Free Kodaň

Četl jsem několik cestopisů, článků a upoutávek na Kodaň a všechny se shodli na jednom. Hlavní město Dánska je malé, barevné a příjemné město na jehož prohlídku ti stačí víkend.

Ve filmu „Vrať se do hrobu" se 30letý sociolog Víťa (Milan Šteindler) nechal implementovat (nasadit) na střední školu, aby mohl lépe a důvěrně poznat dnešní mládež ( z konce osmdesátých let) a ještě se stačil zamilovat do své spolužačky (Kláry Pollertové). Už koncem 19. století se v Rakousku - Uhersku používalo rčení „Co Čech, to muzikant." V následujícím století v oblasti fotbalu a hokeje „Co Čech, to trenér." A v současnosti, v posledních dvou letech „ Co Čech, to epidemiolog."

Rozhodl jsem se zjistit, jak to tedy opravdu je.

Z Prahy do Kodaně

Zpáteční letenku se společností Ryanair na září jsem měsíc předem koupil za 580,00Kč. Odlet v 6 30 , v 8 00 přistání v Kodani. Z letiště je zcela bezproblémový přesun metrem. Lístek za 36 DKK (122 Kč). Hlavní nádraží (Central station) je prakticky v centru města. Asi jako v Praze nebo Římě.

Ubytování

Severské země a ne jinak je tomu i v Kodani jsou pro našince drahé. Poznáte to hned při hledání ubytování. Jelikož vyhledávám přes Booking a moji prioritou je : se snídaní, začínali ceny na 1500 Kč/ 1 noc. Pořád jsem nemohl při pročítání recenzí nic slušnýho najít až mě zaujal Hostel Woodah Boutique japonského stylu za dvě noci, 77 euro (1 960 Kč). Princip spočívá v postelích či lépe buňkách umístěných střídavě nad sebou. Uvnitř zásuvka, miniaturní stoleček. Dovnitř se leze otvorem 60/60 cm opatřeným závěsem. V pokoji o velikosti 15 m2 nás bydlelo 14. Holky a kluci dohromady. Jako doyen této společnosti jsem měl to privilegium, že jsem měl přednostní vstup do sprchy (na záchod už ne), které byly samozřejmě taky společné. Snídaně byla menší, ale dobrá. Můj první hostel v životě (jsem ročník 69) byl „dobrej úlet."

Já spím dole

Japonský typ ubytování

Okno z pokoje

Centrum

Nemá cenu se detailně rozepisovat, uvádět trasy a ulice. To si každý dohledá na mapě (v telefonu). Centrum Kodaně je malé, dá se zcela určitě projít za pár hodin a snad ani nejde něco minout. Co mě nejvíc zaujalo? Úplně unešenej jsem ještě dnes ze starého přístavu Nyhavn. Po obou stranách vodního kanálu jsou pestrobarevné domy. Vládne tu pohodová atmosféra. Kavárny, hospody, restaurace a obchůdky spolu s loděmi a lodičkami vytvářejí překrásné místo k potěše oka a duše. Zábavný park Tivoli, který najdeš hned vedle Central Station nemohu posoudit. Nelákalo mě ho navštívit. Možná před 40 lety....Prakticky uprostřed města se nachází Christiania, hradbami uzavřené, malé ,autonomní území s uzavřenou komunitou. Bedekry dost vychvalované místo (možná kvůli prodeji trávy). Pro mě jako nekuřáka je to spíš takový příjemný park. Cestou k soše malé mořské víly jsem narazil na moderní budovu Kodaňské opery. A hned vedle ní na asi 30 člennou skupinu plavců koupající se v Baltském moři. Trochu mě to vzhledem k datu 10.září zarazilo. A ještě víc, když začali postupně vylézat z moře. Nikdo z nich neměl plavky. O pár stovek metrů dál, směrem od centra, jsem spatřil další nahou ženu. Slavnou, malou mořskou vílu a okolo ní spoustu oblečených turistů. Pokud k ní přijdete stejně jako já odpoledne, tak vzhledem k poloze slunce je těžké ji kvalitně vyfotit, jestli ovšem nebudete chtít stát ve vodě. Poslední o čem bych se chtěl zmínit je moc hezký park s větrným mlýnem, hradem Rosenborg, několika jezírky a spoustou klidových zón. Celé centrum působí svěže, je plné zeleně, barevné a cihlové stavby mu dávají důstojný ráz.

