Arménie

Arménii už jsme měli navštívit někdy před pěti lety, ale COVID nám plány zhatil. Když se ale spolu s otázkou, kam vyrazit v srpnu 2024 objevili letenky za nízkou cenu (samozřejmě ne z Prahy, ale z Vídně), tak jsme neváhali a koupili hned 4 pro mě, manželku a dva přátele. Itinerář se rychle zaplnil a nezbývalo, než se těšit. A věru bylo na co.

V Arménii můžete za pár dní zažít to, co jinde ne za celé dlouhé cesty. My jsme za těch pár dní navštívili arménskou bohoslužbu, zapařili na oslavě narozenin jedné rodiny, projeli šílené cesty ... Prostě poznávali mísní zemi a místní lidi. Arménii doporučuji jako destinaci všem, kteří mají rádi raně křesťanské památky, hory, milé lidi, výborné jídlo a mají trochu v ruce řízení auta na horších cestách. Ale obecně lze říci, že to je země, kam se může vydat i méně zkušený cestovatel.

Itinerář

1.den - přílet, Jerevan

2. den - Hovhannavank, Saghmosavank, Zoravor Sourb Astvatsatsin, Harichavannk, Lmbatavank, Marmashen, Gyumri

3. den - Lori Berd, Hnevank, Horomayri, Odzun, Ardvi, Sanahin, Haghpat

4. den - Kobayr, Hahhartsin, Goshavank, Dilijan

5. den - Sevanavank, Hayravank, Noratus hřbitov + kostel, Vanevank

6. den - Orbelians karavanseraj, Smbataberd, Tsakhatskar, Yeghegis, Arates Vank, Noravank

7. den - Areni, Tanahat, Zorats Karer, Vorotnavank, Goris

8. den - Tatev, Khndzoresk

9. den - Khor Virap, Garni, Geghard

10. den - kostel Saint Sion, kláster Tegher, pevnost Amberd, Vagharshapat (Ečmiadzin), Zvartnots

11. den - Odlet

Pár poznámek k Arménii

Arménie je bezesporu nádherná země. Lidé jsou zde velmi přátelští, ale řekněme, že někdy to je přátelství ryzí a milé (např. když vás majitelé ubytování pozvou na oslavu narozenin syna a hostí vás jak krále, nebo když vás pozvou na bohoslužbu a nevadí jim, že dámy jsou spoře oblečeny), ale někdy to je prostě jen touha vydělat. Ale to druhé je běžné skoro všude, v tom první jsou Arménci úžasní. Jen mě překvapilo, že se velmi málo usmívají - trochu jsou v tom podobní Čechům - navenek trochu nepřístupní, ale srdce mají skvělé.

Zvláštním rysem Arménců je jejich jakýsi "životní postoj", který se dá shrnou do slov: Chci to udělat, tak to udělám. Chci někde zastavit, tak zastavím, nevadí, že někoho omezuji, nebo mu znemožňuji cestu. Chci se vyfotit, tak se vyfotím, a je mi jedno, že už tam čeká někdo jiný na fotku. Chci předjíždět, tak předjedu prakticky kdykoliv.

Do kostelů a klášterů nebyl problém chodit i v krátkých sukních, nikomu to nevadilo, maximálně vyžadovali šátek na hlavu žen, který i měli k dispozici k vypůjčení. Kostely jsou otevřené a jezdí na ně dost Arménců. Není zde problém nakoupit si, obchody hrdě zvané Supermarket jsou všude. Stejně tak v každém jen trochu větším městě naleznete možnost dát si skvělé arménské jídlo.

Internet zde funguje dobře, snad všude je Wi-Fi, ale za 12 Euro jsme na letišti koupili SIM s neomezeným internetem na měsíc. Cena snová - co na to naši operátoři :( ?

A co je na Arménii úžasné, ja fakt, že zde nejsou žádné davy turistů - o kolika zemích s takovými krásami se to dá říci. To dojem z celé země jen umocňuje.

Jen jazykově je to tak, že s angličtinou moc nepočítejte, i když už je to lepší než bývalo, zejména u mladé generace. Mnohem, mnohem lépe se domluvíte rusky.

Asi nejhorší pro nás bylo to, že Arménci začínají fungovat někdy kolem osmé ráno a před devátou je snídaně výjimka, o kterou jsme museli neustále docela neodbytně žádat. Inu jiný kraj, jiný mrav, zde si rádi přispí.

Ubytování

Ubytování jsme řešili skrze Booking.com předem, jako vždy. Nabídka je skoro všude bohatá a cenové relace různé. My volíme vždy poměr mezi hodnocením a cenou, pak přihlížíme k poloze hotelu. Níže uvádím konkrétní zařízení, jejich recenze jsem psal přímo na Booking. Obecně vzato žádné ubytování nebylo chyba a všude byly služby minimálně na úrovni cenové relace. Snad jedině ubytování v Ayrumu bylo zbytečně drahé, na fotografiích vypadá lépe, než jaké je, špatně se hledá. Ale zase je v krásné přírodě a skvěle vaří.

