Divokou Tasmánií autem za 4 dny

Do Tasmánie se dostanete za necelé dvě hodiny letecky ze Sydney směrem na jih. Tasmánie je rozlohou podobná České republice a na to, jak je malá, je neuvěřitelně rozmanitá. Najdete tu divoké pláže, hory, jezera, národní parky, města, vinice, nekonečně dlouhé zelené pastviny, ale i pustou krajinu a do toho všeho spoustu zvířat.

My jsme tento výlet pojali jako zpestření cestování po Sydney a okolí, o kterém budu psát v jiném článku. V Tasmánii jsme byli na 4 dny od 6. do 10. ledna 2019, v době hlavní sezony a uprostřed léta, letenka vyšla na 5 tisíc s příručním zavazadlem s nízkonákladovou společností Jetstar. Letěla jsem s přítelem Richardem a bráchou Michalem, který momentálně žije v Sydney.

Hobart

Den 1: Letíme ze Sydney do Hobartu, největšího města Tasmánie. Odlet je až ve dvě hodiny odpoledne, takže dopoledne máme dost času posedět si u snídaně, zabalit si a v klidu se dopravit na letiště. Ještě si stíháme dát i kafe a načas odlétáme. Překvapivě nás moc nekontrolují, nechali nám pití i jídlo. Let trvá necelé dvě hodiny, stojí za to sedět u okénka a sledovat měnící se odstíny modré barvy oceánu.

Po příletu na nás čeká vyřešení malého oříšku. Zarezervovali jsme si na celý pobyt auto, ale nepřišlo nám žádné konečné potvrzení, takže se musíme zeptat, jestli o nás vůbec ví. Zjišťujeme, že auta jsou všechna vypůjčena, a že nám žádné nejsou schopni zajistit, protože je tu nejvyšší sezóna a jinak než autem se tu moc cestovat nedá. Obejdeme všechny další půjčovny na letišti, ale nikde nemají ani jedno auto, a odkážou nás, abychom průběžně sledovali jejich webové stránky, jestli se nějaké auto neuvolní. Máme čas do dalšího dne než budeme potřebovat cestovat dále, takže si objednáváme Uber na hotel s tím, že to budeme dál řešit přes internet a snad se poštěstí.

Ubytování máme na jednu noc v hotelu Prince of Wales, který můžu doporučit. Hotel je pár minut od centra, za rohem výborná cukrárna a pekárna Jackmann and McRoss, na pokoji konvice na čaj nebo kávu, topinkovač, lednička, příbory a talíře, takže ideální na snídani. Přímo v hotelu je restaurace, kde si dáváme obědovečeři, flák masa s hranolkami, a je to moc dobré. Jdeme prozkoumat okolní ulice, procházíme se kolem centra města a přes náměstí Salamanca (každou sobotu se tu konají velmi doporučované trhy) a po nábřeží přicházíme do poklidného přístavu. V přístavu kotví menší různě barevné lodě a plachtenice, můžete tu na mole ochutnat čerstvé ryby a mořské plody a k večeru je tu moc pěkný výhled a stojí za to si sednout do jedné z místních restaurací nebo baru a jen tak se rozhlížet, není tu kam spěchat. Zakotvíme v jedné hospůdce na pivě a chceme dořešit to auto, protože plán na další den je jet do městečka Bicheno a tam jezdí autobus jen v pondělí a ve středu, to bychom tu na to cestování museli mít aspoň měsíc. Nakonec se nám naštěstí podaří zarezervovat přes internet auto od dalšího dne, tak snad to už klapne. Hobart je druhé nejstarší město v Austrálii, je tu klid, čisto, upravené domky se zahrádkami kolem centra, na to si tu hodně potrpí, chutné jídlo, hlavně maso díky spokojeným kravám na okolních pastvinách, a krásné počasí, máme s sebou kulicha a zatím jsme v kraťasech.

