Konečně na SRÍ LANCE

O Srí Lance jsem poslední dobou četla prakticky toto: jídlo je tam extrémně pálivé, jízda veřejnými autobusy je nebezpečná, na plážích jsou obrovské vlny, v Pinnawale trápí slony, v Turtle Bay zase želvy, u památek jsou dlouhé fronty, uvnitř davy turistů a vstupy tak drahé, že je rozumnější nikam nechodit a pak to věčné dilema: je lepší Sigiriya nebo Pidurangala? No tak uvidíme :)

Letenky: kupujeme za krásných 10900 Kč z Krakowa přes Istanbul s Turkish Airlines. Bereme si jako vždy každý jen jedno příruční zavazadlo, i když v ceně máme 2x příruční a 1x odbavené (30 kg). V březnu 2024 jsme ještě platili vízum (ETA za 52 dolarů), od dubna už se neplatí.

Příprava: Na Srí Lance budeme všichni 4 poprvé, pojedeme tedy tu nejprofláknutější trasu. Ceny vstupného neovlivníme, jsme s nimi smířeni. Nedovedu si představit, že bych jela na Srí Lanku a neměla v plánu Sigiriyi nebo Dambullu. Ušetřit se dá krásně na ubytování, dopravě a jídle a přitom bydlíte, cestujete a jíte královsky. Takže jako vždy: žádné hotely, taxíky, auta s řidičem a předražené restaurace pro turisty. Celou trasu pojedeme veřejnými autobusy, vlaky a tuk-tuky a bydlet a jíst budeme pouze u místních rodin (až na 1 výjimku).

Ubytování: Miluji jednoduché, pěkné, praktické, čisté a levné ubytování u místních, nejlépe s terasou, zahradou, výhledem, s možností procházek po okolí, na klidném místě mimo centra měst, se snídaní, bazénem, wi-fi, hodnocením minimálně 9 (booking) a zrušením zdarma ideálně až do dne příjezdu. Za to vše jsem nám stanovila limit 50 dolarů za 2lůžkový pokoj na noc, který se ale na bookingu ukázal na Srí Lanku zbytečně vysoký. Nakonec bude polovina ubytování pod 25 dolarů za noc pro 2 a jedno ubytování dokonce za 4 dolary pro 2! Bydlet budeme celkem na 10 místech, z toho jednou zcela výjimečně v hotelu (u těch "trpících" slonů, protože tím ušetříme 32 dolarů na vstupném). Všude budeme mít dva 2lůžkové pokoje splňující vše výše uvedené. Začíná to dobře, s letenkou i ubytováním jsme hluboko pod limitem.

Srí Lanka - Šrílanská demokratická socialistická republika - je o něco menší než Česko, ale žije zde 2x více obyvatel. Cejlon byl oficiálním názvem ostrova i země až do roku 1972. Kromě Sinhálců (buddhistů - 75% obyvatelstva), Tamilů (hinduistů - 14%) žije na Srí Lance velké procento muslimů (7 %) a menšina Tamilů s indickými kořeny (4,6 %). Úředními jazyky jsou: sinhálština, tamilština a angličtina. Největším městem je Kolombo, hlavním městem Sri Jayawardenapura Kotte. Platí se zde srílanskou rupií.

Den 1 - Negombo - Kolombo - Pinnawala

Přistáváme na letišti v Negombu, vybíráme srílanské rupie a jak už je naším zvykem, chceme hned pryč z města. Před letištěm jsou srílanskými tanečníky vítáni účastníci různých zájezdů (= ti s těmi velkými kufry), kteří pak nastupují s delegátkou do autobusu s klimatizací a jedou na týden do hotelu na pláž. Uf! Nic pro nás. Nás nevítá nikdo a jako jediní cizinci odcházíme z letiště pěšky na public bus do Kolomba, kde s batohy na zádech, v horku a dusnu (34°C) absolvujeme rychlou prohlídku města. Procházíme tržištěm u plovoucího trhu, kolem chrámu Gangaramaya, v dálce vidíme Lotos Tower, navštěvujeme chrámy Kathiresan a taky veřejné záchody (nic strašného). Dáváme si první srílanský oběd a pak už jedeme 2 busy do Tegaly.

Na letišti

Srílanské rupie

Vpravo Lotos Tower - symbol města

Kathiresan Temple

Kathiresan Temple uvnitř

První oběd na Srí Lance: kuře s rýží za 60 Kč

O naše přivítání na Srí Lance se postarali až sloni v ulicích Pinnawaly :) Dnes pro ně koupání v řece skončilo, ale přijdou zase zítra. První noc bydlíme zcela výjimečně v hotelu, právě kvůli výhledu na koupající se slony. Pokoj pro 2 s bazénem a snídaní tu stojí 41 dolarů a vstupné na slony (které neplatíme) 32 dolarů pro 2. V příjemně teplém bazénu si Robert dává své první pivo (Lion), stihneme ještě krátkou procházku, večeři u místních (mimo hotel) a nejvíc se těšíme do postele, která nám chybí už 58 hodin!

V ulicích Pinnawaly

Postel po 58 hodinách!

