Jordánsko před a v době domácí karantény

Jordan Pass

Před pár lety to bylo Dánsko, dnes navštěvuji zcela odlišnou zemi se třemi písmeny navíc. Přímá linka mezi Prahou a hlavním městem Jordánského království Ammánem létá z Letiště Václava Havla dvakrát týdně – v úterý a v sobotu. Od pondělí 16.3. tato informace přestává do odvolání platit. Nikdo neví, jak vše bude, možná už Ryanair ani „nebude“. Poprvé tak usedám do letadla nízkonákladové letecké společnosti Ryanair. Přímý let je zcela jistě časovou i finanční úsporou. Za necelé 4 hodiny přistávám v Ammánu. Let se dal zvládnout překvapivě dobře. Pro vstup do Jordánska je nutné pořídit na ammánském letišti vízum za 40 JOD, případně si zajistit Jordan Pass, který vízum zahrnuje.

Určitě doporučuji koupit si předem (online) Jordan Pass, díky kterému získáte za jednu cenu nejen vstupní vízum, ale i vstupy do více než 40 památek a míst po celém Jordánsku. Chystáte-li se navštívit minimálně skalní město Petra, vyplatí se ho pořídit. Vízum na letišti stojí 40 JOD a samostatný jednodenní vstup do Petry potom 50 JOD (platit můžete hotově či kartou), ale Jordan Pass vyjde na 70–80 JOD, takže s ním určitě ušetříte. Nabízí se tři typy Jordan Passu v závislosti na tom, kolik času chcete strávit přímo v Petře. Jeho cena činí 70 JOD na jeden vstup, 75 JOD za dva vstupy a 80 JOD za vstupy tři.

Po příletu si k večeři v jedné z restaurací objednávám točený Amstel. Piju určitě jedno z nejdražších piv v životě. Stojí 7,50 JOD, tedy asi 270 Kč. Zlaté Emiráty, Skandinávie nebo některé ostrovy v Karibiku! V těch opravdu „echtovních“ zemích jsem totiž za pivo platil něco mezi 150–200 Kč, ale 270 za půllitr? To už je moc. Tak mám aspoň svůj pivní cenový cestovatelský rekord.

Jordánský dinár (JOD) je čtvrtou nejhodnotnější měnou na světě. Aktuálně 1 JOD = 36,60 Kč.

Vše mi kompenzuje fakt, že Jordánsko je velmi pohostinnou zemí se skvělou gastronomií. Je domovem jednoho z novodobých divů světa, starodávného skalního města Nabatejců – Petry. Navštívit ji byl můj sen a teď se tam konečně vydávám. Chci navštívit i měsíční krajinu Wadi Rum, která okouzlila Lawrence z Arábie. Jedná se o biblickou zemi, kudy procházeli Mojžíš, Jan Křtitel i Ježíš. V Ammánu se zdržuji 2 noci a navštěvuji jak centrum starého města s citadelou a římským divadlem, tak moderní část města a nakonec i 50 km vzdálený, historicky velmi zajímavý Džaraš. V době své největší slávy byl jedním z nejvýznamnějších měst Blízkého východu. Město bylo založeno Alexandrem Makedonským. Sice ho silně poznamenalo zemětřesení, ale i přesto se mohu kochat zbytky krásných antických staveb, které na konci února parádně ladí s okolní zelenou krajinou. Když se navíc v amfiteátru rozezní dudy, připadám si na chvíli jako ve Skotsku. Počasí přeje a já pokračuji do Petry, která leží asi 280 km (4 hodiny jízdy) od hlavního města. Jsem teprve v půlce cesty, ale už teď se těším na jedno nebo spíše dvě chlazené. Ale Coca Coly – pokud cena a kvalita piva bude stejná jako v Ammánu.

