Kambodža, Laos, Vietnam leden 2024

Kambodža, Laos a Vietnam

13.1.2024 v 15:10 odlet z Prahy

Jedeme na letiště, hurá, v hlavě probírám riziková místa cesty, zpoždění letu do Saigonu, čímž by se nestihl let do Siem Reapu. Toto je nejslabší článek cesty. První „problém“ nastává na letišti v Praze, při odbavení chtějí víza do Vietnamu, jelikož jsem si přípoj do Kambodži zajišťoval sám, tak to nevidí v systému a bez víza nás nepustí, naštěstí jsem předvídal problémy a vízum si nechal udělat již od 14.1. kdyby něco. Máme jen kabinová zavazadla, abychom nemuseli mít víza na 2 stupy, kvůli vyzvednutí zavazadla. Na gejtech "A" dovoluji ½ vody v plastu, musí být ale vyndaná mimo batožinu.

Letadlo Turkish Airlines s dostatkem místa na sezení, dobré jídlo bylo překvapením, bulka s máslem, maso s rýží, předkrm, pak zákusek, a malá lahvička červeného vína. Klimbali jsme celou cestu do Istanbulu. Bohužel přílet byl na noc, tedy bez možnosti výletu do města. Letiště krásné, moderní, WiFi na 1 hodinu zdarma u panelu, kde se načte pas, jsou zde i pítka s pitnou vodou. WiFi mě stačilo k udělání elektronických palubenek na přípoj s Vietnam Airlines do Siem Reapu (doma to ještě z časových důvodů nešlo). Jeden problém trochu minimalizován, palubenky přestanou vydávat 60 minut před odletem, úleva.

Poflakujeme se po letišti. Ve střední části plné obchodů je problém najít místo k sezení, zde se povalují exotičtí cestovatelé. Na chvíli zalézáme ke gejtům, kde jsou volné sedačky, dokonce se na zemi povaluje britský pas, kdoví jak majitel odletěl, nebo to byl falešný? V obchodech je vše dost drahé., staré letiště bylo levnější, ale hlavně blízko metrem do města.

Nové letiště v Istanbul

hezké a drahé

14.1. ve 3:05 odlet do Ho Či Minova města 17:00 přistání a přestup na letadlo v 19:25, přistání v Siem Reap v 20:35

Po příletu do Saigonu vedro 34°C, vlhko, zmatky, snažíme se zařídit vytištění palubenek, co se zdá jednoduché, trvalo 2 pracovníkům asi 15 minut. Angličtina minimální, že jim něco zlobí atd. Nějaký Australan se snažil, aby mu přendali zavazadlo a nemusel si pro ně chodit. Nevím, jak dopadl, ten tam byl mnohem déle a už před naším příchodem to řešil asi 30 minut.. A tak zbytek času couráme po letišti a koukáme, co by se dalo a za kolik koupit na zpáteční cestě. Nástup do letadla je s místňáky. V letadle dostáváme lahvičku vody, let je krátký, sedadla pohodlná.

14.1. přistání v 20:35, doprava z letiště Siem Reap, ubytování

Přistání je na novém krásném moderním letišti, dost daleko od Siem Reapu, s minimem letadel. Jdeme ven a hledáme ceduli s mým jménem. Na ubytování jsem si objednal taxi na letiště, to vyšlo na 30$, jinak na letišti stojí 35$ a nevím, zda by bylo, moc jich tam nestojí. Přes den jezdí i autobusy, ale později večer, kdoví. Ceduli drží nějaký maník, který volá taxikáři, co stojí před letištěm, aby neplatil dlouhé parkovné. Taxi SUV nás pohodlně veze po nové dálniční spojce do ubytování. Ubytování máme se snídaní (míchaná vajíčka, čaj), ubytování je hezké v dobré lokalitě s bazénem, vířivkou, vodní stěnou, ale Jana zapomněla plavky .

15.1. dopoledne odpočinek pak Floating village - Tonlé sap – zajištěna cestovka z ubytování za 2x 24$ + 2x5$ loďka.

Po vyspání, kupodivu ne tak dlouhém, jak jsem čekal, jdeme do města prohlédnout si nějaké „pamětihodnosti“ na Pub Street, nějaké nakupování kosil 5$, kalhot 5$...

