Autem po Maroku na týden

Letenky

Jako obvykle, vše začíná letenkou. Jelikož jsem již v Maroku jednou předtím byl, plno věcí jsem měl díky tomu ulehčených a věděl jsem, co a jak plánovat a co nechat náhodě. Poprvé, když jsem letěl do Maroka (květen 2019) jsme letěli ve skupině 4 přátel s Ryanairem z Prahy do Marrákeše, kdy jsme za letenku dali 1500 Kč na osobu. Jelikož Ryanair v dubnu 2020 s touto linkou bude končit, jsou ceny letenek nyní již výrazně dražší (možná je to i kvůli něčemu jinému). Také proto jsem svou druhou cestu plánoval s letem do Casablancy, také z Prahy, s leteckou společností Air Arabia. Druhým důvodem, proč jsem chtěl letět do Casablancy, byl ten, že všechna místa, která jsem chtěl navštívit, jsou z ní lépe dostupná (mluvím především o městech Fés, Chefchaouen a Meknes). Cena, za kterou jsem letenku dostal, byla nakonec cca 2100 Kč, ale to jen díky akcím Black Friday - obvykle byly ceny na této lince minimálně za 2800 Kč. Původně jsme měli koupeno na termín čtvrtek až pondělí. Později po nákupu jsme začali litovat, že jsme nekoupili termín na týden a že bychom si to klidně prodloužili. Den nato přišel e-mail, že čtvrteční lety ruší a že nás přesouvají na termín pondělí až pondělí... Vyslyšený sen. Nicméně toto nevěstilo nic dobrého. Letadlo tam bylo opravdu hodně prázdné (max. z 20 % naplněné) a dávalo tušit, že tato linka už dlouhý život mít nebude. A taky se potvrdilo. Zpět jsme letěli předposledním letem - týden na to (27.1.2020) poletí letadlo na této lince naposledy :( .

Pokud čtete tento cestopis později, určitě se věci zase změnily, ale pokud se nezměnily, vypadá to, že ČR nebude mít žádné přímé spojení s Marokem. Pokud to tak je, rozhodně doporučuji Vídeň nebo případně Berlín. U Vídně je ten výběr větší, v akcích jsou ceny i pod 1500 Kč. Rozhodně doporučuji koupit si letenku tam, kde se chcete v Maroku pohybovat. I když se to podle mapy nezdá, tak je Maroko fakt dost velké a přejezdy mezi městy zaberou hodně času. Například cesta z Chefchaouenu do Marrákeše, kterou jsme naštěstí v kuse nemuseli absolvovat, zabere i s přestávkami klidně přes 8 hodin. A to nepřejedete ani půlku Maroka a víc než půlku cesty jedete po dálnici.

Let s Air Arabií byl příjemný, s pohodlnými polohovatelnými sedačkami a dostatkem místa na nohy. Pokud chcete během letu jíst, kupte si to předem. Porce jsou celkem malé, ale jídlo chutné. Před vzletem se připravte na motlitbu (která hraje z obrazovek vysunutých ze stropu), začínající slovy "Alláhu Akbar", což při aktuální náladě v ČR nemusí být každému příjemné - my jsme s tím ok.

Půjčení auta

Auto je nutnost, pokud nechcete trávit zbytečný čas v hromadné dopravě. Rozhodně bych se řízení auta v Maroku nebál, i když má svá úskalí. Já pro rezervaci aut používám vždy Cars Scanner, který mi porovná nabídky mnoha půjčoven v daném místě. Pokud vygooglíte Cars Scanner Discount Code, dostanete se na jejich stránku s aplikovaným slevovým kódem, který vám může pár stovek ušetřit. Cena pronájmu auta na týden při vyzvednutí a vrácení na letišti v Casablance vyšla na 1500 Kč za mini auto, nakonec jsem se rozhodl pro Citroen C-Elysée (které spadá do varianty Compact) za 2500 Kč. Nakonec jsme měli Fiat Tippo od společnosti AddCar. Byl trochu problém se s pracovníky půjčovny najít - bylo potřeba jim zavolat - proto by se hodilo si SIM kartu pořídit už na letišti. A nebo vybrat jinou autopůjčovnu, která bude schopna komunikovat přes WhatsApp a využít wifi zdarma na letišti. Například Optimo Rent přes WA komunikují v pohodě a jsou také nejlevnější. Přestože já WhatsApp v soukromí nepoužívám, v Maroku je to téměř nutnost, a to jak pro domluvu s autopůjčovnou, tak i pro domluvu s ubytováním a případně i s jinými aktivitami (např. hammam), o které máte zájem.

