Kolem říjnové Sicílie za 10 dní

Návštěva Sicílie v říjnu má celou řadu výhod - termín mimo hlavní sezónu znamená relativně málo turistů a příjemné ceny ubytování. Počasí je přes den povětšinou ještě stále příjemně "letní", ale člověk se vyhne té největší výhni, ve které alespoň já nejsem schopna absolvovat celodenní chození. Navíc únik z českého sychravého října přijde vhod vždy. Za 10 dní se dá vidět opravdu velká část tohoto rozmanitého ostrova a můžete tak zkombinovat atmosféru divokých hor, koupání na plážích všeho druhu s návštěvou antických památek.

Termín: Pátek 7.10.2022 - Pondělí 17.10.2022

Den 1 - Půjčení auta, Erice, jeskyně Mangiapane

V Palermu přistáváme kolem 1 hodiny ráno a na ubytování se díky předem domluvenému odvozu za astronomickou cenu (viz. poslední část cestopisu) dostáváme velmi rychle. Během dopoledne půjčujeme auto a jako první zastávku volíme Erice. Erice je krásné historické městečko nad městem Trapani s kamennými domečky a úchvatnými výhledy do okolí - na solné pánve nebo skály u přírodních rezervací na severozápadním cípu Sicílie. V Erice má jednu ze dvou poboček jedna z údajně nejlepších gelaterií v Itálii - Gelateria Liparoti. Celou Itálií jsem se zmrzlinou sice neprojedla, ale tahle je za náš sicilský pobyt určitě nejlepší a zastávku tam mohu výrazně doporučit :) V Erice jsem si taky všímám vkusných obchodů se suvenýry a řemeslnými výrobky, například keramikou ve formě klasických hlav mouřenínů a piniových šišek nebo ručně tkaných koberečků (což se zdá být specifikum Erice a jinde jsem si tkaného textilu nevšimla), které taky patří k těm nejhezčím, co za celý pobyt uvidíme

Šéf obchůdku s řemeslnými výrobky :)

Domky v Erice

Výhled na severozápad

Hrad v Erice - bohužel během naší návštěvy uzavřený

Výhled z Erice

Po Erice se vydáváme směrem k San Vito Lo Capo, poblíž kterého máme domluvený nocleh na další dvě noci. Po cestě máme jeskyni Grotta Mangiapane, která byla údajně osídlena už od pravěku, ale její současné uspořádání připomíná život jakési jeskynní vesnice obývané od 19. století do půlky století 20., kdy odtamtud lidé natrvalo odešli. U jeskyně si můžete prohlédnout malý skanzen s domečky s dílnami, které ukazují náčiní různých řemeslníků. Ve skanzenu jsou také zvířata - oslíci, kozy a různí opeřenci. Takže jde případně asi vhodný tip pro někoho, kdo by hledal místo, co by se mohlo líbit i dětem :) Jeskyně určitě není nějakým známým turistickým cílem, ale já místo hodnotím jako velmi příjemné a pokud budete mít cestu kolem a čas, zajeďte si tam. Vstupné je formou dobrovolného příspěvku do amfory u východu. V pozdním odpoledni pak pokračujeme do městečka Macari, kde nás čekají 2 dny noclehu.

Skála s jeskyní Mangiapane

Dílna ve skanzenu

Tradiční sicilský vozík u jeskyně

Dem 2 - Národní park Zingaro

Program na celý den máme jasný - chceme si projít přírodní rezervaci Zingaro a užít si mnoha přírodních pláží, které rezervace nabízí. Rezervace má 2 vstupy. Ten hlavní je na jihu u městečka Scopello, ve kterém se nachází i proslulá a hojně fotografovaná Tonnara di Scopello (není součástí rezervace Zingaro, vstup do soukromého areálu má navíc údajně stát 15 EUR). Severní vchod do rezervace je jižně od města San Vito Lo Capo. Předpověď počasí na daný den vypadá všelijak a od časného odpoledne hlásí silné bouřky a déšť, takže se chceme dostat do rezervace co nejdříve a volíme vstup severním vchodem, který je od nás vzdálen asi 20 minut jízdy autem.