Na ubytování jsem si zařídil výlet. Všichni nabízejí vše :-) co člověk může chtít. Od ubytování vyjíždíme v 13:40 s místní cestovkou na odpolední výlet do vesničky Kampong Phluk - na kůlech, je to místní atrakce, mají tam vše od školy až po chrám. Voda zde stoupá i o 10 metrů. Z autobusu přestupujeme na člun, který nás vyloží ve vesnici, kterou celou projdeme, a na konci nás naloží, odveze dál k molu, kde už čekaly ženy s loďkami za 5$/os. S námi proplouvají mangrovovými porosty, někdy se musíme ohýbat, je to řetěz loděk, celý autobus jde na loďky, pak pokračujeme na volné jezero, kde u nějakého pontonu čekáme na západ slunce nad jezerem. Průvodce nám cestou vypráví mnoho zajímavostí, např. i to, že zde masivně investují Číňané do fabrik na textil. Nazpět nás vysadí u ubytování, sprcha a pak večer vyrážíme na večeři, sedáme na ulici a objednáváme si, já si pochutnal, Jana moc ne, volila nevhodné jídlo, hlavně našla nějakého brouka v košíku, v kterém přinesli pití J, jídlo vyšlo na 7,5$ i s vodou a pak pivo na Pub Street za 2$ pro oba. Občas někdo žebrá, cizinci vědí, že se nemá dávat dětem, aby je raději posílali do škol a ne žebrat, tak jsou to spíš jen ožralové co chtějí prachy. Když jsem jednomu nabídl jídlo tak utekl - klasika. Spropitné není očekáváno, ale když našinec jinak nedá :-).

Floating village - Tonlé Ssap

Floating village - Tonlé Sap

Tonle Sap mezi magrovy

Tonlé Sap západ slunce

Pub Street v Siem Reap, masakr

16.1. - Angkor - pronájem tuk tuku, návštěva Angkor Wat

Od ubytování máme objednán tuk tuk na celý den od 8:00 se západem slunce za 18$ (stejně s východem, ale brzké vstávání, na to kašleme, východ slunce známe z jiných míst a ten z Adamovy hory na Cejlonu se ničemu nevyrovná), bez západu by to bylo za 15$. Přijíždí mladý kluk, má pro nás 4 lahvičky vody, jedeme k pokladně pro vstupenky, musí si nás na ní vyfotografovat, vstupenka stojí 37$. Několikrát nás kontrolují, jestli máme platnou. Do chrámů v Angkoru je třeba mít zakrytá ramena - ne pouze šátkem. Řidič nám říká, že navštívíme 5 chrámu, připadá mě to málo, ale nakonec to bohatě stačí, Angkor Wat je hlavní a největší chrám v Angkoru, následuje nádherný Bayon, který se nachází v areálu Angkor Thom. Bayon se vyznačuje 49 věžemi, které mají ze čtyř stran obrovské kamenné tváře. Dále navštěvujeme Ta Keo je chrám s mraky schodů, hodně strmých, někteří to lezou po čtyřech. Konečně se dostáváme na Ta Prohm (kde je známý Tomb Raider Temple ze stejného filmu s Larou Croft), je zarostlý jako ukázka jak chrámy našli, síla přírody je očividná, stromy trhají stavby na kusy a tak jsou různě zpevněny železy. Následuje Banteay Kdei, které jsme si užili téměř sami a to včetně přilehlého jezera. Jana měla zase hlad, tak jsme se vydali za blízké tržiště koupit alespoň banány. Měli jsme slíbený západ slunce, ale netušili jsme kde, řidič nás zavezl na nejvýše položený chrám Phom Bakheng odkud byl výhled do krajiny a očekávali jsme s davy turistů západ slunce. Naštěstí jsme chytli místo, kde se dalo posadit, a měli jsme nerušený výhled na západ slunce. Večer slyšíme všude, kde se pohybují turisté pískavé zvuky, zřejmě plaší opice, aby nevběhly do silnice, nebo neobtěžovaly turisty. Upajdaní a plni dojmů se vracíme nazpět na večeři a pivo. Pivo tu kupodivu mají fakt dobré. Bylo to opravdu moc krásné, doporučuji všem.

Angkor Wat

Bayon

Ta Keo

Ta Prohm

Banteay Kdei

Phom Bakheng

17.1. prohlídka města a okolí, odjezd směr letiště

Nepodařilo se nám zajistit za rozumné peníze výlet při cestě na letiště do dalšího chrámového komplexu Beng Mealea, což byla zajížďka asi jen 30km, oproti cestě na letiště. Nejsou na to zvyklí, řeší to jako celodenní výlet za 100$ tam a zpět. Ubytovatelka pro nás vytelefonovala cenu za dopravu 80$ + vstupné, je to kousek od letiště a cesta na letiště je jen za 30$. Usoudili jsme, že to nebudeme komplikovat, chrámů jsme viděli dost, a tak pojedeme rovnou na letiště. Vše prostě nemůže vyjít, s tím se počítalo při plánování. Dopoledne nabíráme sílu, dáváme zavazadla do recepce, taxík je objednán za 30$ na 15:00, tak vyrážíme do města.