Přehled našeho ubytování:

Jerevan - Armenian Village Park Hotel & FREE Water Park, GYM

Gyumri - Yan Guest House

Ayrum - Green Camp eco-rural and civil society tourism center

Dilijan - Cozy apartment with 5 bedrooms, whole apartment, апартмент целиком

Martuni - Armani Guest house

Areni - Areni Wine Cellar

Goris - ASOUR HOTEL

Doporučuji k vidění

Odpověď je asi velmi stručná - všechno. Je pravda, že jsem velkým milovníkem staré církevní architektury, ale na své si zde přijdou i milovníci přírody či dobrého jídla. Rozhodně není pravda, že všechny kostely a kláštery jsou stejné, byť samozřejmě shodné rysy u některých najdete. Pokud bych měl něco vypíchnout, tak peckovní je hřbitov v Noratusu. Ale to jen o prsa, opravdu všechna místa jsou úžasná.

Platby kartou a měna obecně

Arménskou měnou je arménský dram (AMD), kurz je cca 1,- Kč = 0,06. My jsme měli pomocný přepočet, že 1 000 AMD je 60,- Kč. Nízký kurz má v sobě to úskalí, že ve směnárně dostanete velké bankovky, ale při malých nákupech je problém je udat - doporučuji vždy při směně požádat o menší bankovky.

Platby kartou jsou obecně možné na benzinkách, v restauracích a v obchodech. Samozřejmě čím více jste na venkově, tím je pravděpodobnost možnosti platby kartou nižší. Rozhodně na kartu nespoléhejte. Stejně tak zde není možné platit v eurech či dolarech, nebo alespoň nikde to nechtěli, všude poctivě dramy.

Není však problém ve městech směnit peníze v bankách či vybrat v bankomatu.

Ceny

Arménie je země, kde jsou ceny pro našince velmi příznivé, takže se přiznám, že jsme je zase tolik neřešili. Ale zde výběr alespoň některých položek:

Benzín - 500 AMD za litr

Chléb - 200 - 400 AMD

Nanuky - 100 - 200 AMD

Jídlo v restauraci - 1 000 - 2 000 AMD (záleží, co si dáte, může být i dražší)

Shawarma - 1 200 AMD

Coca-cola - 350 AMD

Místní limonády - 200 AMD

Káva - 100 - 300 AMD

Pivo - 400 - 900 AMD

Víno - 3000 - 6000 AMD 0,7 lahev

Sušené ovoce - 5 000 za kg

Půjčení auta a cestování autem po Albánii

Půjčit si auto v Arménii není žádný problém. My opět využili naši oblíbenou stránku http://www.economycarrentals.com, ale jistě jsou i další možnosti.

Cestování po zemi je různé - hlavní silnice jsou kvalitní a jezdí se po nich dobře, navíc provoz není vesměs nijak hustý. Ale vedlejší cesty a obecně cesty ve městech a vesnicích, to je jiná káva. Nám sice v půjčovně řekli jasné: No offroad", ale to je těžké splnit, když offroad je i ve větších městech, nemluvě pak o některých místech mimo hlavní cesty - viz níže. Tam už to chce zkušenější řidiče, kteří se nepo... Ale dá se.

Je zde ještě několik specifik. Policie zde neustále bliká, zřejmě to viděli v nějakém americkém filmu a líbilo se jim to. A že tu policejních aut je jako nikde jinde.

Dalším aspektem, na který je třeba dát extrémní pozor, je podivná funkčnost Google map. Ne že by vás nezavedli tam, kam mají, ale nerozeznají opravdové silnice od šílených offroad cest - než jsme na to přišli, párkrát jsme se dost zapotili, zejména při naprosto hrůzné cestě z Haghpatu dolů do údolí. Prostě se dívejte, jakými cestami vás navigace vede a nebojte se případně otočit, také jsme to občas museli udělat. Místní doporučují ruské mapy Yandex, které prý rozeznají kvalitu cest, ale my jsme nezkoušeli.

Jinak předpisy jsou celkem dodržovány, podivuhodné je, že se tu hodně používá blinkr. Jen předjíždění je zde svérázné a realizuje se všude, kdykoliv má někdo potřebu jet, a to bez ohledu na čáry či přehlednost míst. Specifické je pak řízení v Jerevanu, kde je ohromný provoz až do brzkého rána a místní řidiči trpí syndromem řidičů velkých měst - jsem dobrý řidič, protože jsem dravý, umím hodit "myšku", neberu ohledy...

Také počítejte, že zdejší vozový park je dosti zastaralý, spousta aut které pamatují Brežněva. Také by vás nemělo překvapit stádo krav na cestách i ve městech - trochu nám připomínalo Indii, protože zvěř se zde pohybovala volně a o samotě, ne jako v Albánii, kde je vedl pasáček. Třeba býk uprostřed rychlé silnice i Alaverdi nás opravdu vyděsil, protože si to štrádoval středem silnice.