Nyhavn je úžasný

Co dodat...

Kodaň hraje barvami

Zelená Kodaň

Hrad Rosenborg

V parku to žije

Noční život

Lokalita mého ubytování byla přímo rájem pro různé podniky. Počínaje večerkami, kde osazenstvo popíjelo svoje lahváče postávajíc na chodníku. Přes pizzerie, méně již kavárny, hospody, puby a restaurace až k nočním podnikům. Na ulici jménem Istedgate táhnoucí se směrem od Central station jich bylo několik. Nedokážu posoudit nakolik jsou to místa, kde si po zaplacení odvádíš dívku ( nebo chlapce ? ) na pokoj. Nebo nakolik jsou to „ jen " striptýzové bary. Ty ženy, které postávaly všude kolem, spíš než, že by tě svojí přítomností nalákaly jít dovnitř, působily (tedy alespoň na mě ) zcela opačně. Kdo by také zde v Kodani čekal místo plavovlasých , okatých Dánek, obstarožní, oplácané černošky, že ? Rozhodl jsem se tedy prozkoumat rčení „ Pije jako Dán" a zašel na „jedno." Tamní Tuborg podávaný bez pěny, za 6 euro, ale na mě žádný velký dojem neudělal a tak zůstalo opravdu jen u toho jednoho a raději jsem šel spát do své komůrky ,60 cm široké a 2 metry dlouhé.

Moje lokalita

Malmö

Skvělý výlet je v návštěva Malmö. Z blízkého hlavního nádraží přes Öresundský most, dlouhý 30km,vyráží každou hodinu rychlovlak. Zpáteční lístek stojí 91 DKK (310 Kč). Než jsem se pořádně rozkoukal už jsem vystupoval v nedalekém Švédsku. Nádraží se nachází v těsné blízkosti přístavu a majáku. Malmö je takové typicky poklidné severské město, plné zeleně a cihlových domů. Vyniká, ale svoji všudypřítomnou masivní podporou a propagací LGBT komunity. Jejím symbolem je pestrobarevná duha, kterou lze spatřit všude na světě ať už v podobě nákupních tašek nebo vlaječek za okny bytů. Tady však při procházce městem jsou k vidění u firemních či městských budov vlajky Švédska, Evropské unie a k tomu jedna duhová. Chceš si posedět na lavičce? Není problém, k dispozici jsou duhové. O severských zemích je známo, že velmi dbají na životní prostředí a tak chceš-li vyhodit něco do veřejného odpadkového koše, máš jich kolem sebe spousty. Všechny duhové. Zašel jsem i na fotbal. Na stožárech viseli vlajky klubu a k tomu duhová...V Čechách často fanoušci hostujících týmů hanlivě skandují :„Spartááá, Spartááá ,buzerantů parta!" Tak tady by to byla asi pozvánka na párty!

Nádraží v Malmö

Přístav

Zelené Malmö

Duhové Malmö

Jeden z parků

Fandíme všichni

Sport

Úplně první co každého praští přes nos, po vystoupení (ne z letadla), ale z metra v Kodani, jsou všudypřítomná kola. Tisíce a tisíce cyklistů, další tisíce kol ve stojanech umístěných prakticky na každém rohu. Zcela určitě je v Kodani kolo dopravním prostředkem číslo 1. Zdravý životní styl a sport je vidět i na místních lidech. Minimum lidí s nadváhou a velice pohodová, free povaha.