17.1. v 15:00 na letišti v 17:05 odlet do Luang Prabang, přílet v 18:35

Bohužel jsme vyhodili prázdnou lahev na vodu a tak nemáme na letišti kam natočit vodu z barelu, asiate sebou vozí poctivě prázdné lahve, kupujeme tedy vodu za pár šupů. Přelet máme s Vietnam Airlines, v letadle dostáváme vodu a koláček. Bývalé hlavní město, původně nazvané Xieng Thong (Zlaté město), ležící na severu na soutoku řek Mekong a Nam Khan. Jedná se o světový unikát zapsaný na seznam UNESCO od roku 1995. Nalezneme zde koloniální architekturu i buddhistické chrámy se zlatými věžičkami ležící na obou stranách Mekongu i na okolních kopcích. Vycházíme z letiště, nepodléháme nátlaku taxikářů a o kus dále dohadujeme cenu za SUV na 8$ do ubytování. Na ubytování jsem si vymohl sloučený výlet na další den na jeskyni i vodopády za jeden den, nabízí to jako samostatné delší půldenní výlety, a tak nebyly ani stanoveny ceny. Nakonec nám to udělala za 50$. Bylo to přesně to, co jsem chtěl a nemusel jsem se trmácet na motorce, nemusíme šetřit za každou cenu, navíc pro mě byl zásadní moment v rozhodování, že si při půjčení motorky berou jako protizástavu berou pas, nestačí jim kopie, zkoušel jsem se ptát ve více půjčovnách. Paní bytná byla vybíravá na bankovky, zmačkanou nechtěla, s flíčkem také ne, zelené dolary již vůbec. Večer vyrážíme na večeři, dojdeme do centra, kde je plac jako fotbalové hřiště plný stolků s cizinci, kteří si ze stánků po obvodě nakoupili večeři, pivo ... a teď to konzumují. Jdeme pár schodů nahoru a máme výhled na dění. Objednáváme večeři a pivo, když platím $, dostanu poprvé hromadu místních bankovek, nějak mě to nedalo a tak se tvářím, že mě to nesedí a ukazuji, že je to špatně, ještě jsem to ani nestačil přepočítat, bába na to kouká, a pak mě přidává, z 20$ by mě obrala o 10$. Je třeba dávat pozor na to, co vrací. Ještě jednou něco podobného na mě zkoušela u lístku na vstup do chrámu, ale v malé míře.

cizinci na večeři v centru, jen výřez

Jeskyně Tham Ting a Tham Thung

Jsou 2 posvátné jeskyně proti proudu Mekongu, kde se skrývají až 2 tisíce soch Buddhy různých velikostí. Vyrážíme ráno v 7:30 tuk tukem, je to spíš korba dodávky, ráno je na ní chladno, a na místo se dostáváme jako první cizinci, jdeme na loďku, za 20,- Kč na osobu nás převáží na druhou stranu a čeká na nás nazpět. Vstup je 10,- Kč na osobu a je do obou jeskyní. Po prohlídce si kupujeme Pepsi v místní restauraci a odcházíme, začínají přicházet první turisté. Přesouváme se na vodopády, po cestě míjíme eko farmy. Díváme se na novou vysokorychlostní železnici, kterou tam staví Číňané, kteří tam hodně investují.

přistav u jeskyní

Tham Ting

Tham Thung

Vodopády Kuang Si

Ty jsou známé především mnoha svými vodními bazénky zbarvenými do tyrkysové barvy. Ve většině těchto jezírek pod vodopády se dá bez omezení koupat, voda není nejteplejší. Neskutečně krásný pohled do krajiny ještě doplňují pohádkově vypadající dřevěné mosty přes vodu. Tuk tuk, nás vyloží na spodním parkovišti, kde je pokladna a odtud jezdí elektobusky na horní parkoviště. Vodopády jsou úchvatné, jezírka, kde je možno se koupat, cesta nahoru k hlavnímu vodopádu je v nádherné přírodě s popisy stromů, záchrannou stanicí pro medvědy. Jana neměla plavky, tak jsme tam nelezli. Vrátili jsme se do ubytování dřív, než paní domácí čekala, pak mě říkala, že to v této podobě bude nabízet jako výlet na celý den. Později odpoledne vyrážíme do města na nějaké chrámy, kde je předepsaný dress code. Procházíme se podél řeky, Jana si dává kafe a pak jdeme na večeři.

