Aussie Aussie Aussie, Oi Oi Oi

Jak vznikl nápad jet do Austrálie?

Austrálie figurovala v bucket listu na špičce žebříčku, už odjakživa jsem dával přednost protinožcům před USA, ale ironicky to byla právě Amerika, kterou jsem dřív navštívil (konkrétně Havaj). Důvodem, proč jsem do Austrálie nezavítal už dříve byly finance a také skutečnost, že na poslední chvíli se naskytla jiná neméně zajímavá destinace za akční cenu. Letos už nebylo nač čekat a jakmile Ozíci otevřeli hranici, ihned začalo plánování. Když jedete takhle daleko, počítáte, že na méně než 4 týdny nemá smysl jezdit. Poctivě jsem chodil do zaměstnání, abych si pak mohl na daný termín alokovat plných 25 dní dovolené.

Plánování

Bylo to někdy na jaře 2022, kdy se Austrálie osmělila otevřít hranice turistům, ten den jsem zažádal o turistická víza, následující dni a týdny jsem trávil hledáním letenek přes vyhledávače a letecké společnosti. Limit na mezistátní letenku byl 30 000 Kč. Všechny ty Katary, Emiráty, Swissairy, Air France, Singapury a spol. nabízely letenky vysoko nad 35 000 Kč. Dal jsem si od hledání chvíli pauzu a přemýšlel nad jinou variantou. Pak mě napadlo, že bych mohl jít z druhé strany, tedy hledat příletové destinace z cílového místa, pak do dalšího místa a na konec do výchozí destinace. Tedy v mém případě to vypadalo takto: Melbourne - … - … - Praha nebo Vídeň. Počítal jsem s 2 přestupy a také, že právě Melbourne bude to letiště, kam poletím a odkud se budu vracet. Poté jsem prošel několik asijských letišť, kde by mě čekalo pravděpodobně první mezipřistání, konkrétně sekci „Kam všude létáme“ a hledal v něm evropské letiště, které by už mělo jednoduché spojení s Prahou nebo Vídni. Dopracoval jsem se k nějaké podobě a zkusil štěstí na ofiko stránkách Finnairu. Jako výchozí letiště jsem zadal tedy Prahu a cílové Melbourne a systém mi vyplivnul trasu Praha – Helsinki – Singapur – Melbourne za cenu 28 533 Kč v délce trvání 29 hodin. Zpátky místo Singapuru se přesedalo v Bangkoku. Let Praha – Helsinki – Singapur zajišťovala společnost Finnair, na segmentu Singapur – Melbourne operovala dceřiná společnost Qantasu, nízkonákladovka Jetstar. Další na řadu přišel výběr míst a počet dní strávených v něm. Schválně jsem vynechal Sydney, když už mám v itineráři Melbourne, nechci ztrácet čas v dalším velkoměstě jen kvůli fotce před operou nebo mostem Harbour. Mapa dostala nějakou podobu a pak už zbývalo dokoupit vnitro letenky, ubytko a auta. Na tuto dovolenou jsem speciálně zakoupil zavazadlo Cabin Zero Classic 36 litrů, obvykle jezdívám s krosnou, ale tady potřebuji něco kompaktnějšího. Vše bylo zakoupeno, sbaleno, zajištěno a dne 28. října v 19:50 se započala má pouť na pražském letišti směr Helsinki.

Itinerář

1.den

Odlet v 19:50 do Helsinek společnosti Finnair, let trval 2 hodiny, přistáli jsme v 22:50 místního času, jelikož v Helsinkách je o hodinu více.Den

2.den

Před 01:00 nástup do A350-900 rovněž finského národního dopravce, v Singapuru jsme přistáli o 12,5 hodiny později, mohlo být kolem 18:00 místního času, zde bylo mezipřistání v délce 3,5 hodiny. Před 22:00 nástup do Dreamlineru společnosti Jetstar, na tento let jsem byl zvědavý, společnost se potýkala v problémech, z 12 Dreamlinerů jich bylo 8 uzemněno kvůli různých tech.potížím, bylo z toho tenkrát velké halo v Austrálii, protože Australané se nemohli dostat včas z dovolených domů. Naše éro letělo dle rozvrhu, je to něco jako Scoot, ale má to aspoň infotainment, ale nedostanete najíst.

Po příletu v Singapuru

3.den

V 8:00 jsme dosedli na mezinárodní letiště v Melbourne, proběhly celní úkony, očichání psem a následně návštěva autopůjčovny. Autopůjčovna SIXT mi svěřila vozidlo Toyota Corolla sedan, cena 7874 Kč. Z letiště se vyjíždí dobře, hned se napojíte na autostrádu, nejsem si úplně jistý, některé úseky v Melbourne jsou zpoplatněny, a právě tato k nim asi patří. K první hostitelce Robertě na předměstí Melbourne ve čtvrti Sunshine West, to bylo asi 25 minut jízdy. Roberta obývala řadový domek, k dispozici byl pokoj s vlastní koupelnou. Ještě nebylo poledne a bylo škoda nevyužít toho času, vydal jsem se do centra města na obchůzku. Pro informaci, byl to jeden z prvních dnů, kdy bylo hezky, Victorii a NSW zkrápěl déšť a těsně před mým příletem skončila nejhorší vlna záplav. MHD v Melbourne funguje skvěle, vlaky jezdí co 20 minut (ze Sunshine), na pojíždění si pořídíte čipovku, nabijete a při nástupu a výstupu pípnete. Vystoupil jsem na stanici Richmond, vedle stanice se tyčí do obrovské výšky největší stadion na jižní polokouli určený pro kriket a australský fotbal, název nese Melbourne Cricket Ground nebo jednoduše „MCG“, zde jsem si zakoupil lístek na exkurzi na následující den. Vedle stadionu leží tenisový areál, kde se odehrává grandslam Australian Open, zkusil jsem nahlédnout dovnitř, ale bylo zavřeno. Poté jsem pokračoval dál podél řeky Yarra a vystoupil na Princově mostu. Ze stanice Flinders Street jsem zase vlakem putoval do Sunshine nakoupit potraviny a pak domů.

