Cože? Letenky za 10 Kč ?! Díl 2.

Druhé pokračování seriálu o tom, kde se berou levné letenky, nám ukáže radikální snížení nákladů. V minulém díle jsme si rozebrali strukturu nákladů leteckých dopravců a výsledkem byly náklady na průměrný let po Evropě ve výši 2 – 3 tisíc korun. Existují však jisté možnosti, které dovolí společnostem tyto náklady snížit i o 50%. V dnešním dílu si řekneme, jaké to jsou.

Low cost / nízkonákladový dopravce

Nemusíte se bát, nepoletíte strojem, kterému upadne křídlo za letu. Ba ani nebudete při cestě nuceni stát, abyste ušetřili místo pro další cestující nebo platit za toalety. Low cost dopravci umí snižovat náklady i jinak, než média popisují. A jak? O tom jsou již další řádky.

Administrativní náklady

Obrovským problémem všech leteckých společností, je jejich vlastník. Tedy, pokud je vlastníkem stát, ve službách druhořadých pozic najdeme obrovské množství pracovníků, kteří vykonávají práci, na kterou by mnohdy stačil 1 člověk. Nejedná se pouze o český nešvar, ale tento problém je celosvětový. Soukromý dopravci pak redukují své počty zaměstnanců v administrativní sféře, což umožňuje snížit fixní náklady firmy. Ve výsledku to vypadá tak, že oddělení u státní firmy má 10 lidí, oproti tomu u soukromého dopravce pracují např. jen 4 lidé.

Náklady na letadla

Zde je to úplně stejné, jako když si jdete koupit auto. Pokud budete chtít elektronické stahování oken, připlatíte si. Obdobným principem funguje i nákup letadla. Čím více vybavení a luxusu chcete mít na palubě, tím více Vás bude dané letadlo stát. Proto se u nízkonákladových dopravců nikdy nesetkáme s televizemi, rádiem či stropním osvětlením simulující noční oblohu.

Co hůře, někteří zašli tak daleko, že v letadlech nenajdete ani mechanismus pro sklápění sedadel (Ryanair). Jednoznačně tento mechanismu stojí peníze a váží drahocenné kilogramy. Řeknete si, ušetříme 1 litr paliva na letu, tak proč to tam nenechat? Protože těch letů za den provozujete tisíce a to už jsou tisíce litrů denně, ročně jsme samozřejmě ještě na vyšších částkách.

Malá perlička ze světa low costu: Víte jak expandoval Ryanair ?

V době velkého útlumu, tuším rok 2001, postihlo letectví nezájem o veškerý nákup letadel a expanzi společností. Všichni se báli o budoucnost, a proto rušili objednávky na stroje. V tu chvíli si někdo v Ryanairu řekl, využijme této situace a udělejme velkou objednávku. U společnosti Boeing si tak objednali desítky strojů (2 stovky). V té době samozřejmě Boeing kývl na opravdu nízké ceny díky nezájmu ostatních dopravců a množství objednávky. Během pár měsíců se však trh začínal oživovat a letecké společnosti chtěli nové stroje, jenže Boeing měl na několik let práci díky Ryanairu a tak nemohl poskytnout těmto aerolinkám svou výrobní kapacitu. A v tomto okamžiku začal zlom, Ryanair přeprodal část svých nových letadel těmto společnostem a tím získal obrovský kapitál, díky němuž jsme v minulém desetiletí mohli létat za centy, haléře atd.

Náklady na opravu letadel

Letecké společnosti přišli se zajímavým, avšak logickým principem údržby. Dnes se každá společnost snaží provozovat jen konkrétní druh letadla (B738, A320). Tím pak docílí toho, že nepotřebuje x opravářů, ale postačí jí jen pár, kteří se mohou specializovat jen na daný typ. Tím ušetříme na výcviku nejen opravářů, ale také posádek letadla, náhradních dílech a opravárenských nářadích.

