Andalusie 2024

Minulý rok se nám osvědčilo jezdit na jarní dovolenou, než začne sezóna. Je to skvělé. V březnu jsme sedli do Ryanairu a za chvíli jsme už byli v teple. Cílem byla Malaga. Letenky jsme koupili na začátku zimy roku 2023.

Sobota 16. 3. - Do Málagy jsme přiletěli v sobotu 16. března kolem poledne. Chytli jsme vlak a vystoupili na zastávce Málaga María Zambrano Train Station – lístek se platí jednoduše přiložením karty přímo u turniketu. Hned vedle vlakového nádraží je autobusové nádraží, kde jsme si koupili lístek na autobus na Gibraltar na pondělní výlet 18. března. Dovolenou jsme začali sangrií a paellou – lepší začátek bychom si ani nemohli přát. Stihli jsme navštívit katedrálu, římské divadlo (vstup zdarma) a Alcazabu. Hrad Gibralfaro jsme už nestihli kvůli krátké otevírací době (ještě byla zimní otevírací doba), ale je u něho krásná vyhlídka, odkud lze pořídit typickou fotku s býčí arénou. Alcazaba a hrad Gibralfaro jsou každou neděli po 14. hodině zdarma. Večer nesměla chybět procházka po promenádě.

Paella

Vyhlídka Gibralfaro

Neděle 17. 3. – Ještě před odletem jsme si koupili jízdenky na vlak u společnosti Avio do Córdoby (1 000 Kč zpáteční pro dvě osoby). Odjížděli jsme v 10:48 z Málaga María Zambrano Train Station a na oběd jsme už byli v Córdobě. V parcích nejezte pomeranče, jsou to jen okrasné plody, kdybyste to nevěděli stejně jako my. Po chvilce chůze jsme v parku objevili Mercado Victoria, kde jsme si dali výborný oběd. Je zde na výběr množství místních pochutin. Před procházkou městem jsme si koupili lístky do Mezquity a na hodinovou věž. Jedná se o dva různé vstupy, nejbližší možný volný termín byl až později odpoledne. Tak jsme se zapojili do davu turistů a včas se vrátili. Velká fronta nás překvapila u podniku Bar Santos, kde prodávali francouzské brambory, neboli Tortilla de Patatas Santos, místní specialitu. Svačinka to byla fajn. Mně osobně moc chutnala polévka Salmorejo. Cestu zpět jsme měli naplánovanou na 19:40.

Tortilla de Pattatas

Mezquita

Pondělí 18. 3. – Předem koupené lístky na Gibraltar stály 922 Kč s místenkou, odjezd v 8:25 do města La Línea. Jelikož jsme si v Malaze mohli koupit pouze jednosměrný lístek, tak po příjezdu do La Línea jsme si okamžitě spěchali koupit lístek zpět. Paní v okénku, mluvící pouze španělsky, nám prodala lístek na 19:45. S davem turistů jsme se přesunuli k hranici, poobědvali v McDonald’s a vyrazili na pasovou kontrolu. Po přejití ranveje jsme se pokochali anglickou architekturou a začali se šplhat na horu. Vstup do Gibraltar národního parku jsme platili přímo až u vstupu kartou (1 000 Kč za oba). Prošli jsme všechny zajímavosti tam – tunely, jeskyně, opičky, výhledy. Nachozeno milion kroků. Zpátky do Málagy jsme se dostali až ve 23 hodin. Den to byl velmi náročný, ale krásný. Jedinou věc bych změnila, a to, že bych si auto půjčila už tento den ráno, a z Gibraltaru se už do Málagy zpátky nevracela. Je tu možnost pokračovat dále, např. do Cádizu.

