14 dní ve Vietnamu od severu po jih 3/3
Danang, My Son, Hoi An, delta Mekongu & Ho Chi Minhovo město
Cestopis z roku 2019 napsal TH
Cesta skrz středí a jižní Vietnam, oblek na míru a Keanu Reeves.
Prolog: https://www.cestujlevne.com/cest...jih-1-3-80
Druhý díl: https://www.cestujlevne.com/cest...h-2-3-1454
16.2. Hanoj > Danang
03:00 vstáváme. Nevím jestli díky vlakům, nebo budíku. Balíme poslední věci, rychlá sprcha, check-out. Do potemnělý ulice před hotelem objednáváme Grab. Jsou 4 ráno a už se potíme.
Autem krájíme prázdnou Hanojí. Nezvyklá podívaná. Užíváme si jí. O 30 minut a 250000 VND lehčí dorážíme na letiště.
V 06:05 se s VietAirJet odlepujeme z ospalý letištní dráhy směr Danang.
Danang + Thọ Quang
Na letišti se nezdržujeme, bereme Grab směr hotel, vyřizujeme formality, check-in, směr bike rental https://g.page/motorbikes-rental-quang-nga a vyrážíme na poloostrov Thọ Quang. Brzkého vstávání nelitujeme, máme alespoň celý den na průzkum poloostrova. Už teď říkám, že je to krásný místo a jeho objetím strávíte celej den. Je 10 a my vyrážíme.
Už z dálky je vidět obrovská socha budhy. Náš první cíl. Z našeho hotelu u pláže na severu měst a to trvalo asi 10 minut. Socha je součástí nádhernýho a udržovanýho komplexu chrámů, zahrad a budov kde se údajně stále mniši učí, modlí a žijí.
V komplexu najdete menší či větší budovy, kláštery nebo zahrady. Ta u Tượng Phật nằm byla super. Je tam i vyhlídka na Danang, kterej pak máte jak na dlani. U vchodu k Chùa Linh Ứng najdete sochy z mramoru znázorňující bájný zvířata podle vašeho data narození - sem drak.
Zdrávas - Tượng Phật Bà Quan Âm
Chùa Linh Ứng
Tượng Phật nằm
Hide & seek
Po návštěvě komplexu se vydáváme na cestu kolem poloostrova. Ten je celkem kopcovitej, takže než vyrazíte za dobrodružstvím, natankujte plnou. Není moc míst, kde pak můžete snadno naplnit. Jedno takový je až na vyhlídce Ban Co Peak, ale benzín je tam dost drahej.
Ještě než ale vyrazíme, dáváme si pečený kuře, asi jedno z nejlepších, co jsme kdy měli v "restauraci" Trà Sơn Quán. Obědváme tak s místníma rodinama. Nikde žádní turisti. Asi je odradila kuchyň - http://tiny.cc/restaurace Sedíme tak uprostřed lesa v malých přístřešcích na vysokých nohách a koukáme do kuchyně. Majitelka se směje. Za celou tu obrovskou porci jídla jsme platili cca 250 Kč
Po porci obrovskýho a vynikajícího kuřete, polívky a ostatní zeleniny se táhneme k motorce a jedeme vstříc poloostrovu.
Začínáme od jihozápadu, kousek od vojenský základny. Projíždíme opatrně kolem strážní budky, brzdíme. Voják hraje na mobilu hada. Jen se na nás podívá, ukáže na odbočku doleva hned za závorou. Jsme volní.
Projíždíme ostrov skrz na skrz přes lokální mlhy a deště, pozorujeme přírodu, moře, opice skákající ze stromu na strom. Fajn pocit, že jim tady nic nehrozí a cítí se tu bezpečně. Místní pro ně z lan dělaji i přechody mezi stromy, aby nemuseli riskovat cestu přes silnici. Je znát rozdíl v tom, jestli je vidíte volně v přírodě, nebo v zoo za sklem.
Ban Co Peak
Kuře a štípačky
Tady jsou volní
Dragon Bridge
Výlet končíme odjezdem z východní strany. Cesta vede kolem pobřeží - všude palmy, krásný modrý moře, nádherná asfaltová silnice, vyhlídky. Jedeme asi 10/km abychom tu krásu pobrali. Míjíme Chùa Linh Ứng a míříme na hotel. Je čas vyrazit do večerního Danangu.
Máme hlad a tak se navečer vyrážíme najíst do města. Z těch všech Pho a nudlí se nám pomalu točí už hlava. Volíme indickou Quan An An Do - Family Indian Restaurant 2. Byla tak dobrá, že jsme tam skončili ještě 2x.
