Chci slyšet Váš názor.

Ahoj je mi 23 let a už je to rok  co jsem se vrátila z 2 týdenního dobrodružství v Japonsku. Bohužel se stalo něco čeho jsem se bála a to je, že mi Japonsko začalo hodně chybět a chtěla bych tam strávit 2 měsíce. Problém nejsou peníze ale čas. 

Myslíte, že je dobrý nápad prostě nechat práci kde už pracuju 3 roky (upřímně nejsem moc v ní štastná ale v dnešní době je fajn něco mít) a prostě se takzvaně sebrat a odletět do Japonska? 

Bude to takové trošku větší rozhodnutí v mém životě. Tak mě napadlo se zeptat trošku víc zkušenějších cestovatelů, jestli si třeba neprošli něco podobným. :D

Děkuju!

Asi takhle… ta zeme je turisticky nadherna, ale pracovne je to peklo… moje vlastni zkusenost. Pokud to myslis vazne, tak si nasetri penize, mrkni se na working holiday v Japonsku a hlavne se zacni ucit Japonsky. Rovnou zapomen na to, ze ti anglictina nejak pomuze… nepomuze. Jet tam na blind a doufat, ze se uchytis je cesta do pekla… neuchytis.

Jestli jsem to dobře pochopil, tak slečna Terezka tam nechce jet pracovat, ale pouze na poznávačku nebo něco podobného na 2 měsíce. Peněz má zřejmě dost, šetřit nemusí. :-)

Ahoj,áno,choď. Máš 23rokov, pravdepodobne žiadne záväzky, keď sa vrátiš, prácu si nájdeš inú. Prípadne sa skús dohodnúť na neplatenom voľne v súčasnej praci.

Chápu to jako dočasný cestovatelský pobyt po radost, protože tě táhne Japonsko.
Pomineme život v Jpn, čeká tě návrat. Co plánuješ, jak to vidíš po návratu do ČR?

Práce tě nebaví, pracuješ od 20 let, tedy od střední školy. Nebaví tě proto, že je to fakt peklo, nebo jen nuda mladého člověka?
Bydlení máš svoje, nebo nájem/rodiče/sponzor?
Pokud dáš výpověď, seženeš jinou práci hned? Bude tě bavit? Má cenu se vzdát případných výhod, které ti poskytují tři roky u současného zaměstnavatele (skore v bance, případné spoření, pracovní smlouva,...)?

Tohle jsou otázky, které bych řešil já jako suchar 40+ s dvěma dětma.

Souhlasím s Reni85 v tom, že bych nejdříve zkusil nakombinovat volno přes zaměstnavatele v případnou pracovní mimosezonu.

Ale pokud máš našetřeno, neřešíš zatím finance na vlastní bydlení, uspokojivou práci seženeš do dvou měsíců po návratu, klidně směle do akce. Zkušenost to bude super, nic člověka neposune tak, jako vystoupení z jeho komfortní zony.

Je ti 23, neuvažuj jako usedlý čtyřicátník, ale jako ještě volná 23letá osoba. Já se v 18 letech sbalil a na 6 měsíců se vydal do Skotska. Nejlepší rozhodnutí mého života. Dalo mi to víc než odborná střední, nebo dokonce i VŠ. taky to bylo náročné, těsně před maturitou, hodně za mlada, ale zkušenost k nezaplacení. 

Právě to, že nemusíš řešit nějaké děti a další věci je tvá největší výhoda. 

Práce tě nebaví? Máš naspořeno? Dej výpověď. To je cesta do pekel být někde, co tě nebaví a nenaplňuje. 

Máš tu možnost teď? využij ji. Za 10 let už ta možnost být nemusí a možná (čti skoro určitě) toho budeš litovat.  Ve 23 letech práci najdeš skoro hned. 

A samozřejmě je možnost toho sabatiklu, ale ne každý zaměstnavatel to nabízí a když jo, tak třeba od 5 let atd. Ale tozhodně to stojí za zjištění. Ale za mě to nemá moc velký smysl, protože pojištění zaměstnavatel neplatí a pokud nejsi v práci spokojená, tak by to mohla být skvělá příležitost po návratu k restartu. :)

Zrovinka včera jsem četl "pracovat na rok v Japonsku" infotainment na aktuálně.cz

Text "Nad hlavami opice a pod svahem termály. Skipas tu přitom stojí méně než ve Špindlu"

Zní to super, zážitek i zkušenost, jen jak je lehce zmíněno, je těch 24k na měsíc v Japonsku určitě hodně málo.. 