Jídlo a pití

Jídlo i pití je jednou z mnoha skvělých věcí zde v Arménii. Lavaš (místní chléb), kebab (tyčka z mletého masa) či další pochoutky vám budou chutnat. Navíc mají jídla z hovězího, vepřového a méně z kuřecího masa, takže zde nehrozí (alespoň pro nás) nebezpečí masa, které neradi konzumujeme. Jako příloha je buď pečivo, nebo brambory či těstoviny (které nám jako asi jediné nechutnaly). Velký je zde výběr salátů. Pozor, do mnoha jídel dávají něco jako "citronovou trávu", takže pokud vám to nechutná, řekněte, že ji nechcete.

Milovníci nanuků ocení nesmírně bohatý výběr, který mají v každém minikrámku, vše ve skvělé kvalitě. Nejsem žádný konspirátor, ale rozdíl mezi smetanovým nanukem zde a u nás poznáte okamžitě a uděláte si představu o tom, co nám doma předkládají za "pochoutky".

K pití zde dostanete pivo mnoha značek a proveniencí, běžné sody, vodu, víno, prostě vše, nač si vzpomenete.

A ceny jsou zde opravdu velmi příznivé, a to i v restauracích. Pozor, ne vždy je menu v angličtině, ale v ruštině snad vždy.

Jakási místní pizza

Večeře

Opulentní snídaně

Lavaš, kebab, caesar salát a další pochoutky

Popis navštívených míst a praktické rady k nim

Jerevan

Jerevan není žádné nádherné město, přesto stojí za to spatřit zejména brutalistní sovětskou architekturu, která je opravdu brutální :) . Krásné jsou také místní parky, zejména nás zaujal Park 2800 výročí. Zajímavá je také Kaskáda v centru města (nahoru můžete jít pěšky nebo využít po levé straně eskalátor, který vám umožní vystupovat v každém "patře" kaskády). Za shlédnutí stojí i novodobá katedrála sv. Řehoře Osvětitele s okolím připomínajícím naše vyloučené lokality. Rozhodně nevynechejte Modrou mešitu, jedinou v celé Arménii. Je moc pěkná, jakkoliv leží v podstatě uprostřed činžovních domů.

Co naopak za návštěvu nestojí, je tzv. staré město, což je spíše jakýsi slum. Není na něm nic hezkého ani zajímavého.

Kaskáda

Katedrála Řehoře Osvětitele

Okolí katedrály

Park 2800 výročí

Hovhannavank a Saghmosavank

Našim prvním klášterem byl Hovhannavank, který leží na kraji kaňonu. Je to jeden z mnoha nádherným klášterů. Hned po něm následoval jeho bráška ležící jen o kousek dál - Saghmosavank. Oba kláštery jsou stejného typu, i toho prvního leží i velmi starobylý, ale také téměř zničený hřbitov, který má svou zvláštní atmosféru. O a kláštery jsou snadno dostupné z kvalitní hlavní silnice, jen cesta přes vesnice je trochu horší, ale to je zde opravdu běžné.

V obou kostelech jsme viděli své první arménské khachkary - kamené kříže, které působí opravdu nádherně a majestátně.

Hovhannavank

Hovhannavank - khachkar

Hovhannavank - kaňon

Saghmosavank

Zoravor Sourb Astvatsatsin

Na cestě ze Saghmosavanku jsem narazili na ceduli upozorňující na kostelík Zoravor Sourb Astvatsatsin ze 4. - 5. století. Nedalo se nezabočit a rozhodně jsme nelitovali. Kostelík je samozřejmě malý a také hodně restaurovaný, ale i tak působí úžasně. Navíc v něm probíhala bohoslužba, na kterou jsme byli pozváni. Fotografie byly pořízeny se souhlasem :) .

Zoravor Sourb Astvatsatsin

Zoravor Sourb Astvatsatsin - bohoslužba

Harichavannk

Další z úžasně položených klášterů byl Harichavannk. Při našem malém bloudění (chtěli jsme sjet pod klášter, což se nezadařilo) jsme objevili i nádherný hřbitov, který leží jen kousek od kláštera. Pozor - nejprve jsme viděli hřbitov za zdí, novější, a teprve pár desítek metrů za ním starý, neohrazený, který rozhodně stojí za návštěvu.

Harichavannk

Harichavannk - hřbitov

Lmbatavank

Další klášter - Lmbatavank je krásně položený v kopcích nad městečkem Artik. Cesta k němu už bya malinko horší ale ještě stále jen drobně. Je to velmi malý klášter, který má osobité kouzlo. Kolem kostela jsou velmi zašlé náhrobky z dávných časů.

Lmbatavank

Lmbatavank - zašlé náhrobky

Marmashen

Marmashen je krásné místo s několika kostely či jejich pozůstatky kousek nad vodní přehradou. Místo je jen několik kilometrů vzdálené od Gjumri. Je to zároveň jedno z mnoha piknikových míst, takže zde bylo velmi rušno, neboť byla neděle.

