Hanifaru Bay
Klenotem biosférické rezervace UNESCO, atolu Baa, je bezpochyby mořská rezervace - zátoka Hanifaru. Místo, kde lze v sezóně spatřit největší seskupení krmících se mant obrovských na světě.
Cestopis z roku 2021 napsal Petr St
V květnu, když jsem již druhý rok po sobě stornoval letenky do mé oblíbené letní destinace Indonésie, vyvstala otázka, kam teď? Dva roky jsem nebyl pod vodou a jako nadšenému freediverovi mi to hodně chybělo, tudíž v úvahu přicházelo jen teplé, korálové moře. V dnešní covidové době mi přišly asi nejsnáze dosažitelné Maledivy. Při hledání informací, jsem narazil na unikátní místo Hanifaru Bay. Malý záliv s úzkým hrdlem, ve kterém se v období od června do října vlivem j/z větru, přílivu, fází měsíce a dalších faktorů, hromadí velké množství planktonu. Připlouvají se tam krmit až několik set kusová hejna mant. Také jsem se dočetl, že v sezóně dešťů je lepší zvolit severní atoly, bylo rozhodnuto, musím to vidět. Zbývalo vybrat resort s dobrým domácím útesem, pěknou pláží a dobrými službami. Zvolili jsme Reethi Beach Resort (můžu vřele doporučit), který leží cca 9 km od Hanifaru. Před nákupem jsem kontaktoval hotel s otázkou, jestli pořádají šnorchlovací výlety na Hanifaru, po kladné odpovědi mi už nic nebránilo.
První den, v neděli po příletu a ubytování jsem se hned soukám do neoprenu a vrhám se do vody. Od Malediv pod vodou nečekám nějaké zázraky, četl jsem hodně o poničení při El niño 2016 - 2017, ale musím říct, že jsem mile překvapen. Nejsou to žádné velké korálové zahrady, nicméně útes je živý, vybělené korály jsem zahlédl naprosto výjimečně. Zato co se ryb týče, tak musím říct, naprosto excelentní. Obrovská hejna, velké ryby, žraloci, siby, želvy, chobotnice.... Mám dlouhé ploutve a první den, po pár ponorech, dostávám křeče do lýtek, nedá se tomu zabránit, je to pro nohy nezvyklý pohyb. Pracuji v zahraničí a nechodím na bazénové tréninky, taky by mě to asi nebavilo. Freediving nedělám kvůli rekordům, ale kvůli podvodní fotografii, což je můj, spolu s cestováním, asi největší koníček.
V úterý, až mě přestanou bolet tvrdá lýtka, jdu do diving centra zeptat na výlet na Hanifaru. Překvapilo mě, jaký mají sofistikovaný systém. Přes QR kód se přihlašuji do skupiny na Whatsapp, ve které je i ranger hlídkující na Hanifaru. Když manty připlavou, napíše zprávu, vedoucí diving centra vyhlásí čas odjezdu a do 20 minut se vyráží. Je tady ovšem jeden problém, WiFi je jen v restauraci, hlavním baru a recepci, na pokojích ne. Domlouvám se a dávám své číslo a až mě prozvoní, mám vyrazit. Do večera stále kontroluji telefon, nic. Když přicházíme na večeři, spousta zpráv ve Whatsapp skupině děkující za krásný výlet s dvaceti mantami, zapomněli na mě.
Je středa a já už neponechávám nic náhodě, jdu na oběd s kompletní výbavou. Po obědě sedáme do baru a za chvilku zpráva: ,, kolem půl třetí očekáváme manty, kdo má zájem, nahlaste se”, hlásím se okamžitě. Čekám do půl páté, po několika dotazech adeptů a negativních odpovědích, odcházím. manty dnes nepřiplavaly.
Čtvrtek. Přestávám věřit, že se mi to ještě podaří, mám poslední tři dny. Včera i dnes se změnilo počasí, přestal foukat vítr, je jasno a dost horko. Výbavu si nachystám v bungalovu, ale na oběd si ji neberu, jsem pesimistický. Po obědě jdeme s přítelkyní zase do baru, objednáme si a zpráva: ,, v zátoce je 11 mant, kdo jede nahlaste se, za 15 minut vyrážíme “, hlásím se první. Běžím do bungalovu, mám to asi 400 metrů. Beru výbavu, ještě jednou kontroluji foťák (jsem zmatkař) a běžím nazpět. U diving centra již tři lidé čekají, do pěti minut je nás patnáct. Podepisujeme papír kvůli vstupu do rezervace, krátký brífing a jedeme. Rychlým člunem jsme u zátoky za třináct minut.