Rezervace Zingaro

Vstupné do celého národního parku Zingaro nás vychází na 5 EUR pro dospělého a parkujeme pohodlně u vchodu zdarma. U pokladny dostáváme pěkně zpracovanou mapku rezervace s vyznačením jednotlivých pláží a malých muzeí, která jsou v rámci parku umístěna. Volbu severního vstupu od San Vito Lo Capo hodnotím pozitivně z několika důvodů. Zaprvé nejde o hlavní vchod, takže jím vstupuje méně lidí z druhé strany. Zadruhé většina pláží rezervace se nachází blíž právě severnímu vstupu, takže než se na ně dostanou lidé z jižního konce, máte náskok.

Rezervace Zingaro

Rezervace je každopádně úžasná, plná zátok s malými oblázkovými plážemi. Určitě jde o jedno z nejhezčích míst celé dovolené. Voda je tyrkysová a krásně čistá, výhledy úchvatné a je tu poměrně klid, protože lidé se v rezervaci docela rozptýlí. Kdybychom si měli vybrat jen jediné místo, kde se v rámci rezervace koupat, byla by to Cala Marinella. Není to vlastně pláž, spíš zátoka, do které je potřeba slézt z útesu.

Rezervace Zingaro

Po cestě zpět se ještě stavujeme na rychlou koupačku na známé písečné pláži v San Vito Lo Capo. Je zajímavé, jak jen pár kilometrů od sebe jsou tak různé pláže. Maličké, oblázkové a skalnaté v rezervaci Zingaro a kousek od nich rozlehlá San Vito Lo Capo se skoro bílým pískem, kde je moře skoro jako brouzdaliště, jak dlouho je mělké.

Den 3 - Solné pláně Marsala, Caltabelotta

Následující den máme za úkol hlavně se dostat na jih k Agrigentu, kde nás čeká nocleh. Na výběr máme z cesty kolem pobřeží nebo středem ostrova. Protože ráno stále ještě doznívá silná bouřka z předchozího večera a noci, volíme cestu po pobřeží kolem Marsaly, kde má být podle meteoradaru počasí už lepší.

U města Marsala se, podobně jako u Trapani, nachází solné pláně s historickými mlýny. Za normálních okolností se zřejmě lze projít mezi jednotlivými "jezírky", kde sůl krystalizuje, ale kvůli silnému dešti jen pár hodin před naší návštěvou to prý bohužel v daný den není možné. Navštěvujeme proto alespoň muzeum v jednom z mlýnů, kde se dozvídáme o tom, jak funguje celý systém solných pánví a kocháme se výhledem na zvláštní krajinu se zrcadlovými vodními plochami s ostrovy v pozadí. Vzhledem k časovým (ne)možnostem si odpouštíme návštěvu ostrůvku Mozia, který leží jen pár set metrů od břehu, a kde lze navštívit zbytky fénického osídlení.

Solné pánve u Marsaly

Protože počasí vypadá po poledni už poměrně slušně, po cestě k Agrigentu zastavujeme ještě ve starobylé vesničce Caltabelotta ležící ve skalnatých horách. Už jen samotná cesta tam je zážitek sám o sobě a pokud máte rádi řízení po klikatých silnicích vinoucích se olivovými háji a mandlovými sady, přijdete si na své.

Cestou do Caltabelotta

Samotná vesnice je zajímavá jak svým centrem s šedými kamennými domky a historickými kostely, tak ale hlavně panoramaty, která z různých míst nabízí. Od kláštera San Pellegrino (bohužel je veřejnosti nepřístupný) budete mít výhled na centrum obce, nad kterým se tyčí skalní masiv, a naskytne se výhled i směrem do vnitrozemí. Od katedrály, která připomíná spíše nízký kamenný kostel, se v případě chuti můžete vydat přímo na skalní ostroh.

Klášter San Pellegrino

Caltabelotta

Výhled od kláštera do vnitrozemí

Den 4 - Scala dei Turchi, Údolí chrámů Agrigento, noční Ragusa

Po noclehu na strategickém místě u Porto Empedocle si po ránu užíváme klidnou procházku po olivových hájích v blízkosti našeho ubytování a pak se vydáváme k tzv. tureckým schodům Scala dei Turchi, útesům známým díky svému kaskádovitému tvaru a světlé barvě.