Petra: další ze 7 novodobých divů světa pokořen ✔️ Zbývají dva

Vstupné do Petry je 50 JOD (asi 1825 Kč) nebo již zmíněný Jordan Pass. Jedná se o skalní město a archeologické naleziště, které je od roku 1985 zařazeno na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V Bibli je označováno jako Selá, zatímco Arabové mu dali jméno Mojžíšovo údolí. Město původně vzniklo jako pohřebiště – na dokonale ukrytém místě, kde se setkávají tři údolí, jej založili Nabatejci, dávní obchodníci s kořením. S něčím podobným jsem se setkal v roce 2017 při návštěvě saúdskoarabského města Madáin Sálih, která pochází taktéž z nabatejské dílny. S tím rozdílem, že v době mé návštěvy jsem tam byl jediný turista a mohl jsem nasávat atmosféru toho místa plnými doušky. Tady v Petře je to „peklo“, hlava na hlavě, proudí sem davy turistů z celého světa. Podle mého průvodce ale situace bývá i daleko horší. Potkávám také nespočet česky hovořících návštěvníků. Petra se může pochlubit více než 800 jednotlivých památek, mezi které patří budovy, hrobky, koupelny, pohřební haly, chrámy, klenuté brány a kolonády. Byly většinou vyřezány z pískovce. Na návštěvu doporučuji dva celé dny. Komplex je až nečekaně obrovský. Památky je nejlepší navštívit v ranních hodinách a pozdě odpoledne, kdy slunce ohřívá vícebarevné kameny. Na tomto fascinujícím místě přespávám v nádherném a netradičním hotelu Hayat Zaman, abych si užil svůj navštívený div světa naplno přímo v jeho srdci. Další den moje cesta pokračuje do pouště Wadi Rum neboli Měsíčního údolí.

Měsíční údolí s pozorováním hvězd a galaxií

Z Petry ráno odjíždím a přespávám ve Wadi Rum. Podle některých cestovatelů jde o nejkrásnější poušť na zeměkouli. Obzvlášť při západu slunce se písek a pískovcové skály rozzáří doruda. I proto si místo oblíbili filmaři, natáčel se tu například Oskarem oceněný Marťan s Mattem Damonem. Vesmírnou idylku kazí jen fakt, že poušť je dnes poseta stany a chatkami pro turisty a ani odpadky nejsou bohužel žádnou vzácností. Nicméně pro místní obyvatele, beduínský kmen Zalabia, je to hlavní zdroj obživy. Ubytovávám se přímo v pouštím kempu Al Sultana Luxury Camp. Součástí kempu je dokonce bazén. Večer mám možnost pozorovat hvězdy a galaxie těmi nejmodernějšími teleskopy, které jsou k dispozici, a to s odborným výkladem. Je to opravdový zážitek. Uprostřed pouště, úplný klid, obloha posetá nespočtem hvězd a vše se zdá být na dosah. I když nocleh nepatří k nejlevnějším (určitě se lze ubytovat levněji), tento nevšední zážitek za to stojí. Ráno vstávám v 5 hodin a vyrážím na půlhodinovou procházku. Je zima a písek je jako led. Z okolní volné krajiny pak pozoruji v 6:10 východ slunce. Podobnou zkušenost mám ze zmíněné Saúdské Arábie. Je fajn si po 3 letech východ slunce v poušti připomenout. Přesouvám se do Akaby k Rudému moři, které navštívím k překvapení kamarádů a známých poprvé. Těším se, jak si zaplavu.

15.2. jsem se koupal v Timorském moři, další sobotu v Indickém oceánu a v sobotu 29.2. potom v Rudém moři. Tuto sobotu se budu maximálně koupat s rouškou ve vaně.

Akaba: relax, koupání a duty free

Moře moc teplé nebylo, dlouho se v něm plavat nedalo. Akaba je od pouště Wadi Rum vzdálená 73 km. Je nejjižněji položeným městem na území Jordánska a zároveň jediným městem v království, které leží na mořském pobřeží. Proto je to oblíbená destinace Jordánců, kteří se sem přijíždějí koupat kromě letních měsíců téměř celý rok. A samozřejmě i turistů z celého světa. Kromě toho je Akaba také rušným přístavním městem a hraničním bodem pro vstup do Saúdské Arábie, Izraele a Egypta. Je zde bezcelní zóna, a pokud si chcete koupit nějaký alkohol za třetinovou cenu oproti klasickým „Liquer“ obchodům, neváhejte. Je třeba nasát přímořskou atmosféru, takže jedna noc a relax v letovisku je namístě. Další den přejedu 300 km na sever k Mrtvému moři, nejníže položenému místu na zeměkouli.