U půjčování auta je potřeba se vždy rozhodnout, zda:

půjčit levné auto u levné (méně známé a hůře hodnocené) společnosti
půjčit dražší auto u levné společnosti
půjčit levné auto u drahé (dobře hodnocené a známé) společnosti
půjčit drahé auto u drahé společnosti

Já jsem se většinou rozhodoval pro možnost 1 nebo 2, ale pravděpodobně se příště rozhodnu pro možnost 3. A to proto, že bylo obtížné najít personál autopůčovny (nebyli označení, neměli pobočku) a také kvůli nesouhlasící ceně k doplacení na místě (musel jsem platit cca 1000 Kč navíc z neznámého důvodu, reklamaci řeším s Cars Scanner).

Netřeba dodávat, že při přebírání auta je třeba veškeré poškození a škrábance zaznamenat do smlouvy (donutit k tomu zaměstnance autopůjčovny a aktivně na poškození poukazovat), a vše si vyfotit. Díky tomuto přístupu jsem nikdy při vracení vozu neměl problém s tím, že by mi chtěli "naúčtovat" něco, co už tam bylo.

Kupovat si pojištění? Obvykle stojí cca 200 - 300 na den a můžete si ho koupit od autopůjčovny a nebo od cars-scanner. První varianta je dražší, ale v případě problému se to jednodušeji řeší. Druhá možnost je levnější, ale o peníze nejdříve příjdete a až pak je musíte nárokovat od pojišťovny, což může být náročné. Většina lidí píše, že jim autopůjčovna jejich dodatečné pojištění nutila, mně se to kupodivu nestává moc často. Rozhodnutí nechám na každém, ale já si nikdy žádné pojištění nekupuji a to z tohoto důvodu: Nebourám v Čechách, nebudu bourat ani v zahraničí. Ušetřené peníze, které jsem za všechna odmítnutá pojištění již za život ušetřil, by mi případně pokryly výdaje na případnou škodu, která by se mohla stát. Tento přístup ale určitě není vhodný pro každého a věřím, že by se našlo mnoho nesouhlasných názorů - zde pouze prezentuji své praktiky.

Doprava v Maroku

Ačkoliv je doprava v Maroku tak nějak africká, při cestě mezi městy to člověk skoro ani nepozná. Mně se po návratu do ČR po této dopravě vždy stýská, protože mám pocit, že africká doprava je vždy poměrně plynulá, přestože je chaotická a bezohledná. Žádné nehody jsme po cestě neviděli. Rozhodně je ale třeba mít oči všude a neustále sledovat dění všemi směry okolo auta. Obzvlášť ve městech máte vedle sebe motorkáře, ani se nenadějete. Největším problémem ve městech jsou za mě kruhové objezdy, které jsou téměř vždy vícepruhové, ale každý řidič si ty pruhy představuje trošku jinak. Jednou se mi stalo, že jsem jel po kruhovém objezdě rovně a držel jsem se více středu, poté, když jsem již z objezdu vyjížděl, zprava mě předjel motorkář, který ale jel doleva, málem jsem ho smetl. Na některých kruháčích dávají auta při odbočování doleva přednost protijedoucím autům, ale přijde mi, že toto se odvíjí od rychlosti, jakou auta z protisměru na kruháč přijíždějí. No, co dodat, pokaždé je třeba mít přehled o svém okolí a snažit se splynout. O neustálém troubení není třeba hovořit.