Krajina kolem Agrigenta

Ovoce-zelenina

Útesy se kocháme jen shora, ale je možné sestoupit na pláž a prohlédnout si je i z jiného úhlu. Ale opravdu jen prohlédnout. Kdo viděl obrázky schodů, po kterých se lidé prochází a pozorují západ slunce, jde o fotky staré několik let. Na útesy už nějakou dobu není vstup povolen v rámci jejich ochrany. Podobně bílé útesy jsou ale na více místech na jižním sicilském pobřeží. Nám bohužel nevyšel čas, ale jako tip přidávám pláž Torre Salsa na západ od tureckých schodů a naopak směrem na východ pláž Punta Bianca, kde vodou ohlazený bílý útes navíc doplňuje atmosférická ruina starého domu. Na tomto místě lze rozhodně na útes vstoupit, ale cesta má být prý hodně krkolomná. Pokud někdo navštívíte, dejte vědět dojmy :)

Pobřeží poblíž Scala den Turchi

Scala dei Turchi

Kolem poledne přijíždíme ke komplexu řeckých chrámů a antických památek Valle dei Templi u Agrigenta a platíme 10 EUR na osobu za vstup. V recenzích čteme, že údolí je velmi exponované slunci a bývá tam obrovské vedro. A opravdu, i v říjnu jde o snad jediné místo na ostrově, kde není příjemné teplo, ale horko. Komplex je opravdu rozlehlý a za 2 hodiny vidíme sice hlavní chrámy, ale rozhodně ne alespoň většinu areálu. Nadšenci do antiky by si proto měli vyhradit mnohem více času.

Valle dei Templi

Templo de la Concordia

Valle dei Templi

Templo de la Concordia

Následující 2 noci trávíme ve městě Ragusa v jihovýchodním cípu ostrova a navečer se vydáváme na procházku po nejstarší části tohoto barokního městečka, Ragusa Ibla.

Noční Ragusa

Den 5 - Modica, Scicli, pláž Cava Randello

Po snídani v našem ubytování s výhledem směrem do údolí Ragusa Ibla vyrážíme prozkoumávat barokní městečka v okolí. Jihovýchodní část Sicílie byla na konci 17. století zničena silným zemětřesením, proto historická jádra obcí byla po roce 1700 vystavěna znovu, v honosném barokním stylu. Dnes se okázalé baroko mísí s typickou sicilskou ošuntělostí, která má alespoň pro mě určité kouzlo. My jsme si města prošli spíše zběžně. Nasáli atmosféru v uličkách, podívali se na četné vyhlídky a nezkoumali příliš jednotlivé památky, které jejich centra nabízí. Nicméně v každém z nich naleznete okázalé barokní paláce i s dobovým vybavením a zdobnými interiéry.

Výhled z terasy ubytování Raguse

Ulička v Modice

První na řadě je Modica. Procházíme se městečkem, nakoukneme do katedrály a kocháme se panoramatem z Castello den Conti. Hrad je volně přístupný bez vstupného a nenajdete v něm sice vybavené interiéry, ale je to moc příjemný objekt. Vkusná rekonstrukce snoubí historické prvky s těmi soudobými, ale největším lákadlem je určitě již zmiňovaný výhled z různých úrovní rozsáhlé terasy, odkud si Modicu můžete prohlédnout kolem dokola.

Katedrála v Modice

Modica

Výhled z Castello dei Conti

Pod Castello dei Conti se za asi 2 EUR vyplatí nakouknout do Chiesa Rupestre di San Nicoló Inferiore. Jde o zbytky kostela schované pod novější zástavbou, které byly náhodně objeveny koncem 80. let 20. století. Dnes z něj mnoho nezbylo, ale dochované fresky z 12.-14. století v byzantském stylu se postupně obnovují a stojí za shlédnutí.

V rámci Modicy dále nemůžeme opominout návštěvu a nákup v jedné z místních čokoládoven, které jsou památkou na tentokrát pro změnu španělskou nadvládu nad ostrovem, kdy se na Sicílii ze španělského nového světa dostalo kakao. Čokoláda z Modicy je zvláštní a slavná tím, že výroba probíhá při nižších teplotách a čokoláda tak má oproti jiným druhům specifickou hrubší texturu. My se vypravili do Antice Dolceria Bonajuto.

