Jižní Anglie - kouzelný venkov, jedinečná příroda a útesy okolo Bournemouthu
Jak lze využít relativně novou a levnou linku Ryanu z Prahy do jižní Anglie, která vychází krásně na prodloužený víkend? Pár praktických tipů na skvělý a nenáročný víkend v přírodě a na venkově.
Cestopis z roku 2019 napsal Áčko
Když Ryanair spustil novou linku mezi Prahou a Bournemouthem, ihned jsem věděl, že ji nenechám ležet ladem. Anglický venkov, moře, pláže a překrásné bílé útesy, kam se jen podíváte. Prakticky na celý květen a červen se daly zpáteční letenky sehnat kolem 1000 korun, což se tu i dvakrát objevilo. Obrovskou výhodou je také čas letů - ve čtvrtek je start v 7:30 z Prahy, přičemž jste na místě už v 8:30 místního času a máte tak kompletně celý den k dobru. V neděli se letí zpět po 16 hodině. Můj cestopis můžete použít jako inspiraci, plánování mi zabralo pár hodin v práci, které vy můžete využít smysluplněji a oslnit svými pracovními výkony celou společnost a dostat přidáno. Není zač.
Čtvrtek - Bournemouth + Stonehenge + Salisbury
Na letiště jsme dorazili asi hodinu před odletem, v terminálu 1 byla poklidná atmosféra a odlet tohoto low cost letu byl samozřejmě z toho nejvíce low cost nejvzdálenějšího gatu. Cestou jsme se ještě zásobili lahvinkou z duty free, abychom nepodporovali anglickou spotřební daň, a tak jsme byli připraveni na odlet, který proběhl načas. Dvě hodinky utekly jako nic a my vstoupili na anglickou půdu. V půlce června se teploty pohybovaly kolem 15 stupňů a i když převažovala nízka oblačnost, počasí se poměrně rychle střídalo.
Náš první cíl byl asi 50 km vzdálený Stonehenge. Jelikož jezdí z letiště do centra jen asi 6 autobusů denně (o víkendu 2) a nejsou zrovna načasované pro pražské přílety, vzali jsme Ubera za 8 GBP k zastávce Bournemouth Royal Hospital. Tato zastávka je nejbližší k letišti, odkud jezdí autobusy X3 z Bournemouthu do Salisbury. Klasické double-deckery jezdí pravidelně každých 30 minut přímo na zastávku Salisbury New Canal, kde můžete přestoupit na autobusy společnosti The Stonehenge tour (časy odjezdů zde: http://www.thestonehengetour.info/timetable ). Lístek na druhou jmenovanou společnost obsahuje celý balíček služeb: vstupenku na Stonehenge a zříceninu Old Sarum, hop on-off autobus na zmíněná místa a audioguide v autobuse. Celý výlet z Bournemouthu tak vyjde na cca 1000 kč a s prohlídkou Salisbury zabere téměř celý den.
Stonehenge nemá moc smysl popisovat, cestovatelům asi stačí vidět jednou. Ve čtvrtek dopoledne tam bylo pár stovek turistů a mě osobně se líbila víc cesta ke kamenům, která zabere pěšky asi půl hodiny. Kousek za info centrem se dalo zatočit doleva na pole, kde se pásly krávy a vypadalo to, že se rády fotí.
Druhou zastávkou je zřícenina Old Sarum, která byla velice zajímavá. Je umístěna na kopci, takže můžete v dálce pozorovat středověké Salisbury a je tam krásný trávník jako stvořený na piknik, který v našem případě zahrnoval: pivo, ... a to je vlastně vše. Ale ležet na trávníků s pivem na stovky let staré zřícenině a koukat na zelené pláně, po kterých se proháněl Vilém Dobyvatel, má určitě svoje kouzlo.
Naposledy jsme nasedli do zeleného autobusu Stonehenge tour a nechali se dovézt do centra Salisbury. Jak jsem již zmínil, město má středověký ráz a vypadá naprosto skvěle. Spousta kamenných budov, úzké uličky, obchůdky a na náměstí zrovna probíhaly trhy, kde se dalo levně najíst. Dominantou města je obří katedrála, před kterou byl opět krásně posekaný trávník, na kterém polehávalo desítky studentů. Neodolali jsme a taky se chvilku natáhli, přemýšlejíc o smyslu studentských uniforem v Anglii. Dospěl jsem k tomu, že já bych to nosit nechtěl. Možná ten s tou sukýnkou.