Policejní kontroly jsou v Maroku velmi časté, ale ani jednou nás nezastavili. Jediná věc, kterou musíte v Maroku dodržovat, je maximální rychlost. Měří opravdu často i tam, kde byste to nečekali. Na dálnicích to bývá tak, že jsou různé měřené úseky (radary jsem nikdy neviděl), na konci dálnice po zaplacení mýtného stojí policie a zastavují ta auta, která byla během jízdy po dálnici naměřena za vysokou rychlost. Myslím, že není úniku. Maximální dovolená rychlost na dálnicích je 120 km/h. Při mé první návštěvě Maroka jsem jednou z důvodu spěchu jel 140, na konci dálnice se mi to vymstilo. Výše pokut odpovídá českým standardům. Na marockých silnicích tedy dvojnásob platí "pospíchej pomalu". Ale například předjíždění přes plnou čáru uvidíte velice často, někdy se to dá i pochopit. Rychlost různých vozidel jedoucích po silnici může být velmi odlišná (motorky, auta, kamiony, koně, osli, atd.)

Podél silnice pasoucí se dobytek je někdy opravdu blízko, ale nikdy se nám nestalo, že by vběhl do silnice nebo nás nějak ohrozil. To mnohem větší riziko jsou pohybující se lidé, kteří mají co se týče pohybu ve vozovce poměrně vysoké sebevědomí.

Parkování v Maroku není problém, ceny jsou vždy stejné. Za denní parkování 10 MAD, za parkování přes noc 20 MAD. Parkoviště jsou často přes noc hlídaná a o auto se tak nemusíte bát.

SIM karta

Ožehavé téma. Někdo jede na dovolenou, aby vypnul. Někdo potřebuje být pořád online, nebo dokonce pracovat. Já to mám tak napůl. Ale marocká SIM karta mi vlastně napůl vypnout dovolí - tu českou vyndám a vrátím až po návratu do ČR, a věřte, je to velká úleva. Za mě jsou data nutnost, a v Maroku vůbec ne drahá. Určitě bychom mohli koupit SIM kartu na letišti a ušetřili bychom si tím starosti a čas (například s naháněním pracovníka autopůjčovny, kterému bych prostě jednoduše zavolal). Ale my jsme se rozhodli toto vyřešit až druhý den v Casablance. Vlezli jsme do "nové mediny" a v prvním obchodě s elektronikou jsme SIM kartu dostali za 10 MAD (24 Kč). Bohužel ale na tom samém místě nebylo možné SIM kartu dobít. To se obvykle dělá v obchodech připomínajících trafiku, který byl asi minutu chůze od tamtud. Tam jsme nabili SIM kartu za 20 MAD (48 Kč) a to nám vystačilo na celý týden. Pokud by člověk nikam nevolal, má za tuto cenu 2 GB internetu, což, myslím, je opravdu solidní cena a na týden naprosto dostačující.

Nicméně to pohodlí koupě SIM karty na letišti za to asi stojí, o tolik dražší to tam není.

Jídlo a pití

Tajin. Nic jiného není možné na začátku kapitoly o jídle napsat. Buďto ho milujete, nebo nenávidíte. U nás zvítězila ta první možnost, jako suvenýr jsme si domů odvezli nádobu na přípravu Tajinu (koupenou po cestě z Chefchaouenu u silnice za 30 MAD) a koření na Tajin.

Co se týče jídla obecně, zpětně zhodnoceno, vždy jsme se nejlépe najedli tehdy, když jsme vyhledávali místa, "kde jedí místní". Tuto frázi jsem opakoval každý den několikrát a vždy, když byly moje požadavky vyslyšeny, jsme nelitovali. Čím obyčejnější "restaurace", tím lepší jídlo - obvykle Tajin, ale dá se i jinak. Cena jednoho Tajinu by se v takových místech měla pohybovat okolo 30 MAD, možná i méně, v závislosti na velikosti. Při hledání takových stravovacích možností stačí hledat dvě věci. Dostatek připravujících se Tajinů před restaurací a dostatek místních lidí v restauraci.