Marmashen

Marmashen - přehrada

Gyumri

Gyumri je druhé největší město Arménie, které disponuje pěknými místy. Je tu pěkné náměstí s majestátní radnicí a velkolepou sochou (jak jinak). Také je zde Černá pevnost a naproti ní monumentální socha Matky Arménie.

Rozhodně to není top místo, ale za procházku stojí, když už zde jste.

Radnice na náměstí

Sousoší na náměstí

Matka Arménie

Černá pevnost

Lori Berd

Pevnost Lori Berd je trochu odlehlá, ale dostanete se k ní příjemnou silnicí. Když jsme k ní v devět ráno přijeli, zjistili jsme, že mají od 10:00, což nám sdělil místní člověk sedící v jakési pokladně, který se tvářil dosti odtažitě a vysvětloval nám vše v arménštině. Když jsme si řekli, že možná počkáme do otevírací doby, tak jsme si všimli, že v pondělí je zavírací den. No a bylo pondělí. Otázkou je, proč tam ten člověk vlastně byl. No každopádně nám po chvíli vysvětlování, které nikam nevedlo ani za použití překladače, sdělil, že můžeme jít. Vstupné 1 900 AMD (na ceduli byla cena 1 500 AMD). Měli jsme jen dvě pětitisícovky, což bylo na 4 osoby málo. Vzal tedy jednu z nich a pokynul, že můžeme jít. Inu Arménie.

Pevnost byla kdysi rozlehlá, dnes to jsou opravdu jen skromné ruiny, ale je zde báječný výhled na dvě řeky, které tečou v kaňonech po obou stranách. Nu a pak jsou tu malé trosky tří budov a renovovaná brána.

Lori Berd

Lori Berd - kaňon

Hnevank

Cesta na Hnevank vedle podél kaňonu, který vyhloubila místní řeka. Pak následoval sjezd dolů po šíleně nekvalitní off road cestě, což by majitel půjčovny aut viděl dost nerad. Ale rozhodně se cesta vyplatila. Klášter ležící ve svahu kaňonu působí opravdu nádherně zblízka, ale ještě více z dálky, když vynikne jeho poloha. Posledních pár set metů doporučuji jít pěšky, to už je opravdu extrémní cesta vhodné pro jeep nebo monstertruck.

Na místě naleznete zachovalý kostel a trosky dalších budov.

Hnevank

Hnevank - pohled do krajiny

Odzun, Horomayr a Ardvi

Cesta z Hnevanku pokračuje další kilometry off road nádhernou krajinou, která vyráží dech a nutí každou chvíli zastavovat na focení. Před Odzunem se pak konečně napojuje na normální silnici.

V Odzunu a okolí je několik památek, které stojí za to vidět. Už před městečkem leží kostel Horomayr. Samotný kostel je malý, ale půvabný. Stoj ína okraji kaňonu, na který je skvělý pohled do okolí včetně pod vámi ležící horní kaple (dá se na ni jít, ale ze spodní silnice, zezhora nikoliv).

Cestou na Odzun

Cesta na Odzun

Horomayr

Horomayr - pohled do kaňonu

Odzun samotný nabízí dvě místa - tím hlavním je krásný klášter, tím druhým jen o pár set metrů dále zbytky kostela na okraji kaňonu.

Odzun

Odzun - trosky kostela

Odzun - pohled do kaňonu

Ardvi bylo místo, o kterém jsme ani netušili, ale jeho návštěva stála za to. Upozornila nás na něj informační tabule v Odzunu, takže jsme se pár kilometrů vraceli. Do vesnice vede prašná cesta, ke kostelu a hřbitovu pak už vyloženě off road, ale je to jen pár set metrů.

Kostel je poměrně prostý, ale také velmi starý. To zajímavější, alespoň pro mě, byl hřbitov někdy ze 4. - 5. století. Samozřejmě jsou zde i mladší náhrobky, ale celkově působil velmi zajímavě.

Klášter Ardvi

Hřbitov Ardvi

Sanahin

Sanahin je velký klášter, ke kterému se musí přes kaňon, ale pohodlnou cestou, pokud nepočítám průjezd stavbou pár centimetrů od náklaďáku, do kterého právě sypali mnohatunové kameny. Působí zcela jinak než většina klášterů, náhrobky, které zde všude jsou, a temnota uvnitř působí velmi tajuplně, až strašidelně.

Sanahin

Haghpat

Haghpat je také poměrně velký a krásný klášter. Opět musíte sjet do kaňonu a vyjet nahoru, jen o pár kilometrů dále. Cesta k němu je pohodlná a přímo před klášterem je parkoviště i se suvenýry.

Haghpat

Kobayr

Kobayr jsou ruiny kláštera posazené ve stráni kaňonu Od hlavní silnice je to cca 20 minut chůze pohodlnou cestičkou a 5 minut příkrého stoupání. Zajímavé je, že ačkoliv se jedná o ruiny, jsou zde zachovány fresky, které jsou sice pochopitelně, ale bohužel dost nešťastně chráněny před deštěm. Můžete si vylézt i nahoru, kovová branka je otevřená, i když vypadá, že se nedá projít. Ruiny působí zajímavě a je od nich krásný výhled, rozhodně doporučuji.