Společně s každým letadlem přichází i řada různých oprav, tou nejzásadnější je generální oprava. Generálka stojí nejen velké finanční úsilí, ale především čas, po který je letadlo mimo provoz (2 měsíce). Většina společností se této opravě vyhýbá tím, že letadlo prodají v co nejkratší době před touto opravou.

Letíme – co všechno platíme

Počet letů

Provoz letadla u low costu je typický vysokým počtem letů za den. Vše je umožněno jednoduchým principem. Klasická aerolinka přistaví letadlo k mostu, tím využívá pouze jeden východ a celý proces se tak zdržuje. Následně se čeká, než přijde úklid a poté se teprve může začít znovu nastupovat – zase pouze jedním mostem. Lidé mají přiřazená sedadla, což mnohým činí neskutečné problémy a proces tak trvá podstatně déle.

Naproti tomu u lowcostu se s nástupním mostem nesetkáte. Vždy vystupujete / nastupujete pomocí 2 přistavených schodů a autobusů. Tím je celý proces 2x tak rychlejší a díky tomu, že nemáte přiřazené sedadlo, si každý sedne na první volné místo a nastoupení cestujících trvá v desítkách vteřin. Úklid na palubě provádí personál palubních průvodčí a díky absenci občerstvení na palubě, odpadá sbírání papírků a kelímků, kteří po sobě mnozí zanechají. Ryanair například nemá ani kapsy v sedadlech - váží pár gramů, ale hlavně ušetří čas při úklidu.

Tím, že zvyšujeme frekvenci letů, snižujeme náklady z pořízení letadla.

Letiště

Běžně se i dnes na VŠ setkávám s názorem, že low cost dopravce využívá vzdálenější a menší letiště, ze kterých je pak dražší a časově náročnější se dostat do finální destinace. Je to bohužel jen zažité fópa. Je sice pravdou, že většina lowcostů využívá letišť méně známých a ne vždy hlavních, ale finanční nároky, ne-li časové Vám rozhodně nezvýší!

Jeden příklad za všechny Milán Malpensa vs. Bergamo: z hlavního letiště Milána – Malpensy, do centra dojede vlakem sic za 30 minut, ale cena je 11€ za cestu. Autobusem pojedete hodinu a zaplatíte 7€. Oproti tomu z Bergama – nízkonákladová varianta Malpensy, nabízí přímé spojení autobusy s dobou jízdy 1h15min a cenou 5€ ! Obdobných případů najdeme několik – Paříž, Švédsko nebo Londýn.

Zapomeňte tedy na názor, že letět s lowcostem je dražší, než s klasickým dopravcem – není!

A jaký je tedy důvod, že lowcost létá na tyto letiště? Zpravidla se jedná o bývalá vojenská letiště, které nemají v dnešní době žádné využití a proto přijali nabídky těchto dopravců k rozhýbání ekonomické situace v okolí. Tímto nabídne letiště minimální, ne-li žádné poplatky za využívání infrastruktury a získá tak cestující, díky kterým na letišti vznikají obchody, taxi služby a další potřeby turistického ruchu. Bezesporu je největší výhodou nízký provoz, tím nedochází ke zpoždění letů a časy obratů na těchto letištích činí řádově 30 minut. Klasický obrat u obyčejných dopravců je 2x tolik.

Tímto jsme se zbavili nákladů za využití plochy ke stání, přistání a nákladů vzniklých ze zpoždění / malého počtu letů a zásadního poplatku za odbavení cestujícího (v Praze 565 Kč).

Catering u lowcostu ?

Ne. Nízkonákladový dopravci nenabízejí žádnou možnost občerstvení, které by bylo zdarma. Vše si zaplatíte a ceny nejsou příliš férové.

Palivo

Stejné letadlo, stejná spotřeba leteckého benzinu. Zde můžeme pouze ulehčit váze letounu tím, že se zbavíme přebytečných věcí, viz:

Méně toalet,
Méně vybavení v kuchyňkách,
Chybí stínítka na oknech,
Chybí sklápěcí mechanismu sedadel,
Nejsou zde katalogy zboží ani časopis společnosti,
Atd.