Kolo kam se podíváš

Já jsem se rozhodl v rámci svého „výzkumu" navštívit i fotbalové utkání. Prvním byl v Kodani zápas úřadujícího mistra Bröndby se Silkeborgem. Stadion leží na okraji města a není úplně jednoduché se k němu dostat. Opět jsem jel z Central station vlakem, když jsem se na stanici spřátelil s tříčlennou skupinkou asi třicetiletých fanoušků hostů. Ty patřičně vybaveni pivem podle rčení „Pijeme jako Dáni" si mě vzali pod patronát s tím, že mě doprovodí na stadion. Jejich nabídkám piva jsem zdárně odolával. Chtěl jsem totiž opravdu vidět fotbal...Museli jsme ovšem ještě přestoupit na autobus, kde mi darovali lístek a po vystoupení na konečné, dojít asi kilometr pěšky. Před stadionem jsme se už rozloučili. Vstupenku jsem koupil za 25 euro a mohl tak spolu s dalšími 16 000 diváky na útulném stadionu sledovat vcelku zajímavý zápas končící spravedlivou remízou. A za pár dní tu paradoxně vyhrála Sparta Praha v rámci Evropské ligy.

Stadion Bröndby

Bröndby - Silkeborg

I v Malmö jsem zašel na fotbal. Na ten prvoligový, na moderním stadionu mě bohužel v rámci covidových opatření nepustili, jelikož kapacita byla omezena na 5 000 lidí a bylo vyprodáno. Hned naproti byl však starý, s atletickou dráhou, kde místní třetiligový tým hrál takřka současně. Zde se vstupem nebyl žádný problém .Taky tu bylo cca 150 diváků. A tak jsem shlédnul druhý poločas tohoto mače. No a aby toho nebylo málo, cestou do centra jsem narazil ještě na krásný, dřevěný stadionek, kde jsem pozoroval část utkání žákyň. Švédský, ženský fotbal je absolutní světová špička a bylo to na kvalitě vidět. Mimochodem oslava gólu sundáním dresu a pobíháním po hřišti svlečen do půli těla, je výhradně mužská záležitost. Škoda.

Mým příspěvkem ke sportovním výkonům bylo 40 km nachozených za dva dny tohoto Dánsko - Švédského tripu.

Nový stadion Malmö FF

IFK Malmö,3. liga

Dřevěný stadion

Holky hrajou taky

Suma, sumárum

Kodaň, hlavní město Dánska je velmi otevřené, barevné, uvolněné místo pro život. Jeho kosmopolitnost může být pro leckoho překvapením. Vedle typicky světlovlasých Dánů se stalo domovem i pro původní občany Afriky a Arabského poloostrova. Vládne tu přátelská atmosféra a jeho návštěva stojí za to! Jó a stačí ti opravdu víkend!

Pohodová Kodaň

Jak se ti cestopis líbil?

🙏 2 x Velmi praktické!

📷 4 x Krásné fotky!

😂 3 x Rozesmál jsi mě!

📖 2 x To chci taky zažít!

❤️ 5 x Prostě super!

Zážitky pro tebe sepsal Kafíno

Cestopis byl naposledy aktualizován 2022-07-01T14:48:25+02:00

Kafíno procestoval 57 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 3 lety a napsal pro tebe 11 úžasných cestopisů.

Zobrazit profil

3 komentáře

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.

Kate Cocco

před 2 lety

ahoj, jak je to prosím s půjčováním kol v Kodani? Jaké jsou ceny? Našla jsem nějaké staré info na wiki, že to prý město poskytuje free, ale jiný zdroj to popírá. Díky :)

Lucie _B

před 2 lety

Ahoj, my jsme loni půjčovali kola přímo v hotelu CPH Hotel za 150DKK na den, úplně nová kola i s košíkem.

CestovatelX

před rokem

Share bikes v Kodani - Donkey Republic. Mají svou appku. Půjčení kola na 24h stojí cca 400Kč. Čím déle máš kolo půjčené, tím ti to na den vyjde levněji. Lze půjčit i krátce, to se ale moc nevyplatí.

Kola mají oranžovou barvu....

screenshot-20230625-195610-gallery.jpg