Barbados - ostrov s vůní rumu - díl 1.
Cestopis z ostrova, který není mezi evropskými turisty příliš známý. Z ostrova, který mimo desítek nádherných pláží a místního třtinového rumu nabízí i spoustu navíc ...
Cestopis z roku 2025 napsal Tesna
Jak to všechno začalo ...
Na přelomu ledna a února se již po několik let snažíme vydat do exotiky za teplem, abychom si zkrátili naši obvykle pochmurnou a zamračenou zimu a načerpali energii někde, kde den a sluneční svit trvají déle než tou dobou u nás.
Loni v dubnu tak pro letošní únor padla volba po 3 letech opět na Karibik, neboť British Airways měli v nabídce několik zajímavých destinací v této oblasti. A to z Prahy i Vídně za ceny velmi rozumné. My jsme z pestré nabídky vybrali Barbados z pro nás přeci jen dostupnější Vídně, neboť tento ostrov na rozdíl od většiny ostatních podobných destinací je BA obsluhován lety z Heathrow, zatímco ty ostatní destinace létají z Gatwicku, což znamená nutný čas (a taky peníze) na přesun mezi těmito dvěma londýnskými letišti. Plusem bylo i to, že sekvence letů z Vídně do konečné destinace byla na příletu pod 14 hodin celkového času, při návratu to bylo jen o pár hodin delší, což na cestu dlouhou přes 8.000 km s přestupem rozhodně není špatné. Cena základní letenky s příručákem, který je pro nás v takových destinacích naprosto dostačující, startuje v námi vybraném termínu na 16.900 Kč.
Takže letenky máme, tudíž obvyklé kolečko – ubytování, auto a s blížícím se odletem pojistka auta a parking na letišti. U ubytování, tak jako v každé větší turistické destinaci, je pestrý výběr po všech stránkách, včetně té cenové, takže noc pro dva lze pořídit od cca. 1.200 Kč v low cost ubytování, ale také klidně 100x dráž v luxusních vilách s několika ložnicemi. My zůstáváme raději přeci jen blíže té nižší hranici a volíme apartmán v soukromí za 140 USD na noc.
Jako vždy si chceme na celý pobyt půjčit auto. Ale ouha, to je tady zřejmě trošku finančně náročnější, neboť na 9 dní pobytu začínají nabídky těch nejmenších vozítek na 540 USD bez pojištění. No co se dá dělat. Naštěstí, když o pár týdnů či měsíců surfuji a kontroluji aktuální nabídky, úplně totéž nalézám najednou za 334 USD, to už jde. Komplexní pojistku auta pak řeším u Worldwide Insurance asi za 1.700Kč a parkoviště ve Vídni na Pandě, kde chtějí za 13 dnů 109 EUR.
Hurá na cestu
Když nastává čas, vyrážíme v lednové noci na letiště a polovinu cesty vzpomínáme na večerníčky s Rákosníčkem, protože jedeme mlhou, že by se dala krájet. Naštěstí máme dostatečnou časovou rezervu. Na Pandě je i v 5 ráno neskutečný frmol, ale dnes tam vše funguje automaticky přes čárové kódy, takže po pár minutách jsme jejich autobusem na letišti. Překvapivě rychlý check-in, kdy si odnášíme obě letenky a následný nudný let do Londýna. Tam nás čeká přesun z terminálu 3 na terminál 5, což za pomoci autobusu a ve finále i vláčku uvnitř terminálu 5 v pohodě zvládáme v těch zhruba dvou hodinách, co na přestup máme. A pak už sedáme do Dreamlineru na téměř devítihodinový let na Barbados, kde přistáváme někdy po třetí odpolední místního času. Z letu si pamatuji jen vynikající jídlo a zatím nejbídnější nabídku hard and heavy audia v zábavním palubním systému ze všech zatím absolvovaných letů. Výběr filmů dostačující pro odpočinkový dlouhý let.
