Jordánsko: barvy Ammánu
Následující vyprávění je jen zlomkem toho, co všechno lze v Ammánu vidět a zažít...
Cestopis z roku 2024 napsala Hana Táborská
Welcome to Jordan
Starobylé hlavní město Jordánského Hášimovského království je atraktivní, autentické místo bez umělého turistického pozlátka. Vzniklo už před sedmi tisíci lety a od té doby je pořád obydlené, což ho dělá jedním z nejdéle trvale fungujících osídlení na světě. Tradiční arabské město opatrně otevírá svoji duši hodnotám svobody a tolerance.
Krásné výhledy na město jsou z Citadely - asi nejznámější památky ve městě.
Z promrzlé Prahy přilétáme přímou linkou na Queen Alia International Airport jižně od Ammánu. V lednu nás tu vítá krásných 16 stupňů a slunce. Letiště je pojmenované na počest tragicky zesnulé královny Alia Al-Hussein, manželky bývalého krále Husajna I., která kromě jiného významně podporovala vzdělávání dětí z chudých rodin a napomohla k uzákonění volebního práva žen v Jordánsku v roce 1974. Před letištěm už číhá horda taxikářů: „Welcome to Jordan!“ Tuhle legendární větu tu od místních slýcháváme mockrát a vždy potěší, i když angličtina s ní pak často končí a nastupuje univerzální jazyk ruce nohy.
Ve stánku u východu z letiště kupujeme lístky na autobus společnosti Sariyah Express. Po necelé hodině cesty vystupujeme na nádraží Tabarbour v Ammánu, jinak také severním nádraží. Do centra města, kde máme sjednané ubytování, je to ještě necelých 9 km, autobusy z letiště tam ale nezajíždí. Vrhají se na nás všudypřítomní taxikáři, jejich koncentrace je ve městě neuvěřitelná. My jsme si ale naplánovali, že k hotelu to dojdeme po svých a přitom si prohlédneme město. Řidiči nás nahání jako zvěř celou cestu z areálu nádraží, absolutně nechápou, proč chceme chodit pěšky. Hned na začátku jsme si ale spletli směr a tak musíme celé nádraží doslova proběhnout znovu zpátky, hon se opakuje obráceným směrem.
V Ammánu je to pořád z kopce do kopce. Jak praví pověst, město bylo založené na sedmi pahorcích, stejně jako Řím. Mimo ulic s obchody se s pěšími moc nepočítá, většinou chybí chodníky i přechody. Procházíme podél rozpálených rušných silnic i stinnými úzkými uličkami sevřenými vysokou betonovou zástavbou. Chudší čtvrtě se zchátralými domy se nečekaně střídají s bloky novostaveb. Na trzích chci koupit zeleninu a ovoce. U pokladny mě předbíhá postarší Jordánec a než stihnu zareagovat, platí za mě: „Welcome to Jordan, let me pay for you, where are you from?“ Trochu mě to vyvedlo z míry, na tohle u nás nejsme zvyklí. Ale nechávám to být, poděkuji a vyměňuji s ním pár zdvořilostních vět.
Na předměstí Ammánu se mohutně staví.
Kontrasty v městské zástavbě jsou velké.
Historie ožívá v Downtownu
Downtown je nejstarší část Ammánu. Jiná města mají historická centra opravená a vyzdobená, aby nalákala turisty, tady tomu ale tak není. Omšelá, ve vyšších patrech často prázdná nebo rozpadající se betonová zástavba se kupí nad úzkými zaprášenými ulicemi, ve kterých to žije. Čile se tu obchoduje: holičství, zeleninové a ovocné trhy, bary, kuřárny, nábytek, veteš, restaurace, fast foody, všude jezdí taxíky. Z hlavních ulic se rozléhá mohutná automobilová doprava a troubení, které dokážou přehlušit jen muezzini pravidelně svolávající k modlitbám.
Město, co si na nic nehraje.