Rozvodněná Yarra

Centrum Melbourne

Ústřední dvorec Melbourne Parku

Socha Roda Lavera

Dřevěný pes, či co

Yarra

4.den

Ráno vlakem do centra na zmíněnou exkurzi do MCG, vstupné bylo ve výši 30 AUD. V nabídce byla vstupenka za 42 AUD, kde jste mohli navštívit i sportovní muzeum. Já se spokojil s tour po stadionu, provázel nás pán v důchodovém věku, bylo trošku problém porozumět jeho řeči, inu Aussie slang 😊. Exkurze trvala 90 minut po jeho skončení následovala prohlídka muzea, já ji neměl zaplacenou, a tak jsem se odebral k budově parlamentu, kde jsem se účastnil další exkurze. Vstup byl zdarma, navštívíte pár jednacích sálů, knihovnu, posadíte se do křesla předsedy parlamentu, ale už ne do křesla, na které usedla královna Alžběta II., při jediné návštěvě své parlamentu, když jí bylo tehdy 26 let. Přesunul jsem se na Fed Square, kde probíhal úvodní ceremoniál slavného dostihového závodu Melbourne Cup. Po ceremoniálu začalo opět pršet, ochladilo se a projížďka na lodi po řece Yarra, kterou jsem již měl zakoupenou z domova, se neuskutečnila. Následoval návrat na ubytovnu.

V parlamentu

Náměstí Fed

V MCG

5.den

Aprílové počasí, chvíli pršelo, chvíli svítilo slunce, chvíli větrno, chvíli všechno dohromady, prostě počasí na pytel. Program dnešního dne byl výlet k 12 apoštolům, městečko Lorne a Tower Hill. Dvanáct apoštolů asi nemusím popisovat, po opeře v Sydney asi druhá nejznámější atrakce, turistů moc nebylo, jak říkám, počasí nepřálo.

12 apoštolů

Městečko Lorne leží na cestě k 12 apoštolům, je známé díky hejnům Kakadu žlutočečelatých, kteří se mezi vámi promenádují jako holubi na nádraží. Nejsou nijak útoční, ochotně člověku sedne na rameno, zatímco popíjíte kávu v kavárně. Jedinou vadou na kráse bylo špinavé peří.

Kkakadu žlutočečelatý

Pobřeží Lorne

Závěr výletu patřil místu nesoucí název Tower Hill, zde jsou k vidění ve volné přírodě pštrosi Emu. Obývají pár desítek čtverečních metrů, je mi záhadou, co je zde drží a proč nikde neutečou, protože to není nijak oplocené. Před setměním zpět na ubytovně.

Pštros

6.den

Počasí kopírovalo dne předcházející, můj původní záměr bylo jet na Phillip Island za tučňákama, jak se vracejí na pobřeží, ale domácí mě upozornila, že je to ždímačka peněz a turisticky přeplněné místo. Dal jsem na její doporučení, platit za tučňáky několik desítek AUD jak se derou na pobřeží je přemrštěné, druhou variantou bylo jet do Wilsons Promontory Parku. Cesta trvá 3 hodiny jedním směrem, to je na zdejší poměry nic. Hlavním lákadlem parku jsou klokani Wallabies a Kakadu růžový. Pokud máte rádi studenou vodu, což Bassův průliv v listopadu zaručuje, může využít jednu z mnoha prázdných plážích. Já konkrétně jsem smáčel nohy u Whisky Bay. Počasí se začalo zhoršovat, nadešel čas se vrátit na barák.

Wilsons Promontory Park

Wilsons Promontory Park - Kakadu Růžový

Wilsons Promontory Park

7.den

Konečně teplo, naměřuji asi 25°C, plán dnešního dne bylo navštívit hornické městečko Bendigo cca 2 hodiny jízdy severně od Melbourne, vstup do zlatého dolu Deborah byl zpoplatněn 35 AUD. Průvodce nás naložil do klece a asi 30 sekund jsme jeli výtahem, dokud jsme nedosáhli 60 m hloubky. Exkurze trvala 75 minut, výklad byl profesionální, měli jsme možnost si vyzkoušet nejrůznější nástroje jako sbíječku, nebo simulovat odpálení výbušniny. Do šachty doporučuji plnou nepromokavou obuv, ze stropu kape voda a na zemi jsou kaluže. Skončila exkurze a ihned jsme nastoupili do turistické tramvaje. Nejezdí se podle pravidelného rozvrhu, protože nefunguje jako MHD, ale když s turisty vyrazí na trať, tak někteří místní ji používají jako přibližovadlo zdarma. Takto jsme projeli celou trasu od dolu na konečnou a zase po stejné trase vrátili zpátky.

Bendigo

Důl

Cestou zpátky do Melbourne jsem navštívil skalní útvary Hanging Rocks, je to dobré místo k ptáčkování a na lehčí treky. Ať už se vydáte jakýmkoliv směrem, vrcholu dosáhnete maximálně za 20 minut turistické chůze. Pokud máte dostatek času, můžete prošmejdit všechny trasy vedoucí na vrchol a kochat se výhledem na údolí. S blížící se tmou odjezd na barák.