Blížil se podvečer, tak jsme si to štrádovali zpět na zastávku X3. Ty jsou rozmístěné asi po 100 metrech a je jich v Salisbury spousta. V centru Bournemouthu jsme byli za hodinu a šli pomale hledat náš hotel. Cestou nás zastavilo několik zahrádek s točeným Carlingem a supermarket, ve kterém jsme potřebovali něco na říznutí té naší lahvinky. Z posledních sil jsme došli do recepce našeho hotelu s igelitkama v ruce - vím, jak vyvolat dojem luxusní klientely. Ve čtvrtek vyšel překvapivě levně - 1000 kč za 3* hotel s bazénem, saunou, párou a kousek od centra a pláže - kdyby to někoho zaujalo, byl to hotel Durley Dean. O víkendu už je ale výrazně dražší. Na večer jsem chtěl zajít na Standup nebo amatérské divadlo, bohužel na můj vkus tam bylo vše dost drahé (nad 30 GBP), tak jsme zakončili den s becherovkou se spritem (říkaji mi mr. Cocktail) za šumu moře na pláži.
Pátek - Městečko Swanage + útesy Old Harry rocks
Velkoměsta už bylo dost, tak byl čas přesunout se blíže k vyhlášeným útesům. Levné ubytování se nehledalo úplně snadno, jelikož je to oblíbená dovolenková destinace anglických staříků, ale nakonec jsem našel pokoj přes Airbnb v malebném malém cihlovém domečku u postaršího páru za 1200 kč na noc ve městečku Swanage. Tam se dostanete jednoduše autobusem č. 50 z Bournemouthu za asi 200 kč. Aby si autobus zkrátil cestu, jednu část vjede dokonce na trajekt, kterým překoná asi 100 metrů moře.
Swanage je město plné malých postarších domečků, příčemž pobřeží a pláž lemují restaurace a obchůdky. Písečná pláž, stejně jako v Bournemouthu, je evidentně využívaná ke koupání. Bohužel, i když bylo slunečno, nenašel jsem dost odvahy do toho mrazáku vlézt. Nevím, jestli je v červenci a srpnu o tolik lepší počasí, ale zjevně to pro nadšené plážové povaleče nebude úplně ideální destinace.
Po ubytování u sympatického domorodce jsme vyrazili ulovit něco k obědu. Padl mi do oka Chowder s mořskými plody a jelikož už bylo po dvanácté, byl také čas na první pivčo. Když jsme nabrali dostatek energie, vyrazili jsme na stezku za útesy Old Harry rocks. Je to z centra asi hodinová příjemná procházka (do kopce!), ale výsledek za to stojí. Zajímavých vyhlídek je tam spousta, doporučuji sbalit dečku a pořádně se pokochat. Bohužel nahoře se nám zatáhlo a pak začalo i pršet, s tím ale musí člověk v Anglii počítat. A jelikož frajeři nenosí deštník, dal jsem si předčasnou odpolední sprchu.
Počasí se moc nelepšilo ani po zbytek dne, tak jsme zvolili jako večerní program relax a hospůdku The White Swan, kde od 21 hodin hrála živá muzika. Jelikož moje kalhoty obsahovaly 35 litrů vody, musel jsem tam jít v kraťasích. Spousta britů - a hlavně britek - však nemá s nízkými teplotami větší problémy, tak jsem vlastně mezi ostatní docela zapadl. Zaujala mě tam kniha britských minipivovarů - byla obrovská a měla snad 1000 stran, na každé bylo tak 5 pivovarů. Evidentně nejsme jediní, kdo má rád pivko.
Sobota - Durdle door, nekonečné stezky, Corfe castle a drama na závěr
Na sobotu jsme měli v plánu nejznámější útesy v jižní Anglii - Durdle door. Původně jsem chtěl půjčit kola, ale zdálo se mi to zbytečně drahé a nepraktické vzhledem ke vzdálenostem a stezkám, tak jsme si koupili denní lístek na bus za 9 GBP. Ze Swanage k Durdle Door jezdí autobus č. 30, navíc jede přes spoustu dalších zajímavých míst, které také stojí za návštěvu.
My začali od konce a vystoupili u visitors centra v Durdle door. Za vstup se nic neplatí a po zdolání pár kopečků se začnou rýsovat první výhledy.
