Albánie. Vhled do hlubin modrého oka a další zajímavosti.

Původní plán na tento únorový víkend byl ukrajinský Lvov, ale náhoda tomu chtěla, že jsem nakonec vyrazil do Albánie. Musím se přiznat, že jsem toho o této zemi zase tolik nevěděl. Snad jen kromě toho, kde se nachází, jaké má hlavní město a že v ní jsou rozesety bunkry, jako dědictví po diktátoru Hodžovi. O to více informací jsem se snažil získat před samotnou cestou a na místě už je jen ověřoval a dolaďoval. O výsledek se s vámi rád podělím prostřednictvím následujícího videa, fotografií a komentářů.

https://www.batuzkar.com/albanie/

Jak do Albánie

Samozřejmě lze do Albánie cestovat i autem, ale mnohem rychlejší je to letecky. Společnost Wizz air létá do Tirany z Vídně, let trvá něco přes hodinu a cenově lze najít letenky od několika stokorun, do několika tisíc korun. Termín, který jsem kupoval já vyšel na 498 Kč. Letenky jsem kupoval zhruba měsíc předem. Pár dní před odjezdem ale už ten stejný let stál okolo 5000 Kč. Nově bude létat stejný dopravce z Vídně i do města Kukës, což je severní část Albánie nedaleko hranic s Kosovem. K ceně letenky pak je potřeba připočíst i cenu cesty do Vídně a parkování. Tentokrát jsem využil parkoviště Parktiger, https://parktiger.at Tiger je levnější, než Panda, ale k terminálu musíte dojet vlakem. Vlak staví hned za rohem, cena za jízdu na letiště je 1.8 Eur a vlak jezdí asi dvakrát do hodiny. Při rezervaci parkování po zadání následujícího hesla "PARKTIGER10" dostanete ještě 10% slevu z parkovného.

Doprava po Albánii

Před letištní halou se nachází kanceláře autopůjčoven a kousek za nimi parkoviště, kde se auto vyzvedává i vrací. Docela rozšířené jsou tam Fabie což je na cestování po Albánii ideální auto. Jednak v Tiraně se s ním snáze zaparkuje, ulice jsou občas úzké a parkovacích míst je málo. Nevím, jak vypadá sever Albánie a stav silnic v horách, ale jih a místa, kudy jsem jel byly ve velmi dobrém stavu. Nevzpomínám si, že bych někde viděl díru, nebo rozbitou silnici. Co je zarážející je počet benzinových pump. Jsou úseky, kde je třeba 5 pump na kilometr. Ne všechny jsou v provozu, některé vypadají, že ani nikdy zprovozněny nebyly, ale jejich četnost rozhodně není malá. Rozšířená síť pump je Gega Oil, nebo Kastrati. Cena benzínu je kolem 40 Kč za litr, platí se většinou hotově. Stav auta se může lišit kus od kusu, není ale nemožné dostat vůz s prázdnou nádrží a bez provozních kapalin, je určitě lepší si auto při převzetí zkontrolovat. Samotný provoz je až na Tiranu mírný a bezproblémový a řídit v Albánii byla docela radost. Pouze je potřeba počítat s tím, že i zdánlivě kratší úseky mohou zabrat více času, zvlášť pokud vedou přes hory, což není nic neobvyklého. 

Tirana

Město je upravené, čisté a vypadá docela klidně. Centrem je Skanderbegovo náměstí, v jehož okolí se nachází několik mešit, Pyramida, nebo muzeum Bunkart https://bunkart.al Bunkrů je po celé Albánii rozeseto opravdu hodně.  Některé jsou předělané na muzea, nebo třeba hospodu, jiné se pomalu rozpadají. Najdete je jak ve městech, tak i v horách, nebo na plážích. Minout v Albánii bunkr je prakticky nemožné. 