Bridgetown ze vzduchu
Z letadla vystupujeme po schůdkách na letištní plochu a letištní personál nás šikuje a směřuje k pasové kontrole. Jako správní regulovčici zvládají i situaci, kdy se střetneme s protijdoucím davem cestujících na odletu, kteří nám zkříží cestu. Vstupní formality probíhají rychle, je zde asi 8 přepážek a vše odsýpá jak má. Pro vstup na Barbados je potřeba vyplnit vstupní registrační formulář, který je zdarma. To můžete udělat (pouze několik dní) předem přes web nebo přímo na místě při příletu. K dispozici je zde 56 (!) příslušných terminálů, takže ani na místě to není problém.
A jsme doma ...
Po pár minutách jsme před letištěm a jdeme k půjčovnám aut, které jsou při východu z letiště vlevo. Jak je časté, v jedněch dveřích se skrývá půjčoven několik. My hledáme Europcar a i mladíci, se kterými naši výpůjčku vyřizujeme, mají na starosti několik firem. A i je zarazí asi extrémně nízká cen naší výpůjčky, ale holt, papír mluví jasně kluci. Za poplatek 5 USD/10 BBD dostávám i místní řidičák a ve finále platím za vše 380 USD, neboť místo malé Kia Picanto (prý nejsou) fasujeme výrazně větší crossover Kia Sonet, zde samozřejmě automatu. A jako perlička -jsem upozorněn na to, že kdyby auto hlásilo, že má malý tlak pneu, tak je to tím, že ty senzory tlaku v pneumatikách vůbec nemá ...
Předpověď není na leden špatná
Rovnou do karibského víru
Na prvních kilometrech z letiště si zvykáme na levostranný provoz. Směřujeme na ubytování do nedalekého Oistins. Zde máme na celý pobyt rezervovaný apartmán v Oistins Bayview Apartments, dům s pouhými čtyřmi, vcelku velkými moderními apartmány s francouzskými okny s nádherným výhledem na moře. Vybavení standardní včetně klimatizace, na terase o patro níže je dokonce malý infinity bazén. Výhled máme na moře, vzdálené snad jen 200 metrů. Ještě blíže máme i středně velký supermarket, což je samozřejmě výhodou pro každodenní nákupy. A o kousek dál je i bankomat.
Pařba jede naplno
Co jsme zjistili ale až následně poté, co jsme rezervovali ubytování, je fakt, že bydlíme jen kousek od vyhlášeného místního Fish Marketu. Což není jen, jak by napovídal název, obyčejný rybí trh. Ano, ten tu je a přes den zde koupíte za rozumnou cenu čerstvé ryby. Jde zároveň o údajně největší „gastrozónu“ na ostrově se zhruba 40 stánky s jídlem, která funguje od poledne do noci a která se především v pátek večer, částečně i v sobotu, mění na velkou diskotéku pod širým nebem, kdy je zdaleka vidět dým z desítek rozpálených grilů a celé okolí dopravně kolabuje tak, jak se turisté (mj. zřejmě i z výletních lodí) snaží dostat na toto vyhlášené místo. Rum i pivo se zde konzumuje o stošest a hlasitá hudba z pódia uprostřed tohoto malého areálu se ozývá na kilometry daleko.
My jsem zde shodou okolností přiletěli také v pátek, takže po krátké koupačce v bazénu při západu slunce (za celý pobyt jsme v něm byli jediní), základním nákupu v supermarketu míříme na večer i na Fish Market. Po více než celodenní cestě na druhý konec světa ale ještě prostě ten mumraj tisíců bavících se lidí nedáváme, je to pro nás velká změna, takže si to jen procházíme, seznamujeme se s cenami a po půlhodině mizíme na apartmán. A k našemu překvapení zjišťujeme, že podnebí je zde takové, že v noci není potřeba spát s klimatizací, v noci je příjemných 24 stupňů. Klimatizaci vypínáme a až do konce pobytu jsme ji opět ani jednou nezapnuli. Není tu ani nepříjemný bodavý hmyz, jako komáři nebo moskyti.