Ubytování v centru má své výhody. Z omšelého pokoje našeho dvojhvězdičkového hotelu s honosným názvem Pasha Boutique Hotel vidíme Římský amfiteátr, vytesaný do kopce ve druhém století našeho letopočtu. Obří divadlo pojme až 6 000 lidí. Hlediště je uspořádáno do 44 řad s kamennými lavicemi, které jsou horizontálně rozděleny do třech částí. V dobách Římské říše byla spodní třetina určena významným osobnostem a horní dvě třetiny běžným návštěvníkům.
Římský amfiteátr je místem klidu.
Před amfiteátrem se rozprostírá obří náměstí Hashemite Plaza, ze kterého se každý podvečer stává společenské centrum města. Nedaleko je i částečně dochované Nymphaeum, což je ozdobná kruhovitá stavba připomínající rotundu s antickými sloupy po stranách, do níž je vestavěná asi 3 m hluboká nádrž. V dávných dobách byla naplněná vodou a sloužila jako veřejné lázně. Přímo naproti našemu oknu je minaret osázený reproduktory, ze kterých se pětkrát denně rozhléhá azán – zpěv muezzina svolávajícího k modlitbě. Díky tomu máme každý den před úsvitem postaráno o budíček.
Podvečerní Downtown ožívá.
Mít minaret přímo naproti oknu je hlavně v noci zajímavá zkušenost.
Jen pár desítek minut od hotelu to máme k Ammánské Citadele neboli pevnosti, asi nejznámější památce ve městě. Vznikla na pahorku ve výšce asi 850 metrů nad mořem někdy kolem roku 2 000 před naším letopočtem. Je pozoruhodná tím, že se tu vedle sebe dochovaly zbytky staveb z různých historických období – monumentálního Herkulova chrámu z dob Římské říše, byzantského chrámu i Ummajovského paláce z dob Arabského chalífátu. Z rozlehlého areálu této pevnosti slyšíme pouhé ozvěny humbuku tam dole, relaxujeme. Je odtud bezkonkurenční kruhový výhled na celý Ammán. V areálu navštěvujeme i menší archeologické muzeum. Před vstupní branou nejde odolat lákavé kavárně. Polévka z červené čočky podávaná s nakládanou zeleninou a opečeným chlebem stojí za to.
Citadela je jedno z mála míst ve městě, kde vládne relativně ticho.
Street art a Rainbow street
V Downtownu, ale i širším centru obdivujeme street art, který svojí pestrobarevností příjemně kontrastuje se žlutošedou zaprášenou zástavbou. V Jordánsku je víc než polovina populace mladší třiceti let a můžeme jen odhadovat, že možná i proto je tu street art tak rozšířený. Vyprahlé město postrádá zelené parky i dostatek klidných míst. Pouliční umění je oázou v poušti. Vzbuzuje pocity, přiměje k zamyšlení, podněcuje diskuzi. Často zobrazuje současného jordánského člověka ve spojení s prvky starodávné historie, snad jako vyjádření respektu ke kulturnímu bohatství země spojeného s vůlí držet krok se současností. Vidíme i motivy s politickým či náboženským kontextem, ekologická témata, květiny, zvířata. Výrazné kresby nacházíme nejen na fasádách, ale i schodech, sloupech, chodnících nebo zábradlí.
Zvědavost nám nedovolí nenavštívit slavnou kosmopolitní část města, Rainbow street. Z downtownu vytrvale stoupáme do kopce a za necelou hodinku už se procházíme po vyzdobené ulici. Rainbow street leží na Jabal Amman, jednom ze sedmi pahorků, na nichž se město rozkládá (proto je také na jordánské vlajce malá sedmicípá hvězda). Nad hlavami nám visí řady barevných lampionů, vstupy obchodů zdobí nádoby s rozkvetlými květinami, prostranství jsou pečlivě uklizená. Vidíme nízké vilky s upravenými zahradami, ženy bez pokrývky hlavy, internetové kavárny, zajímavé restaurace, místní venčící psy, na většině míst se dá platit kartou. Jsou tu dokonce i chodníky, a tak se nemotáme mezi auty jako jinde ve městě. Je tohle budoucnost celého Ammánu?
