Chcem sa podeliť so svojim problémom a zároveň zistiť, či je na tom niekto podobne. Som zo seba totiž smutný.1996, keď som mal 10 rokov, sme prvýkrát šli k moru do Chorvátska, busom. Na lietadlo nebolo. Kufre nacpané konzervami, nanuky boli na prídel (kus stál 5 kuna, v tej dobe nepredstaviteľných 30Sk - moje trojtýždenné vreckové). Pláž neexistovala, do mora sme zliezali z betónového móla. Napriek tomu to pre mňa bolo úžasných 7 dní pri mori a vyplakal som potok, keď sme odchádzali. Nedokázal som si predstaviť, že ešte niekedy uvidím more. 2007, môj prvý TATL do Kanady. Stará 747, middle seat, žiadne IFE, sviniar na pasovke v CDG, ktorému sa nepáčil moj pas bez čipu a skoro ma nepustil napriek platným vízam. Napriek tomu skvelý zážitok, neuveriteľný wow efekt, všetko bolo pre mňa nové, iné autá, značky, tovar v obchodoch, na sklenenej dlážke v CN Tower som strávil hodinu, pretože prvýkrát ...2014, prvýkrát Ázia, konkrétne KL. Čosi už bolo nalietané, Havaj, NYC, ale stále. Nový svet, ázijský štýl, všade bordel, svet omamných vôní sa po pár metroch menil na smrad odpadkov, ktorý mi ale nevadil, proste to patrí ku koloritu. Znova obrovský wow efekt, všetko bolo nové.Od tej doby som nalietal cca 150 tisíc km, viacnásobné návštevy USA, Ázie ... Necelý týždeň dozadu sme sa vrátili z 3 týždňového tripu po Havaji. Bol úžasný a obaja s priateľkou sme radi, že nám nevyšlo zrušenie leteniek, o ktoré sme sa pokúšali ...ALEwow efekt je preč.Pocit, pre ktorý ma cestovanie neuveriteľne bavilo, proste nedostávam - teším sa, viem byť nadšený, očarený, ale vo finále chladný oproti tomu, čo to bývalo. Neviem, či je to vekom, narastajúcim cynizmom, alebo som toho proste už videl príliš veľa na to, aby ma niečo doslova odvalilo (a to som toho videl z globálneho hľadiska stále veľmi málo). Už nemávam ten pocit pred cestou, keď mi lietali v žalúdku motýle týždne vopred a pár nocí pred odletom som prebdel cestovateľskou horúčkou. Dokonca sa mi vôbec nechce ísť za 10 dní do Berlína ani za mesiac na víkendový eurotrip. Tak nejak cítím cestovateľské vyhorenie a previnilo si vravím, čím to je, ako to spraviť, a v kútiku duše sa bojím, či skrátka nemám dosť. Je tu mnoho násobne skúsenejších cestovateľov, než som ja. Dajte vedieť, či sa Vám niečo podobné niekedy nestalo.  .

Cestovateľské vyhorenie

Založil(a) ve fóru Co se nevešlo

zajímavé téma, je to trochu dáno tou dostupností letenek a globalizací..... Před 10-ti lety pro mně dovolená v Thajsku zněla jako let na měsíc a nyní mě nezaujmou ani letenky pod 10.000 z Prahy. Pro zajímavost v roce 2011 - 2 lety, 01-04/2017 22 letů. Jak už bylo řečeno, člověk se přežral ..... Samo touha objevovat nové místa mi zůstala, ale můj první let do Milána na fotbal před 7 lety mě nadchnul víc než 14 dní na Filipínách, které jsem absolvoval v únoru. Zkouším chvíli pauznout exotiku a ted mě ceká 10 dní v ukrajinských Poloninách, tak snad trochu "ožiju" v bývalém SSSR

0 Citovat

ja som zistil, za mna lety bavia, ale co ma fakt uz nebavi su letiska (iba take tie male dedinske ako Nis, Targu Mures, alebo Coron :D)

0 Citovat

norbic napsal(a):

Zkouším chvíli pauznout exotiku a ted mě ceká 10 dní v ukrajinských Poloninách, tak snad trochu "ožiju" v bývalém SSSR

To znie tiež na exotiku, hoci iného typu ;)