Večer v bazénu

Den 2 - Pinnawala - Dambulla

Ráno na terase je nádherné! K řece už přichází sloni a my míříme na snídani. Tolik nových chutí a takový výběr jsme nečekali. Ochutnáváme lehce pálivé dhall curry a chicken curry s rýží a nudlemi a kromě různých palačinek, koláčků a párků tu máme i "kokosový koutek" s plackami, trojhránky, kokosovou moučkou a kokosem s chilli papričkami (pol sambol). Zamilovala jsem si (asi i kvůli designu) srílanské "egg hopper" (v překladu "zásobník na vejce"). Je to křupavá palačinka z kokosovo-rýžového těsta (rýžová mouka + kokosové mléko) ve tvaru misky, ve které se nakonec usmaží vejce. Připravuje se ve speciální pánvi.

Ubytování č.1

První stádo slonů

1. snídaně

Egg hopper

Sloní sirotčinec Pinnawala byl založen v roce 1975 pro osiřelá slůňata nalezená ve volné přírodě. Dnes tu žije přes 70 slonů. Po 80 letech se na Srí Lance právě tady nedávno narodila sloní dvojčata! Slon indický je menší než africký, má mnohem menší uši, měří 2-3 metry a váží 3-6 tun. Slon je na Srí Lance posvátné zvíře. Dříve se jeho zabití trestalo smrtí!

Během dopoledne (až do checkoutu) se nám před očima vystřídá několik sloních stád. Pozorujeme je z bazénu, z restaurace, z teras pokojů i z ulice. Jedno stádo přejde celou řeku a 2 hodiny se krmí na druhém břehu. Ostatní si užívají koupel v řece i sprchování, 4 mláďata spolu dovádí i pod vodou, jen po utrápených slonech ani vidu.

V řece

Výhled z pokoje

V řece

Výhled od bazénu

Sprška

Z bazénu

Údajné týrání slonů (viz google recenze) nemůžu potvrdit. Nejvíce kritizované atrakce jako "mytí slona" nebo "jízda na slonovi", ani dotěrné prodejce na ulicích jsme neviděli, krmení pro slony jsme dostali zdarma. Věřím, že velká část ze vstupného (16 dolarů pro ty, co tu nebydlí) jde opravdu přímo slonům. Přeci jen je s nimi dost práce a každý z nich sežere přes 100 kg potravy denně.

Přesně v poledne (checkout) se přesouváme třemi busy na sever do Dambully. První bus z Pinnawaly je "krásně vyzdobený" a svezl nás do Rambukkany za 120 rupií pro 4 = 2,25 Kč/osoba. V Rambukkaně přestupujeme na hodně starý bus do Kurunegaly. Jede prakticky hned, sedáme si úplně dopředu vedle řidiče a za dalších 40 km jízdy platíme 200 rupií za osobu = 15,20 Kč. Srílančané jsou moc milí, usměvaví, přátelští, hodně jich umí anglicky líp než my a ti zvědavější se ptají, odkud jsme a stejně většinou neví, kde to je. Každý nám radí, odkud a kam jet, ale jsme tu už 2 dny a žádné rady nepotřebujeme :) Cestu autobusy si užíváme. Jsou pohodlné, zábavné, levné, spolehlivé, jezdí velmi často a můžeme v nich jíst, pít, spát, koukat ven, poslouchat místní (často hlasitější) hudbu, odpočívat, třídit fotky nebo psát cestopis. Každý autobus je jinak starý a nazdobený, ale v každém jsou za jízdy okna i dveře dokořán a v každém je průvodčí, který vybírá peníze a dává nám za ně malé papírové lístky. Ceny jsou stejné pro místní i cizince, ale ty jsme zatím nepotkali. Asi spíš využívají dražší tuk-tuky, minibusy, auta s řidičem nebo taxi. Posledních 56 km jedeme modrým autobusem za 224 rupií (17 Kč) a po 3,5 hodinách jízdy přijíždíme do Dambully! A takhle se budeme busy přemísťovat ještě dalších 12 dní. Není to nic složitého ani nebezpečného.

1. bus z Pinnawaly

Přestup č.1 v Rambukkaně

2. bus do Kurunegaly

Přestup č.2 v Kurunegale

3. bus do Dambully

V Dambulle obědváme v malé restauraci pro místní. Kuchyně i přístup na WC vypadají trochu strašidelně, ale takhle se tu prostě bydlí a vaří. Ceny od 16 Kč, dávám si rýži se zeleninou (a srdíčky z okurek) za 26 Kč a sním zase jen polovinu. Petra s Robertem si po včerejších zkušenostech dávají jen jednu porci kottu napůl. Velikost porcí je na Srí Lance obrovská, vše výborné, ale pro nás málo pálivé. I když chceme "spicy", tak to spicy moc není, asi proto, že nejsme místní. Ale všude nám nosí 1-2 misky s chilli zdarma.