Rainbow street: V Jordánsku si jako vetřelec rozhodně nepřipadáte, místní jsou velmi pohostinní.
Relax u sishy
Většina interpretací islámského práva kouření obecně odsuzuje jako činnost, která odvrací od víry a může způsobovat závislost. Přitom v Koránu, který byl dokončený v sedmém století našeho letopočtu, se o vodních dýmkách ani cigaretách nic nedočteme. Sisha pochází z Indie a je to relativně nový vynález – její stáří nepřesahuje pět set let. Záliba ve vodních dýmkách je i přes islámskou nauku v arabských zemích rozšířená a v Jordánsku tomu není jinak. V Ammánu míjíme spoustu útulných, těžkou pohodou prosycených kuřáren, kde se v dýmu zastavil čas. Mám chuť se zastavit, ale tradiční čajovny a bary, které navštěvují místní, bývají vyhrazeny pouze mužům. Nakonec odpočíváme u probublávající dýmky v kosmopolitním podniku Books@cafe poblíž uličky Rainbow street.
Careem to jistí
Fungování MHD v Ammánu pro nás zůstalo zahalené rouškou tajemství. Nějaké autobusy tu občas jezdí, ale nedaří se nám najít platné jízdní řády, nevidíme zastávky, nefunguje nám mobilní aplikace na koupi lístků, protože požaduje k registraci údaj místního telefonního čísla. K dopravě do vzdálenějších městských koutů jsme si nakonec zvykli využívat službu Careem, která je tu rozšířená i mezi místními a bezvadně funguje. Stačí stáhnout aplikaci do telefonu, objednat řidiče, cena je vidět dopředu. Během pár minut přijíždí auto. Řidiči byli ochotní dovézt nás i poměrně daleko. Podívali jsme se tak z města i na 40 kilometrů vzdálenou horu Nebo, kam podle pověsti došel Mojžíš se svým lidem po čtyřicetiletém putování z Egypta. Na této hoře podle tradice konečně spatřil území Palestiny a usoudil, že konečně došli k zemi zaslíbené.
Muzea a World of Tanks
Třetina jordánského rozpočtu směřuje do armády. Důraz na obranu a kvalitní vyzbrojení státu odráží i expozice The Royal Museum of Tanks otevřená v roce 2018 současným jordánským králem Abdalláhem II. Jde o jednu z nejmodernějších prezentací historické vojenské techniky na světě. Bílá moderní hala o rozloze několika fotbalových hřišť má být futuristickým odrazem pouštních hradů rozesetých severovýchodně od Ammánu. Procházíme kolem stovky tanků a další obrněné techniky z celého světa seřazené chronologicky podle vzniku. Vstřebáváme válečnou atmosféru v sálech tematicky zaměřených na nejdůležitější války a bitvy, ve kterých Jordánsko sehrálo významnou roli. V horním otevřeném patře, které bylo zrovna v období naší návštěvy mimo provoz, bývá možnost vybrat si jedno z herních křesel a zahrát si World of Tanks ve velkoryse zařízené počítačové herně.
Muzeum tanků je TOP místo pro milovníky vojenské historie, a nejen pro ně.
V muzeu si člověk občas připadá jako na bojišti.
Ammán je vůbec městem moderních, velkoryse zařízených muzeí. Ve velkolepém Jordánském národním muzeu procházíme mezi nejvýznamnějšími archeologickými nálezy z celého Jordánska, dozvídáme se o tradičním životě původních pouštních obyvatel, Beduínů, nebo o podrobnostech nálezů slavných svitků od Mrtvého moře, které obsahují cenné náboženské texty. Skvěle podaná tu jsou i současná témata, například jordánsko-izraelský projekt o vybudování potrubního spojení mezi Rudým mořem a Mrtvým mořem, který má zabránit vysychání Mrtvého moře.