Ostrovy mezi Austrálií a Tasmánií

Hobart

Přístav v Hobartu

Přístav v Hobartu

Hobart

Hobart

Mt. Wellington, Bicheno

Den 2: Ráno začínáme snídaní na pokoji, a pak se vydáváme na Free Walking Tour Hobartu, kterou jsme si předem zarezervovali. Je to prohlídka města se studentkou, které každý zaplatí na konci tolik, kolik uzná za vhodné. Prohlídka byla zábavná a zajímavá, průvodkyně mluvila o historii a příbězích o zajatcích, jak se kdo dostal do Tasmánie a kdo to tu kdy obsadil, první byli Holanďané. Dala nám i pár tipů, kam si zajít na jídlo, do kavárny, do muzea atd. Viděli jsme park Sv. Davida, historickou a nejdražší čtvrť Battery point, náměstí Salamanca se spoustou galerií a kaváren a Kellyho schody, které spojují právě Salamancu a Battery point, a spoustu dalších zajímavostí cestou.

Odpoledne konečně vyzvedáváme auto a tentokrát se zadařilo, takže nasedáme a vyrážíme dál na cestu. Vyjíždíme serpentinami půl hodiny za město na Mount Wellington, hora vysoká jako naše Sněžka. Celý den je prázdná čistá obloha, a když se blížíme, tak sedí na vrcholku mrak, takže není nic moc vidět, ale cestou nahoru i dolu jsou výhledy nádherné na celý Hobart i okolí. Dál nás čeká 2,5 hod cesta do městečka Bicheno po východním pobřeží, máme to tak akorát do setmění. Cestou na chvilku stavíme, kde nás to zaujme, nejdřív na Spiky Beach a pak u Swansea sledujeme rozbouřený oceán. V podstatě cestou ani nic jiného nebylo, s tím je třeba v Tasmánii počítat, pořád je na co se koukat, příroda nádherná, ale všude pusto prázdno, málo benzínek po cestě, natož zastávky na něco k jídlu, chce to využít každou příležitost, další totiž ani nemusí přijít. Během cesty jsme viděli pět klokanů, první byl bohužel přejetý, skáčou do cesty jako srnky a jsou aktivní hlavně večer, takže se nedoporučuje řídit za tmy.

Po deváté dorážíme na místo do hostelu Bicheno Backpackers, v krabičce u recepce nám nechali schované klíče. Ubytování je jednoduché, palandy a vlastní koupelna, ale na jednu noc stačí a hlavně není z čeho moc vybírat. Bicheno je oblíbené díky tučňákům, kteří večer přichází na pláže. Chceme je samozřejmě také vidět, tak hned vyrážíme na pláž asi pět minut od hostelu a nic, popjíždíme a další pokus také nevyšel a třetí také ne, po zhruba hodině průzkumu to vzdáváme. Nesmí se na ně svítit, jen červeným světlem, takže není jednoduché je v noci vidět. Tučňáci holt někdy příště. Až druhý den zjišťujeme, že chodí na místo Bicheno Blowhole, které je asi minutu od hostelu, takže snad někdo budete třeba úspěšnější než my. Jak se říká... pod svícnem je největší tma. Ještě přidám jeden tip - pokud dorazíte až k večeru, najezte se někde cestou, protože jediná místní otevřená restaurace je předražená čínská (smažené nudle s masem v přepočtu za cca 400Kč).

Výhled z Mt. Wellington

Spiky Beach

Spiky Beach

Freycinet, Launceston

Den 3: Ráno vstáváme a snídáme z vlastních zásob, jiná možnost se ani nenabízí. Naší první zastávkou je právě Blowhole, a nazývá se tak proto, že tu voda tryská několik metrů vysoko a vypadá to jako gejzír. Dopoledne tu tučňáci už nebývají. Dál se vydáváme do národního parku Freycinet. Cestou narážíme na krásnou bílou prázdnou pláž, která je součástí Friendly Beaches. Vybízí to ke koupání, ale voda je ledová. Park je ohromný a dá se tu jednoduše strávit celý den, my jsme si vybrali jako cíl výšlap na vyhlídku na zátoku a hlavně dokonale zaoblenou pláž Wineglass. Od parkoviště je to necelou hodinu pěšky do kopce, je to oblíbená trasa a cestou míjíme dost lidí, ale užíváme si to a výhled je nádherný. Alternativa pro nejzdatnější je přejít kopec a sejít přímo do zátoky (další hodina) a zpátky pak stejnou cestou, nám stačí tato poloviční trasa.