Večer a Danang = Dragon Bridge. Most co chrlí oheň. Zní to dost cool. Máme štěstí, oheň vypouští jen o víkendu. Takticky volíme místo, odkud koukat na tu ohňovou show. Lidi se začínají sbíhat, pomalu, tak nějak nenápadně. Najednou jich je plnej most.
My volíme větší vzdálenost, abychom viděl na celej most. Sbíháme točitý schody a jdeme podél řeky. U stánku si dáváme kokos a čekáme na show. Kolem 9 to začíná. Nejdřív plameny z tlamy, potom vodní sprcha. Podle toho co zrovna lítá z tlamy se mění i podsvícení celýho mostu. Všichni koukaji, ulice jsou prázdný. Nejezdí auta, motorky. Všechno to trvá tak 10-15 minut. Potom nastává absolutní chaos.
Doslova tisíce motorek zaplavujou ulice. Neni skoro možný ani přejít přechod, červená nečervená, jezdí jak chtěji. Zástupy motorek jsou nekonečný. Přejít přechod je sebevražedná mise.
Dáváme tomu ještě čas a jeden kokos. Po uklidnění situace nasedáme na motorku a vydáváme na hotel. Další den vyrážíme do My Son.
17.2. My Son + Hoi An
Rychlá snídaně na hotelu, sbalit věci na cestu, natankovat oře a něco málo přes hodinu k dnešnímu cíli - My Son.
Dobrých 5 km jedeme po jakože dálnici. Celkem stašidelný vidět ty polorozpadlý kamiony co to drtí před váma. Furt čekáte, kdy se vám šprajcne jejich náprava mezi helmu a lebku.
Tentokrát ani moc nezastavujeme. Jenom cestou kousek za městem stavíme na vietnamský kafe, kterýmu jsme absolutně propadli.
K informačnímu centru přijíždíme před 10 hodinou. Parkujeme na krytým parkoviště - 50000 VND + 200000 VND za vstup do chrámovýho komplexu.
Až přímo k místu, kam si zaplatíte vstup vás doveze elektro-vlak. Sice můžete jít pěšky, ale je to celkem štreka a ještě k tomu do kopce. Chceme ušetřit čas, proto jak správní turisti volíme vlak.
Ruina I.
Ruina II.
Ona a ruina III.
#zen a žabky
Po pár minutách přijíždíme do cílový stanice, kde nás mistr mašinfíra vysadí. Kupujeme zásoby vody a vyrážíme prozkoumávat komplex. Všude rostou pepřovníky, je vlhko a asi 35°C.
Všechno je čistý, upravený, udržovaný. Moc lidí tu nepotkáváme - jen pár skupin Číňanů o pár lidech, dva Němce, mladýho Asiata mluvícího anglicky a personál, co kropí a udržuje kulturní památku. V půli cesty chladíme nohy a hlavy v říčce která protéká komplexem. Jdeme dál a procházíme jednotlivý zříceniny sem a tam.
Po 2-3 hodinách máme hotovo a jdeme směrem k motorce. Návštěva My Son určitě stojí za to. Nezabere vám to ani celý den, takže si můžete rozplánovat víc aktivit. Máme dobrý čas, takže ne podle plánu vyrážíme do Hoi An.
Hoi An
Silnice z My Son do Hoi An občas připomíná záběry z Tankovýho praporu. Jen místo toho bahna jsou všude díry jak kolo na osobák.
Po drancovačce dorážíme do města lampionů. Sotva odstavíme motorku, přiběhne naháněčka z místního krejčovství. Hoi An je vyhlášenej tím, že vám tady udělaji oblek na míru za pár korun. Chvilku odporujeme, poslucháme její neuvěřitelný příběh že zrovna její obchod je number one tripadvisor. Společně plujeme uličkou a ze zvědavosti jdeme navštívit krejčovství, stejně je cestou do centra.
Po pár minutách jsme na místě. Krejčovství je narvaný všema možnýma látkama všech možných kvalit a materiálů. Nejsem znalec materiálů, ale obleky co se prodávají v Zara, H&M, Mango nebo Pietro Filipi už jen na omak rozhodně nedosahujou kvalit jako ty materiály, na který koukáme a osaháváme. Začínám přemejšlet, že si oblek nechám ušít. Stejně mi ten z maturiťáku už neni.
Holka mě naměří od hlavy k patě. Míry si poctivě sází do zápisníku. Je čas na výběr matroše. Volím kašmír v barvě navy (trochu víc tmavou než navy) pro oblek i kalhoty, vzor kostka, barva vzoru zlato-hnědá. Vypadá to dost fancy, ale je ještě potřeba doladit podšívku. Volím bílou se vzorem rozkvetlé růže ve zlatý barvě. Teď je to perfektní.