Hanging Rocks

Rosela

8.den

Budíček ve 4:00, v 6:30 mi letělo letadlo do Brisbane. Odevzdání auta na letišti proběhlo v pořádku, na tabuli v odletové hale svítilo, že můj let společnosti Jetstar byl pro poruchu zrušen. No fajne. Online jsem si rychle zabookoval nový let na 11:00, obdržel na přepážce 2 poukázky v hodnotě 8 AUD na jídlo a poslušně čekal na svůj spoj. Napodruhé to vyšlo, odletěli jsme dle letového řádu a za hodinu přistávali v největším městě státu Queensland. Odchod do autopůjčovny Hertz vyzvednout si auto, opět mi přidělili Toyotu Corollu v hatchbacku, za nájem si účtovali 5774 Kč. Od letiště vede zpoplatněná cesta do centra, mí noví hostitelé, starší německo-australský pár obývali rodinný domek v klidné čtvrti Mount Gravattt. K dispozici byl pokoj s výhledem na park a koupelna sdílena s druhým návštěvníkem. V Brisbane panovalo teplé počasí, jak se na tuto oblast sluší a patří, v první řadě bylo nutné si opatřit SIM kartu a lítačku na MHD. Hostitelé byli hrozně fajn, sotva jsem přišel z obchodu a pravili, abych šel s nimi grilovat. Nabídku jsem s díky přijal, výhodou bylo, že Němka uměla polsky čili komunikace nevázla a pokud jsme probírali něco s jejím manželem, tak ochotně posloužila jako překladač.

9.den

Oproti včerejšku se asi o 3 stupně ochladilo a přibylo více mraků, ale to mi nezabránilo v poznávání města Brisbane. Navštívená místa v tomto pořadí: Southbank, ruské kolo vstup 17 AUD, plavba po řece Brisbane zdarma, botanická zahrada zdarma, náměstí ANZAC, Suncorp stadium.

Radnice města Brisbane

Suncorp stadium

Botanická zahrada

Centrum

Kolo

V kabině kola

10.den

Celodenní výlet na Sunshine Coast, méně slavný příbuzný Gold Coastu, leží asi 100 km severně od Brisbane, ale zato stejně atraktivní, podle nějakého nejmenovaného zdroje se jedná o jednu z nejnavštěvovanějších a nejoblíbenějších lokalit místních. Počet návštěvníků tomu napovídal, nikde nešlo zaparkovat, projížděl jsem úseky třeba i 5x za sebou abych našel nějaké to místo, byť i za méně rozumný peníz. Nakonec jsem zaparkoval na parkovišti u hlavní pláže v Noosa Heads a odešel na pláž se válet. V bufetu na pláži jsem si koupil pár nealkoholických drinků a pokojně sledoval dění v oceánu. Několik hodin jsem takto nehnutě seděl do té doby, než mi vypršel čas na parkovacích hodinách. Auto jsem přeparkoval přes ulici a pak se odebral navštěvovat butiky, kavárny, cukrárny, a nakonec koupačka v moři po kolena, voda byla jak močka, venku okolo 30°C, oceán asi o 5 °C méně. Se zapadajícím sluncem návrat domů.

Sunshine Coast

11.den

Opět máme tropické třicítky, na dnešek jsem měl domluvené setkání s mou bývalou sousedkou v Gold Coastu, která si tam otevřela kavárnu. Byli jsme domluveni na určitou hodinu, jelikož do Gold Coastu jsem dorazil s výrazným předstihem, využil jsem této chvíle a navštívil nejvyšší budovu jižní polokoule Q1. Její vyhlídková terasa se nachází v 230 m a nabízí výhled na všechny světové strany. Vstupné 30 AUD, pokud by vám to bylo málo, k dispozici jsou lístky do venkovních prostorů, kdy s jištěním vyšplháte až do výšky 270 metrů, ale to už stojí od 90 AUD a výš, záleží na denní době, obecně východy a západy slunce jsou nejdražší.

Pak už jsem spěchal do čtvrti Miami, kde proběhla kolaudace sousedčiny kavárny. Nakonec se nás sešlo asi 4, všichni z ČR, já turista, sousedka jako rezidentka a její dvě kámošky jako pracovnice na Working Holiday. Z kavárny jsem zamířil na nedaleký Byron Bay, je to nejvýchodnější místo australské pevniny a leží už na území státu Nový Jižní Wales. Poplatek za parkoviště a vstup byl asi 5 AUD, hlavní dominantou Byron Bay je maják.

Na barák jsem se vrátil okolo 17:00, bylo nutné zajít ještě do prádelny si vyprat věci.

Obloha nad Brisbane v 18:00, před prádelnou

12.den

V ranních hodinách odjezd na letiště, odevzdání auta, let do Townsville Jetstarem proběhl v klidu, na letišti před terminálem už čekal mikrobus, který mě a další cestující přepravil do přístavu. Cena zpáteční jízdenky 12 AUD. V přístavu jsme se nalodili na loď a pluli na Magnetický ostrov. Obousměrná jízdenka 36 AUD. Za 20 minut jsme dopluli do přístavu v Nelly Bay a odtud pěšky do půjčovny skútrů, cena 25 AUD/den. Přejezd na skútru k dalším hostitelům, pár Srílančanů pronajímal chatky na svém pozemku – vybavení pokoj s letištěm, kuchyňka, soc. zař., sprcha. Věci zůstaly v rohu ležet a rychle jsem se vydal na hlavní atrakci ostrova, Forts walking track. Zde jsou k vidění koaly ve volné přírodě, okruh má několik km a za celou dobu jsem spatřil jen jednu koalu. Výlet splnil účel. Po celý den panovalo úmorné vedro.