0 Citovat

Ja jsem ani po 4,5 letech cestovani v souctu za poslednich cca 20 let nevyhorel. Ze sve zkusenosti bych doporucil mit pro to, aby vas cestovani bavilo, dostatek dobrodruznejsich aktivit jako vicedenni treky bez pruvodce, cestovani spise v odlehlych oblastech s minimem turistu i mistnich napr. Chile, obzvlast Patagonie, i v Argentine, Bolivie, severni Peru, Yukon Territory, Samoa, delsi a mene zname treky na Novem Zelandu (ale uzil jsem si i ty turisticke oblasti pri sve 4. ceste stejne dobre jako pri 1. ceste pred temer 20 lety a s chuti jsem ted odridil 7500 km za 5,5 tydne a zbylo dost casu na mnoho kratsich treku, i kdyz delsi trek bez lidi na zaver byl asi nejlepsi). Vyrazte treba i s terennim autem, napriklad v Australii NP Purnululu, plaz v Broome, Fraser Island, cesta z Cape Tribulation na sever - tam si nikdo na vyhoreni stezovat urcite nebude a wow efekt se dostavi i u cynika, ktery leccos videl.

Kdybych cestoval na mnoho kratkych cest rocne, asi bych z toho take vyhorel, protoze me nebavi baleni na cestu a aklimatizace na vsemozne zmeny vcetne navratu do prace chvili trva. Kdybych cestoval neustale do turisticky znamych destinaci do resortu u plazi (coz jsem dosud temer nedelal), taky by mi to pripadalo vsude podobne. Problem s vyhorenim neni v destinacich samotnych, ale v jejich volbe. Ale i to snorchlovani v Malajsii a na Filipinach mi wow efekt nedavno prineslo treba pri blizkem setkani se zralokem cernoploutvym, karetou obrovskou nebo s pyskounem vlnkovanym (napoleon, 1 m delka, 40 cm vyska) a vzdy bez dalsich lidi na 5 az 10 minut.

0 Citovat

no tak sa mi to potvrdilo - trekovanie v srbskych horach a vikend na chate pri jazere v NP Stara Planina ma uplne ocaril :) takze u mna treba obmedzovat mestske destinacie :)

0 Citovat

a dnes ma inspiroval Vláďa..ten entuziazmus...panslovanstvo...tento tak skoro nevyhorí, skôr zahorí

(offtopic...citat prispevky v "cestovatelskych" FB skupinach je niekedy pekna tragedia...sa uz necudujem Darwinovym cenam, ani poctu volicov Fica/Zemana/Kotlebu/Babise)


3iqvadd-1.png

0 Citovat

toto mas medzi priatelmi?

0 Citovat

ee, zial som nakukol do 13. komnaty, kde ludia, ktori nemaju este ani pas chcu ist do Donbassu, prip. bookuju auto bez kreditky v USA, alebo idu do Portugalska, ale nevedia co chcu vidiet D

https://www.facebook.com/groups/...cestovani/

0 Citovat

Tonic, to jsem zvědavý jak dlouho to v té skupině vydržíš. Já, myslím si, mám celkem tuhý kořínek a skousnu toho dost ale po 3 týdnech jsem musel zrušit. Pořád ty samé otázky ( jako by se ty otázky neopakovaly neustále na všech fórech )...

No držím palce :)

0 Citovat

Ale samozrejme! Odporúčam dlhšie dovolenky a programovo vystúpiť z komfortnej zóny. U mňa to funguje, ale ja som masochista ;)

Pokiaľ človek navštevuje "destinácie", býva v hviezdičkách a stravuje sa na miestach určených pre turistov tak sa to čoskoro zleje do cestovateľskej šedi - všade majú kolu, A/C, hovoria po anglicky/španielsky a sú tak nejako... šedí. Na nikoho neukazujem, myslím to všeobecne a hovorím zo svojej osobnej skúsenosti, takže skutočne no offence.

Vrátili sme sa po roku z Indie, Vietnamu a Kambodže, z opačného konca sveta, začali fulltime work na Slovensku a ... teraz sa skutočne teším na zakarpatskú Ukrajinu.

0 Citovat

tak Zakarpatie ma cez vikend uplne resetlo...je to take back to the roots :)

0 Citovat

Zrejme bude osvedcenym lekem proti vyhoreni dat si pauzu neboli ubrat.