Terezka tam může pracovat v adult industry, alespoň si natáčením vydělá nějaké peníze na cestování, proslaví se a jestli je to šikovná holka, může se stát globální pornohvězdou. Jestli není, tak si může domů přivézt alespoň žlutý suvenýr, který jí bude Japonsko připomínat.

Doporučuju odjet. Ve 23 jsem podal v práci výpověď, prodal auto, za to koupil letenky a vyrazil na rok na NZ. Po návratu jsem byl cca 6 měsíců na pracáku a hledal si práci. Ale co, nic mi neuteklo. Časem jsem začal podnikat a mohl jsem si dovolil víc cestovat. Nějaké dveře se zavřou, ale zase jiné otevřou. Nemáš děti, tak jdi do toho. 😉

Já bych doporučil (i na základě mých opakovaných takových zkušeností za 27 let a ještě jsem s tím neskončil) nedržet se při zemi jen s Japonskem a jen na pár měsíců, pokud to zvládneš finančně. Krásných a zajímavých zemí na světě je spousta. Při pobytu v zahraničí delším než 6 měsíců je možné se odhlásit od zdravotního pojištění, pokud se zaplatí cestovní pojištění (bez něj by to stejně ani nebylo rozumné a bývá levnější než zdravotní). 

Syn řešil ve stejném věku to samé, jen destinace byla jiná a chtěl vyrazit na delší dobu. Dal výpověď, už je delší dobu ve světě a až se vrátí, někde ho s jeho profesi přijmou vždycky, nebo začne podnikat, nebo se zase vydá casem na cesty, ještě nevi ... Doporučuji vyrazit dokud/pokud je čas, chuť, možnosti a nějaká ta koruna.

Jako suchar 50+ jsem za svůj život prošla třemi fázemi: 1. mládí = mám čas, ale nemám peníze (navíc tehdy poměr ceny letenek a nákladů na cestování vs. kupní síla ČR byl někde úplně jinde než dnes), 2. střední věk = nemám čas  ani peníze (rodina, práce, hypotéka apod.), 3. starší věk = mám peníze, ale nemám čas (rodina, práce).

Ve 23 letech, dokud člověk (speciálně žena) nemá děti, tak je pocit nedostatku času velmi relativní (zjistí každá v okamžiku narození dítěte).

Takže jestli peníze nejsou problém a v práci je to na prd, jela bych hned.

Souhlasím s Alou a nejen proto, že patřím do stejné věkové kategorie a tím pádem jsem prošla i velmi podobnými fázemi :) Jenom tu poslední část se snažím vylepšovat tak, že čas si udělám a rodinu (některé členy) navštěvuju právě tak, že za nimi cestuju :D 

Tož děvče, jeď ;) 

Já bych se možná ještě poptala v práci, jestli by ti nedali dvouměsíční neplacený volno. Za pokus to stojí ;). Nebo jestli bys nemohla pracovat vzdáleně...

Ale každopádně bych do toho šla, proč ne? Takový zkušenosti se podle mě v životě neztratí : )

"upřímně nejsem moc v ní štastná ale v dnešní době je fajn něco mít"

V té dnešní době, kdy máme v podstatě plnou zaměstnanost?

hej nepise sa roku 1995 a nezamestnanost na maxime. mas 23 rokov, budes pracovat este minimalne 40, tak tie 2 mesiace nebudu chybat :D

Ono se taky za 40 nebo i míň let může ukázat, že na těch 2 měsících záleželo mnohem míň, než v roce 2025 člověk tušil. 😂

100% jet. Dva měsíce není nic ale zážitek to bude obrovský.

Chápu, v tom věku bych byl asi úplně vyděšený. Ale pokud práce nebaví (a není to podstatný krok pro vývoj kariery) a jsou našetřené nějaké peníze, tak není co řešit. Jestli v Japonsku pracovat nebo jak sehnat potom prací už jsou drobnosti.

Osobně jsem to nedělal, ale třeba kolega dal jeden den výpověď a odletěl si na kole projet celou jižní a sevřeni Amerikou, zabralo to rok a pak si rozhodnul zůstat v Kanadě. Myslím že to ani nebylo v plánu, ale je tam moc spokojený.

Nevahala bych ani minutu a jela. Penize mas, praci si pak najdes, neb jsi mlada, ale uz trochu s praxi, zaroven ve veku, kdy jsi bezdetna a pravdepodobne hned rodinu neplanujes (neni ti kolem 30).

Jen pozor, je to navykove.

Ak sa bojíš alebo nie si rozhodnutá odísť z práce, môžeš predsa navštevovať Japonsko opakovane, napr. 1-2 krát do roka na kratšiu dobu, napr. na 2 týždne. A ako píše Azul, daj si pozor, lebo cestovanie je naozaj návykové.