Dánsko v květnu pod stanem (2024)

Dánsko letos nebylo úplně v plánu. Naše první myšlenky směřovaly do Jordánska. Loňský rok jsme navštívili Izrael a tak jsme chtěli kouknout na mrtvé moře i z druhé strany, dokud úplně nevyschne. Přes Ryanair jsme koupili letenky, ale měsíc před odletem nám je zrušili. Tak jsme začali narychlo vymýšlet alternativu. V roce 2022 v dubnu jsme navštívili Holandsko s přespávání pod stanem a tak nás napadlo, že by jsme v tomto stylu mohli zkusit další zemi. Naší volbou bylo Dánsko a rozhodně jsme nelitovali.

Ribe

Tak jsme všechno zabalili na 16 dní pod stanem a mohli jsme vyrazit. Na cestu jsme jeli standardně - já, manžel a naše letos už 6 letá dcera. Krom stanu a dalších věcí jsme se rozhodli strčit do naší Toyoty  ještě dětské kolo a jednu skládačku. Třetí kolo si budeme muset půjčit na místě, to už by se nevlezlo. 
V pátek jsme vyrazili lehce odpoledne, hned po tom, co naše nejmladší úspěšně zvládla zápis do 1. třídy a první noc strávili ještě v Německu v Jembke. Druhý den už jsme přejeli hranice do Dánska a naše první kroky směřovali k moři. Udělali jsme si zastávku v Národním parku Vadehavet. Moře bylo samozřejmě ledové, ale to nás nikdy neodradí, aby jsme si nenamočili aspoň nohy. Nejvíc nás ale nadchly nekonečně dlouhé a nekonečně široké písčité pláže. Trochu jsme si odpočinuli, prošli se po pláži a pokračovali do našeho prvního kempu u města Ribe - nejstaršího dánského města.

Národní park Vadehavet

Kemp vypadal dobře, do sprch jsme dostali čipové karty s omezeným kreditem, který se dal případně dobýt. Uprostřed kempu bylo velké jezero, kde chytalo mnoho rybářů a úlovků měli opravdu dost. My si vybrali pěkné měkké místo a postavili stan. Po celém dni byla naše nejmladší unavená a tak padla do stanu a spala. Pak se objevilo pár problémů. Za prvé pršelo, pršelo hodně a pršelo nám do stanu. To jsme nečekali. Když pršet přestalo, chtěli jsme si udělat ještě večeři. Vyndali jsme vařič, bombu ale nějak to k sobě nešlo. No, chyběl nám odtlačný ventil, takže jsme zjistili, že si ani neuvaříme. Manžel tedy vyrazil na rychlonákup do Lidlu, ale bohužel zde se nedali koupit ani jednorázové grily (u nás je v Lidlu prodávají a v roce 2022 nás mnohokrát zachránili v Holandsku). Takže dřevo a rozdělat oheň. Naštěstí láhev vína byla šroubovací :)  

Pršelo nám do stanu

Kemp byl kousek od města a tak jsme vyrazili pěšky a udělali si asi 6 km okruh dlážděnými uličkami, přes náměstí a kolem vody. Večer kolem našeho stanu už stáli další a jedni pánové z Německa, kteří sem pravidelně jezdí právě za rybolovem a následně chodí ryby prodávat, nás pozvali k sobě, abychom si u nich uvařili na elektrickém vařiči. Asi je drásal pohled na naše ranní vaření na ohni na mokrém dřevu, možná jsme je trošku vyudili. Takže odpadli starosti s rozděláváním ohně a my šli celkem brzy, po předešlé, náročné a propršené noci, spát. Ráno nás totiž čekalo balení stanu a pokračování na naší cestě dál.

Kodaň

Dalším cílem bylo hlavní město Kodaň, kde jsme chtěli strávit čtyři noci. V plánu byla samozřejmě prohlídka města a památek, zábavní park Tivoli, Národní park Skjoldungernes a město Roskilde. Kemp byl asi 20 km od města a tak jsme se museli přiblížit autem. Řekla bych, že najít neplacené parkovací místo v Kodani je téměř nemožné, většinou se může v určitých místech parkovat pouze hodinu nebo dvě zdarma a následně už placené. Všichni mají za předním sklem otáčecí papírové hodiny, které přeřizují dle toho, v kolik hodin zaparkovali. My hodiny neměli, takže pokud jsme takto někde museli parkovat, napsali jsme čas příjezdu na papír za přední sklo a naštěstí jim to takto stačilo, neboť se žádná pokuta neobjevila. V Kodani se nám ale na kraji kupodivu podařilo sehnat bezplatné parkovací místo. Dalším úkolem bylo půjčit si kolo, to ale nebylo nějak zvlášť složité. Stačilo si nainstalovat aplikaci Donkey repulic, v ní už svítila nejbližší volná kola. Jakmile jsem se přiblížili, dal se v aplikaci odemknout zámek a za poplatek, dle délky půjčení, už bylo kolo naše. V Kodani jsou perfektně udělané všechny cyklistické stezky a to i centrem města, takže pro nás ani s naší nejmladší nebylo vůbec těžké jezdit na kolech v denním provozu a obhlédnout tak většinu památek během jednoho dne. Naším cílem byly Amalienborg, Fontána Gefion, Malá mořská víla, Kastellet, Rosenborg, Radhus, Christiansborg  a Christiánie.