Cena? Ptám se nesměle. Vytahuje zápisník, omačkanou kalkulačku z prvního šuplíku a ze zapsaných mír kalkuluje. Počítá a já jí dávám čas.
3500000 VND. Vytahuju mobil, přepočítávám. V tý době to vycházelo na cca 3500 Kč. To je celkem směšná cena, oproti cenám v Praze, kde to trvá přinejlepším 2 tejdny a cena začíná na 15k.
Říkáme, že ale za 2 dny odjíždíme do Saigonu, že to asi nestihnou ušít. Skoro se mi vysměje do ksichtu. Tady seš v Hoi An, darling. Přijď zítra v 10. Wait what?! Docela šibeniční termín, ale zkoušíme smlouvat, protože nás to prostě baví. Dostáváme se na 3100000 VND a tady si oba plácneme. Takže zejtra!
Stále rozstřelení z cesty z My Son zaplouváme do restaurace, rty vlažíme colou s ledem a brouzdáme online mapou města. Cíl není a otlačený nohy nám říkají, že zvládnou ještě pár hodin chození křížem krážem skrz město. Je nádherný počasí, ideální na procházku historickým centrem. Centrum je sice už trochu živější, více lidí, ale furt to má dost daleko od Prahy nebo Krumlova, kde se v turistický sezoně nehnete.
Hoi An
#streetfood
Stěna z papundeklu
God bless Vietnam
Kolem 5 odpoledne se začínají v centru sjíždět trhovci, od 6 už jsou stánky na místě a všichni jsou připravený smlouvat. Let's make some deals! Míša je na trhy, už v Jižní Koreji sem musel tenhle proces absolvovat, ale tohle se celkem dalo a díky smlouvání je to fakt i zábava. Procházíme stánky, koukáme, co přivezeme domů. Nakonec to vyhrál čajový set, původně za nesmyslných 800000 VND sem vytáhnul ze šrajtofle jen 200000 VND. Not bad. Pak nějaké drobnosti, náramky, vázy atp.
Začíná se stmívat, procházíme náplavko kde neonem a lampama nasvícený lodičky plní Rusáci a Číňani. Trochu kýč, ale je plno. Vracíme se k motorce, je asi 10 večer a my jedeme zpět na hotel krásnou cestou lemovanou palmami a všude přítomnými jeřáby, který staví podél pobřeží nový hotely.
18.2. Hoi An & Danang beach
Ránem se line nejistota, jak bude můj tailor made suit vypadat a v jaký kvalitě to soudruzi na těch starých ruských šicích strojích během pár hodin spíchli. Tankujeme na první pumpě a vyrážíme si zkontrolovat investici.
Sotva zaparkujeme a už se k nám hrne další naháněčka, tentokrát je motorizovaná - sedí za spolujezdcem. Něco na nás pořvává ale když zjistí, že si nás vychutnala ani ne před 24 hodinama, tak to vzdává.
Po pár krocích přicházíme do Ba Ri Tailor. Neskutečná rychlost. Oblek tam je. Teď ho jen nahodit a zkontrolovat, jestli všechno sedí. Po prvních pohybech nesedí zadek a nezapnu ho přes prsa. Nevadí darling, povolíme, upravíme, za 2 hodiny si přijď.
Po 2 hodinách si už vyzvedávám perfektně přešitej oblek na míru. Všechno sedí tak jak má. Doplácím půlku depozitu a ještě k tomu dostávám vak na obleky jako dárek.
Chceme si dát oraz, proto volíme návrat na pláže v Danangu, kde nabereme síly na zítřejší odlet, a poslední část našeho tripu - cesta do Ho Chi Minhova města.
19.2. Ho Chi Minhovo město
Danang, 3:30 ráno. Nevstává se špatně, ale to horko je fakt ubíjející. Celkem se těšíme do vymrzlýho letada. V 6:30 se naložená A321 odlepuje z rozpálený ranveje. Po necelý hodině a půl dosedáme v Hočiminu.
Zkušeně otevíráme Grab, objednáváme soudruha a po 40 minutách jsme u hotelu.