Kobayr

Kobayr - výhled

Haghartsin

Haghartsin leží, stejně jako Goshavank v blízkosti městečka Dilijan (což je také jedna ze značek místního piva, o kterém manželka prohlásila, že není nic moc). Je to nádherně položený klášter, který je oblíbeným poutním místem místních a také se zde vyrábí med - můžete si dát dokonce zmrzlinu s medovou příchutí, je opravdu dobrá. Cesta ke klášteru je malinko rozbitá, ale pohodlně se dostanete až nakonec, jen je tu poněkud husto.

Haghartsin

Goshavank

Klášter Goshavank je jen o pár kilometrů dále a je neméně populární a také neméně krásný. V okolí jsou restaurace a stánky, ve kterých můžete za mrzký peníz nakoupit různé šperky a další cetky. Je zde také jeden z nejkrásnějších khatsharů, nesmírně jemná práce.

Goshavank

Dilijan

Dilijan je příjemné lázeňské městečko, jakýsi předěl mezi severem a jihem (jakkoliv leží více na severu). Z Dilijanu je to kousek k jezeru Sevan, kde na jeho severním cípu leží rekreační střediska a připomíná to Máchovo jezero, kdežto jih jezera, to už je tak trochu pustina a jiná Arménie.

V Dilijanu samotném nečekejte žádné super památky, ale samotné centrum za krátkou procházku stojí - nejvíce vás zaujmou sochy ze sovětského filmu z roku 1977 Mimino, který byl prý nesmírně populární - možno shlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=GgFLr2bjUNM.

Sochy z filmu Mimino

Jezírko ve městě

Sevanavank

Sevanavank leží na poloostrově na severu jezera Sevan. Ještě na začátku minulého století to byl ostrov, ale Stalin dal příkaz vysušit část jezera, takže nyní se ke klášteru dostanete suchou nohou, stačí zaparkovat pod klášterem, zaplatit nízký poplatek za parkování a vystoupat pár schodů nahoru. Otevře se vám pohled na klášter, který je pěkný, ale také na jezero Sevan, které zde na severu vypadá opravdu jak "Mácháč". Má tu i své letní sídlo arménský prezident.

Místo je o něco více turistické než jiné části Arménie, ale žádné davy ani zde nečekejte.

Sevanavank

Hayravank

Klášter Hayravank leží jen pár kilometrů od Sevanavanku, ale krajina se již proměňuje, a tak klášter působí na březích jezera opuštěně a poněkud truchlivý ráz mu dává zajímavou atmosféru, navíc když kolem všude vidíte prastaré náhrobky a khathary.

Hayravank

Noratus - hřbitov + klášter

Hřbitov v Noratusu, což je vesnice při západním pobřeží Sevanu, patřil mezi největší "wau" celé cesty. Je rozsáhlí a byl tvořen déle než 1 500 let. Nová část nás nezajímala, ale středověký hřbitov je úchvatný. Navíc se nás za 1 000 AMD ujala místní starší paní, která nám ukázala zajímavé náhrobky a khathary , třeba náhrobek páru zabitého Mongoly ve 13. století na svatbě, hroby z 5. stol., khatkhar vystavený dříve v Louvre a spoustu dalších.

Jen asi 500 metrů od hřbitova je klášter, v jehož okolí jsou také hroby.

Noratus - hřbitov

Vanevank

Vanevank je malý klášter sestávající se ze dvou kostelů a gavitu, který je spojuje. Působí velmi temně a zajímavě. Cesta k němu je pohodlná, jen posledních pár kilometrů ve vesnici je off road.

Vanevank

Orbelians Karavanseraj

Na poněkud rozbité cestě nádhernou krajinou z Martuni do Areni leží Orbelians Karavanseraj - tedy jakýsi středověký herberk pro karavany. Je to poměrně velká stavba, která je otevřená a je od ní nádherný pohled do údolí sevřeného horami.

Orbelians Karavanseraj

Orbelians Karavanseraj - pohled do krajiny

Smbataberd

Cesta na zříceninu hradu Smbataberd je náročná stejně jako jeho výslovnost. Auto zaparkujte ve vesnici Artabuynk u odbočky na hrad - dále je cesta nesjízdná. Dále je to as 2,5 kilometrů výstup do různě strmého kopce. Pokud by nebylo vedro, není to tak hrozné, ale v kombinace s vysokou teplotou se nám dobře nešlo. Pro líné je zde varianta - u odbočky na hrad parkují jeepy, které vás za nějaký mně neznámí peníz vezmou jak na hrad, tak na klášter Tsakhats Kar.

Zřícenina není příliš zachovalá, ale i tak stojí za vidění, ať už kvůli zbytkům opevnění a budov, tak kvůli nádhernému výhledu.