Tivoli

Další den měl být hlavně odměnou pro naší nejmenší a tak jsme vyrazili do zábavního parku Tivoli. Do parku je možnost koupení dvou druhů vstupenek. Jedna, o dost levnější, funguje pouze jako vstup do zábavního parku, pokud nechcete chodit na atrakce, ale je zde možnost případně zaplatit i jednorázové vstupné na konkrétní kolotoč. Druhý typ vstupenky dává možnost neomezeně navštívit jakoukoli atrakci v parku. Ráno jsme tedy po snídani vyrazili, zaparkovali na "našem" bezplatném místě, vypůjčili kolo a dojeli ke vstupu do parku Tivoli. Vstupenky jsme kupovali dopředu online, takže jsme po kontrole rovnou vešli do areálu. Se vstupenkou, která umožňuje neomezeně využívat veškeré kolotoče se musí nejprve k automatu, ten vstupenku naskenuje a pak vám vypadnout náramky s kódem a pak už můžete  vyrazit na jakoukoli atrakci. Kolotočů, horských drah a všech možných jiných atrakcí je tu opravdu hodně a tak jsme tu vydrželi až do zavíračky a všichni jsme si to moc užili. Jinak doporučuji vzít si svačinu, ceny ve stáncích jsou opravdu drahé - př. 3x párek v rohlíku a jedno malé pivo - přes 600 kč.

Roskilde a Národní park Skjoldungernes

Poslední den jsme se rozhodli jet podívat do Roskilde a udělat ještě menší cyklovýlet tentokrát v přírodě. V Roskilde v 11-15. století sídlili dánští králové a náměstí je opravdu hezké a stojí za procházku. My si tu dali skvělý oběd a pak vyrazili kousek za město. Našli jsme menší neplacené parkoviště, v blízkosti jedno volné kolo na půjčení a vyrazili na projížďku místním národním parkem. Chvílemi se jelo podél moře, chvílemi úplně v lese. Moc se nám líbili místní turistické přístřešky. Nakonec jsme najezdili hezkých 15 km, i když naše nejmladší si trochu stěžovala, protože proti Kodani, která je úplně placatá, se tu občas objevil i nějaký menší kopeček.

Roskilde

Akvárium Kattegatcenter a lázně

Ráno jsme sbalili stan a vyrazili na další pokračování naší cesty po Dánsku. V Kodani jsme měli velké štěstí, protože ani jeden den nám nepršelo. Takové štěstí nás už ale v Aarhusu nepotkalo a pršelo nám celou dobu, co jsme tam byli. Z města jsme tedy neviděli vůbec nic a narychlo jsme vymýšleli indoor aktivitu. První den jsme se rozhodli navštívit akvárium Kattegatcenter, které nás všechny opravdu nadchlo. V akváriu probíhalo krmení sladkovodních ryb potápěčem, krmení žraloků a tuleňů. Bylo zde akvárium, kde jste si měli možnost pohladit rejnoka, pokud připlaval až k vám a také menší akvárium, kde si každý mohl chytit kraba. Akvárium v sobě mělo také interaktivní část, kde si děti i dospělí formou hry mohli vyzkoušet například jak probíhá dvoření tučňáků, soutěž pro dva, kdo dřív nasbírá kameny na hnízdo, co který druh žraloka jí a také v dětské kuchyňce, jak zpracovat ulovenou rybu. Bylo toho tady tolik, že jsme tu nakonec hezky strávili celý den.
Bohužel ale ani druhý den se počasí neumoudřilo a tak jsme nakonec vymysleli vnitřní koupání, které jsme navštívili v Lübker golf resort. Překvapila nás na Dánsko velmi nízká cena, celodenní vstupenka pro dva dospělé a dítě vyšla na 210 DKK. Uvnitř byly dva teplé bazény, brouzdaliště, jedna klouzačka a vířivka. To nám stačilo na pár hodin, abychom se ohřáli, odpočinuli a připravili na další balení a stěhování.