Plážová sobota
První den na místě pojímáme naprosto odpočinkově. Po snídani se jdeme projít na rybí trh, kde prodávající čistí a porcují aktuální úlovky. Jedna paní nám ukazuje symbol Barbadosu, tzv. létající rybu, kterých má na čistění několik desítek kilo. Tyto létající ryby mají velké prsní ploutve až do třetiny svého těla, které jim umožňují klouzavý let. Je-li ryba pronásledována, vymrští se z vody zhruba do metrové výšky, roztáhne ploutve jako křídla a plachtí až dvě stě metrů daleko.
My si v jednom ze stánků, ve kterých všichni dodržují naprosto příkladnou hygienu a čistotu, kupujeme mečouna. A za kus, ze kterého lze udělat čtyři pořádné porce, platíme 38 BBD (cca. 460 Kč). Vedle ve stánku pak přikupujeme batáty, citrony, pomeranče, limetky. Bohužel, ceny jsou zde obecně vyšší než u nás, ale o tom až ke konci cestopisu.
Fish Market
Fish Market Beach
Prádzné pláže v Oistins
Pak se vydáváme na pláže. Ty jsou v Oistins prakticky kolem celého pobřeží, nádherné, se žlutobílým pískem, hned vedle cesty nebo přímo Fish Marketu. Tyto jsou zde ale prázdné, místní i turisté využívají v tom množství krásných pláží ty, které jsou pro koupání nejvhodnější. Zde v místě se jedná o Miami Beach, typickou turistickou pláž s řadami lehátek a slunečníků i s dozorem plavčíka. Jeho typická žlutá budka je symbolem pláží v Miami Beach, podle to je název i této pláže na Barbadosu. Jde o pláž s dostatkem parkovacích míst, sprchami i záchody. Dnes tu nad bezpečností dokonce dozoruje i místní policista. Bohužel, koupání na této pláži dnes není kvůli větším vlnám úplně ideální, tak se posunujeme kousek zpět k městu za malý výběžek Miami Beach, kde je malá bezejmenná plážička, krytá před vlnami a evidentně oblíbená i u místních.
Miami Beach
A typická budka
Voda má příjemných 28 stupňů a tak tu strávíme skoro celé odpoledne. U místního stánku si dáváme odpolední svačinu, místní specialitu - Fish Cake (1 ks á 1 BBD / 12 Kč) a hamburgery (10 BBD / 120 Kč). Na Barbadosu je zakázáno koupání nahoře bez a jedna z turistek, zřejmě neznalá tohoto pravidla, je na něj plavčíky důrazně upozorněna. Tato pláž je navíc přímo v ose nedalekého letiště, takže při koupání sledujeme přistávající letadla možná 200 metrů nad námi, kdy odpoledne a v podvečer přilétají ta největší, širokotrupá, z Evropy. Jen TUI zde létá snad 3x denně.
Směr hlavní město
Další den, v neděli, se vydáváme na cestu do hlavního města ostrova – Bridgetownu. Naší první zastávkou je dostihové závodiště Garisson Savannah, u kterého se nalézá několik historických a architektonických památek ostrova. Tou první je Clock Tower, předsunutá strážnice s věží s hodinami, z roku 1802, která je součástí nedaleké velké historické pevnosti Svaté Anny, která stále slouží jako základna místní armády. Na ploše mezi Clock Tower a závodištěm je expozice několika desítek děl ze 17. až 19. století. O kousek dál je i dům George Washingtona, který zde prý strávil nějaký čas péčí o svého nemocného bratra, ale tuto placenou expozici si necháváme ujít.
