdim se svou druhou zenou  ,ve dvou a je to nejlepsi a samotneho by me to nejak nebavilo ,pochopitelne uz ale nejezdime s prazdnou kapsou a za praci i kdyz je to porad o levnem cestovani ,

Ja drive s pritelkyni jezdil maximalne jednou rocne na dovolenou k mori. Az po rozchodu po 11-letem vztahu jsem naprosto propadnul cestovatelskemu kouzlu (na vsem zlem lze nalezt i kladne veci). Za rok a pul single zivota jsem tak navstivil okolo 20 destinaci, prevazne v Evrope, ale i v Asii. No a protoze jsem beznadejny introvert, cestuji sam :-)

Já s Vladimirem Iljičem.

Drive jsem sam cestoval. Volnost mi vyhovovala. Clovek mel volny vyber a pripadne se pozdrzet vice nekde jinde. 

V Anglii jsem to vyzkousel pri skupine lidi a vzdy katastrofa. Domluvit se byla katastrofa nebot kazdy chtel neco jineho videt.

Ted s pritelkyni. Zatim po Evrope. Je nam jedno co, jestli hory, more, mesto.  Kazdy z nas si neco najde na te ceste a uzije si to. Ted jsme se vratili z ATH, kde je sakra dobre levne jidlo 😂😃

Dříve jsem cestovala s kamarádkou, posledních pár let s manželem. Vždy něco vyberu, vymyslím a koupím, pak ho s tím seznámím a on mi do toho začne montovat další lidi (většinou někoho z rodiny nebo kamarády), takže musím rychle shánět letenky a ubytování pro další lidi a musím podle nich upravovat program. Myslím, že se se mnou bojí cestovat sám, protože když jedeme sami, tak je to vždy mnohem víc fyzicky náročné, než když jedeme s někým. Vždy si stěžuje, že se z dovolené vrací víc unavený, než když na ni odjížděl.