Národní park Thy

Z Aarhusu jsme se vydali na naší poslední cestu více na sever a navštívili Národní pak Thy, což je 12 km dlouhý pás země mezi nížinným fjordem a Severním mořem. Tady už nám počasí zase přálo a tak jsme se rozhodli ještě naposledy vytáhnout kola a prozkoumat místní přírodu. Bohužel, nám tu nepomohla aplikace Donkey republic a v okolí se žádná volná kola nenacházela. Paní majitelka kempu nám ale poradila, že ve vedlejším kempu je možné kola zapůjčit. A tak jsme vyrazili a najezdili nějakých 20 km přírodou. Tím, že Dánsko je opravdu placaté, nejsou úseky pro děti nějak náročné. Po výletu na kolech nám zbývala ještě nějaká energie, tak jsme si udělali malý výlet, tentokrát autem na blízkou pláž a k majáku. 

Billund a Legoland

Naším posledním cílem byl Billund a to právě z důvodu návštěvy nejstaršího Legolandu na světě. Tvůrce lega pochází právě odtud. Po příjezdu a postavení stanu jsme se jeli ještě podívat do města do Skulpture parku a pak už jen odpočívali a nabírali sílu, protože nám bylo jasné, že následující den v Legoladnu bude náročný.
Pro naší nejmladší konečně nastal Den D, na to se těšila celou dobu výletu. Legoland určitě stojí za návštěvu a to  i pro dospělé. My opět koupili lístky už předem po internetu a tentokrát zaplatili i parkování přímo před parkem a zvesela přišli na otvíračku, že možná bude méně lidí. Nebylo. Rozhodně doporučuji vzít mapku a zkusit se orientovat dle ní. Park otvírá v 10:00 a zavírá v 19:00, ale atrakce končí už o hodinu dříve. Prvně jsme šli tedy na atrakce, u všeho se stála fronta, ale nikdy to nebylo na moc dlouho a vlastně to celkem rychle utíkalo. Když jsme prošli všechny atrakce, zjistili jsme, že do zavření zbývá už jen asi 20 minut. Tak jsme vytipovali dvě, co se nám líbili nejvíce a vyrazili na ně ještě jednou. Poslední hodinku, než zavřel park jsme pak věnovali procházce mezi miniaturami z lega a pak hurá do stanu na poslední noc. 

Další den už nás čekalo jen balení a návrat domů. Stan zůstal v Dánsku a nás letos čeká vybírání a kupování nového. Cestou jsme opět strávili jednu noc v Německu, abychom nejeli tak dlouho a tím náš výlet skončil.

"Technické specifikace"

- cestování autem - benzín celkem dražší, v Dánsku se neplatí za silnice, ale platí se za průjezd přes dva mosty, jeden je mezi Kodaní a Malmo a druhý právě mezi ostrovy Fyn a Sjaelland, kterým se dostanete právě do Kodaně. Průjezd přes most nás stál skoro 1000 kč za jednu cestu.

- spaní ve stanech bylo pohodové, kempy jsou dobře vybavené, většina kempů dává dobíjecí kartičku a platí se jak za teplou vodu ve sprchách, tak i za využívání zásuvky. Pokud zapomenete nějaký důležitý komponent k vaření, jako my, tak nevadí, protože všechny kempy, krom prvního v Ribe, které jsme navštívili, měli kuchyně - zde byly jak sporáky, tak trouby a opět na pípnutí čipovou kartou bylo možné vše využívat. Některé kempy měli něco zdarma. Například kemp v Thy měl teplé sprchy a využívání kuchyně zdarma bez omezení. V Billundu byl naopak problém se sprchami, protože byly na mince a my neměli hotovost.

- peníze - hotovost jsme opět nevezli, všude se dalo platit kartou včetně všech stánků

- půjčení kola - po Dánsku a ve městech je opravdu nejsnadnější přeprava na kolech. Společností, co půjčují kola je hodně. My vybrali Donkey republic, která byla snadná a přehledná. Zapnula se aplikace, na mapě vyskočily body, kde se nachází kola ale i elektrokola. Aplikací se kolo odemklo a pokud jste někam odcházeli, mohli jste kolo aplikací také zamknout. Cenově to bylo dle projetého času, ale také se dalo předplatit a s tím, že na čím delší dobu, tak to bylo samozřejmě výhodnější. Myslím, že pokud by měl někdo v plánu mít půjčené kolo více než šest hodin, už se vyplatilo rovnou koupit jednodenní půjčení, protože vyšlo levněji. Kola se nemuseli vracet na stejné místo, ale také jste je nemohli nechat jen tak někde. Nebo přesněji mohli, ale byl poplatek za nechání kola dále a hrozila pokuta, pokud by odtud kolo zmizelo. V aplikaci jste tedy zvolili z nabízených míst, kde chcete kolo nechat a po dovezení kola na dané místo vám aplikace umožnila kolo zamknout a odhlásit se od něj.