Clock Tower
Garisson Savannah
Pevnost Svaté Anny
Pokračujeme přímo do centra města, kde naprosto bez problémů parkujeme v bezprostřední blízkosti Independence Square. Procházíme si centrum města, které je v neděli zcela vylidněné a provoz je zde minimální. Prakticky všechny obchody jsou zavřené. Postupně tak obejdeme místní parlament, nakoukneme do jednoho ze dvou hlavních autobusových nádraží (WC i pitná voda zdarma!) a park Golden Square Freedom Park, kde je spousta uměleckých odkazů na dávnou i moderní historii ostrova. Vedle parku najdete i typické místní malé dřevěné domečky a naproti parku jsou ruiny starého kina.
Drill Hall Beach
Centrum Bridgetownu
Independece Square
Parlament
Ruiny kina
Typická původní zástavba
Kolem metodistického kostela jdeme na Pebbles Beach (Carlisle Bay), která začíná přímo v centru města a je při délce přes 2 kilometry i jednou z nejhezčích na ostrově. To se bohužel netýká jejího severního konce u centra, kde dojem kazí staré opuštěné budovy nějakých průmyslových areálů, ale koupání i zde je luxusní. Cestou zpět do Oistins ještě navštěvujeme Rockley Beach, další z typických místních nádherných pláží, kde se vecpeme na poslední volné parkovací místo. Večeři si dáváme na Fish Marketu v jednom z mnoha stánků, kde je běžná cena za porci, která odpovídá dvěma našim, mezi 25 a 40 BBD (300 až 480 Kč). Za to dostanete zde obvyklé dvě přílohy a salát(y) a samozřejmě americká dochucovadla jako kečup, majonéza a chilli omáčka.
Golden Square Freedom Park
Pebbles Beach
Rockley Beach
Souhlas
Kolem ostrova
Třetí den pobytu pojímáme zcela cestovatelsky. Nejprve míříme na východní pobřeží do lokality Bathsheba, kterou najdete na mnoha fotkách ostrova. Zde se totiž v moři nedaleko pobřeží, přímo u pláží, nacházejí fotogenické skály. Zde také poprvé a naposledy narážíme na výrazně větší množství turistů, protože se jedná o jednu ze zastávek při jejich jednodenní organizované okružní cestě po ostrově. Pláže na východní straně ostrova jsou také nádherné, ale ke koupání to zde po dobu našeho pobytu a při několika návštěvách nebylo, Atlantik je zde příliš divoký.
Divoké východní pobřeží
Bathsheba
KOstelík v Bathsheba
A jeden někde cestou
Naší další zastávkou je maličký Národní park Farley Hill, což je krásný a udržovaný park okolo ruiny nějakého koloniálního domu. Z vrcholu je pak nádherný výhled na ostrov. Vstupné je 5 BBD za auto. V areálu je i památník připomínající jeho otevření královnou Alžbětou II. v roce 1966.
Farley Hill
Přes cestu pak pokračujeme do místní malé zoo / záchranné stanice – Barbados Wildlife Reserve. Zdejšími lákadly jsou především stovky volně se zde pohybujích želv a hlavně opic zelených. Ty jsou nejvzácnějším zvířetem žijícím na Barbadosu, původně pocházejí ze Senegalu a Gambie a na ostrov se dostaly před více než 350 lety. Ty můžete pozorovat z naprosto bezprostřední blízkosti. Jsou ovšem divoké a mohou být agresivní, takže nehladit. Najdete tu i několik terárií, akvárií a klecí s pro nás exotickými papoušky. Největší atrakcí je ovšem hromadné krmení všech zvířat (ve 14:00), kdy se o kila ovoce a zeleniny přetahují opice, želvy, jeleni červení (místní vysoká zvěř) nebo hejna slepic.
Barbados Wildlife Reserve
Pokračujeme k St. Nicholas Abbey, což je místní největší turistická atrakce. Jedná se o sídlo, postavené roku 1658 uprostřed plantáží, které se zachovalo dodnes a které kromě prohlídky muzea nabízí i návštěvu staré destilérky, tour po plantážích a nebo dokonce projížďku parním vláčkem po cca. 1,5 kilometru dlouhé trati. Vzhledem k tomu, že jsme destilérky navštívili již na několika ostrovech (Martinik, Guadeloupe ...) a vstupné je dle zvoleného obsahu návštěvy ne zrovna malé (35 – 90 USD na osobu, i když různé stránky uvádí různé ceny), návštěvu necháváme na „jindy“.