Smbataberd

Tsakhats Kar

AAA

Tsakhats Kar

Yeghegis a Arates Vank

Vesnice Yeghegis vyniká úžasnou polohou pod pevností Smbataberd - je doslova obklíčena horami. Nejhezčí pohledy jsou od hřbotiva na konci vesnice. Také je zde židovský hřbitov, který je nepříliš veliký, ale krásně položený za mostem, ke kterému můžete dojet krátkou offroad cestou, nebo dojít pěšky. Hřbitov je zajímavý také dím, že byl objeven nedávno a není dochovaná žádná zmínka o židovské komunitě v okolí.

Pár kilometrů za vsí jsou pak trosky kláštera Arates Vank. Nejsou sice tak pěkné jako trosky Tsakhats Karu, ale i tak stojí za krátkou návštěvu, obzvláště když cesta k němu není nijak obzvláště komplikovaná (nepočítaje tedy posledních pár stovek metrů, které jsou sjízdné hůře, nebo vůbec, záleží na automobilu a zkušeností řidiče).

Yeghegis - židovský hřbitov

Yeghegis - krajina

Arates Vank

Noravank

Jeden z nejkrásnějších klášterů, ať už se týká polohy nebo samotného vzhledu je Noravank. Jede se k němu odbočkou několik kilometrů asfaltovou cestou stejnojmenným kaňonem a už cesta je impozantní. Klášter sám, ačkoliv je známý a krásný, nebyl nijak zvlášť přeplněný. Vedle tradiční prohlídky kostelů a khatsharů také můžete sestoupit do jaké studny, ve které je malinká kaplička.

Noravank

Areni

Areni je půvabné městečko, které je vyhlášené jako vinařské srdce oblasti. Nocleh zde je téměř povinností, stejně jako jeho spojení s ochutnávkou a konzumací místních vín a pálenek. Pokud toto přežijete ve zdraví, tak doporučuji návštěvu místního kostela a hřbitova. Kostelík je drobný, ale spolu s prastarými i novými náhrobky a pohledem do okolí tvoří nádhernou scenérii. No a když se na něj budete dostávat z levé strany (pravá, kratší byla uzavřená), pak budete projíždět broskvoňovým sadem. Božínku, sebrali jsme pár ze země, sladší broskve jsem snad nikdy nejedl (samozřejmě ovoce na stromech jsme se ani nedotkli).

Kostelík z dálky

Kostelík v Areni

Náhrobek v Areni

Kostelík v Areni

Tanahat

Klášter Tanahat stojí osamělý v pusté krajině a cesta k němu je nezpevněná a dosti nerovná. Jedniným tichým společníkem jsou náhrobky staletí mrtvých lidí, kteří zde kdysi žili. Krajina kolem se proměňuje a z úrodného Areni přechází v nehostinnou krajinu, která jako by byla předurčena k temné minulosti a bohužel i přítomnosti. Blížíte se totiž k hranici s Ázerbájdžánem a konflikt vám občas připomene vojenská kolona s dosti letitým zbrojním arzenálem. Chudoba krajiny je znát i v tomto.

Ale zpět ke klášteru. Posazený uprostřed ničeho mi přišel fascinující a rozhodně doporučuji jeho návštěvu, byť je spojena s obtížnou cestou. Ačkoliv se to nezdá, dojedete až ke klášteru, jen si nekažte fotky tím, že zaparkujete jako místní až téměř u zdi kostela - ačkoliv je to pustina, my zrovna natrefili na místní návštěvu, takže jsme museli chvíli čekat, než nás opustili. Ale jako kompenzaci nám ukázali sluneční hodiny na zdí kostela - ty jsme pak viděli na více místech, stačí, když člověk ví, čeho si všímat.

Tanahat z dali

Tanahat

Tanahat - náhrobek

Zorats Karer

Zorats Karer je jakýmsi arménským Stonehenge. Když megality vidíte v krajině, která vypadá tak trochu strašidelně, tak si říkáte: "Kde jinde než sem se tato památka hodí". Obzvláště když i cesta je značně rozbitá.

Jak už to bývá, je jí přisuzována zejména astronomická a astrologická funkce, ale z dnešního hlediska je to jedno, hlavní je, že památka působí opravdu úžasně v té krajině. Jen počítejte, že zde zaplatíte 1 500 AMD za vstup, což ale není žádnou překážkou.

Zorats Karer

Vorotnavank

Klášter Vorotnavank patří mezi ty nejnádhernější - jeho poloha, až ponurá krása a opuštěnost je prostě fascinující. Místní sem jezdí, naštěstí ne ve velkém počtu, ale naneštěstí ignorují značku STOP a zcela v souladu se svou povahou jezdí až před klášter. Může se tedy stát, že budete muset chvíli čekat, než bude správná příležitost na fotografii tohoto nesmírně fotogenického místa. Ke klášteru vede pohodlná cesta.