Na okraji zátoky jsou dvě lodě hlídkujících rangerů, vstup je přísně kontrolován. K zátoce může denně maximálně pět lodí / 80 šnorchlařů, přístrojové potápění je zakázáno. Lodě do zátoky nesmí, zůstávají nad okolním útesem. Každá skupina musí mít certifikovaného průvodce, my měli dva. Popojíždíme nad útesem a všichni zíráme na vodu. Za chvíli, dost daleko od nás, jsou vidět temné obrysy, nad rozčeřenou hladinou vidíme hřbetní ploutve a ocasy, jsou tam! Skáčeme do vody a plaveme daleko, jistě 200 metrů. Ve vodě je tolik planktonu, že si připadám, jako bych plaval v polévce, nikdy jsem to ještě neviděl. I když vím, že je tu hloubka 20 - 25 metrů, vůbec to nedokáži odhadnout, velmi špatná viditelnost. Plavu první a naráz jsou tu, obrovské hejno mant proti mě, tančí, létají, metají přemety, jsou všude. Podepsali jsme, že budeme držet odstup tři metry, nejde to splnit, manty se vůbec nebojí a plavou přímo na mě, jsou všude kam se podívám. Snažím se potopit, natáčet a fotit ze spodu, moc mi to nejde, snad osm metrů, nevím, nemám čas se dívat na počítač. Nádechové potápění je hodně o psychice a já mám v sobě tolik adrenalinu, že bych těm mantám snad dokázal i uplavat. Fotím, natáčím, podmínky jsou špatné, nicméně s tím jsem počítal. Dostávám se na okraj zátoky kde je hloubka 3 - 7 metrů, tam je to lepší. Nevnímám čas (max. 45 minut), neuvědomuji si kde jsem, zaslechnu nějaké volání. Je to náš guide, který velí zpátky na loď. Jsem na druhé straně zátoky, je to kus, snad 400 metrů, nemůžu ani vylézt na loď. Jedeme zpátky, jsem unavený, ale šťastný. Není to mé první setkání s mantami, dvakrát jsem byl na Manta Point Komodo. Tam jsme ale viděl vždy jen jednu a na chvilku, tady to bylo úplně něco jiného, byl jsem s nimi cca 35 minut a byly jich desítky. Věnuji se podvodní fotografii šestnáct let a toto jsou pro mě vrcholné zážitky.
Večer v baru mi pípne telefon, Whatsapp: dnes jste šnorchlovali s 30+ mantami...
Cena výletu : 180$ Equipment : Canon PowerShot G1 X Mark III v pouzdře Canon WP-DC56
Jak se ti cestopis líbil?
Petr St procestoval 48 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 6 lety a napsal pro tebe 4 úžasné cestopisy.
Zobrazit profil4 komentáře
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Krásné video. Jeli jsme na manty s majitelem penzionu, kde jsme bydleli. I když jsme jich na volném oceánu potkali daleko méně, dokážu si představit pocity, o kterých píšeš. Je to zážitek.
Na Hanifaru Bay se chystám. Občas se tam vyskytuje i puntíkovaný. Neměli jste na něj štěstí?
Krásné video. Jeli jsme na manty s majitelem penzionu, kde jsme bydleli. I když jsme jich na volném oceánu potkali daleko méně, dokážu si představit pocity, o kterých píšeš. Je to zážitek.
Na Hanifaru Bay se chystám. Občas se tam vyskytuje i puntíkovaný. Neměli jste na něj štěstí?
Ne, velrybí tam nebyl. Vyskytuje se tam velmi málo, ani na videích v diving centru ho neměli, jenom manty.
Ne, velrybí tam nebyl. Vyskytuje se tam velmi málo, ani na videích v diving centru ho neměli, jenom manty.
Krasne fotky aj video. My ked sme boli pred rokom na Thoddoo tak tam s nami boli Cesi ktory marne cakali na Manty cely svoj pobyt. Nam sa s majitelom penzionu podarilo najst ich a snorchlovat s nimi na druhy pokus. Nebolo ich sice 30, ale "iba" 5 ale bol to krasny zazitok. Boli sme s nimi cca 20 minut za 50 USD osoba.
Krasne fotky aj video. My ked sme boli pred rokom na Thoddoo tak tam s nami boli Cesi ktory marne cakali na Manty cely svoj pobyt. Nam sa s majitelom penzionu podarilo najst ich a snorchlovat s nimi na druhy pokus. Nebolo ich sice 30, ale "iba" 5 ale bol to krasny zazitok. Boli sme s nimi cca 20 minut za 50 USD osoba.
Díky za pochvalu. Jo ta cena je vysoká, měl jsem vyhlédnutý resort na atolu Ari, kde byl výlet na manty podstatně levnější, ale zalekl jsem se toho období dešťů, zbytečně. První tři dny celkem foukal vítr, ovšem proti např. Marsa Alam to nic nebylo. Taky v ty dny třikrát pršelo, dvakrát pozdě večer, pár kapek, jednou bouřka po poledni cca deset minut. Byli jsme na obědě, když jsme vyšli, už svítilo slunce. Jinak ceníková cena byla 150$(je v tom i poplatek za vstup do rezervace 30$), při placení ještě taxy 29,80. Nicméně pokud bych měl tu možnost, šel bych do toho znovu.
Díky za pochvalu. Jo ta cena je vysoká, měl jsem vyhlédnutý resort na atolu Ari, kde byl výlet na manty podstatně levnější, ale zalekl jsem se toho období dešťů, zbytečně. První tři dny celkem foukal vítr, ovšem proti např. Marsa Alam to nic nebylo. Taky v ty dny třikrát pršelo, dvakrát pozdě večer, pár kapek, jednou bouřka po poledni cca deset minut. Byli jsme na obědě, když jsme vyšli, už svítilo slunce. Jinak ceníková cena byla 150$(je v tom i poplatek za vstup do rezervace 30$), při placení ještě taxy 29,80. Nicméně pokud bych měl tu možnost, šel bych do toho znovu.