Dunhuang - divoký západ Číny

První říjnový týden je v Číně vždy ve znamení svátku založení republiky, s nímž přichází i všeobecné davové šílenství. Svátek totiž znamená sedmidenní volno a s ním i touha navštívit rodinu či se vydat poznávat krásy vlasti. V ideálním případě pak obojí. Vydat se tak v těchto dnech do Pekingu, Šanghaje, Xianu či jakéhokoliv jiného turistického místa je cestovatelská sebevražda a pokud už tak učiníte, můžete počítat s několikahodinovými frontami na vše od vstupenek až po občerstvení.  Naštěstí u nás vyhrává pud sebezáchovy, a tak necháváme davy za sebou a kupujeme jízdenky na noční vlak do ospalého městečka Dunhuang, které leží na západě Číny, poblíž hranic s v poslední době často skloňovaným Ujgurskem. V Dunhuangu nás čeká začátek poušti Taklamakan, Chrám u srpkovitého jezera v zajetí dun, jehož název říká vše, a buddhistická svatyně Mo-kao. Poté se přesouváme provincií Gansu zpět na východ a navštěvujeme Duhové hory a poslední část Velké čínské zdi. 

Pokud vás putování po západní Číně zajímá, najdete ho na mém blogu, konkrétně pod odkazem https://adamkovycesticky.com/201...usti-gobi/ a pokračování na https://adamkovycesticky.com/201...inske-zdi/