Cesta na Magnetický ostrov

Na ostrově

Koala

13.den

Den začal snídani v mém oblíbeném restauračním zařízení. V 10:00 exkurze v Bungalow Bay, dávají zde opuštěná zraněná zvířátka dohromady (koaly, Wallabies, kakadu a další zvířata), cena 40 AUD. Nutné je si vzít s sebou repelent, žije zde opravdu otravný druh ovád, který znepříjemní návštěvu tohoto ostrova. V Horseshoe Bay, kde leží již výše zmíněný Bungalow Bay a nachází se na opačné straně ostrova než Nelly Bay, na místní pláži vede svoji půjčovnu surfů Tim Bee, jeho manželka a dcera vedou záchrannou stanici koal a mají svůj pořad na Netflixu pod názvem Izzy a její koaly, dokonce byl tak hodný, že mi nabídl návštěvu jejich koal, i když oficiálně žádné návštěvy tato stanice nenabízí. S díky jsem odmítl, protože můj čas na ostrově se chýlil ke konci. Takže pokud se někdy zastavíte na tomto ostrově, určitě navštivte pláž v Horseshoe Bay, možná se na vás usměje štěstí a nemusíte dávat 40 AUD za stanici, kde si ani zvířátko nemůžete pochovat.

Bungalow Bay

Na polovině cesty mezi Nelly Bay a Horseshoe Bay leží místo Geoffrey Bay. Zde si dávají shromáždění malý druh klokana, Rock Wallabies. Vybavte se zeleninou a můžete je krmit, nejvíce si pochutnají na mrkvičce. Následoval oběd v mém oblíbeném pohostinství a zbytek dne jsem projezdil. Celý ostrov, téměř každou sjízdnou uličku jsem projel na skútru a zkoumal krásy ostrova. Nejhezčí jsou západy slunce ve West Pointu, ale pozor na cestu, abyste si nerozmlátili skútr.

Západ slunce ve West Point

14.den

Snídaně tam, kde to mám rád, odjezd zase do Horseshoe Bay, na pláži se promenádují černí kakadu červenoocasí (havraní), je docela vzácné je tam vídat, protože obvykle sedí v korunách stromů a tam škrekají, a když máte štěstí, tak vám zobou z ruky. Následoval oběd, vrácení skůtru, trajektem zpět na pevninu, odpoledne odlet do Cairns společností REX. Půjčení auta u společnosti Alamo, Mitsubishi ASX, cena 3275 Kč, ubytování se. Domácí nebyli doma, celý barák jsem měl pro sebe.

Kakadu havraní

15.den

Návštěva zoo mezi Cairns a Port Douglas, k vidění jsou hlavně australská zvířata, součástí je i vodní kanál, kde probíhalo krmení krokodýlů, nalodili jsme se a vydali se hledat plazy, průvodce měl přichystanou návnadu na 4metrové tyči a lákal krokouše k lodi. Takto jsme nakrmili asi 4 kousky a vrátili se ku břehu. Poté probíhala přednáška o krokodýlí kůži, jak se zpracovává, co se používá na kabelky, kolik na jednu kabelku padne krokodýlů a jiné zajímavé věci. Vstupné bylo kolem 40 AUD. Druhá část dne padla na návštěvu města Port Douglas.

Na cestě do Port Douglas

Krmení krokouše v zoo

Krokouš na břehu

16.den

Výlet do Yungaburra – Peterson creek, místo známé výskytem ptakopysků, já bohužel žádného neviděl, Curtain Fig NP, jezero Tinaroo, Kráterovo jezero, cestou si pořádně zakroutíte volantem, řidiče čeká 44 km serpentin. Poté zpět do Cairns na letiště odevzdat auto a odpoledne odlet do Darwinu. Po příletu 37°, 100% vlhkost, půjčení auta 3 km od letiště kde jsem došel pěšky. Přivítalo mě hnusné MG 3, druhé nejhorší auto, co jsem kdy měl za svou karieru pujčené. Cena 4879 Kč, pozor, v Darwinu se nedá půjčit auto s neomezenými kilometry. Tedy dá, až na jednu, na kterou jsem natrefil náhodou. Ostatní vám dají denní limit. Za tmy jsem dorazil na ubytovnu. Tady bylo vidět, co znamená být majetný bílý Australan. Každý pokoj měl koupelnu, venku bazén a mnoho další věci, které můžeš zdarma využívat.

Někde u jezera Tinaroo

Neznámé zvířátko v CurtainFig NP

Strom

Na cestě do Darwinu

Moje auto

17.den

Návštěva Crocosaurus Cove za 38 AUD, mají tam toho krokouše co hrál v Krokodýlu Dundee, je mu něco přes 70 a beztak už tam umře. Průzkum centra Darwinu, odpudiví jsou věčně opilí, možná i zfetovaní aboridžinci a Papuánci, co se stahují do Darwinu z buše nebo Papui Nové Guiney, kde vyhledávají lékařskou péči a pak tu zůstávají. Přebývají buď v komunitních centrech nebo na plážích, otravují slušné lidi a žebrají peníze na chlast. Kousek od centra leží místo East Point, na velké travnaté ploše se promenádují Wallabies. Příjezd na barák, koupačka v bazénu.

Crocosaurus Cove

Wallaby v East Point

Botanická zanrada v Darwinu

U hostitele doma na zahradě

18.den

Celodenní výlet do Top End Safari Camp, vlastní ji Matt Wright, měl pořad na Netflixu o odchytu krokodýlů, je to takový druhý Irvine. Cena 335 AUD, pojedete busem cca 90 minut na jih do Darwinu, tam vysednete. Nejdříve se projedete na rychlém člunu, co má vzadu velkou vrtuli, jakou mají vznášedla.

Potom vyměníte lodě, přesednete na větší a poplujete po řece, během plavby vám budou servírovat snídani. Vrátíte se k autobusu, ten vás převeze do kempu a tam proběhne krmení 3 krokodýlů, bohužel vás nenechají krmit, z čehož jsem byl trochu zklamaný.