Fresky v byzantském stylu

Výhled z Castello dei Conti

Z Modicy se přesouváme do nedalekého Scicli. Není tak známé, jak Modica, Ragusa nebo Noto, ale je o to klidnější a působí tak nějak čistší a světlejší. A v kráse kostelů a uliček za známějšími městy nijak nezaostává. Po obědě přejíždíme na pláž v rámci přírodní rezervace Cava Randello, kterou nám doporučil náš hostitel v penzionu v Raguse. Pláž působí zase úplně jinak než ostatní, které jsme na ostrově viděli. Ve mně evokuje spíše Balt nebo třeba nizozemské pláže. Je dlouhá, písečná a za samotnou pláží jsou duny porostlé trávou a křovinami. Na celé obrovské pláži je s námi možná tak pět dalších skupinek. K moři se člověk dostane od parkoviště od vchodu do rezervace za zhruba 15 minut chůze přes pěkně udržovaný, čistý les s piknikovými stoly.

Scicli

Chiesa di San Matteo v Scicli

Scicli

Pláž a rezervace Cava Randello

Den 6 - procházka pro Raguse, Noto a zmařené plážové plány

Po probuzení se vydáváme na procházku po Raguse, ve které jsme sice strávili dva večery a dvě noci, ale kterou jsme viděli povětšinou za tmy. Ze všech městeček v oblasti alespoň mě právě Ragusa oslovila nejvíce. Může to být i tím, že jsme zde strávili nejvíce času a poznali tak různé tváře města, ale každému bych doporučila strávit ve Raguse právě i večer. Město působí v různých denních dobách opravdu jinak.

Baroko v Raguse

Dóm v Raguse

Vydáváme se i mimo nejznámější část Ragusa Ibla do výše položené, ale také historické části města Ragusa Superiore, která nabízí mimo jiné úchvatné panorama právě na Ragusa Ibla a nachází se v ní mimo jiné i katedrála.

Pohled na Ragusa Ibla

Cestou do Ragusa Superiore

Po rozloučení s Ragusou míříme do Nota. Samotná cesta je opět také zážitek sám o sobě, projíždíme přes citrusové a olivové háje a zvlněná krajina mi připomíná Toskánsko. Samotné Noto je ze všech měst v oblasti pravděpodobně tím nejvíce výstavním a je postavené v teplých tónech světlého pískovce. Bohužel už v Notu se ozve předzvěst zbytku dne a procházku nám začíná kolem oběda znepříjemňovat déšť.

V blízkosti Nota se nachází celá řada proslulých pláží. My se bohužel kvůli opravdu silné bouřce trvající několik hodin na žádné nakonec nevykoupeme, ale pro inspiraci ostatním je zmíním, protože právě na pláži v této části pobřeží jsme chtěli trávit odpoledne. Asi nejznámějšími jsou přírodní pláže v rezervaci Vendicari, zejména pláž Calamosche, která se objevuje v různých žebříčcích nejlepších pláží nejen Sicílie, ale celé Itálie. Známé jsou také "komerčnější" pláže severně od Nota, jen kousek od Syrakus, u měst Fontane Bianche nebo Arenella. Ty jsem navštívila ze Syrakus vloni během svého předchozího výletu na východní část ostrova a musím říct, že ačkoliv jde o velmi frekventované, písečné pláže s řadou plážových klubů, voda byla neskutečně čistá i tam a příznivcům konvenčních pláží s infrastrukturou (sprchy, restaurace) je určitě doporučuji. My se nakonec rozhodujeme alespoň zkusit zajet k přírodní pláži Marchesa di Cassibile. Ale i přesto, že v autě čekáme na zlepšení počasí určitě něco přes hodinu, při pohledu na meteoradar to nakonec musíme vzdát a vydáváme se směrem na sever k Taormině, kde máme na další dvě noci zajištěné ubytování.

Den 7 - Castiglione, soutěska Gole Alcantara, Taormina a Isola Bella

Ještě stále lehce upršený, zamračený den zahajujeme cestou do horského městečka Castiglione di Sicilia. V souladu v šedivým dnem je i samotné městečko tak trochu pošmourné, lehce zanedbané a (fotogenicky) oprýskané.