Cherry Tree Hill
Nádraží v džungli
Zkoušíme si místo aspoň vyfotit, ale to je dobře skryto vegetací. Pokračujeme tedy na Cherry Tree Hill, kde je další nádherná vyhlídka na severní, hornatou a zelenou část ostrova. Je zde také konečná stanice parního vláčku. Cestou dolů z kopce ještě míjíme největší zachovalý větrný mlýn na ostrově – Morgan Lewis. A ačkoliv jsme v Karibiku, zelené louky s balíky sena a kopce nám připomínají naše Valašsko. Jen s tím rozdílem, že na obzoru je zde místo dalšího hřebene hor modrý Atlantik.
Jako na Valašsku
Morgan Lewis windmill
Pláž ve Speightstown
Den zakončujeme na poklidné a téměř prázdné pláži u v městečku Speightstown. A cestou na ubytování už po soumraku se poprvé setkáváme s místní večerní dopravní špičkou, takže na ubytování jedeme asi tak 3x déle než počítáme, protože klíčová dopravní tepna ostrova – dálnice ABC, okolo hlavního města na kruháčích naprosto kolabuje.
Pobřeží u Ragged Point
Bottom Bay
Následující den máme odpočinkový a až odpoledne vyrážíme na východ ostrova, naším cílem je skalní výběžek Ragged Point s majákem. Pobřeží je i zde na rozdíl od západních pláží divoké. Přejíždíme kousek na jih k Bottom Bay, což je jedna z několika pláží vetknutých mezi skalní útesy. Bohužel, i zde se opět nedá koupat, divoký Atlantik je proti. Cestou zpět na jih míjíme jednu z dalších destilérek s několika obrovskými sklady rumu. Zkoušíme malou pláž Ken´s Beach na jižním cípu ostrova. Jde o malou prázdnou pláž za řadou domů, kde se osvěžíme v teplé vodě jezírek, která zde ve skalách zůstala po odlivu, koupání v moři je zde opět trochu divoké. S blížícím se večerem přejíždíme s krátkou zastávkou u dalšího majáku (South Point Lighthouse) na Enterprise Cliff, kde sledujeme západ slunce do moře.
Solidní sklad
Ken´s Beach
South Point Lighthouse
Západ slunce na Enterprise Cliff
Jižní pláže
Další den máme plážovou tour po jihu. Začínáme dopoledne na trojici pláží – Maxwell Beach, Turtle Beach a Dover Beach. Jedna krásnější než druhá a už v tuto chvíli ztrácíme přehled, kde jsme vlastně byli. A i při psaní tohoto cestopisu se musím dívat do mapy, protože jižní pláže jsou tak podobné, že dojem z nich po pár dnech naprosto splývá. Dnes ale nemáme štěstí, na prvních dvou plážích vlaje červená vlajka kvůli vlnám a koupání je možné pouze za krátkým vlnolamem. Okoupeme se až na třetí pláži, Dover Beach, kde jsme ve stínu stromů s pouze pár dalšími lidmi a kde už jsou vlny menší, takže vlajka je žlutá.
Maxwell Beach
Turtle Beach
Dover Beach
Přesunujeme se pak o kousek dál, na Worthing Beach, kde je nejlepší koupání a nejklidnější moře na jejím západním konci. Je zde sice vcelku dost lidí z přilehlého rezortu, ale ti se odpoledne brzy rozprchnou ke svým AI obědovým krmítkům a napáječkám, takže odpoledne je pláž poloprázdná. Přejíždíme pak opět o kousek dál, k Richard Haynes Boardwalk, což je dřevěný chodník kolem pláží, lemovaný stánky s jídlem a restauracemi. Počasí se trošku kazí, takže zde poprvé, ale ne naposledy, zažíváme to, že shora nás zkrápí déšť, zatímco z druhé strany do nás naplno pere slunce. Na Barbadosu můžete vidět mořské želvy a zde se dozvídáme, co máme dělat, když náhodou na pláži najdeme želvu kladoucí vajíčka. Je to jednoduché - zavoláme na želví hotline dle instrukcí.