I po shlednuti mnoha krasnych mist (vcetne mimoevropskych od zhruba roku 2000) se uzas obcas dostavuje. Naposledy napriklad letos v unoru na prekrasnem tropickem hornatem miste ve vnitrozemi jednoho brazilskeho statu, jehoz mistni nenazvou jinak nez Terra Capixaba. Tam to bylo vazne uai neboli wow.
 
Po par desitkach letosnich letu jsem zvolil neletecke leto, a sice mezi poslednim letem koncem cervna a nasledujicim letem 31.8., na ktery se potom dvoumesicnim abstaku docela tesim. Doufam, ze bude i s novym wow efektem, atmosfera letistniho terminalu a samozrejme i prostredi Wiener Cafe ve Vienna Loungi, nasledujici pobyt na palube a snad i s vyhledy z okna. 
Jinak letosni leto bylo skvele s navstevou Jiznich a Vychodnich Cech, polskeho pohranici i kousku banskobystrickeho kraje. Bohuzel vikendovemu cyklu pocasi letos pralo minimalne, kvuli tropickym teplotam slo na kole jet solidne jen netradicne v case 5am - 11am.

2 Citovat

No já letos oslavil padesátku a to "stáří "se asi začíná projevovat ..

Mimo Evropu jsem byl naposledy v roce 2019 (Thajsko ,Japonsko) ,pak přišel covid ,kdy jsem odmítal cestovat s hadrem na hubě a tím to u mě nějak vyhaslo.

Sice mám za poslední dva roky na kontě 15 letů ,ale vše kratší přískoky po Evropě.

Už mě to nějak moc nebaví - dřív jsem si cesty do detailu plánoval - bavilo mě to ,teď když už někam koupím letenku tak si plán dělám hala bala s takovým až nezájmem a začínám preferovat spíše lepší hotel se zázemím a stravou nejlépe wellness ,saunu a pod. a maximálně vyrazit na jeden dva půldenní výlety viz. letošní Mallorca či už 5x Maďarsko.

2 Citovat

tak cestování není žádná povinnost. Když toho člověk objeví dost, nasytí se a jde dělat něco jiného. Za mě cajk.

Já se teda taky dost držím po Evropě, hlavně proto, že delší dovolenou si nemůžu dopřát tak často a taky proto, že rádi provozujeme i různé aktivity, za kterými je zbytečné jezdit přes půl světa (lyže, kitesurfing...)

2 Citovat

mně teda pomohlo zpomalit, vynechat občas nějaký "zbytečný" a "levný" trip a nahradit pak na oplátku dražší zajímavější dovčou.. (jako milovník letadel to vnímám trochu jinak) ale každej si v tom může najít své :)

3 Citovat

lma napsal(a):

No já letos oslavil padesátku a to "stáří "se asi začíná projevovat ..

Mimo Evropu jsem byl naposledy v roce 2019 (Thajsko ,Japonsko) ,pak přišel covid ,kdy jsem odmítal cestovat s hadrem na hubě a tím to u mě nějak vyhaslo.

Sice mám za poslední dva roky na kontě 15 letů ,ale vše kratší přískoky po Evropě.

Už mě to nějak moc nebaví - dřív jsem si cesty do detailu plánoval - bavilo mě to ,teď když už někam koupím letenku tak si plán dělám hala bala s takovým až nezájmem a začínám preferovat spíše lepší hotel se zázemím a stravou nejlépe wellness ,saunu a pod. a maximálně vyrazit na jeden dva půldenní výlety viz. letošní Mallorca či už 5x Maďarsko.

 

Mám to stejně ;) 

Mimo Evropu jsem sice byla i letos, ale ty krátké tripy už moc neřeším, letenka, dobrý ubytko a na místě podle nálady, počastí atd.  už ani nemusím takové ty must see. Dřív mě bavilo i autem po Evropě, ale po loňským martýriu ze Slovinska (ano ze Slovinska) jsem si řekla, že už ne. 

Chystám se objevovat Skandinávii, to mám takové to dlouho plánované a stále odkládané (s pár výjimkami). 