U muzeí i některých památek je ale potřeba dát pozor na omezenou otevírací dobu během pátků. Jak nám vysvětlil jeden z místních, právě v pátek se pravidelně konají shromáždění na podporu Palestiny, na silnicích jsou uzavírky a otevírací doba muzeí i jiných památek se tomu přizpůsobuje (pozn. - informace z počátku roku 2024). Ozbrojené akce ze strany Izraele vůči palestinským územím, které probíhají po útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael v roce 2023, jsou pro Jordánsko citlivou otázkou, neboť velkou část jeho obyvatel tvoří právě palestinští imigranti. Na druhou stranu jordánská vláda v čele s panovníkem Abdalláhem II. stále udržuje silné vazby s USA a Jordánsko se politicky de facto zavázalo Izrael respektovat. Ačkoli je pro zemi partnerství s USA strategicky důležité minimálně pro masivní finanční podporu a ochranu východních hranic, jsou aktuálně jeho vztahy vůči Izraeli narušené.
Trochu smutné photoplace.
Praktické tipy na závěr
Data, půjčení auta, výběr z bankomatu, směnárny apod. lze řešit z místního moderního letiště. Bankomaty bohužel mívají znatelné poplatky a zároveň omezenou částku na jeden výběr. Pokud Vám to vadí, asi nejlepší řešení je výměna většího množství USD za JOD v místní směnárně. Ženy - turistky se nemusí zahalovat. Pokud člověk plánuje navštěvovat turistické atrakce (muzea, památky), rozhodně se vyplatí koupit si tzv. Jordan Pass, hodně vstupů je v ceně (bohužel ne např. velkolepé Jordan Museum). Hotovost je v podstatě nutná (kartou zaplatíte v supermarketu nebo většině restaurací, ale nikoli třeba na trhu nebo i na některých benzínkách terminály nefungují). Taxikáři občas rádi poskytují zavádějící informace (třeba, že někam rozhodně nelze dojít pěšky nebo že žádný bus už dnes nejede). Je fajn se zapovídat s místními, jsou zvědaví a o naší zemi mají docela velké povědomí. I v Ammánu jsou mapy.cz k nezaplacení. Večer se město v okolí centra zdálo být bezpečné, ale jako kdekoli jinde, je třeba mít trochu rozum, kam se člověk vydává. Hotelové snídaně jsou často kontinentální (bageta sýr marmeláda atd.). Pokud má člověk zájem o místní pochoutky typu hummus, baba ganoush apod., chce to hledat ubytování s ohledem na to. Na trhu nebo u taxikářů se občas vyjednává o ceně (u taxíků se nám docela osvědčilo dopředu si rozmyslet cenu a tu jim hned ze začátku říct). Zásuvky mají stejné, jako u nás.
Jak se ti cestopis líbil?
Hana Táborská procestovala 26 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 2 lety a napsala pro tebe 3 úžasné cestopisy.
Zobrazit profil4 komentáře
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Krásný cestopis.
Děkuji.
Rád jsem si při čtení zavzpomínal na své návštěvy Ammánu. Jen jsem pár věcí nepochopil: 1 z letištního busu se dá vyskočit i po cestě na autobusák, takže není potřeba jet až tam. Zastávky jsou napsané na webu dopravce a řidič na požádání zastaví beztak kdekoli. Z 4th Circle je to na Rainbow Street o dost blíž než z Tabarbouru. 2. MHD není zas taková záhada, obzvlášť s appkou Vision City Bus. Navíc Mapy.cz ukazují zastávky.
Děkuju za doplnění nepřesnosti a super tip na appku. V autobuse z letiště nás jelo jen pár a většinu zastávek (o kterých jsme tehdy nevěděli) bus zřejmě projížděl. Na appku Vision teď koukám, příště zkusím🙂