Na parkovišti se ještě vyfotíme s klokanem a pak nasedáme do auta a čeká nás cesta dvě hodiny do druhého nějvětšího města ostrova - Launcestonu. Cestou chceme zastavit na něco malého k jídlu, ale není kde, projeli jsme jen jednou vesnicí, kde bylo všude zavřeno, jinak cestou byly samé pastviny,  vinice, místy vyprahlá krajina, ale na kochání se nádhera. Ubytujeme se v centru Launcestonu a vyrážíme na oblídku města. Město je celkem prázdné, ale má to něco do sebe. Procházíme se kolem cihlových továren, pivovaru Boags, řeky Tamar, přes krásně udržovaný městský park až nás nakonec zláká restaurace Burger Junkie, kde si dáváme večeři. Ubytování Pod Inn můžu doporučit, pokud chcete zkusit něco nevšedního. Je to hotel s kapsulemi místo pokojů. Koupelna je společná, hotel je nově otevřený, všechno je nové a čisté a v kapsuli si můžete pohodlně nabít telefon, zapnout světlo, nebo třeba pustit větrák. 

Blowhole v Bicheno

Blowhole

Bicheno

Friendly Beaches

Friendly Beaches

Wineglass Bay

Cradle Mountain

Den 4: Noc v kapsuli se nám líbila, všichni jsme se vyspali, k tomu jsme ráno dostali k snídani toust s burákovým máslem a džemem, takže jako zážitek a nocleh v jednom to stálo za to. Po snídani vyrážíme do národního parku Cradle Mountain dvě hodiny daleko. Cestou zastavujeme v jednom skoro westernovém městečku, kde si kupujeme kávu a grilované kuře na později a jedeme dál. Národní park je plný turistů, to je na místní poměry trochu šok, ale mají to dobře zorganizované. Auto necháváme na hlavním parkovišti, odkud dále v rámci vstupného přibližují vlastním mikrobusem. Kuře si dáváme formou pikniku na parkovišti a vyrážíme. Nemáme sice moc času, trochu jsme to časově podcenili, ale to hlavní stíháme. Vyrážíme k jezeru Dove s výhledem na horu Cradle, okruh kolem jezera trvá zhruba 1,5 hod. Výhledy krásné, chvilkama svítí sluníčko, takže zase nádhera. Do pěti musíme vrátit auto, takže před třetí vyrážíme z parkoviště, jedeme, co to dá, a těsně před pátou předáváme auto v Launcestonu na letišti. Odlétáme až v devět večer, takže máme ještě dost času. (Ne)překvapivě na letišti skoro nic není, jedna kavárna a jeden obchod se suvenýrama, kamkoliv jet je daleko, takže si s tím musíme vystačit až do odletu. Náš let je poslední v ten den a v jednu chvíli jsme na letišti dokonce sami. Letíme načas a dokonce do Sydney přilétáme o půl hodiny dříve, asi dobrý vítr nebo co, za to jsme rádi, protože se ještě musíme dostat přes celé Sydney vlakem a autobusem na byt, v půlnoci dorážíme a rovnou padáme do postele. Moc chválím našeho dvorního řidiče bráchu Michala, který parádně odřídil celou Tasmánii po anglicku vlevo, najeli jsme kolem 800km, díky Míšo!

Cradle Mountain

Dove Lake

Cradle Mountain

Cradle Mountain

Cradle Mountain

Po cestě

Tasmánie je nádherná země a určitě ji doporučuji k návštěvě díky neuvěřitelně pestré přírodě, krásným divokým plážím, liduprázdným a upraveným městům a více než poklidné atmosféře.

Tipy na závěr:

• Rezervujte si auto s dostatečným předstihem, jinak možná ani žádné neseženete a nebo zaplatíte 4-násobek běžné ceny. My jsme platili 150AUD/den.
• Připravte se na chladnější počasí v porovnání s Austrálií, průměrné teploty se v létě pohybují kolem 20 stupňů. My jsme měli celou dobu krásně na kraťasy a tričko, ale v NP Cradle Mountain došlo i na toho kulicha.
• Plánujte si, kde natankujete, benzínek je mnohem méně než je v ČR běžné

Neváhejte a vyražte!

Alena