Pokud se rozhodnete jíst v restauracích "pro turisty", cenově vás to vyjde minimálně na dvojnásobek, ale i přesto pořád za slušnou cenu, pravděpodobně nižší nebo stejnou, než v ČR. Nicméně vždy, když jsme se tímto způsobem stravovali, nebylo to nic moc.

Pokud budete večeřet ve vašem ubytování, v riádech si za večeři pro jednu osobu řeknou klidně i více než 100 MAD, a to opravdu není nutné.

Snídaně jsme vždy měli v ubytování a téměř vždy byly vynikající, ale spíše častěji sladké. Džem, med, jejich pečivo (nevím názvy, ale něco jako bageta, něco jako palačinka, atd.), pomerančový džus, čaj, káva a z těch slaných olivy a různé mazací sýry. Pokud nebudete snídat v ubytování, určitě si vyberete v místních obchodech, nabídka je dobrá a čerstvé pečivo zaručeno.

Ve městech samozřejmě působí i běžné fastfoodové řetězce, jako je McDonalds a Burger King, ale je škoda se tam stravovat, když Tajin si doma nedáte.

Alkohol? Raději zapomeňte. Určitě můžete koupit v Carrerfourech (obvykle ve speciálních oddělených prostorech), nejlevněji však v duty free obchodech na letišti. Malé pivo v Marrákeši v hotelu za 50 MAD za to nestojí.

Na ulici si můžete nechat vymačkat čerstvou šťávu z čehokoliv. Od pomerančů, přes granátová jablka po cukrovou třtinu. Pomerančovou šťávu jsem si dopřával několikrát denně a ceny začínají na 4 MAD za kelímek. Šťávu z cukrové třtiny byste měli alespoň jednou vyzkoušet. Hodně sladká, ale není špatná. Na šťávu z granátového jablka v Meknesu jsme se těšili, poté, co jsme ochutnali nás ale úsměv přešel - byla vymačkaná z plesnivých granátových jablek. Proto tedy pozor na kvalitu. U pomerančů bych se nebál, u všeho ostatního opatrně.

Samozřejmě je třeba zmínit místní berberský čaj, který všichni všude pijí. Jedná se o směs zeleného čaje a čerstvé máty, podávaného v marocké konvičce, kterou už máme také doma. Tento čaj se nalévá výhradně z velké výšky - chce to cvik.

Ubytování

Většinu ubytování jsme měli zařízenou přes booking už předem. Nabídka je dostatečná. Pro bydlení ve městech je fajn zvolit způsob bydlení v riádech. Ty nabídnou možnost bydlet přímo v centru tradičním turistickým způsobem za dobré ceny. Určitě se vyplatí číst recenze, protože rozdíly v kvalitě, pohodlí a vzhledu daných riádů jsou opravdu velké.

Itinerář

Nechci tu zdlouhavě psát, co jsme kdy kde dělali, nicméně nastíním alespoň stručně náš plán, kterého jsme se celou dobu drželi.

Casablanca - Velkoměsto, které stojí za vidění. V některých částech nechutně špinavé, jinde zase překvapivě čisté, moderní a upravené. My jsme auto nechali zaparkované u Hostelu na okraji města a tramvají jsme dojeli do centra. Tramvajové linky jsou dvě a jejich mapu najdete všude možně. Cena za jednorázový lístek je 6 MAD. Překvapily turnikety na zastávce, bez průchodu turniketem na nástupiště tramvaje nesmíte. Autobusy, na rozdíl od tramvají, jsou zanesené v google mapách a jejich jízdní rád tam naleznete. Jejich kvalita je šílená, ale dovezou vás, kam potřebujete. Centrální zastávka tramvají přímo u mediny se jmenuje Place des Nations Unies, pro autobusy přilehlá Place Maréchal. Odtamtud pěšky skrz medinu k mešitě Hasana II. je příjemná procházka.