Vorotnavank

Goris

Goris je nádherně položené a překvapivě příjemné město s velmi hezkým centrem, působilo na mě trochu jako jihoamerická města - nízké domy s balkony, náměstí připomínající park, hudba, fajn lidi. Samozřejmě kousek od náměstí už je to zase chudá Arménie, ale centrum doporučuji - můžete si vyfotit Rubikovu kostku na nádvoří polorozpadlé radnice či Eiffelovu věž na náměstí. Také zde najdete asi sto let starý kostel s pohnutou minulostí.

Goris

Goris - radnice

Tatev

Klášter Tatev, kde byla vyhlášena arménská nezávislost trvající asi půl roku, než Arménii spolknul Sovětský svaz, leží jen asi 30 minut od Goris. Ačkoliv je to jedno z nej míst nejen pro turisty, ale i pro samotnou Arménii, cesta sem je trochu očistec, chvilku jedete po pěkné cestě, pak už je to horší a pokud se rozhodnete dojet až ke klášteru autem, tak se připravte na pořádný adrenalin.

My jsme to přesto dali autem. Důvody byly dva - lanovka The Wings od Tatev, což je nejdelší obousměrná lanovka na světě, zahajuje až v 10:00, a také jsme chtěli vidět Ďáblův most a být u kláštera dříve než davy.

Tak davy jsme předběhli, to se podařilo, ale Ďáblův most nejlépe uvidíte právě z lanovky, na zemi je to pouze obyčejná silnice, ani nevíte, že jste na nějakém mostě, natož nějakém zvláštním (což on je, protože není postaven lidskou rukou, ale proražen silou vody).

Samotný klášter je krásný, nejhezčí pak je, když vyjdete či vyjedete o cca 500 výše, ten pohled je dokonalý, ostatně stejně jako na kaňon a celou přírodu kolem. Součástí kláštera je i malé muzeum.

Určitě se projeďte lanovkou, je sice pohříchu moderní, ale cesta je fantastická. Celý kaňon je překlenut bez jediného sloupu a výhledy jsou skvělé. Cena za obousměrnou cestu je 9 000 AMD, jednosměrná je 6 500 AMD.

Před začátkem kaňonu je hlásná vížka, kterou doporučuji navštívit (cca 300 metrů pěšky za přítomnosti mnoha krav), je z ní dokonalý výhled (ostatně proto ji tam kdysi postavili).

Tatev

Khndzoresk

Další překvapení - Khndzoresk je krásné skalní město s báječnými panoramaty a bezvadně dlouhým a houpavým kovovým visutým mostem. Pro milovníky takových atrakcí úžasné, ale pokud máte strach z výšek a milujete pevnou půdu pod nohama... :) . K mostu se jde od parkoviště po dřevěných schodech, kterých je opravdu hodně, ale jsou ve výborném stavu.

Cesta k městu je dobrá, jen posledních pár kilometrů je to poměrně nepříjemný offroad. Parkoviště je velké, protože to je relativně hojně navštěvované místo.

Ve skalním městě najdete jeden kostelík ze 17. století, můžete si udělat asi hodinový okruh s drobně příkrým sestupem a pod mostem naleznete hřbitov.

Khndzoresk

Khor Virap

Klášter Khor Virap je jeden z "must see" Arménie, ale na mě zase tak nezapůsobil. Je hodně rekonstruovaný. Jeho krása vyniká tím, že v pozadí je hora Ararat, místo, na kterém měl přistát samotný Noe. Bohužel hora byla vidět je v obrysech.

Dalším faktem, které dělá z místa něco posvátného, je to, že zde byl vězněn v kobce 13 let sv. Řehoř Osvětlitel, muž, díky němuž Arménie v roce 301 jako první země přijala křesťanství. Po smrti zde byl i pochován. Jak kobka, tak hrobka jsou pod jednou střechou a do obého se dá sestoupit. Kobka je asi 5 metrů pod zemí a musíte sešplhat po žebříku, do kobky se musíte protáhnout úzkou dírou a je v ní v létě šílené vedro.

Cesta ke klášteru je pohodlná, jen parkoviště může být plné, vyplatí se tak nechat auto u silnice.

Khor Virap

Khor Virap - sestup do kobky

Khor Virap - hrobka sv. Řehoře

Garni - antický chrám, Mashtots Hayrapet a skalní symfonie

Antický chrám v Garni je hojně navštěvovaný, je to jediná antická památka nejen v Arménii, ale ve všech zemích bývalého SSSR. No je to pěkné, ale jednou stačilo. Tolik lidí nebylo na žádném jiném místě. Auto doporučuji nechat na hlavní silnici před odbočkou, u parkoviště byl opravdový autoblázinec. Těch 400 metrů hravě zdoláte. Vstupné činí obligátních 1 500 AMD.

Chrám samotný je hojně opravovaný a stojí tam tak trochu jako kůl v plotě, byť kolem jsou ještě zdi antické pevnosti, ovšem jen sporadické a nic neříkající. Krásný je ale pohled dolů do údolí. To píšu poměrně často, ale zde koukáte na obrovské kamenné varhany, zde zvané "Skalní symfonie". K té pak můžete sjed o pár kilometrů dále, cedule jsou na zdejší poměry jasné a dovedou vás k cíli.