Jo a už nejedu na jižní Moravu, ale to by bylo jiné vlákno :D 

 

0 Citovat

jsem si nejdřív přišla trochu vyhořele a nezcestovale, ale pak jsem nějak hloubala a vyšlo mi, že zas takovej pecivál nejsem. Letošní rok (zahrnuté jsou minimálně prodloužené víkendy a delší pobyty)

leden - lyže Nassfeld

únor - Mexiko

březen - lyže Kitzbuhel

duben - Tolštejn

květen - Pálava

červen - začátkem Málaga a Granada. KOncem lezení Triglav, Bled a Terst

červenec - Barcelona

srpen - Rujána vodní sporty

září - lezení Dolomity

Dál zatím takto, ale něco ještě přibyde:

listopad - Rabštejn

prosinec- Kapverdy

leden 25 - Lyže Livigno

duben - Mauricius

Když se to takhle sečte, připadám si děsně rozlítaně a rozmařile

 

1 Citovat

Cestovatelské vyhoření pociťuji pouze z důvodu velkého utrácení a cítím se za to hodně provinile. Nejhorší je, že už mě v tom podporuje přítelkyně, kterou jsem cestováním nakazil, ale ty finance mi vyčítá více. Když necestuji s ní, tak se mi vždy ozve nějaký kamarád a já mu na to samozřejmě kývnu. Když o víkendu nejsem ve vzduchu, tak jedeme někam na ferraty. Největší nemoc je, že jsem milovník letadel, ale vznikají kvůli tomu docela zajímavé tripy, jako letos: víkend v Lucemburku a Trevíru kvůli CRJ, Kodaň s Etihadem v 777, v říjnu mě čeká empty-leg z Budapešti v 560xls a dotáhl jsem to tak daleko, že o Vánocích letím do Hongkongu kvůli a340-600. Takže vyhoření hrozí pouze kvůli vlastnímu provinění vůči financím. Už jsem mohl stavět dům, ale zatím mám sdílený podnájem (spolubydlení) :D 

1 Citovat

Ja mam porad chut cestovat, ale clovek mini, zivot meni🤦‍♀️. Ted momentalne me brzdi pokrocila stavba domu, kdy vzdycky se zrovna neco zacina, konci delat a nehodi se to, tak uz radsi nic neresim a momentalni rijnovy Kypr ohrozuje vyhrezla plotynka🤦‍♀️, deti teda dost knuci, ze porad sedime doma, ale zase pridanou hodnotu to ma, za prve clovek dost usetri (jsme 4) a za druhe kdyz hodne jezdime, deti maji tendenci to brat za samozrejmost a pak kladou moc pozadavky😁 ( to jsem vypozorovala, ze lowcost aerolinky co to zase je, na vylet nejdu, me to nebavi atd.🙄). Takze takova ocista, cestovatelsky detox vubec nezaskodi, aspon si toho budou vic vazit. Cestovani prstem po mape je taky dobry.

3 Citovat

Cestovatelské vyhoření nepozoruji, jen cestovatelskou nasycenost.

Už nemám potřebu někam po Evropě, protože na většině pro mě zajímavých míst jsem byl a pečlivě si vybírám, kam pojedu/poletím. Vzhledem ke zkušenostem vím, že na většinu míst si stačí počkat a ani nemusím do Vídně, Berlína nebo Budapešti. Akce se opakují. Mimo Evropu mi zbývají extra vzdálené špeky se složitou logistikou.

Umím si spočítat, kolik stojí víkend někde v západní nebo severní Evropě a vím, že letenka je menší část nákladů.

Koukal jsem, že se i na Antarktidu včetně jižního pólu dá i masňácky s cestovkou a letadlem , bez pochodu stovek kilometrů sněhem a ledem. Ale stojí to jako menší byt. Že by inspirace pro Barneyho? https://www.youtube.com/watch?v=...Y-Qs&t

0 Citovat

Většina lidí navštíví Antarktidu na pobřeží jižně od Jižní Ameriky (lodí nebo kombinace loď a letadlo). Na to není třeba cestovka na celou cestu, stačí koupit ten výlet z Ushuaii nebo Punta Arenas a ceny se bytu zdaleka neblíží. Tam je toho určitě víc k vidění než doletět na jižní pól jako ve videu na odkazu.

Ohledně cestovatelského vyhoření u mě platí stále to, co jsem do tohoto vlákna napsal před 7 lety.

0 Citovat

Libor_S: Vím o cestách z Jižní Ameriky lodí. Podle velikosti lodi se smí nebo nesmí vystoupit na pevninu a i ten počet lidí při vstupu na pevninu má denní limity. Proto mě překvapuje taková komerce a ještě s letadlem.

0