Worthing Beach
Richard Haynes Boardwalk
Den pak zakončujeme v Carlisle Bay na Bayshore Beach, která je orientována na západ a dnes je tu nejklidnější voda. Pláž i přilehlý parčík evidentně slouží i jako odpočinková zóna pro místní, kterých zde k večeru přibývá. Návrat na ubytování je ve večerní zácpě trošku pomalejší, protože výjezd z města východním směrem dokáže dokonale zbrzdit jediný semafor. Naštěstí se zde už trošku orientujeme, takže na zbytku trasy se už zkušeně vyhýbáme hlavnímu vytíženému tahu na Oistins a jedeme boční cestou.
Call hotline
Bayshore Beach
Na západní pláži klid
A naše plážová tour pokračuje další den, jen s tím rozdílem, že míříme na západ, nad hlavní město. První zastávkou je Brighton Beach, opět nádherná dlouhá pláž se žlutým pískem, tyrkysově modrou vodou a plným zázemím. Jen dojem kazí pohled na cementárnu na jedné straně a jinou fabriku na straně druhé. Druhou zastávku máme na Batts Rock Beach, což je nenápadná úzká pláž s relaxačním lesíkem pár metrů od vody evidentně oblíbenou restaurací. A také ruinami velkého nedostavěného rezortu o kousek dál. Koupání zde nám opět znemožňují velké vlny.
Brighton Beach
Batts Rock Beach
Přesunujeme se tak dál na sever, do Paynes Bay, kde je koupání opět naprosto excelentní. Když nás omrzí, sedáme do auta a vyrážíme na poznávací projížďku na poklidný sever ostrova. Končíme až na samotném severním cípu ostrova, kde je další z turistických přírodních atrakcí – Animal Flower Cave, což je jeskyně na úrovni hladiny oceánu, kde se dá při klidné vodě i koupat. Cena za vstup 40 BBD (480 Kč) na tuto zajímavost v soukromých rukou se nás ovšem netýká, protože jsme tu ve čtyři, přímo na zavíračku.
Paynes Bay
U Animal Flower Cave
Cestou zpět na jih zajíždíme do zelených luk a polí k destilérce Mount Gay, což je nejstarší, nepřetržitě a stále fungující komerční výroba rumu na světě. A jaké je naše zklamání, když objevujeme rozsáhlou a nudnou průmyslovou velkovýrobnu s halami typickými pro naše JZD.
Mount Gay Destillery
Marína Speightstown
Sjíždíme do městečka Speightstown, kde je v zátoce rezidenční rezort a malá marína, oddělená od moře zvedacím mostem. Když parkujeme u kruháče, zaujme nás místní typický stánek s jídlem, kde maník nabízí (jen) několik druhů domácího jídla včetně hranolek skutečně z brambor a s domácí majonézou. Neodoláme a tentokrát si dáváme večeři tady, cena za porci 24 BBD (290 Kč). Porce opět takové, že s nimi máme i po celodenním cestování co dělat. Den končíme krátkou koupačkou na prázdné pláži přes cestu.
Vizuál hrozný ...
... ceny mírné ...
... a jídlo luxusní
Brzy bude následovat druhý díl s pokračováním ostrovního cestopisu a praktickými zkušenostmi a tipy.
http://www.cestujlevne.com/cesto...dil-2-4238
Jak se ti cestopis líbil?
Tesna procestoval 27 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Střední Ameriku. Na Cestujlevne.com se přidal před 7 lety a napsal pro tebe 46 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil0 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.