Úterý 19. 3. – Ráno jsme si vyzvedli auto v půjčovně Lidos Auto, které jsme měli půjčeno do pátečního večera – na 4 dny za 4 110 Kč. Cílem cesty bylo město Ronda, ovšem s malou zastávkou na olivové farmě La Organic. Nejprve byla na programu procházka po farmě, pak nám přímo ve výrobně vysvětlili, jak se olej vyrábí, a poté jsme olej degustovali. Bylo to úžasné, i když jsem vypila dva panáky oleje, které jsem cítila ještě druhý den. Pokud sem někdo přijede v září nebo říjnu, může si i zkusit výrobu olivového oleje. Je zde také malé ubytování a samozřejmě možnost koupit různé oleje z jejich nabídky. To bylo naposledy, kdy na nás někdo mluvil anglicky. Ubytováni jsme byli v Casa Duende del Tajo přes Booking, s výhledem z TOPu. Procházkou jsme došli až dolů pod město na vyhlídku mostu. Poté jsme šli přes promenádu až do parku podívat se na západ slunce.

Výhled z ubytování

Středa 20. 3. – Posnídali jsme na hlavní promenádě churros s čokoládou a pak vyrazili do býčí arény. Poté jsme si koupili bagetu s jamónem k obědu a ve 12 hodin vyrazili na Caminito del Rey. Lístky jsme měli koupené snad tři měsíce předem, vstup je na určený čas.

Na Caminito del Rey jsou oficiálně dva vstupy tvořené tunely, my jsme využili ten bližší, u restaurace Mirador. Druhý, vzdálenější, je u restaurace El Kiosko. Při nákupu lístků jsme si zbytečně koupili i parkování, u obou vstupů jsou další, asi neoficiální parkoviště, za stejnou cenu.

U kruhového objezdu je oficiální parkoviště, hned vedle je autobusová zastávka, odkud se dostanete právě k restauraci Mirador či El Kiosko. Druhá varianta je jít pěšky, k tomu bližšímu vstupu je to 2,3 km. Když budete pokračovat autem přes kruhový objezd dál, narazíte na další výše zmíněné parkoviště.

Do areálu jsme vstoupili ve 14:00 a na konci jsme byli v 15:20. Cesta utekla překvapivě velmi rychle, a to jsme nikam nespěchali. Po cestě je spousta krásných vyhlídek. Jediná nevýhoda byl dav turistů, který byl vpuštěn do areálu ve stejný čas, ale i tak to stálo za to.

Na konci Caminita je pak ticket office pro shuttle bus. Autobus jezdí každých 30 minut, nejdřív zastaví u kruhového objezdu (hlavní parkoviště), pak jede až na konec cesty k restauraci El Kiosko a poslední zastávka je u restaurace Mirador."

Býčí aréna v Rondě

Caminito del Rey

Jelikož jsme stezkou prošli rychleji, než jsme si mysleli, po cestě zpět do Rondy jsme navštívili město ve skále, Setenil de las Bodegas. Kolem 17. hodiny tady nebyl jediný turista a měli jsme městečko pro sebe.

Setelis de las Bodegas

siddddČtvrtek 21. 3. – Tento den jsme tak trochu nevěděli, co podniknout, tak jsme se vydali do města Cádiz. Bylo to trochu dál, ale výlet nakonec hodnotím jako skvělý. Prošli jsme místní tržnici, vylezli na vyhlídku, procházeli se podél oceánu, navštívili katedrálu a hlavně ochutnali spoustu dobrého jídla a pití.Pátek 22. 3. – Ráno jsme odjížděli z Rondy směrem k Nerji. Prvním cílem bylo městečko Frigiliana, kde jsme si dali oběd v restauraci Bar Virtudes – paella na rozloučenou nesměla chybět. Poté jsme navštívili jeskyni Cueva de Nerja a přímo ve městě Nerja Balkón Evropy. Jeskyně bývá od 9 hodin ráno pro prvních 60 zájemců zdarma, lístky lze koupit pouze online a bývají zveřejňovány 48 hodin předem. Bohužel se mi tuto nabídku nepodařilo ulovit, lístek jsem si tedy koupili až přímo tam na pokladně. Pak jsme se už jenom vrátili do Málagy, a vrátili auto. A jelikož toto byl poslední večer, vyrazili jsme do jedné z vyhlášených místních vinoték, Antigua Casa de Guardia. Mohli jsme ochutnat několik různých druhů vín.