Kuang Si

Kuang Si s možností koupání

Kuang Si

jídlo a pivo co nezklame

usměvavé holčiny

Luang Prabang

19.1. prohlídka města Luang Prabang

Ráno si pospíme, pak necháváme věci v ubytování a razíme na kopec Pu Si, dominantu města s malým chrámem na vrcholu. Vylézt na vrchol v tom vedru 32°C mě dává zabrat, stáří je znát. Scházíme z druhé strany ke královskému paláci Haw Kham = Zlatá síň, kde je dnes muzeum, mají zavřeno, tak se kocháme pohledem z venku, je děsné vedro. Pak procházíme postupně celé město, snad všechny chrámy, až jsme z toho přechrámovaní, kdo si to má pak pamatovat :-). Jdeme se najíst a pro bágly. Pivo mají dobré a jídlo také. Paní na ubytování nám domlouvá tuk tuk na letište za 4$. Vše v pohodě. Letíme zase Vietnamci, dostáváme vodu.

Cesta na Pu Si

jeskyně s chrámem po cestě na vrchol

pohled z Pu Si

královský palác

fakt dobře vaří

Praha tam není :-(

v 19:15 odlet do Hanoj Noi Bai, přílet v 20.15, bus 86 k hl.nádraží

Po příletu měním 100$, kurz je dobrý a poplatek asi 20 Kč.Využíváme linku číslo 86, která nás stojí 45.000 VND / 45 Kč a je zaplněna turisty. Zastávky linek jsou přímo před terminály v druhé uličce za taxíky.

Řidič je ochotný, vystupujeme u nádraží, bohužel přímá silnice je uzavřena, asi budují metro, tak to v noci obcházíme. Hledáme ubytování, procházíme 2x uličku a nevidíme, není řádně označeno, tak vlezu do otevřeného masážního salonu a ochotná Vietnamka hledá s námi. Nacházíme, ale nikde nikdo, vlezu do pootevřených dveří privátního bydlení, kde mě další Vietnamka říká, že je to privát, ale ochotně mě pomáhá a telefonuje majiteli. Ten mě poslal asi 3 hodiny před tím na Whatsapp plánek, ale bez možnosti připojení mě to bylo na prd, kódy jak otevřít klíče, jsem tedy nevěděl, kdyby nebyly náhodou otevřené dveře, které se večer zavírají, tak máme smůlu. Jen díky náhodě jsme se ubytovali, jinak bych hledal jinde, získal jsem WiFi a koukám, jak mě píše, tak jsem mu naštvaně odepsal, že mě nečekal, neposlal to dříve a už mu neodpovídal. Pokoj je děsně malinký, ale má okno a pidi balkonek. Ve Vietnamu je velké množství pokojů bez oken, vždy jsem tedy hledal pokoj s oknem, vlastní sprchou a záchodem. Ráno se mě omlouval, koupil jsem datovou kartu 75 Gb na 15 dní za 8$, domluvil jsem s ním výlet na Ha Long na 21.1. za 90$, poslal mě souřadnice, kde mě vyzvedne cestovka, 3 min chůze od ubytování. Večer mě ještě psal z cestovky, kde mě vyzvedne. Vše funguje jak má, platíme až v autobuse.

20.1. prohlídka města

Vyrážíme na prohlídku města, několika chrámů pagod, bran, katedrály, prostě obejít hlavní body co se tam dá vidět. Doprava je asijská divočina. Mimo jiné hledáme i Train street – už bychom tam měli být, zlobí mě Mapy.cz. Spěcháme, na ubytování mě podle jízdního řádu řekl časy průjezdu vlaku. Ptám se, a ta paní ukazuje asi o 3 metry, ale na vyvýšeném místě, takže jsme neviděli koleje. Je to kus železnice mezi baráky, kde dole jsou dnes již jen kavárny a vlak projíždí slušnou rychlostí v těsné blízkosti. Člověk si za mrzský peníz objedná pivo(20,- Kč), nebo kafe. Pro turisty je to užjinak zavřené, jen na tu chvíli průjezdu si můžou turisté sednout do kavárny, pak policajt nekompromisně všechny vyžene. Jelikož jsme tudy později jeli vlakem, tak ve skutečnosti takhle blízko domů jede vlak několik kilometrů. Ve městě se všude a pořád fotí hezky oblečené Vietnamky, některé jsou opravdu pěkné.