Troy

Mám 4,5 m

Zpět do jezírka

3 m kousek

Taky chce papu

Po krmení znovu nasednete do autobusu, přejedete na druhý konec kempu na koupačku a na závěr se proletíte vrtulníkem nad celou oblastí kde odchytává krokouše. Pasažér vpředu má výhodu, že není chráněn dveřmi. Vzadu bohužel dveře jsou. Návrat busem kolem 16:00, doma ještě pár temp v bazénu.

Ve vrtulníku

To černé uprostřed je údajně bůvol

Nad kempem

Ve vrtulníku

19.den

Původní plán byl Litchfield NP asi 2 h jižně od Darwinu, bohužel v Severním Teritoriu právě začíná sezóna dešťů, kdy i po krátké průtrži mračen dojde k zaplavení silnic, protože vyprahlá zem nestačí tu vodu pojmout. To se přesně stalo asi 50 km před NP kdy začalo hustě pršet a za pár chvil jsme byli nuceni auta otočit, protože údajně se někde zbořil mostek. Naneštěstí v okolí máte alternativu, kde v případě neúspěšné cesty do Litchfield zakotvit. V polovině cesty mezi Darwinem a Litchfield je Berry Springs, soustava rybníků, kde se můžete smočit, před vstupem do vody jste upozorněni na možný výskyt sladkovodních krokodýlů, nikdo to nebral vážně tak i já se odvážil do rybníku skočit. Nejvíce mě mrzelo, že jsem nenavštívil ten park, protože je to asi největší lákadlo v okolí Darwinu.

Berry Springs

Další úchvatný západ slunce

20.den

V 11:00 rozloučení s hostiteli, opuštění baráku, do odletu zbývalo ještě pár hodin, do toho jsem ještě stihnul navštívit Darwin NP, Muzeum a Galerie Severního teritoria, odevzdání auta, transfer na letiště mikrobusem, odpoledne boarding na palubu Virgin Australia směr Perth. Přílet v podvečerních hodinách. Oproti Darwinu se ochladilo asi o 10°C, ale i tak bylo velice příjemně. Transfer z letiště na ubytovnu vlakem a autobusem. Příchod na barák za tmy, hostitel byl asi vášnivý pivař, na zahradě skladoval desítky pivních lahví.

Pláž v Darwinu

Muzeum

Pohled na Darwin z NP

Někde nad Západní Austrálii

21.den

Ráno odjezd sockou do centra pro auto. Taky v Západní Austrálii (dále jen ZA) je těžké najít autopůjčovnu s neomezenými km, ta moje to také neměla, ale alespoň jako jediná umožňovala zvýšit radius o 500 km oproti původnímu, na sever jste mohli nejdále do Exmouth a na jih jihozápad do Esperance, příplatek byl 100 AUD. Celkem nájem 1228 AUD na 13 dní. Dalším útočištěm byl Gerldton na sever od Perth, po cestě jsem navštívil Yanchep NP a Pinnacles Desert. V jednom zaplatíte za vstup 15 AUD a v druhém už platit nemusíte, pokud tam přijedete ve stejný den. Ve večerních hodinách příjezd do vily, hostiteli byli manželský pár ve středním věku. I tady bylo vidět, jak je člověk majetný a dá si záležet, aby svému hostovi vytvořil druhý domov.

Pinnacles Desert

Yanchep NP

22.den

I v ZA mají svůj Grand Canyon, nevím, jak k němu místní přišli, ale budiž. Místo, o kterém píši se nazývá Kalbari NP, dvě hodiny jízdy severně od Geraldtonu. Jedná se o poměrně hojně navštěvované místo mezi Australany. U letiště v Kalbari odbočíte vlevo a potom na „téčku“ zase vlevo, přijedete na centrální parkoviště, zaparkujete a vydáte se na túru. Po cestě je pár platforem s úžasným výhledem a dále jakési okno, kde si turisti dělají fotky a dávají je na instáč. To okno nese název Natures Window.

Kalbari NP

Natures Window

Kalbari NP

Pak už sejdete dolů kde na vás čeká asi 4 km trek. Nezapomeňte hodně vody, dole je horko jako v Údolí smrti. Na zpáteční cestě to vemte přes městečko Gregory, leží na pobřeží indického oceánu, z druhé strany omývá ves Hutt lagoon, jedno ze dvou jezer, které si ještě udržuje růžovou barvu vody. To druhé leží u Esperance.

Hutt Laggon

23.den

Působení v Geraldtonu skončilo, tenhle bejvák mi bude opravdu chybět, bohužel na mě čekalo další dobrodružství v 590 km vzdáleném Bunbury, jižně od Perthu. Ještě, než jsem tak učinil, objel jsem v Geraldtonu nějaké ty památky. Za zmínku stojí památník HMAS Sydney Memorial nebo MonsignorHawes Heritage Center. Pak už natankovat plnou a vzhůru do Bunbury, po 6 hodinách jsem dorazil do Dalyellup, předměstí Bunbury, bydlel zde velmi mladý pár, barák asi nebyl jejich, byl luxusnější a přebývali zde v nájmu, ostatní pokoje byli obsazené hosty z AirBnB.