Pohled na Castiglione

Castiglione di Sicilia

I když je samotné Castiglione di Sicilia položené na vrcholku skály, samotné městečko nabízí ještě několik skalních výběžků, odkud se naskytnou ty nejlepší výhledy. Jedno z takových míst je Castello di Lauria s hradem vytesaným do skály, kde nás překvapí otevřená vinotéka s velkým výběrem sicilských vín k ochutnávce.

Castiglione di Sicilia

Výhled od Castello di Lauria

Kousek od Castiglione di Sicilia se nachází rokle s čedičovými útvary Alcantara. Jde prý o jedno z mála míst na Sicílii, kde po celý rok teče voda. Asi nejznámější částí rokle je část, kam se dá ze břehu vstoupit do řeky a částí toku se mohou návštěvníci brodit. Na toto místo se dá vejít buď tím nejvíce viditelným, "turistickým" vstupem, kde po vás budou chtít minimálně 10 EUR na osobu a kde nabízejí různé balíčky s různými možnostmi programu v oblasti. Pokud si chcete místo jen rychle prohlédnout a nepotřebujete žádnou službu navíc, jděte od velkého parkoviště asi 100 metrů nahoru po silnici k místu, které je na mapě označeno jako "Ingreso Comunale" a zaplatíte jen 1,5 EUR na osobu.

Gole dell'Alcantara

Taormina

Ze soutěsky se vydáváme na oběd a pak do odpolední Taorminy, která je oproti ostatním městečkům mnohem elegantnější, ale také přeplněnější. Procházíme si pár uliček, navštěvujeme pěkný park Villa Comunale s výhledy na Etnu a na moře a dáváme si čerstvě plněné cannoli v Laboratorio Pasticceria Roberto. Pak se ale rozhodneme se v městečku déle nezdržovat a vydáváme se lanovkou (6 EUR za zpáteční jízdu) z Taorminy dolů na pláž u ostrůvku Isola Bella. Oproti centru Taorminy je pláž poměrně klidná, protože kolem čtvrté hodiny odpoledne, kdy přicházíme, už je na ní stín. Pláž je oblázková a voda nádherně čistá a plná života. Kromě rybiček máme štěstí (?) například i na murénu. Takže kdo rád šnorchluje, tak tady!

Hlavní třída Taorminy

Isola Bella v pozdním odpoledni

Den 8 - potápění u Taorminy

Tento den trávíme aktivitou, kdy se vydáváme tak trochu opačným směrem, než mnozí návštěvníci oblasti. Zatímco spousta lidí šplhá směrem vzhůru na Etnu, my se potápíme poblíž Isola Bella. Pro mě šlo o první ponory ve Středomoří a musím říct, že jsem byla příjemně překvapená. Četla jsem, že právě mořská rezervace u Isolla Bella má na Středozemní moře nabízet poměrně čilý podmořský život, ale nějak jsem to nečekala až takhle pěkné. Sopečná činnost navíc vytvořila moc zajímavé, členité pobřeží. Takže pro případné potápěče tip , že pár příjemných ponorů se dá uskutečnit právě tady.

Odpoledne se pak přesouváme na naši poslední zastávku na ostrově, do pohoří Madonie. Cestou míjíme mimo jiné město Enna položené na vrcholu skály. Vypadá moc pěkně a původně jsem ho na svém seznamu možných zastávek měla. Protože jsme ale utahaní z ponorů, tentokrát ho vynecháváme.

Den 9 - Madonie

Pohoří Madonie, kde jsme ubytovaní ve vesničce Petralia Soprana, nás vítá nebem bez jediného mráčku. Protože jsme ubytovaní v penzionu, který provozuje místní paní průvodkyně, dostáváme hned několik tipů na možné procházky v rámci regionu.

Madonie

Nakonec volíme výstup na nejvyšší horu pohoří, Pizzo Carbonara (1.979 m.n.m.). Na vrchol se dostáváme z Piano Battaglia za (i s přestávkami) necelé dvě hodiny chůze. Zajímavé je, že cestou v horách se proměňuje ráz přírody a zatímco zbytek ostrova působí letně, vyšší polohy pohoří Madonie mají podzimní náladu. Každopádně z Pizzo Carbonara se nabízí opravdu úchvatné výhledy. Moře, hory, doutnající Etna a na druhé straně Palermo. Výhodou trasy je, že je okružní, a sestup zpátky na Piano Battaglia můžeme absolvovat z druhé strany.