Train Street

policie vyklizi po průjezdu vlaku

Katedrála sv. Josefa

Chrám Ngoc Son

káva s vejcem-dobrota

Brána Quan Chuong

tržnice

Long Biên Bridge 1899

Quan Thanh

Tran Quoc Pagoda

rychlý oběd

bus MHD

21.1. výlet Halong Bay – cestovka

Vyrazili jsme podle domluvy na místo, které nám řekli, autobus nás nabral jako poslední 2, jinak byl plný. Cesta byla po nové dálnici, kterou jim můžeme závidět. Přijeli jsme k farmě, kde chovají perlorodky a uměle jim vpravují kuličku korálu do těla, spolu s tkání a dezinfekcí. Takto je chovají 2 roky na sádkách. Ukazovali celý proces a pak návštěva předražené prodejny. Pokračujeme do přístavu, kde se naloďujeme a sedáme ke stolům s připraveným obědem. Na loď se nesmí nosit plastové lahve, vodu prodávají ve skleněných – ekologie. Jíme a proplouváme mezi ostrůvky na Titovovův ostrov, který pojmenovali po kosmonautu, bohužel je zataženo, sychravo. Zde vylézáme a stoupáme na vyhlídku, já jen do poloviny, nemusím vše. Pokračujeme k dalšímu ostrovu, kde je molo a je možné si zaplatit kajak, bambusovou loď, nebo rychloloď, volíme rychlo za 10$ na osobu. S ní vyrážíme mezi ostrovy, kde se u několika zastavujeme, a vypráví nám, jak se se jim říká a proč, ve tvaru slona, velryby a další, kde se část propadla… Vzhledem k času jsme zvolili nejlépe, viděli jsme spoustu věcí navíc. Pokračujeme lodí do jeskyně, obřího sálu, pro nás obrovského. Průvodce straší, že vstup není vhodný pro staré, kardiaky, s nemocnými koleny atd., je to ale v pohodě. Teď už nazpět do Hanoje, vysazují nás jako první. Super výlet. Výlet bohatě stačí jednodenní, 6 hodin plavby je tak akorát, zbytek by byla nuda.

Ha Long pláž na itovovově ostrově

Ha Long

Ha Long přístav u jeskyně

obrovská jeskyně Sung Sot v Ha Long

22.1. prohlídka města a odjezd nočním vlakem v 19:50 do Hue

Venku prší, je asi 13°C vyrážíme v přerušovaném dešti, zavazadla jsme nechali dole v recepci. Couráme deštivým městem, k mauzoleu a dalším zajímavostem. Večer razíme na nádraží, je čisté, včetně sezení při čekání a čistých záchodů. Na peron pouštějí 45 min. před odjezdem. Kupé je perfektní, polštář, deka, voda, pantofle, kupujeme si čaj, prodávají vše, pivo, vodu jídlo, celou cestu. Vagon je podchlazen, říkám to průvodčímu a ten to stahuje. Leháme si, za chvíli dorazí další dva spoluležící asi Slovinci, a jestli bychom si to nevyměnili, raději se ptám, jestli to budou postele dole, říká, že ne, já že mě bolí koleno a tak nepolezu nahoru (navíc spodní postel byla za příplatek a zajištěná dlouho dopředu), Jejich naštvání bylo patrné celou cestu. Postele jsou fakt tvrdé, máme otlačené kyčle, ale spali jsme jak dudci. Před příjezdem nás průvodčí informuje, že budeme vystupovat.

výborná polévka na ulici

pro turisty zavřeno

mausoleum Ho Či Mina

vstup do Chrámu literatury

23.1. dopoledne, příjezd do Hue v 9:39, přesun do ubytování

Vystoupili jsme z vlaku rozespalí a unavení, odchytl mě taxíkář, ptám se za kolik, řekl mě 150,- to by u nás bylo krásné, jedeme na ubytování – u Čecha, ten se ptá za kolik jsme jeli a pak se mě omlouvá, že mě nenapsal, kolik by to mělo být (polovina). Psali jsme si o dopravě, chtěl jsem vědět, jestli k němu jede autobus. Prší a to dost, ještě je pokoj obsazen, tak si necháme zavolat taxi – elektro a jedeme do královského města (zakázané město), prohlídka je docela drahá 200,-/os, některé budovy teprve dostavují, v dešti to není ono. Po prohlídce beru elektrotaxi na pagodu Thien Mu, no viděli jsme již také lepší, ale je to tím, že pár zemí z Asie už známe. Zpět se snažím zprovoznit aplikaci Grab, musím se tam vyfotit, pořád to něco píše, málo světla … Bereme za rozumnou cenu normální taxi a ubytováváme se. S Čechem se bavíme o Vietnamu a o podnikání, koupil tam baráček, který ale musí být psaný na jeho Vietnamskou manželku a provozuje v něm Homestay. To má svá pravidla, do 10 pokojů, majitel v něm musí trvale bydlet … pak jsou nižší daně … Ubytování asi nejlepší co jsme měli. Jdeme na večeři a procházíme město. Ráno déle odpočíváme, nechali jsme si za 30,- Kč vyprat prádlo.