HMAS Sydney Memorial

MonsignorHawes Heritage Center

24.den

Výlet na jihozápadní cíp ZA, Cape Naturaliste, Dunsborough, jeskyně Ngilgi (16 AUD), Buselton Jetty. O Buseltonu můžu říci, že mají čtvrté nejdelší molo vystupující do oceánu na světě v délce 1800 m, vstup stojí 4 AUD pro pěší, pro lenochy je připraven vláček za nevím kolik. Na konci mola je podmořský svět, vstup do něj stojí kolem 40 AUD. Tato oblast, kolem Margaret River, je známá pro hojný výskyt jeskyň a vinic. Vstup do každé jeskyně stojí 16 AUD.

jeskyně Ngilgi

Cape Naturaliste

Dunsborough

Buselton Jetty

25.den

Výlet do Wellington NP, tento park se nachází asi 45 km východně od Bunbury, hlavní atrakce parku je přehrada Wellington s dvěma vyhlídkovými platformami. Následovala procházka po parku, tady pozor, je to bludiště lze snadno zabloudit, proto doporučuji předem nastudovat mapu, stále mít přehradu na očích a nikde neodbočovat, potom se zase stejnou trasou vrátit zpátky k autu. Jako další cíl se nabízelo jezero Black Diamond s azurově modrou vodou, ta ale není určená ke koupání, ve vodě žije parazit, který způsobuje jistý druh meningitidy a končí v drtivě případů smrtí, tady proběhlo jen kochání se přírodou.

přehrada Wellington

Wellington NP

potvora

jezero Black Diamond

26.den

Další daleká cesta přede mnou, tentokrát do 810 km vzdáleného Esperance, poslední civilizované město v ZA, dále už je jen pustina až pak Adelaide. Jelikož se jednalo o nejdelší trasu, jakou bych měl během jednoho dne pokořit, rozdělil jsem si je na dva díly, poněvadž už nejsem nejmladší a únava v tom horku úřaduje. Z Bunbury jsem sjel do Albany, tam si dal cca 2hodinovou přestávku na oběd, kávu, zmrzlinu a návštěvu Emu point a National ANZAC Centre. Po pauze mě čekala druhá, ta delší část cesty, v délce cca 480 km. Posledních asi 70 km před cílem jsem byl nucen jet 50 km/h, jednak už byla tma a klokani vám mohli skočit do cesty a zadruhé všudy přítomné Road Trainy. Hostitelé, 4členná rodina se už o mě bála, kde jsem. K dispozici jsem měl celé patro 2 podlažního domu. Opět luxus, o kterém jsem si v jiných zemích mohl nechat jenom zdát.

Emu Point

V National ANZAC Centre.

27.den

Postupně jsem navštívil tato místa: Rotary Lookout, Observatory Point, Pink Lake (už není růžové), Stonehedge, ano, nedaleko Esperance mají repliku v životní velikosti, dostavěna byla v roce 2011 myslím a vstup stál 15 AUD.

Rotary Lookout

Stonehedge

Někde v Esperance

2x Lucky Bay (dopoledne a večer) – na zdejší pláži se údajně promenádují klokani, spatřit se mi je podařilo až večer několik metrů od parkoviště v křovích. Pláž je luxusně bílá a široká, vhodná na jízdu autem, měli byste mít pohon 4x4, ale i se svým Hyundai I30 jsem pochodil.

Lucky Bay

V kapsičce má mládě

Klokan

28.den

Přesun do Perth, další výzva přede mnou, 750 km s přestávkou u Wave Rock. Vstup 12 AUD, je to skála ve tvaru vlny o délce asi 60 m a výšce 7 - 8 m. Večer příjezd do Perthu, na teploměru svítilo 20°C. Ubytování u Srílančana, podnikal v půjčování aut.

Wave Rock

29.den

Prohlídka města Perth, Elizabeth Quay, Bell Tower a centrum obecně, v 17:00 exkurze v Optus Stadium 89 AUD – prošli jsme útrobami stadionu, navlékli horolezecký postroj a šli na střechu. Nahoru byl zakázán vstup s mobily a fotoaparáty, proto nás průvodkyně fotila svým kompaktem a zadarmo nám jednu fotku vytiskli. Jako bonus jsme si ještě odnesli kšiltovku. Večer přijela další turistka (z Jakarty) na barák, hned se ptala, jestli mám auto a zda by se mohla připojit na výlet do Fremantelu.

Elizabeth Quay

Perth

Optus Stadium

Perth

Bell tower

30.den

Odjezd se spolubydlící do Feemantlu, 20 minut od centra Perthu, prohlídka vězení, postavené původně pro vězně dovezené z Británie, pak se z něj stalo vězení pro místní. Vstupné stálo 20 AUD a na výběr bylo několik balíčků. Dalo by se tam strávit klidně půl dne, ale utratit 100 AUD za všechny prohlídky je nesmysl. Nejvíc mě překvapila velikost a vybavení cely, přesně takové bych zavedl v ČR pro nejhorší zločince. Z věznice se šlo na trhy, je to střed města, zdržuje se zde masa lidí, mezi místníma jsou velice populární, když se necháte unést, utratíte klidně stovky dolarů jakoby nic. Pak chtěla jít spolublydla nakupovat suvenýry, vešla do jednoho obchodu, strávila tam hodinu a vyšla s 3 věcmi. Mě málem šlak trefil, to bylo naposledy co jsem šel s někým cizím na nákupy. Každý si šel po svém na oběd a sraz byl za hodinu na chodníku. V plánu bylo ještě WA Maritime Museum v přístavu, ale spolubydlu asi postihla blíže nespecifikovaná choroba a požádala, zda bych ji nehodil na barák. To bylo naposledy, co se mi někdo vetřel do rozvrhu, aby mohl na výlet, loni to byli ťamani se saxofonem v Montrealu, teďka ona. Do večera bylo ještě času dost, ale už nebyla chuť nikam jezdit. Šel jsem do hospody.

Vězení Fremantle

Cela pro jednoho

Vězení Fremantle

31. den

Celodenní výlet na Rottnest Island, cena 115 AUD i s kolem. Tady jsem ztratil asi 20 let života. Trajekt jsem měl objednaný na 7:30, pomalu se blížím k přístavu a cesta zavřená. Zkouším veškeré objížďky a pak jsem zjistil, že uzavřeli celé město, protože se konal nějaký maraton či co a k otevření dojde až kolem 11:00. Začal jsem kačkovat a pečkovat na všechny co to šlo, samozřejmě česky. Kolem 9:00 uvolnili aspoň jednu cestu a já se mohl s 2 a čtvrt hodinovým zpožděním nalodit. Ostrov je domovem klokanů Quokka a asi nejhezčí kousek země v Austrálii co jsem doposud viděl, tedy co se týče koupání.