Cestou na Pizzo Carbonara

Z vrcholu Pizzo Carbonara

Po sestupu ještě autem projíždíme pohoří Madonie dokola směrem zpět do naší vesničky a stavíme v různých obcích po cestě. Například známé Castelbuono s historickým hradem nás až tak moc neosloví, ale je to dané spíš atmosférou. Je neděle a všude je plno poněkud rozjívených rodinek. Ale zastávka určitě stojí za to, i kdyby jen kvůli vyhlášenému cukrářství Fiasconaro a jejich panettone. Každopádně musíme říct, že krásou i atmosférou nás z navštívených městeček v oblasti nejvíce oslovila vesnička Petralia Soprana, kde jsme ubytovaní a kterou bychom jinak asi opomněli a nezastavili bychom tam.

Den 10 - Petralia Soprana, Monreale, Palermo

Naše poslední ráno začínáme procházkou po ranní Petralia Soprana. Na to, že jde o poměrně malou vesničku, je tady opravdu velké množství kostelů a díky umístění na skále se nabízí opravdu výjimečně krásné výhledy na hory a do údolí. Vesnice je navíc postavená z šedého kamene a má specifický ráz. Jak jsem psala výše - kdybychom se tu neubytovali, asi bychom na městečko jinak nepřišli. Což by byla velká škoda, takže případným cestujícím okolo doporučuji zastávku.

Kostel v Petralia Soprana

Petralia Soprana

Po snídani je už čas vydat se směrem k Palermu, abychom stihli včas vrátit auto. Stavujeme se ještě u nádherně zdobné katedrály v Monreale v tzv. normanském stylu. U vchodu uvidíte různé varianty vstupného s různými cenovkami (na hradby, do různých kaplí, atd.). My však chceme vidět jen interiér katedrály samotné, jejíž návštěva je zdarma - akorát vám to nikde oficiálně neřeknou :) Já pak ještě před odletem pokračuju sama do Palerma na pár hodin, přítel musí vracet auto.

Interiér katedrály v Monreale

Centrum Palerma

V Palermu nejdřív zamířím do pohřebních katakomb kapucínů, kde se procházíte v chodbách mezi stovkami nebo snad i tisíci kostlivců a mumií, povětšinou oděných do civilního oblečení. Na místo přicházím asi 20 minut před zavíračkou na obědovou pauzu a bojím se, že času bude málo. Z katakomb ale vycházím ještě o něco dřív, než bych teoreticky musela, protože z místa mám opravdu zvláštní pocit. To množství kostlivců, kteří jsou jen pár centimetrů od vás, opravdu nahání husí kůži - alespoň mně.

Centrum Palerma

V plánu původně mám i návštěvu alespoň části normanského paláce v centru města a jeho a kaple, které z fotek vypadají naprosto úchvatně. U vstupu ale vidím, že nabízejí jen poměrně rozsáhlé prohlídkové varianty s cenovkou více než 20 EUR a vzhledem k tomu, že času není moc a den je poměrně náročný, tuto památku si nechám na příště. Projdu si tak uličky Palerma, nasaju atmosféru a na památky se podívám aspoň zvenku. Pak už je čas i pro mě se vydat na letiště, kam se dostanu z centrálního nádraží za necelou hodinu.

Osobní TOP místa

Přírodní rezervace Zingaro
Caltabelotta (včetně cesty tam)
Ragusa
Pohoří Madonie

Kapitola s půjčením auta aneb Jak jsme podcenili přípravu, co nás to stálo a co bych udělala napodruhé jinak

Popis našich chybných úvah, který snad někomu v podobné situaci poslouží k lepšímu rozplánování programu

Když jsme koupili letenky do Palerma, další na řadě bylo zarezervování auta. Mrkli jsme na nabídky pár půjčoven a s radostí zjistili, že u letiště v Palermu působí i půjčovna Centauro, s níž jsme měli pozitivní zkušenost už z Katalánska a Madeiry. Cena a podmínky byly i u sicilské pobočky férové, tak jsme auto zarezervovali právě u této společnosti.