Tirana

Tirana

Tirana

Tirana

Tirana

Tirana

Rady, tipy, zajímavosti

• Oplatí se koupit si hned po příletu místní simkartu. U vodafonu stála základní karta s voláním a daty 400 Lek, což je asi 80 Kč. Pro nákup simkarty budete potřebovat pas.
• Počítejte s tím, že na většině míst se platí hotově. Ať už v ubytování, restauracích, vstupech do památek, nebo benzinových pumpách. Ale například vstup do muzea Bunkart šel zaplatit i kartou, stejně tak ve Vodafonu. 
• 1 Lek, nebo též někdy ALL má hodnotu asi 0,2 Kč, tzn. 1 Kč = 5 Lek
• Výběr zdarma umožňuje například banka Credins. Raiffeisenbank si účtuje nehorázných 800 Lek. Jiné banky jsem nezkoušel
• Katastr nemovitostí v Albánii ještě donedávna neexistoval, řada domů a dalších staveb bylo postaveno bez nějaké regulace, nebo koncepce

Tirana - Bunkart

Tirana - Bunkart

Tirana - Bunkart

Tirana - Bunkart

Tirana - Bunkart

Bunkr v horách

Saranda, Ksamil, Gjirokaster, Vlore, Durres

Saranda, Ksamil, Vlore a Durres jsou města na pobřeží. Z pohledu nějaké plážové rekreace se jevila až na Ksamil celkem podobně, promenáda s městskou pláží lemována hotely. Ksamil působil více vesnicky a klidněji, nemuselo by tam být tolik lidí a i příroda a ostrůvky kolem vypadaly tak nějak lákavěji. Durres je nejblíž Tiraně, asi 30 minut jízdy. Na Sarandě a Ksamilu je vidět, že jsou to města hodně orientovaná na turistický ruch, kdežto v Durres žije hodně místních lidí a město ani mimo sezónu nepůsobí nijak opuštěně. Gjirokaster je naopak ve vnitrozemí, má historické centrum zapsané v seznamu Unesco a nad městem leží jeden z největších hradů na Balkáně.

Saranda

Saranda

Saranda

Saranda

Saranda

Saranda - budoucí hotel

Modré oko a termální prameny

Modré oko, nebo též Syri Kalter se nachází zhruba na půli cesty ze Sarandy do Gjirokaster. Jedná se o krasový pramen řeky Bystrica. Ač se to nezdá, hloubka dosahuje několik desítek metrů. Potápěči se údajně ponořili 70 metrů hluboko, ale stále nedosáhli dna. Voda je zde studená, má jen pár stupňů nad nulou, ale koupání zde prý zakázáno není. Tohle místo stojí za vidění, ale cesta k němu se teprve buduje, počítejte s tím, že budete muset jít tak 15 minut pěšky. Co je vadou na kráse, to jsou odpadky na zemi a není to problém jen tohoto místa. Termálních pramenů je k nalezení v Albánii několik, ale asi nejznámější jsou ty u města Permet. Někdy bývají označovány jako Benje, ale nenachází se ani v Benje, ani v Permet. Jsou asi 15 km daleko, dají se spolehlivě najít, pokud si do navigace zadáte Kadiut bridge, což je kamenný most hned u pramene. Tento most se často vyskytuje i na různých svenýrech z Albánie a není se čemu divit, okolí je opravdu pěkné, v dáli jsou vidět i zasněžené vrcholky hor.

Blue Eye

Blue Eye

Termální prameny

Kadiut Bridge

Kadiut Bridge

Naleštěný Mercedes před chatrčí z vlnitého plechu

Ali Pasha Fortress

Ali Pasha Fortress

Ali Pasha Fortress

Gjirokaster

Co dalšího v Albánii vidět?

• Historické město Butrint
• Město Berat, označováno jako město tisíců oken
• Město a hrad Kruje
• Albánské Alpy na severu země

Závěrem

Někdy odněkud odjedete a zjistíte, že jste té zemi, nebo místu zůstali hodně dlužni, co se poznání týče. Takový pocit mám z Albánie. Objektivně vzato si myslím, že na tak omezený čas, který jsem na Albánii měl, jsem toho viděl opravdu hodně. Ale je to pořád málo na to, abych si mohl říct, že jsem Albánii nějak významně poznal. Jsem ale rád aspoň za ten časový úsek, který jsem tam mohl strávit. Minimálně to pro mě přestala být tajemná země někde na Balkáně a už vím, co si představit, když bude o Albánii řeč. Nemůžu říct, že bych tam vyrazil kvůli koupání v moři a válení se na pláži. Jednak je to už docela daleko a i taková ta turistická infrastruktura má co dohánět. Ale bohatství Albánie je jinde. Je to příroda, hory, starobylé hrady a pevnosti, bunkry, příjemní lidé a samozřejmě dobré jídlo. A mít nějaký karavan, nebo obytnou dodávku, byla by Albánie skvělou volbou.