Rottnest Island

Čistá voda, bez vln, bílý písek, ale za to horda turistů. Celý ostrov projedete na kole za půl dne, a to ještě uděláte pár dlouhých zastavení na nespočet krásných místech. Na ostrov je nutné si vzít opalovací krém a několik lahví vody.

Rottnest Island

S kolem

Maják

Qokka

Teplota nad 25°, bez deště, trošku foukalo. Doporučuji všemi deseti návštěvu tohoto ostrůvku, pokud budete v Perthu tak se tam určitě vydejte. Půjčte si to kolo a nebuďte líní jako většina Číňanů, kteří objíždějí vše autobusem. Po návratu dom, jsem ještě odvezl spolubydlu na letiště, její pobyt v Austrálii se zastavil na 4 dnech, a to se vyplatí. Předtím udělala ještě sobě ostudu a přidělala domácímu práci, ale to tu nebudu rozvádět, protože je to dosti choulostivá záležitost 😊

Rottnest Island

Na pláži

Rottnest Island

Qokka

32.den

Moje dovolená se pomalu chýlí ke konci, toho dne se procházím po King´s Garden, zahrada plna kvítí a turistů s krásným výhledem ve dne i v noci na město, návštěva proslulého domečku Blue Boat House, nákup suvenýrů a večeře v luxusní restauraci na nábřeží řeky Swan.

Blue Boat House

King´s Garden

Noční Perth, z King´s Garden

Perth ve dne, z King´s Garden

33.den

Poslední celý volný den v Perthu, panuje úmorné vedro a nikde není šance se před sluncem ukrýt, dovoluji si tvrdit, že těch 42 °C ve stínu, co jsem naměřil, nebylo ani ve vyprahlém Severním Teritoriu. Chtěl jsem si dát trošku šlofíka od cestování, sbalil jsem deku a piknikový koš a uklidil se pod přístřešek na vyhlídkové plošině pro sledování letadel u letiště v Perthu a prováděl tzv. plane spotting. Večer večeře v luxusní reštice na břehu řeky Swan.

Plane spotting

Na nábřeží řeky Swan

Optus Stadium

Optus Stadium a pěší lávka přes řeku Swan

34.den

Poslední den pobytu v Perthu, odejít jsem musel v 11:00, ale nějak se mi podařilo zabouchnout klíče v pokoji a nemohl dovnitř. Domácí byl pryč a neměl jsem informace o jeho návratu. Mobil byl také v pokoji čili kontaktovat ho nešlo. Pokusil jsem se ho kontaktovat přes SMART TV a stránky AirBnB, ale jako na potvoru jsem zapomněl heslo. Čas ubíhal a já očima hypnotizoval vrata od plotu, aby se daly do pohybu. Nakonec domácí přijel asi hodinu před domluveným termínem odevzdání auta. Rychle jsem se sbalil, rozloučil se s hostitelem a odjel do centra odevzdat auto. Do odletu zbývalo pár hodin, rozfofroval jsem poslední hotovost za jídlo a pivo v hospodě a s plným břichem se vypravil vlakem na letiště. Ve 23:55 odlet společností Virgin Australia do Melbourne.

35.den

Přílet kolem 6:00, teplota 16°C, tedy 2x méně než den předcházející v Perthu. Odlet byl naplánovaný ve 14:40, ale opět se ukázala špatná pověst Jetstaru a odlet byl přeložen na 18:30. Konečně jsme se odlepili, ale tentokrát se neletělo do Singapuru, ale kousek vedle do Bangkoku. Přílet okolo půlnoci

36.den

Letiště Bangkok, pár minut po půlnoci, od odletu z Perthu jsem nespal, uchýlil jsem se ke spánku v jednom hotelu v přízemi terminálu. Nejsou to kapsle, ale takové malé budky. Za 4 hodiny zaplatíte cca 1100 Bahtu. V 7:00 boarding na palubu A350-900 Finnair, konečně jsem se dočkal lepšího místa u nouzového východu. Přílet do Helsinek kolem 16:00, přestup 2 hodiny a pak do Prahy. Přílet v 18:45, teplota -1 °C, sníh, rozdíl teplot za posledních 72 hodin 43 stupňů. Můj kámoš, který mě čekal na letišti mě přivítal tradičním pozdravem „Vítej v hajzlu“.

Náklady

letenky 47 110 Kč (mezinárodní 28 533 Kč, 1 939 Kč Melbourne – Brisbane, 1 800 Kč Brisbane – Townsville, 2 303 Kč Townsville – Cairns, 2 691 Kč Cairns – Darwin, 4 869 Kč Darwin – Perth, 4 974 Kč Perth – Melbourne).

Ubytko 33 618 Kč (Melbourne 4 287 Kč/5 nocí, Brisbane 2 901 Kč/4noci, Magnetický ostrov 2 714 Kč/2 noci, Cairns 1 051 Kč/2 noci, Darwin 3 587 Kč/4 noci, Perth 773 Kč/1 noc, Geraldton 2 802 Kč/2 noci, Bunbury 4 640 Kč/3 noci, Esperance 4 640 Kč/2 noci, Perth 6 223 Kč/6 nocí)

Auta 41 637 Kč (Melbourne 7 874 Kč, Brisbane 5 774 Kč, Cairns 3 275 Kč, Darwin 4 879 Kč, Perth 19 835 Kč.).