Hlavní lákadlo je o kus dál, přírodní most vytvořený z útesu kolem pláže. Z visitors centra se sem jde asi hodinu, přičemž člověk ani nestačí vstřebávat ty krásné výhledy všude kolem.
Vzhledem k tomu, že jsme vyjeli už v 9 ráno a stihli Durdle door v podstatě dopoledne, přišla na řadu trocha improvizace. Z Visitors centra jsme měli v plánu dojít na vzdušnou čarou 5 km vzdálený Lulworth castle. Začátek byl naprosto úžasný a naskytl nám naprosto fotogenickou krajinu. Co mě trochu zaráželo bylo, že cesta nebyla vyznačená na google mapách. Vystoupali jsme na kopec, šli asi hodinu a potřebovali dojít dolů k vesnicím, ale vše kromě stezky, která vedla kolmo, bylo označeno jako vojenský prostor s vysokým nebezpečím výbuchů a já nevím čeho. Myslím, že ty cedule byly fake, ale ani lidi chodící z opačného směru nám nebyli schopni říct, zda lze ze stezky vybočit, tak jsme raději hrad oželeli, kousek se vrátili a zatočili zpět jinou cestou k visitors centru. Ta byla bohužel taky dost špatně značená a pro změnu se zase všichni snažili najít rady u mě. Všechno naštěstí dobře dopadlo a v podvečer po nachozených 20 km jsme už seděli na zahrádce a domácím cideru ve West Lulworthu, odkud jel autobus 30 směrem zpět.
Po fópá s hradem jsme si chtěli spravit chuť u zříceniny v Corfe castle. Je to malá vesnička, která žije pouze z turistického ruchu a podle toho taky vypadalo vstupné - 11 GBP za vstup k pár šutrům, které šly vidět i z dálky. Řekli jsme si, že to za to nestojí a raději tyto peníze investujeme do našich penzijních fondů. Nebo na pořádné fish and chips.
V podvečer jsme se vrátili zpět do Swanage a zašli do vyhlášeného the Fish Plaice. Objednal jsem tu největší tresku, co tam měli a odnesl to ke stolu na zahrádku. Jelikož byla opravdu velká, o půlku jsem se podělil. A pak to přišlo. Na sloupek metr naproti se posadil mužný racek s drzým pohledem. Dívali jsme se navzájem do očí. Nebo alespoň já jemu, on je měl na boku a nešlo úplně poznat, kam kouká. Atmosféra začala houstnout. On však celou dobu koukal na půlku ryby, kterou jsem před chvíli odkrojil a rozhodl se, že si ji vezme. Snažil jsem se ho odehnat rukou. Takovej ten styl jako když odháníte mouchu. On se však nedal a i přes moje pohyby si ukradl asi 10 cm dlouhý kus tresky. Svět se stal zase o něco horším místem. Odteď se před obědem rozhlížím i v kanclu, jestli nejsou v okolí racci.
Museli jsme teda ještě pro menší svačinku a vyrazili jsme se zbývajícími alko zásobami na poslední západ slunce s výhledem na útesy. Ve Swanage zrovna probíhal menší festival, tak jsme se zaposlouchali do místní zpěvačky a zbytek večera strávili opět ve White Swan na live music.
Neděle - Bournemouth a cesta domů
Po snídani jsme nasedli na bus č. 50 a vyrazili zpět do Bournemouthu. Prošli jsme celou plážovou promenádu, která je plná mini chatiček pro rekranty. A když říkám mini, myslím asi 2 metry čtvereční. Tak akorát, aby se tam vešly skládací židle a pár zásob. Docela by mě zajímalo, kolik za to platí, když se tam člověk ani nevyspí. Alespoň tedy ne v leže. Pláži dominuje velké molo, zklamáním ale bylo, že se na něj platí vstup, něco přes libru. U pláže zrovna probíhala akce a bylo tam spousta lidí, tak jsme se přesunuli do centra.