Ještě bych k palivu dodal jeden fakt: v poslední době média velmi medializují počínání společnosti Ryanair s tím, že ohrožuje bezpečnost, protože naplní minimální množství paliva, které pak nestačí na cestu. To je prosím lež, každý let je vybaven palivem na trať + palivem záložním. A nikdy se nestane, že by se letělo nedej bůh s menším palivem, než je tato hodnota. Pokud chcete někde hledat chybu, hledejte ji v nadnárodních předpisech, kteří stanovují tento limit. Avšak dle mě je naprosto dostačující, a pokud letadlo musí několik minut čekat na přistání, je jasné, že Ryanairu dojde dříve než ostatním společnostem – tím ohlásí stav nouze a jde prioritně na přistání. Rozhodně se však nejedná o chybu, či porušování zákonů.

Poplatky za navigační služby

Jak jsem psal v minulém článku, po celé Evropě platí jeden a ten samý vzorec na výpočet poplatků za tyto služby. Prakticky není možné zaplatit méně,než bude platit druhý dopravce, ALE lowcost vymyslel další skulinku. Vzorec, díky kterému vypočteme náklad za tento poplatek obsahuje totiž tzv. MTOW – maximální vzletovou hmotnost. Primárně mají všechny stejné typy letadla stejné MTOW, ale je možné, si nechat certifikovat i nižší MTOW a tím zaplatit méně. Jak to? Low cost dopravci nepředpokládají, že budete cestovat s velkými zavazadly a někdy ani s těmi malými. Tím si mohou dovolit říci, že nebudeme létat s takovou a takovou váhou a chceme nižší hodnotu MTOW. Co když ale na letu budou lidé se spoustu zavazadly? Celý vtip je v tom, že daná společnost si nechá certifikovat několik hodnot MTOW a v danou chvíli použije ten nejvhodnější a neplatí za nevyužitou hmotnost.

Platy posádek

Zde minimalizovat počet lidí nemůžeme, jediné s čím lze přijít, je snižování platů či u Ryanairu ve velké oblibě, uzavírání smluv mezi společnostmi. Tedy pilot Novák si založí společnost Novák s.r.o. a Ryanair tak nikoho nezaměstnává, ale spolupracuje s touto firmou. Z toho plynou jisté výhody. Dalším faktem je to, že pokud máte zájem se stát zaměstnancem těchto společností, tak si veškerý výcvik hradíte sami. Tím Ryanair nepokrývá jen ztrátu, ale zvyšuje zisk.

Marketing a systém prodeje letenek

Téměř u všech nízkonákladových dopravců je zvykem, že své letenky prodávají pouze prostřednictvím svých systému a nemusejí tak platit za vedení účtu u nadnárodních prodejců. Díky tomu pak jde veškerý zisk přímo jim.

Marketing těchto společností spočívá v nízkých cenách. Nepotřebují financovat super reklamní kampaně o tom, jakou mají extra byznys třídu nebo nejlepší zmrzlinu na palubě. Mnohým totiž stačí jen přeprava z bodu A do B a nejnižší cena.

Společnosti v lowcost stylu neposkytují žádný věrnostní program, zákaznickou péči nebo dokonce zaměstnance vyřizující reklamace zpožděných letů / zavazadel. Vše se řeší formou reklamačních formulářů a díky tomu, že neprobíhá komunikace online, stihne tuto práci zpracovat mnohem méně lidí.

Závěr

Nízkonákladové společnosti se snaží šetřit zejména snižováním personálního stavu, nižším komfortem z cestování a mafiánského smlouvání s poskytovatelem letišť. Pro nás cestující je stěžejní fakt, že poletíme za cenu dopravy – nikoliv dopravy + nákladů na služby, které ve výsledku ani nepotřebujeme.

Máme tedy přehled o tom, jaké jsou náklady a kde se na nich dá šetřit. V příštím díle konečně uvidíme, kde se berou ty extra levné letenky. Neboť i po osekání nákladů, nám zbývá suma 500 – 1500 Kč, kterou je nutné někde získat.