Ostatní položky: benzín 16 784 Kč, kapesné (jídlo, výlety, vstupy, MHD, parkování, suvenýry atd.) 42 700 Kč, pojištění 5 640 Kč, batoh 1 800 Kč, doprava domov – letiště – domov 1 100 Kč. Celkem to dělá hezkých 190 389 Kč.

Zdaleka se jedná o nejdražší dovolenou od 2015 co jsem začal cestovat.

Hodnocení

No, kde začít? Asi začnu s počasím. Opravdu hnusně bylo 3. a 4. den v Melbourne, kdy to připomínalo naše aprílové počasí, jinak po celý zbytek bylo krásně s občasnými lokálními přeháňkami (Darwin). Skálopevně mohu tvrdit, že 30 z 32 dní bylo teplotně nadprůměrných. Stabilní počasí panovalo v ZA v trojúhelníku Perth – Albany – Esperance, ne nadarmo tam mají nejvíce slunečných dní v roce. Nejteplejší vodu mají v Queenslandu, naopak nejstudenější ve Victorii a jihu ZA, což mě překvapilo, protože tam bylo stále nad 30°C. Další důležitý parametr je kvalita silnic, opět nejhorší stát Victoria, nejlepší Severní Teritorium. Rychlostní limity na dálnici ale i mnoha cest 1. a 2.třídy (mnohdy jsem nepoznal o jakou třídu se jedná) je 110 km/h, nepamatuji si, jestli ve všech státech, ale vím že v Severním Teritoriu a ZA to tak bylo. Cestu mohou komplikovat přítomné Road Trainy, oni sami jednou max. povolených 110 km/h, ale k tomu abyste mohli předjet až 53 metrů dlouhý kolos, potřebujete aspoň kilometrový výhled. Litr benzínu stál od 1,65 v ZA po 2,15 AUD ve VIC. MHD nebudu hodnotit, v Melbourne i Brisbane mi to přišlo na stejné úrovni, rychlé a přehledné. Co se týče lidí, tak asi nejlepší zkušenost byla s těmi v řídce obydlených oblastech ZA fakt byli super a Magnetickém ostrově, trošku slabší to bylo v některých oblastech Melbourne a asi nejhorší byli otravní bubáci v Darwinu. Nejhorší letecká společnost je po právu Jetstar. Nejhorší auto bylo MG 3 o velikosti staré Fabie, na svém žebříčku ji eviduji na druhém místě za Kia Soul, a to jen proto, že tolik nežralo. O rivalitě mezi Sydney a Melbourne se mluví hodně, i já jsem na mnohých výletech a exkurzích setkal s oběma zástupci měst, Viktoriány jsem měl na háku, protože 6 dní jsem tam pobýval, ale co si obyvatelé Sydney myslí o sobě je nehoráznost. Všichni říkali, „musíš přijet, Sydney je pravá Austrálie, nic není víc než Sydney atd.“, a já jim říkám, že nehodlám tam jezdit jenom kvůli opeře a mostu Harbour, prodírat se mezi tisícovkami asiatů a dělat si fotky na Instagram. Navíc nemají tenisový grandslam, okruh F1 a olympiáda byla také v Melbourne. Za mě bych v Sydney zbytečně prohospodařil 3 dny, které jsem mohl vrazit do jiné lokality. Ještě zbývá vyhlásit nejlepší ubytko, tady to bude těžké, protože 3 hostitelé si můžou tuto cenu rozdělit. Nejlepší shledávám domovy v Esperance, Geraldtonu a Darwinu, poslední místo patří Cairns. Na závěr chci říct, že při svém plánování jsem se dopustil chyby, neuvědomil jsem si, že je to tak velký kontinent a nejednou se stalo, že kvůli dlouhým přejezdům jsem ztratil celý den. Kdybych se měl v budoucnu znovu vydat k protinožcům, zaměřil bych se maximálně na 2 státy, já stihl 4, ale byla to honička. Ať už se někdy vydáte do Austrálie nebo kdekoliv jinam, nenechte se ovlivnit lidmi, že právě jejich město je střed země a ten zbytek jedno velké nic. Těmito slovy se s vámi loučím a těším se u dalšího cestopisu z roku 2023, pokud půjde vše podle plánu, tak někdy v listopadu ho sepíšu a zveřejním.

Cestování zdar a tomu dalekému obzvlášť.

Melounek

Jak se ti cestopis líbil?

🙏 4 x Velmi praktické!

📷 4 x Krásné fotky!

😂 0 x Rozesmál jsi mě!

📖 1 x To chci taky zažít!

❤️ 7 x Prostě super!

Zážitky pro tebe sepsal melounek

Cestopis byl naposledy aktualizován 19. 3. 2023

melounek procestoval 12 zemí světa světa, nejvíce Jižní Ameriku a Severní Ameriku. Na Cestujlevne.com se přidal před 2 lety a napsal pro tebe 13 úžasných cestopisů.

Zobrazit profil

3 komentáře

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.

Jaroslav _2

před 2 lety

Super cestopis. Já byl v Austrálii v roce 2018 a Sydney je fajn, ale prostě velkoměsto, jako každé jiné. Austrálie je hlavně o přírodě, takže je škoda ztrácet čas ve městě, když je tam toho tolik k vidění. Je to hodně drahá destinace, ale určitě stojí za to. Za mě určitě nejlepší místo pro život.

Lucie _B

před 2 lety

Děkuju moc za čtivý cestopis, do Austrálie se chystám v listopadu, jako výchozí bod mám Brisbane. Určitě se budu inspirovat a moc se těším na další cestopis 👍🏼

melounek

před 2 lety

Brisbane je fajn, akorát se tam teď hodně staví. Listopad je dobrá volba, snad se vyhneš jevu La Niňa, v roce 2022 byly 3 záplavové vlny