Volíme laxnější tempo, procházíme si centrum města. Snad poprvý narážíme na scam. Borec mi chce umejt boty a opravit podrážku. Boty sem měl zaprasený, uměl obstojně anglicky, takže sem ze slušnosti neodmítnul. Byl celkem připravenej - měl kufr plnej nářadí na opravu bot i na jejich mytí. Malým kartáčkem a namydlenou vodou mi je celkem slušně umyl. Čekal sem že bude chtít tak 50000 VND jenže on vytasil 5000000 VND - 4700 Kč. To mě celkem zarazilo, zeptal sem se ho jestli to myslí vážně, myslel. Nabídnul sem mu max 5000 VND za jeho drzost, stále odmítal a chtěl 5000000 VND. Naštěstí máme v hlavně policejní číslo. Stačilo jen zmínit 113, right? a už nechtěl ani těch 5000 VND.
S vymydlenýma botama plujeme rušným velkoměstem. Náměstí soudruha Hočimina, Book Street, Ben Thanh Market, Independence Palace, Tao Đàn Park, ZARA. Najednou je noc a my máme hlad. Za rohem od hotelu je fajn japonská restaurace -MANMARU 2 JAPANESE RESTAURANT. Vždy tam vidíme jen businessmany. Volíme naše nejvíc fancy oblečení co v batohu najdeme a vyrážíme za japonskou kulturou ve Vietnamu.
„Překvapením bylo, že jakmile jsme vstoupili, tak celá restaurace včetně hostů japonsky pozdravila, zvedla nápoj a na náš příchod se napila. Takhle to probíhalo s každým novým návštěvníkem.“
Tam bych nechtěl slavit narozeniny. Po výborným ramenu a udon nudlích unaveně ale spokojeně letíme do hotelovýho pokoje.
20.2. Ho Chi Minhovo město II.
Dopoledne trávíme na střešním bazénu Alagon City hotelu. Celkem fajn výhled, ale touha jít do města i když je skoro 40°C je silnější.
Ben Thanh Market nás celkem bavil, vracíme se nakoupit pistácie a kešu. Cena je fixní, takže se nepokoušíme ani smlouvat. U běžnějších věcí jako skleničky, vázy, oblečení to jde i když u zboží je cena, a tak zkoušíme štěstí. Nějaký originální funkční trika Under Armour si vezeme domu.
Nemusíš se objednávat
Skydeck - den
Skydeck - noc
Riders of the night
Paměť v takových detailech po takový době selhává. Na podvečer nás ale čeká Bitexco Financial Tower/Saigon Skydeck. Volíme příchod těsně v době kdy se den přelívá v noc. Máme tak na dlani krásu města za dne i večera. Určitě se vyplatí přijít dřív a strávit nahoře víc času i peněz - nemusíte tak chodit 2x jen kvůli denním nebo nočním výhledům. Moc lidí tam nebylo. Je čas vyrazit hledat večeři.
Asie jsme přejedení, stejně tak indický. Volíme hamburgrárnu necelých 15 minut od skydecku.
A tady nastala chvíle, kdy se svět nadobro změnil. Nejlepší gurmánskej zážitek není obecně z Vietnamu nebo Hočimina. Pho nebo nudle na tisíc způsobů hravě strčí do kapsy tenhle nenápadnej burger.
Měl sem jich tisíce, miluju je, ale ten nejlepší, za celej svůj život, sem měl v Marcel Gourmet Burger. Malá, nenápadná místnost v ne tak moc rušný ulici se skvělou obsluhou, a s málo místy k sezení. Le Signature Burger se mi navždycky zaryl do chuťových buněk a od tý doby dostal burger novej rozměr. Ach...Pokud přiletíte do Saigonu, zapomeňte na všechno co tam chcete dělat. Tohle by mělo být první místo, kam zamíříte na jídlo a rozhodně se vyplatí počkat, pokud bude plno.
S mastnou hubou ze secret pepper sauce a úsměvem na tváři z toho gurmánskýho zážitku usínáme do dalšího dne.
21.2. Výlet na Mekong
Výlet na jednodenní trip do menší části Delty Mekongu se dal koupit hned za hotelem za nějakých $25. Vyzvednou vás přímo u hotelu, odvezou na místo, nalodí, nakrmí a provedou vás místníma vesnicema, projedete se kanálem.
Cesta na místo trvala něco okolo 2 hodin v pohodlným air-con buse, kterej byl tak z 90 % plnej. Tenhle trip mě moc neuchvátil, ale vzhledem k času kterej už prostě nebyl, tak nebylo jiný volby. Příště bych rozhodně volil minimálně 2 day trip na plovoucí trhy, i když i ty, co sem slyšel, není to co bývalo a je to spíš turistická atrakce, ale kdo by se divil, že?