Vzhledem ke klasickému wizzair příletu v 1 ráno v sobotu bylo jasné, že půjčení auta proběhne až v nějakou standardnější dopolední hodinu. Zvolili jsme tedy půjčení auta v 11 hodin s logikou, že se po nočním příletu pěkně prospíme. Máme přece dovolenou a budeme chtít být na další den pěkně odpočatí. Když jsme zvolili délku půjčení 9 dní tak, abychom auto vraceli v den odletu (tedy 17.10.), Centauro nám nabídlo nejpozdější předání auta ve 13 hodin - při pozdějším předání by nám už účtovali další den. Odlet byl naplánován sice až na 20h večer, ale řekli jsme si, na co platit o den víc. Vrátíme auto kolem poledne a na odpoledne ještě sjedeme do města - Palerma, a pak se vrátíme na letiště tak akorát na odlet.

No... To jsme ale udělali tu pro mě teď nepochopitelnou chybu, že jsme se nepodívali, že letiště Palermo reálně v Palermu není, nepromysleli logistiku okolo, neprověřili jsme možnosti dopravy z letiště v noci po příletu.

Ubytování na první noc po nočním příletu jsme tak zvolili pár kilometrů od letiště, v docházkové vzdálenosti od půjčovny, abychom si tam druhý den pěkně došli sami po svých. Pohoda, v noci si na těch pár minut jízdy vezmeme taxíka, nebude to stát moc a z letiště budeme za chvíli na hotelu, mysleli jsme si. Až pár dní před odletem jsme si uvědomili, kde přesně vlastně letiště Palermo je (cca 45 minut jízdy autem z centra Palerma) a že je možné, že se po příletu v noci bude opakovat scénář, který jsme už zažili v Barceloně. Tedy že taxikáři nás nebudou chtít za standardní taxu svézt těch pár kilometrů, protože upřednostní někoho, kdo pojede až do centra města. Tuhle domněnku nám potvrdila i majitelka penzionu u letiště, kde jsme měli být první noc ubytovaní.

K našemu ubytování samozřejmě MHD v noci nejelo, a protože jsme nejeli na nějaké frekventované místo v Palermu, nemohli jsme využít ani sdílené taxi s některým ze spolucestujících. Nechtěli jsme řešit to, že v noci uvázneme na letišti, a tak jsme se rozhodli pro rezervaci domluveného odvozu - s pěknou noční přirážkou nás asi sedmiminutová jízda vyšla na 38 EUR :) I když jsme ulehli asi ve 2 ráno, už od 7 jsme nemohli spát, takže jsme se do půjčovny vypravili už někdy po 8. Auto nám samozřejmě předali až v 11 hodin.

Co se týká vrácení auta v den odletu ve 13h a následného přesunu do Palerma vlakem z letiště a zpět na letiště, tenhle počáteční nápad jsme taky vyhodnotili jako poněkud krkolomný. Vlak jede necelou hodinu tam, hodinu zpátky. Abychom byli zpátky na letišti kolem 18h znamenalo by to, že v Palermu bychom měli tak 2 hodiny. Prodloužení půjčení auta o další den nám půjčovna zamítla. Nakonec jsme se tedy rozhodli pro scénář popsaný výše.

Co nás tedy naše chybné uvažování stálo? Kromě napálené ceny odvozu do hotelu první noc taky dobrý půlden až den dovolené - čekání na auto první den a příliš brzké odevzdání den poslední.

Co bych udělala jinak? Na první noc bych zvolila ubytování v centru Palerma. Po příletu bychom buď stihli poslední autobusový spoj (na CL jsem našla informaci o odjezdu někdy po 1h ranní), sdíleli s někým taxi nebo si zkusili vzít z letiště Uber, který od května 2022 na ostrově působí a nabízí jízdy za přijatelné ceny - a který by nás pravděpodobně neodmítnoul s požadavkem jízdy z letiště až do Palerma. Po noclehu bych si udělala v Palermu dopolední procházku, dala oběd, pak zamířila i se zavazadly vlakem na letiště, kde bych si půjčila auto (třeba v 15h). To by znamenalo, že v den odletu by vrácení auta proběhlo kolem 17h, což by bylo pro odlet ve 20h úplně ideální.