Zakázané město v Hue

pagoda Thien Mu

světýlka všude

24.1. cesta z Hue v 11:11 vlakem do Da Nang 13:41

Ráno si jdeme nakoupit bagety k snídani, Jana kafe, pak si necháme objednat elektrotaxi a jedeme na nádraží. Na pokoji jsem dodělal fotografii do aplikace Grab na taxíky. Z vlaku vystoupilo množství turistů a náš vagon byl velmi pohodlný, hodně místa na nohy, podnožník sklápěcí, hodně místa pro kufry, ale plný. Opět jezdí a nabízejí jídlo a pití. Projíždíme krajinou a vypadá to, že ujíždíme mrakům. Před Da Nangem jsou nádherné pohledy na hory a moře. Přijíždíme a vystupujeme, domlouváme cenu za taxi a jedeme na hotel. Opravdový hotel J. Jdu vyměnit peníze do banky, tato jednoduchá procedura je velmi náročná a trvá hodně dlouho, podepisuji 2 formuláře, dělají si kopii pasu … Vyrážíme do města, poprchává, jdeme uličkami, kde si dáme pouliční Pho, pak na most s drakem, který chrlí oheň, ale jen o víkendu, takže máme smůlu, navštěvujeme Čamské muzeum, jídlo, kavárna a večer velká hospoda s množstvím piv na výběr. Ještě si kupujeme plechovky na pokoj.

pohodlný vlak z Hue

rozvoz jídla a pití za jízdy

cesta do Da Nangu

klasické kulaté loďky

Da Nang

Čamské muzeum

dračí most

velký výběr piv

pohled z hotelu

25.1. Přesun taxi z Da Nang do Hoi An ubytování

Jelikož prší - leje, půjčení motorky nepřipadá v úvahu, tím jsme také vynechali Čamské My Son, které nabízeli jako ½ denní výlet, na to jsme neměli čas a lepších těchto památek jsme viděli v Kambodži dost. Plánoval jsem to projet na motorce Da Nang - My Son - Hoi An a druhý den zpět. Hotel nám zajistil taxi do Hoi Anu (320,-), kdy jsme jeli okolo Mramorových hor.

Po příjezdu se ubytováváme u starších manželů, moc nemluví anglicky, ale na všem se domluvíme. Vyrážíme do městečka, poprchává, městečko lampionů, kupujeme tašky, bundu, pantofle a už je potřeba zavazadlo a nejen kabina :-(. Město má svou atmosféru, kupujeme lampionky, pouštíme na vodu lampičku se svíčkou a užíváme si atmosféru, kávička … jídlo. Japonský most je ale v rekonstrukci, bohužel, koukáme na něj skrze mříže. Opravdu je tu dobrá atmosféra a turisté jsou v převaze.

Mramorové hory Da Nang

Hoi An

Japonský most v rekonstrukci

Hoi An

Hoi An - všude lampiny a turisté

různé pamlsky

Hoi An tady to žije

slaná káva - dobrota

26.1. taxi z Hoi An do Da Nang na letište16:15 odlet 18:15 do Ho Či Minnova města - Saigonu

Ráno neprší a vykukuje slunce, procházíme se ospalým městečkem, které večer opravdu žilo. Ještě si Jana kupuje prstýnek, ten, co jsem jí včera koupil, jí nestačil. J Sedáme do taxi (270,-) a frčíme na letiště. Je to moderní letiště, ale let má skoro hodinu zpoždění. Na letišti se po příletu ptám na bus 109, posílají mě pěšky k mezinárodnímu terminálu, autobusek nalezen, sedáme. Průvodčí mě započítá tašky (kabiny) jako 1 zavazadlo, tak to máme za 45,-Kč. Ukazuji jí kde budeme vystupovat. Zastaví a ukazuje mě směr ubytování. Paráda. Vedro děsné. Přicházíme později na ubytování, ubytovatelka se vymlouvá, že nemá pokoj, a že mě ubytuje ve vedlejším hotýlku. Vztekám se, je mě to prd platné. Narušila mě představu o tom, že hned ráno vyjedeme do delty Mekongu. Teď se budu v 11:00 stěhovat, program přesunu. Bydlíme v samém centru dění, ale v tiché uličce.

