Když autobus nemůže, stopování pomůže
Jordánsko je sice plné turistů, tamní doprava však není k individuálním cestovatelům nejvstřícnější.
Cestopis z roku 2018 napsal Michal _44
"No bus today. You need to take a taxi. Just ten dinar!"
Ať se ptáme na ammánském nádraží kohokoli, dostává se nám podobné odpovědi. Jako cestovatelé, kteří se snaží ušetřit, tudíž nejsou součástí organizované túry ani si nezapůjčili vlastní automobil, se snažíme tradičně využít místní hromadné dopravy. Naším cílem je rodina Chálífátů na severním předměstí hlavního jordánského města Ammánu, kde máme dnes přespat skrze Couchsurfing. Nakonec podléháme výzvám taxikářů, kolem stojících řidičů dálkových autobusů i místních prodavačů, a bereme si taxíka. Ani astronomických deset dinárů (322 Kč) nakonec nestačí, když na konci jízdy řidič rozpoutává hádku za účelem dostat z nás další čtyři jordánské dináry.
Není to poprvé ani naposled, co se nám nedaří vyřešit v Jordánsku dopravu způsobem dle našich představ. Nevíme, zda jde o naší neschopnost, nebo zda máme jen smůlu na lidi bez zájmu turistům pomoci, ale ani zkušenosti z velkoměst typu Bangkoku, Teheránu či Mexico City nám nejsou k něčemu. S taxíky je to (téměř) všude ve světě podobné, ani kolem jdoucí či stojící Jordánci nám ale příliš nepomáhají.
Následující ráno tedy volíme při cestě do Džeraše jiný způsob dopravy. Naše snaha stopnout si auto v požadovaném směru končí zhruba už po pěti minutách, kdy nám zastavuje Abdul. Jedná se snad o nejhorší vrak, který za tu dobu kolem nás projel, my však neváháme a do auta naskakujeme. Dle doporučení naší jordánské hostitelky se nejprve domlouváme na výši našeho finančního příspěvku na benzín, abychom zabránili zbytečným dohadům. Abdul si však s dohodou o pár desítek minut později příliš hlavu neláme a požaduje dvojnásobek. Tentokrát už se nedáme a po několikaminutovém sporu vše zůstává u původně dohodnuté částky. Nutno dodat, že vzhledem k Abdulově (ne)znalosti anglického jazyka není debata úplně nejjednodušší. Jízdu jsme si tedy příliš neužili, splnila však hlavní účel - jsme snadno a rychle v antickém Džeraši, zhruba 40 km jižně od syrské hranice.
O několik dní později se naše role ve stopařském dobrodružství obrací. Tentokrát nejsme v roli čekajících, nýbrž zastavujeme dvěma asijským turistkám v místě, kudy příliš aut s turisty neprojíždí. My jsme se do městečka Al-Qadisiya dostali proto, že jsme zde vysazovali jiné dvě turistky, které si toto město vybrali jako výchozí bod k návštěvě přírodní rezervace Dana.
Kde jsme vůbec vzali auto, když v úvodu píšu, jak je to pro nás drahé? Inu, vyhodnotili jsme, že chceme-li se z jihovýchodního Jordánska dostat k Mrtvému moři na severozápadě země, máme jen dvě rozumné varianty. Buď spoléhat na stop s vidinou poměrně krkolomné trasy, a nebo si vozidlo zkrátka půjčit. Nezbývá nám moc času a tak volíme druhou variantu se zapůjčením na 24 hodin.
Holky nasedají zadními dveřmi do našeho zapůjčeného Mitsubishi a záhy se dozvídáme, že jsou ze švýcarského Curychu a stejně jako my míří k lákadlu jménem Mrtvé moře. Prý asijské turistky... Příště už neodhaduj podle vzhledu!
Třiačtyřicetiletá cestovatelka Daniela se svou dcerou Schilan si s námi vychutnávají krásné scenérie po cestě k moři a posléze nám zprostředkují parádní zážitek. Na rozdíl od nás totiž mají na dnešní noc u Mrtvého moře objednané ubytování. A ne ledajaké - švýcarský resort Mövenpick nabízí snad to nejluxusnější, co můžete v Jordánsku zažít. Jako poděkování za odpolední svezení se Daniela rozhodla, že nás protáhne luxusním resortem na hotelovou pláž, abychom si po koupání mohli dopřát sprchu, která je v případě Mrtvého moře téměř nezbytná.
Aby toho nebylo málo, Švýcarka nás zve ještě na večeři v hotelové restauraci. Navzdory našemu odmítavému postoji nakonec přeci jen podléháme neodbytnému nátlaku a dopřáváme si skvělé jídlo.
"Tyhle náhodná setkání mám na cestování nejraději. Nevěřila jsem už ani ve snu, že se sem ještě dneska stihneme dostat!"
Daniela září od ucha k uchu. A nám nezbývá než její nadšení sdílet a opětovat. U vynikajícího lososa se k tomu rozhodně nemusíme nijak přemáhat...
Jaké z toho tedy plyne ponaučení? Ber stopaře!
Jak se ti cestopis líbil?
Michal _44 procestoval 32 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 6 lety a napsal pro tebe 4 úžasné cestopisy.
Zobrazit profil0 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.