Stejnej trip + popisek sem našel tady: https://www.getyourguide.com/act...our-t69167 & https://www.getyourguide.com/act...our-t97020
Po návratu se vracíme na večeři k prověřenýmu Marcel burgerovi, lačně přející si že se nám od nich podaří koupit alespoň jednu tubu jejich secret pepper sauce. Bez úspěchu, ale s pocitem, že i tak, včera i dnes, to byl ten nejlepší burger na celý tý naší modrý planetě. Good night, Vietnaaaaaaaaaam!
Na pole nebo na loď
Traffic jam
Vinh Trang Pagoda
Vzpomínky na Vietnam blednou
22.2: Ho Chi Minhovo město > Curych > Praha
Na letišti v Curychu o piss-pauze koukám kolem sebe, na lidi, do mobilu, na zem. Čekáme. Najednou mě upoutá nenápadnej kluk, obyčejně oblečenej, nikdo si ho nevšímá. Zarostlej a sám. Je mi povědomej. Říkám jí, hele, asi prošel Keanu Reeves. Nechtělo se mi věřit, pochybuju. Vyhecuje mě ať ho doženu. Byl to on, tak jak ho známe z memů a legend. Jde sám, bez ochranky a letištního personálu, bez kufru. Vůbec nikdo si ho nevšímá. Drží si jen malou igelitku. Prosím o společnou fotku, kterou mi dopřává. Sám poděkuje, popřeje safe travels a u letištního salonku se potřesením ruky loučíme a on se ztrácí ve VIP lounge, my v letištním davu. Čas letět domů.
////////////////////////////////////////////////////////\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\
14 dnů bylo rozhodně málo. Vietnam mi přijde furt stále tak nějak neobjevenej. V severní části nepotkáte kolikrát několik kilometrů žádný lidi, vesnice, absolutně nic. Lidi jsou fajn, jak ve městech, tak na vesnici. Je tam levno, stejně tak jako třeba v Thajsku. Severní část toho skýtá fakt dost a mě mrzí, že jsme tam nestrávili víc času. Příroda, menšiny, hlavně hory a kopce vás absolutně pohltí. Nutnost řídit motorku to ještě umocňuje - jste blíž přírodě víc než v autě.
Jestli ten cestopis měl přinést nějaký poselství, tak že by Vietnam měl být hodně blízko vašim TOP 2 zvažovaným asijským destinacím na příští trip.
- Detailní rozpis (cena, místa, ubytko atp.) https://docs.google.com/spreadsh...sp=sharing + fotka s Johnem Wickem
- Díl 1. Prolog- https://www.cestujlevne.com/cest...jih-1-3-80
- Díl 2. - https://www.cestujlevne.com/cest...h-2-3-1454
////////////////////////////////////////////////////////\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\
Mohlo by vás zajímat: Irsko v 7 dnech https://www.cestujlevne.com/cest...-dnech-600
Chyby v textu vyhrazeny.
Jak se ti cestopis líbil?
TH procestoval 15 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 7 lety a napsal pro tebe 5 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil5 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
"3500000VND. Vytahuju mobil, přepočítávám. V tý době to vycházelo na cca 3500 Kč."
To je vtip, že? :D
"3500000VND. Vytahuju mobil, přepočítávám. V tý době to vycházelo na cca 3500 Kč."
To je vtip, že? :D
Bohužel není, každopádně to bylo ještě víc, chtěl rovných 5000000 VND, opravím :-D
Bohužel není, každopádně to bylo ještě víc, chtěl rovných 5000000 VND, opravím :-D
Myslel jsem ten přepočet kurzu, jak ti správně mobil spočítal, 1000 VND = 1 kč, tudíž není potřeba mobil, abys něco přepočítával, pokud zvládáš dělit tisícem, tedy umazat poslední 3 nuly :D
Myslel jsem ten přepočet kurzu, jak ti správně mobil spočítal, 1000 VND = 1 kč, tudíž není potřeba mobil, abys něco přepočítával, pokud zvládáš dělit tisícem, tedy umazat poslední 3 nuly :D
slovní obrat, kterých je v tom textu víc :) myslel sem, že je to k tomu scamu, oblek opravdu stál 3,1
slovní obrat, kterých je v tom textu víc :) myslel sem, že je to k tomu scamu, oblek opravdu stál 3,1
Tak jsme dnes dorazili do HCM a hned do Marcela. Pán má pravdu, PECKA burger. Skvělý měkkoučký bulky a krásně naložený zkaramelizovanou cibulkou. Schváleno :D
Tak jsme dnes dorazili do HCM a hned do Marcela. Pán má pravdu, PECKA burger. Skvělý měkkoučký bulky a krásně naložený zkaramelizovanou cibulkou. Schváleno :D