27.1. Saigon – Ho Či Minovo město

Ráno vyrážíme na prohlídku města, vedro je už ráno. Našel jsem autobus a tak ho stavíme (na autobus se musí mávnout, aby zastavil) a jedeme na cílové místo k malému chrámu s pagodou. Opravdu zajímavé, dáváme si oběd, polévku Pho co nám jedna paní doporučuje – opravdu výborná. Jdeme dolů ke kostelu Notre Dame – je obložen lešením, máme zase smůlu, ach jo. Vedle je pěkná koloniální pošta. Pak také navštívíme mešitu, Janu nacpou do hábitu, aby měla zakryté i vlasy a jdeme se podívat. Muselo jí v tom být děsné vedro, já jen v kraťasech a trikuJ. Ale zážitek. Vracíme se na pokoj a já domlouvám s paní domácí výlet na druhý den, navrhuje privátní taxi za 2000,-Kč pro nás se slevou, s tím, že program je stejný jako autobusem, je to v součtu o 600,- Kč dražší, Jana se přimlouvá, bereme.

Ho Či Min - Chua Ngoc Hoang

pošta v Saigonu

Saigonský Noter Dam pod lešením

mešita v Saigonu

moderní obchoďáky v Ho Či Min

28.1. Delta Mekongu

Jedeme na výlet, v 7:00 nás čeká taxi, řidič nemluví anglicky, váháme, byla volba správná? Odveze nás do přístavu a hned jde pro maníka, který mluví anglicky, Ten s námi jede na ostrov, kde nás přebere sympatická dáma, která nás bude provázet. První ostrov je plný květů, chovají tu včely a dělají i produkty z medu, ochutnáváme. Procházíme dále, do farmy, kde z kokosu dělají takové nic moc karamelky, co vytahují plomby ze zubů, jdeme dále, kde nám zahrají a zazpívají místní písně, k tomu dostáváme ovoce + sůl s chilli, ananas, grep a další si v tom máme namáčet, mňam, opravdu je to zajímavá výsledná chuť. Pokračujeme na loďky, kde ručně pádlují a projedou s námi jedním kanálem, lemovaným vodními palmami s plody jako kokos , mají úplně jiné menší hrbaté plody, tak to průvodkyně nazývá. Jsou dost masivní palmy, prý 50 let staré. Pak sedáme na člun a jedeme na další ostrov, tam přesedáme na motorovou loďku a jedeme dalším kanálem, lemovanou tentokrát 15 let starými vodními kokosy. Přijíždíme do restaurace, kde nám připraví vynikající rybu, kuře, krevety, rýži, rýžovou kouli. Průvodkyně si přinese rukavice a servíruje nám jídlo, rybu balí do rýžového papíru se zeleninou a to si máme namáčet v omáčce. Trhá nám části rýžové smažené koule, vylupuje krevetu. Paráda, ale krmit do zobáčků ne :-(. Přijíždí zájezd, 1 ryba ne pro 2 ale pro 6 atd. Odjíždíme k autu, řidič nás ještě veze na pagodu, co tam mají, jsou tam obrovské sochy sedícího a ležícího Buddhy, vlastní pagoda a chrám. Celou cestu zpět na mě fouká studená klimatizace, venku je asi přes 34°C.

Delta Mekongu na lodce

kokosy vodní palmy

oběd v ceně výletu do delty

chrám u delty Mekongu

večeře

a na pivo na slavnou Bui Vien

Večer ještě nakupujeme trika a vyrážíme do ulic, také do ulice, kde to „žije“Bui Vien, spoře oblečené holky tam tancují, hrozně řve muzika, dávají stolky do ulice, tak, aby host mohl hezky koukat na tancující holky. Pivo v lahvi je za 20,- Kč. Sedáme, koukáme, až mě začnou bolet uši. Jdeme pomalu spát, ráno vyklízíme pokoj.

29.1. v 18:30 odjezd na letiště 21:40 odlet

Ráno mě škrábe v krku a to dost. Necháváme věci u paní domácí, a vyrážíme ještě do ulic, couráme, zabíjíme čas. Začíná mě být blbě, kašlu, smrkám. Na autobus čekáme asi 50 minut, přijíždí ta samá paní, hned říká, že si mě pamatuje. Chce po mě 60,- za 2 osoby a 2 zavazadla, říkám jí, že z letiště nás vezla za 45,-, usměje se a že tedy za 45,- ještě s ní nikdo neukecával cenu. A jedeme na letiště. Na letišti jsou mraky lidí, stojíme dlouhou frontu. U přepážky mu říkám, ať nám dá místa vedle sebe, přikyvuje, že ano. Odbaví zavazadla a dá nám palubenky, jdeme do celního prostoru, abychom doutratili místní měnu. Je mě blbě, nastydnul jsem z té klimošky v autě, v letadle smrkám, kašlu, naštěstí vedle nás nikdo nesedí, tak se Jana uloží pohodlně a válí se po mě. Jídlo opět perfektní, večeře a pak snídaně.