Marrákeš - Asi není třeba sáhodlouze psát o tom, co tam je a není zajímavého. Medina a náměstí určitě stojí zato. Na náměstí vás budou různí lidé přemlouvat k různým nákupům, henou počínaje a hašišem konče. Ne, na ten si musíte počkat do Chefchaouenu. Překvapivě na náměstí je nejlevnější pomerančový džus. :) Vše ostatní je tam drahé. Musím se však podělit s negativní zkušeností při parkování a následném hledání riádu. Samozřejmě, všude se dočtete, že nosiče a navigátory striktně odmítat, ale tento byl opravdu tak vychcaný, že se nezdařilo. Při parkování na parkovišti, které nám poradil náš riád, nám mladík oznámil, že je z našeho riádu a že tam na nás čeká, začal vyndavat naše zavazadla do svého vozíku a už jsme byli na cestě k našemu riádu. Jak příjemné uvítání. V postranní uličce kousek od riádu nám bylo sděleno, že jeho práce je vozit lidem kufry a ať navalíme 200 MAD (skoro 500 Kč za 5 minut a jeden příruční batoh!). Po dlouhém dohadování tedy začal odcházet bez peněz se slovy, že si tedy svoje peníze tedy získá jinak - a to v našem autě. Nakonec jsem tedy této výhružce podlehl a peníze mu dal. Samozřejmě je to naše blbost, po čtení tolika vět na toto téma nám to mělo být rovnou jasné, ale nebylo. Informace, že je z našeho riádu, byla tak jasná, že nás ani nenapadlo o tom pochybovat. Tak pro příště.

Beni Mellal - Po cestě do Meknesu jsme se stavili u vodopádů Uzúd - stojí za to si na ně dát hodinku, dvě, projít se dolů, svézt se loďkou - to my jsme nestíhali. Už bylo těsně před setměním, a tak jsme pokračovali do našeho dalšího ubytování, které musím zmínit - Maison d'hotes Ait Bou Izryane. Toto je prostě must see, těžko psát, jak zajímavý prostor to je. Majitel osm let budoval opravdu specifické prostory, které snad nemůžou nenadchnout. Večeře i snídaně - super!

Meknes - další den v Meknesu, tradiční ubytování v riádu s hezkým výhledem, medina menší, ale hezká. Projížďka koňským kočárem za 120 MAD celkem asi nebyla nutná, nakonec nás naše bolavé nohy přemluvily.

Chefchaouen - zlatý hřeb naší dovolené, modré město, pro mě již podruhé. O něm si můžete také přečíst miliony tipů a článků, já dodám jen pár základních tipů. Bydlení - Casa El Haouta - vždy budu bydlet v tomto krásném, čistém, úžasně položeném riádu. V chefchaouenu nikdy jinam. Jebel el-Kelaa - hora, na kterou bych rád příště vylezl. Zatím jsme šli jen směrem k ní a poté dolů podél řeky Rasel Maa. To zvládne téměř každý, dali jsme to za dopolene. Toulky modrou medinou - rozhodně nejzajímavější, nejútulnější, nejčistší a nejkočkovatější medina z celého Maroka. Chez Aziz - restaurace pro místní se super: cenami, zákusky, jídlem (burger doporučuji) a především s Džusem Speciál!

Fés - už jsme toho toulání po medinách měli tak akorát a ještě k tomu jsme se ocitli ve městě s medinou, která je asi největší. Má své kouzlo, je dosti kopcovitá, určitě opět odlišná, než všechny ty ostatní. Moc jsme si toho z Fésu neužili, za prvé kvůli únavě, za druhé kvůli dešti. Fés má ale určitě mnoho co nabídnout, je to velké město a je škoda, že jsme toho tam tolik neviděli.

Islám

Doufám, že o tomto tématu není tabu psát, jako v Maroku je o tom tabu mluvit. Cestovateli neznalému islámu se následující rady můžou hodit, vy ostatní to určitě znáte a třeba mě v něčem doplníte či opravíte.