Jak se ti cestopis líbil?

🙏 5 x Velmi praktické!

📷 2 x Krásné fotky!

😂 0 x Rozesmál jsi mě!

📖 1 x To chci taky zažít!

❤️ 6 x Prostě super!

Zážitky pro tebe sepsala kubisovakat

Cestopis byl naposledy aktualizován 2022-10-23T18:29:26+02:00

kubisovakat procestovala 40 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 4 lety a napsala pro tebe 2 úžasné cestopisy.

Zobrazit profil

6 komentářů

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.

Dan _S

před rokem

Sicílie je pecka. Taormina je moc hezký protiklad k Neapoli. Pokud budete v Taormině a budete mít čas a možnost, zajděte na večerní vystoupení v amfiteátru. My jsme tam zrovna chytili celý kulturní festival a byli jsme na Louskáčkovi. Absolutní nadšení. Překonalo to všechna očekávání. Výhled na noční okolí a moře, to snad žádné jiné fungující "divadlo" nemůže nabídnout ...

A když už v Palermu není moc času, tak stojí za to prolétnout aspoň některý ze tří historických trhů, mně osobně se nejvíce líbí tento:
https://www.jidlonacestach.cz/hi...o-palermo/

xmas

před 2 lety

A co ten zběsilý itinerář po top věcech Sicílie? To bys neprehodnotila? Tolik času strávit v autě, ráno brzo vstávat, aby člověk vše stihnul. A ani nemá čas vidět něco zajímavého, na co by narazil náhodou.

Myslím, že to plně vystihuje tahle část:

"Zadruhé většina pláží rezervace se nachází blíž právě severnímu vstupu, takže než se na ně dostanou lidé z jižního konce, máte náskok."

Popsané je to ale hezky, to se

musí nechat:)

kubisovakat

před 2 lety

Zajímavý komentář, díky. Program bych nijak zvlášť neměnila. Ideální tempo dovolené bude asi věcí osobního vkusu, ale zrovna tady musím říct, že itinerář se mi nijak zběsilý nezdál.

Co se týká vstávání, tak já ho nepovažovala za nijak brzké. V ubytováních jsme měli snídaně, které hostitelé nepřipravovali dřív než v 8. Takže jsme vstávali na snídaně a vyráželi pak. Já osobně se třeba sama od sebe budím i dřív a zvládla bych dřívější start dne :) Stejně tak jsme si každý den našli čas i na relax. Procházku po okolí ubytování, čas s knihou, a tak...

Přesuny autem se mi nijak dlouhé taky nezdály. "Rozbíjely" je jednotlivé zastávky a nejdelší přesun v kuse trval tak 2h, většinou jsme ale stavěli tak po hodině nebo méně. A já třeba jízdu autem (hlavně mimo dálnici) považuju často za součást objevování, člověk se aspoň podívá na náhodná místa po cestě - jak sám píšeš.

To spíš jako info pro ostatní, jak dovolená s takovým itinerářem může vypadat. Podle mě ambicióznější cestovatelé-objevitelé zvládnou určitě vidět i víc. My některé místa, co jsem měla poznačená, i vynechali. Právě proto, že jsme nejeli úplně na doraz a už se nám tam prostě nechtělo.

No a co se týká těch vstupů u rezervace Zingaro, tak podle mě jde o celkem užitečný tip, jak se dostat na místa s méně lidmi. Severem vstupuje méně lidí, jihem více. Na severu je více pláží, na jihu méně. Takže na severu se to menší množství lidí rozptýlí na víc pláží a (dle mého názoru) tam ty pláže budou alespoň ráno příjemnější. Toť vše :))

Petr Soukup

před 2 lety

Prima cestopis. Díky za inspiraci.

divan

před 2 lety

Díky za výborný cestopis. Rád bych na Sicílii vyrazil a pokud se tak stane, tak se určitě inspiruji.

Leoš Literák

před 2 lety

Super cestopis, díky. V listopadu budu mít dovolenou, ale váhám, zda to má ještě smysl jet. Mám obavy z počasí a toho, že turistické služby už budou mít zavřeno.