Garni - antický chrám

Garni - pohled do údolí

U vchodu do Skalní symfonie musíte nejprve zaparkovat, což je skoro stejný problém jako pak vyjet, protože je zde obrovská tlačenice a jen jeden pruh - druhý obsadila parkující auta, protože Armén chce zaparkovat co nejblíže. Pak zaplatíte vlezné, směšných 300 AMD a budete žasnout. Místo je nesmírně fotogenické a obrovské. Procházka je ale příjemné, lenoši pak mohou využít spíše evropského vláčku, jaký známe z mnoha míst u nás.

Skalní symfonie

Posledním místem, které jsme v Garni navštívili, byl kostel Mashtots Hayrapet, který uprostřed stromů a náhrobků působil odlošně než jiné chrámy, ne mysticky či tajmeně, ale jemně a mírumilovně. Vlastně není ničím zvláštní, ale přesto se jedná o krásné místo. Stojí na místě bývalého pohanského chrámu, na který odkazuje pták z červeného kamene, pohanský výtvor. Kostelík leží přímo na cestě ke Skalní symfonii.

Mashtots Hayrapet

Geghard

Naopak klášter Geghard, stojící pár kilometrů nad Garni je nesmírně tajuplný až fantaskní. Odlišuje se tím, že je částečně vytesán do skály a je zde mnoho různých výtvorů s mystickou symbolikou. Je to úžasné místo, které vzbuzuje ve člověku fantazii a snažíte se představit, jak se ve skalních celách asi žilo (já si vzpomněl na Jméno růže).

Pod klášterem je velké parkoviště, ale může se Vám stát, že se na něj přes zácpu ani nedostanete, pak nechte auto cca 500 metrů před klášterem u restaurace.

Geghard

Pevnost Amberd

Pevnost Amberd pod stejnojmennou horou pochází ze 7. století a spolu s kostelem je na ostrohu dvou údolí. Jeho poloha je opět neuvěřitelná. Navíc můžete za 1 500 AMD do hradu i ke kostelu, což rozhodně doporučuji.

Cesta ke klášteru je pohodlná asfaltka jen o malinko horší než na našich okreskách - nenechte se zmýlit různými informacemi na webu. U hradu je pak i pěkné občerstvení a WC.

Pevnost Amberd

Kostel Saint Sion v Oshakanu

Malinký, ale velmi malebný kostelík stojí celkem netradičně uprostřed vsi, které vládnou...čápi. Snad na každém sloupu v dalekém okolí je čapí hnízdo a v mnoha z nich stojící čáp. Cesta ke kostelíku je pohodlná, nedáte-li na Google mapy, které vás táhnou nějakou nesmyslnou cestou (jako mnohokrát).

Kostel Saint Sion

Oshakan

Klášter Tegher

O pár kilometrů dál ve svazích místních hor stojí osamocený klášter Tegher. Je poměrně rozsáhlý a uvnitř naleznete mnoho zajímavých hrobek včetně místní zakladatelky (stojíte-li zády ke vchodu, je to dvounáhrobek vlevo za sloupem).

Od kláštera je nádherný výhled na obrovský vysílač či co náležející k Byurakanské astrofyzikální observatoři.

Klášter Tegher

Klášter Tegher - náhrobek zakladatelky

Klášter Tegher - náhrobek "mimozemšťana"

Vagharshapat

Ve čtvrtém největším městě Arméni leží hned několik zajímavých kostelů, které jsou společně zapsané na seznam památek UNESCO. Nejvýznamnější je Ečmiadzinská katedrála, údajně první katedrála nejen v Arménii, ale na světě. Byla to jediná památka, která byla během naší návštěvy uzavřená. Zvenčí nevypadá nijak úžasně, ale možná uvnitř, nevím.

Další dva kostely poblíž jsou sv. Gayane a sv. Hrispime, jsou od sebe jen několik kilometrů. Obě vypadají spíše jako "západní" kostely a obě jistě stojí za návštěvu - jejich historie sahá do 7. století a jsou poměrně velké.

Ečmiadzinská katedrála

Sv. Gayane

Sv. Hrispime

Zvartnoc

Zvartnoc byla opravdu velká katedrála netradičního tvaru, ze které zbyly jen ruiny, které i tak působí majestátně. Pokud budete mít štěstí, uvidíte v pozadí majestátní horu. My jsem to štěstí neměli, ale i tak stojí návštěva za 1 500 AMD, které zaplatíte u pokladny. Nevím, zda je to běžné, ale nám pak dali pokyn, abychom za bránu vjeli autem až přímo k ruinám. Pokud se to nepodaří, čeká vás několik málo set metrů.

Pozor, zde se Google mapy úplně vyznamenaly a vzaly nás na nedaleký hřbitov, kde jsme se potkali se stejně zmatenými turisty. Kličkování mezi hroby nepatří mezi mé nejmilejší činnosti a úzká cesta končící za hřbitovem na vinici s oznámením: "Dorazili jste na místo" my dala trochu zabrat.