To je poměrně dost malinké a nelituji, že jsme zde nestrávili delší dobu - měli jsme ho prochozené asi za půl hodiny. Spásou byla restaurace, která nabizela English breakfast za 5 GBP i v poledne a ještě k tomu piva od 2 GBP, což byla tak polovina, než co jsme platili po celou dobu. Když nastal čas, nasedli jsme na poslední autobus na letiště ve 13:30 za 3 GBP. K terminálu to jede asi hodinu a je úsměvné, že s vámi prvně udělá půlhodinové kolečko po průmyslové zóně u letiště, kde vystoupil 1 člověk, a pak až vysadil 40 turistů u terminálu. To by u nás asi neprošlo, když se i na 119 nadává, že není vůbec expresní :-D
Let proběhl bez problémů a za 2 hodiny jsme byli zpět ve chmurné pražské realitě.
Celkové náklady
Jelikož je to takový nenáročný rychlý prodloužený eurovíkend, rozhodl jsem se stručně uvést náklady na osobu.
Letenky - 1000 kč
Stonehenge - 1000 kč
Ubytování 3 noci - 1700 kč
Doprava (kromě Stonehenge) - 650 kč
Celkem teda asi 4350 kč za nezbytné náklady.
Točený piva kolem 100 kč, jídla 150-300 kč, v supermarketu ceny podobné jako u nás, na ty 4 dny jsem utratil kolem 2500 kč, ale jak je asi z cestopisu poznat, s alkoholem se úplně neomezuju :-)
Jak se ti cestopis líbil?
Áčko procestoval 29 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 9 lety a napsal pro tebe 5 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil4 komentáře
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Ty chatky se prodávaj za 200k liber, a jsou všechny prodané. Město samo o sobě je slum, architektura novodobého kapitalismu z 80-tých let, co šlo zničit, to se zničilo. V létě doporučuji sem nejezdit - město je narvaný holiday-makers, sten do a hag do partičkama - násilí a kriminalita v tom období vzrůstá k dvouciferným číslům - o zasviněný pláži, poblitých ulicích a bordelu všude nemluvě...
V UK jsou fakt stonásobně lepší lokality - třeba New Forest o 15km dál na východ.
Ty chatky se prodávaj za 200k liber, a jsou všechny prodané. Město samo o sobě je slum, architektura novodobého kapitalismu z 80-tých let, co šlo zničit, to se zničilo. V létě doporučuji sem nejezdit - město je narvaný holiday-makers, sten do a hag do partičkama - násilí a kriminalita v tom období vzrůstá k dvouciferným číslům - o zasviněný pláži, poblitých ulicích a bordelu všude nemluvě...
V UK jsou fakt stonásobně lepší lokality - třeba New Forest o 15km dál na východ.
No ceny letenek uz jsou prebarne , jeste zbyla 25.7. za 389 Kc OW . a nejaka ta lepsi cena jde jeste najit behem srpna .ovsem uz se to moc neda napasovat na ct-ne , opacne jsou dober ceny spis az v te druhe pulce srpna
Me se to libilo jako alternativa misto Stanstedu kdyz letim do CR , nebo tedy spis opacne , .protoze z Prahy by to slo na odpoledni prestup bez nutnosti noclehu a pri ceste z Dublinu by byl 1 vecer na prohlidku ,no ale kdyz ctu ten popis ,tak si to muzeme udelat z Dublinu bez Prahy . v podstate cele prazdniny jdou najit ceny 13-20 euro opacne v librach totez a kdyz bych jeste nebaziroval na vikendu ,tak mozna pujde najit i ubytovani a clovek by se mohl vyhnout tomu chlastacimu vikendu i kdyz ono to asi nebude nic moc cele prazdniny ...ale jako inspirace dobre
No ceny letenek uz jsou prebarne , jeste zbyla 25.7. za 389 Kc OW . a nejaka ta lepsi cena jde jeste najit behem srpna .ovsem uz se to moc neda napasovat na ct-ne , opacne jsou dober ceny spis az v te druhe pulce srpna
Me se to libilo jako alternativa misto Stanstedu kdyz letim do CR , nebo tedy spis opacne , .protoze z Prahy by to slo na odpoledni prestup bez nutnosti noclehu a pri ceste z Dublinu by byl 1 vecer na prohlidku ,no ale kdyz ctu ten popis ,tak si to muzeme udelat z Dublinu bez Prahy . v podstate cele prazdniny jdou najit ceny 13-20 euro opacne v librach totez a kdyz bych jeste nebaziroval na vikendu ,tak mozna pujde najit i ubytovani a clovek by se mohl vyhnout tomu chlastacimu vikendu i kdyz ono to asi nebude nic moc cele prazdniny ...ale jako inspirace dobre