Saigon

šití obleků v tržnici

Saigon

dobrá bašta

30.1.2024 Sightseeing v Istambulu

Využíváme nabídky na Sightseeing v Instambulu, jen se musíme vyclít ven, pak k okénku stojí fronta, tak jdu za roh, kde nikdo není, dostáváme karty na krk. Za chvíli přichází průvodce a vede nás ke 2 autobusům, jedeme do města, které je tedy dost daleko. Projíždíme městem, průvodce nás informuje kde co je, zastavujeme na mostě rybářů, děláme si foto, pak zastavujeme na tradiční snídani, dobré pečivo se sýrem a nutelou a čaj, prohlídka mešity a odjezd na letiště je opět přes město. Je mě blbě, teče mě z nosu. Na letišti neprojdu kontrolou, hledá mě v ruksaku, až vyndává bateriový holící strojek, baterie v něm se rentgenu nelíbily. Hurá na Prahu, v letadle dobrý oběd, v Praze ojíněné stromy a rovnou do postele. Beru si v práci volno, musím to vyležet.

Shrnutí:

Veškeré letenky a přelety jsem zajišťoval několik měsíců dopředu, jízdenky na vlak také, vše z domova. Nejdříve byla letenka do Vietnamu, až později jsem dokupoval okruh Kambodža, Laos, Vietnam, když jsem usoudil, že toho stihneme vidět více. Víza až asi 14 dní předem. Pozor neberou zde staré, platné, zelené dolary, podobně jako v arabských zemích poslední dobou.

Kambodža a Laos se nám líbily asi víc. Obě země jsou turisticky velmi oblíbené a atraktivní s nízkými cenami, hezkou přírodou a příjemnými lidmi. Jsou srdcaři. Zažívají růst. Je zde ale také žebrání a chudoba. Hlavně zde investuje Čína výstavbou fabrik, železnice … Je zde pro ně levná pracovní síla, mají zde odbyt svých výrobků.

Vietnam velmi rychle ekonomicky roste. Střední třída bohatne (je to vidět a jen závidíme), na silnicích jezdí snad jen nové vozy a je jich dost, na to, že nejrychlejší a nejpohodlnější je motorka. Za covidu se uzavřeli a Vietnamci začali hodně cestovat sami po své zemi, takže se nepohřbil turistický průmysl. Zboží ale pomalu zdražuje, kdysi levná výroba za pár let narazí, podobně jako v Číně. Je zde ale i znatelná chudoba, i když ne tolik jako v Laosu a Kambodži. Jezdí sem mraky cizinců, hodně Francouzů. Úplně Čínu nemusí, nevím důvod.

Náklady pro 2:

Letenka Turkish Airlines 32 430,- Kč

Letenky Vietnam Airlines Ho Či Min-Kambodža-Laos-Vietnam 24 635,- Kč

Letenky Vietnam Da Nang – Ho Či Min 2 631,- Kč Celkem letenky 59 696,-Kč

Víza Laos 2 399,- Kč

Víza Vietnam 1 184,- Kč

Víza Kambodža 1 637,- Kč Celkem víza 5 220,-Kč

Vlak Hanoi – Hue kupé pro 4, spodní lůžka 1 706,- Kč

Vlak Hue Da Nang 219,- Kč Celkem vlaky 1 925,- Kč

Ostatní náklady (ubytování, jídlo, taxi, vstupy, …) cca 1000,-$ = 23 000,-Kč

Celkem za vše mimo dárků pro 2 89 841,-Kč

Jak se ti cestopis líbil?

🙏 3 x Velmi praktické!

📷 0 x Krásné fotky!

😂 0 x Rozesmál jsi mě!

📖 0 x To chci taky zažít!

❤️ 2 x Prostě super!

Zážitky pro tebe sepsal Jiří P

Cestopis byl naposledy aktualizován 12. 6. 2024

Jiří P procestoval 55 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 6 lety a napsal pro tebe 1 úžasný cestopis.

Zobrazit profil

1 komentář

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.

divan

před 10 měs

Vietnam ... úplně Čínu nemusí, nevím důvod.
Někde jsem četl přirovnání, že Vietnamci milují Čínu asi tak jako my jsme milovali spřátelený Sovětský svaz.
Mj. válka v roce 1979, pohraniční spory, nároky v Jihočínském moři, ...