Co se týče oblékání, již je celkem běžné, že ve městech potkáme muslimky nezahalené, ale není to rozhodně nějakým pravidlem. Jako evropané bychom měli být oblečeni střídmě, především ženy by měly mít zakrytá ramena a kolena. Nicméně mnoho turistek tohoto nedbají a co jim hrozí? Řekl bych jen to, že budou více středem pozornosti místních můžu a budou muset častěji odmítat, přehlížet a bránit se mužským narážkám či pokřikování. Při troše střídmosti se však nic takové dít nebude a nám se všechny tyto nepříjemné situace vyhýbaly.

Motlitby - několikrát denně se z mešit ozve svolávání k motlitbám, pro někoho nepříjemný budíček, je třeba být připraveni.

Žádný alkohol na veřejnosti, žádné projevy náklonnosti na veřejnosti, žádné projevy homosexuality na veřejnosti.

Pozor při ramadánu, nejíst, nepít a nekouřit na veřejnosti. Poprvé, když jsme letěli do Maroka, jsme se o ramadánu dozvěděli až po nákupu letenek a byli jsme velmi překvapeni, že se nás to poměrně výrazně dotkne. Oběd v restauracích, kde jedí místní, je rázem nemožná věc.

Pár statistik na závěr

Benzín a nafta jsou v Maroku levné, nafta okolo 9,8 MAD a benzín okolo 11 MAD

Naše auto mělo krásnou spotřebu 4,5 l/100 km, bylo naftové, takže jsme jezdili opravdu levně

Najeli jsme cca 1550 km

Průměrná cena ubytování na noc za dvě osoby cca 700 Kč

Utracené finance snad ani nebudu zmiňovat, protože by mě to samotného rozčílilo. S útratou okolo 10 tisíc pro dvě osoby by si měli všichni vystačit, většina položek je v Maroku levnější, než u nás. Problém je, že si často koupíte něco, co jste si koupit něchtěli. Buďte přísní ve smlouvání, je to od vás očekáváno.

Překvapily nás rozdíly v cenách kožených taštiček v Chefchaouenu. U jedné byla vyvolávací cena 180 MAD, nakonec jsme skončili na 100 MAD, za podobnou v jiném obchodě byla cena od začátku 70 MAD, skončili jsme na 60 MAD. Vždy lepší naštívit více obchodů a ceny porovnat, ale pro nás je to těžké, většinou vše koupíme při první příležitosti.

A následují už jen fotky. V tomto cestopise jsem prezentoval nějaké své názory na cestování po Maroku, které rozhodně nemusí platit pro každého a být stoprocentní pravdou. Chcete něco doplnit, zeptat se na něco nebo něco rozporovat? Pojďte do mě :)

Čaj na střeše riádu v Meknesu

medina Meknes

Mešita Hasana II. v Casablance

Jardin Majorelle v Marrákeši

Vodopády Uzúd

Stáje v Meknesu

Jak se ti cestopis líbil?

🙏 5 x Velmi praktické!

📷 4 x Krásné fotky!

😂 0 x Rozesmál jsi mě!

📖 1 x To chci taky zažít!

❤️ 6 x Prostě super!

Zážitky pro tebe sepsal Jan Pirič

Cestopis byl naposledy aktualizován 10. 8. 2022

Jan Pirič procestoval 35 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Afriku. Na Cestujlevne.com se přidal před 6 lety a napsal pro tebe 8 úžasných cestopisů.

Zobrazit profil

2 komentáře

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.

Michala M.

před 5 lety

Ahoj, díky za cestopis. Jedeme v březnu taky na týden, takže se bude hodit :) Jen mě na začátku překvapila informace o zrušení letů Praha-Casablanca, protože tam sice letíme s Ryanairem, ale zpátky jsme měli letět právě s Air Arabia. Zatím žádný email o zrušení nepřišel, takže jdu pátrat. Díky :)

Jan Pirič

před 5 lety

Taky mě to zrušení překvapilo. Ale schválně si svůj let u Air Arabie zkuste vyhledat, pravděpodobně Vám to napíše "No Flights" v daný den.