Mrtvé moře jako karantenní zóna

Z Akaby se přesouvám s krátkou zastávkou u nádherných vodopádů a termálních pramenů k severnímu cípu Mrtvého moře. Jedná se přibližně o 4 hodiny jízdy a zhruba 280 km. Jedno z nejníže volně přístupných míst na Zemi (401 m pod úrovní moře) se nachází právě u hotelu Hilton Dead Sea, ve kterém jsem ubytován. V době mého pobytu ve stejném hotelu bydlel i norský král Harald V. s královnou. Nikoliv ve standardním pokoji, ale ve vile, kde jedna noc vyjde na neuvěřitelných 25 000 JOD (ovšem v ceně je snídaně… a osobní komorník). Dostávám speciální certifikát s otiskem prstu, že jsem toto místo navštívil a taky se samozřejmě vykoupal. Následuje celá procedura. Po 10minutové koupeli v moři je mi na celé tělo vmasírováno mořské bahno, které na sebe nechávám přibližně dalších 10 minut působit, pak se opět 10 minut „koupu“ v moři. Nakonec mi muž z personálu hadicí se sladkou vodou odstraní zbytky bahna z těla i tváře a je hotovo. Paráda! Super zážitek. Teď už zdolat jen nejvyšší pozemský bod – Mt. Everest. Možnost navštívit Mrtvé moře mám vlastně podruhé. Poprvé to bylo před 13 lety. Tehdy jsme k Mrtvému moři stopovali z izraelské strany, bahno jsme na sebe mazali sami, vysprchovat se nebylo kde a žádný certifikát jsme nedostali.

Přestože to z Ammánu není daleko, klima u Mrtvého moře je zcela odlišné. Zatímco v Ammánu bylo podobně jako v Praze kolem 12° C, u „moře“ (fakticky jde o jezero) je příjemné teplo 25° C. Zajímavostí je, že Jordánci oblast využívají jako plantáže banánovníků. Na jordánské straně Mrtvého moře v poslední době vyrostlo množství nových turistických komplexů světových značek jako Crowne Plaza, Kempinski, Hilton apod. Noc ve dvoulůžkovém pokoji se snídaní v těchto hotelech lze pořídit mimo sezonu za cenu od 3 000 Kč. A proč tuto informaci na cestujlevně zmiňuji? Protože v této nelehké době byli jordánští občané, kteří odněkud přiletěli zpět do země, rozváženi právě do těchto pětihvězdičkových hotelů, aby v nich strávili karanténu. Nemohu uvěřit, že ještě před 18 dny jsem tady bydlel. "Nezbytné náklady na pobyt za občany uhradí stát. Místo domácí karantény určilo právě Jordánské království tyto luxusní hotely, kde bude probíhat povinná dvoutýdenní karanténa.“ Kromě oblasti Mrtvého moře jsou další dvě místa přímo v hlavním městě a také právě v pobřežním letovisku Akabě.

Gastronomie

Nesmím zapomenout na gastronomii. Hlavním jordánským pokrmem, který musíte rozhodně ochutnat, je švarma. Mně nejvíc připomíná gyros – je to chlebová placka, do které se dávají různé náplně. Jinak se v Jordánsku najíte kdekoliv a kdykoliv, malé restaurace či bufety jsou na každém rohu. Typická je arabská kuchyně, ochutnávám kuskus a skvělý falafel, i když nejsem žádný vegetarián. Dalšími typickými potravinami je skopové či jehněčí maso, hodně zeleniny i ovoce, samozřejmě rýže nebo ryby. A často hranolky. Mezi typické potraviny patří manfas, což je skopové maso v jogurtu s cibulkou a rýží. Kdekoliv je k dostání kebab. Voda se pije rozhodně jen balená. Z alkoholu se zde pije arak, který se vyrábí z vinné révy a anýzu, a oblíbené je také pivo, někde dokonce točené. Místní značka Petra s 8 % a 10 % alkoholu v plechovce (půllitr vyjde asi na 110 Kč) je podle mého názoru nepitelná. Jordánsko disponuje i zajímavými víny (vinařství Jordan River či Saint George), v nabídce je jak bílé, tak červené. Obě značky chutnají skvěle, vyzkoušeno pouze červené! Tak na zdraví!

Všem cestovatelům přeji v této nelehké době bezpečné návraty domů a možnost opět svobodně a hlavně bezpečně cestovat…

K 21.3.2020 má otevřenou hranici bez restrikcí pouze 17 zemí světa (ze 193), převážně ty africké, ale mezi nimi jsou překvapivě také 4 evropské – Bělorusko, Monako, Andorra a stále Velká Británie.

Tohle se pořád mění. Tady se dají získat aktuální informace:

https://www.iatatravelcentre.com...226297.htm

https://casinodata.io

Jak se ti cestopis líbil?

🙏 0 x Velmi praktické!

📷 12 x Krásné fotky!

😂 0 x Rozesmál jsi mě!

📖 3 x To chci taky zažít!

❤️ 15 x Prostě super!

Zážitky pro tebe sepsal Daniel Valchovník

Cestopis byl naposledy aktualizován 2020-12-30T14:03:23+01:00

Daniel Valchovník procestoval 172 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 7 lety a napsal pro tebe 16 úžasných cestopisů.

Zobrazit profil