WC je na dvoře, vchod hlídá pejsek

Jídlo je výborné

V Dambulle nás se širokým úsměvem na tváři vítá sympatický majitel Chandana a ukazuje nám naše jednoduché pokoje s klimatizací a malou koupelnou. Pokoj pro 2 s polopenzí a bazénem tu stojí jen 650 Kč/noc, tedy 325 Kč/osoba, což je tak levné, že k večeři čekám jen rýži se zeleninou a k snídani 2 toasty. Ale třeba nás Chandana překvapí, hodnocení má skvělé a budeme u něj 2 noci. Na západ slunce jsme zváni místním personálem na hezký pěší výlet na zdejší skálu.

Ubytování č.2

Kopeček

Kešuovník a jeho květy

Výhled

1. západ na Srí Lance

Večeře je výborná a překvapivě bufetová. Nejlepší je kuřecí curry a srílanské kottu a všeho je dost i na přidání. Srílančané alkohol téměř nepijí, ani se tu běžně neprodává, ale pro turisty se pivo vždycky najde. Moc levné není, stojí 50-75 Kč za 0,6 l. My 3 ho nemusíme, ale Robert ano :)

Večeře

Večer v Dambulle

Den 3 - Polonnaruwa

Snídaně je opět bufetová a všeho zase moc. Chutnají mi místní palačinky plněné lehce pálivým kokosem smíchaným s džemem a taky kokosové placky s chilli pastou, ale mají tu i volská oka, toasty a arašídové máslo. Dnes nás čeká výlet do Polonnaruwy. Původně jsme ji chtěli projet na kolech, ale kvůli velkému dusnu nám Chandana zajistí dopravu tam a zpět i projížďku starověkým městem autem. Řidič se zastavuje cestou na modlitbu u růžového slona. Na místě pak uznáváme, že v tom horku bychom na kolech dlouho nevydrželi a určitě bychom nedojeli až na konec starého města, kde jsou nejvýznamnější památky. Postupně procházíme velkou část zřícenin, Královský palác, Staré lázně, Chrám Alahana Pirivena, vidíme spoustu soch ležícího i sedícího Buddhy. Vstupné je 30 dolarů a ani za 6 hodin (a autem) jsme tu nestihli projít všechno.

Starověké město Polonnaruwa bylo po celá tři staletí hlavním městem a centrem sinhálského království. Jeho stáří se odhaduje na tisíc let a dnes patří mezi největší města na celé Srí Lance. Současná Polonnaruwa se dělí na dvě části: staré a nové město. Na obrovské ploše je tu k vidění spousta velmi zachovalých paláců, starých staveb a soch Buddhů.

Snídaně

Zastávka na modlitbu

Malý ještěr

Polonnaruwa

Větší ještěr

Koupili jsme si kokos, vypili vodu, ale dovnitř se dostat neumíme. A tak ořech předáváme překvapené opici, která ho během chvilky otevře a už se cpe:

"Vážně mi ho dáš?"

To je fofr!

Sedící Buddha

Stúpa - místo klidu a míru

Lotosové květy

Parakramabahu I. a Gal Vihara

Cestou z Polonnaruwy potkáváme divokého cejlonského slona! Řidič na naše přání zastavuje a pobaveně sleduje naše výrazy - vždyť je to jen slon u silnice :) Zde nejsou sloni tak nebezpeční jako v Africe (v Zambii a Zimbabwe jsou přemnožení, hladoví, nemocní a proto velmi agresivní). Řidič nás veze k malému hinduistickému chrámu mimo hlavní silnici, sem turisté nejezdí. Pak nám zastavuje na oběd u veliké prosklené dvoupatrové restaurace, před kterou stojí dva autobusy. Tak to nee!, chceme jíst "normálně". A za chvíli už sedíme v malém stánku u silnice, kde jsou jen 3 stoly, vaří tu jen 1 jídlo a to rice&curry, ale můžeme si vybrat, jestli egg, fish a nebo chicken. Tak si dáváme všechny 3, víc porcí stejně ve čtyřech nesníme. Rice&curry v levné restauraci je "naházené" na talíř, v těch lepších je servírované v několika mističkách (vypadá to lépe, ale chutná úplně stejně dobře). Majitelka, kuchařka a servírka v jednom nám k jídlu nalévá zdarma nějakou vodu do sklenic, ale od sousedního stolu na ní paní křičí, že tohle pít asi nebudeme, a má pravdu, tak dostáváme vodu balenou. Všechny 3 druhy rice&curry tu stojí stejně (300 rupií = 24 Kč) - a při placení jeden z nás zcela vážně prohlásí: "Čekal jsem to levnější." Na levné se zvyká rychle :)

Divoký slon!

Hinduistický chrám

24 Kč/porce

Nakonec navštěvujeme Spice Garden. Zahradou nás provází student 6. ročníku VŠ přírodní medicíny, která u nás neexistuje. Vysvětluje nám, jak přírodní medicína funguje a jak opravdu léčí, na rozdíl od medicíny západní, která "léčí" až následky, a to operacemi a chemickými léky. Vidíme, jak tu vše roste, dozvíme se, na co se která rostlina používá a také, jak se zpracovává na krémy, kapky, extrakty nebo prášek a k čemu konkrétně se používá. Na závěr velmi zajímavého povídání dostáváme výborný srílanský červený čaj ochucený kardamonem, skořicí a hřebíčkem. Na ayurvédskou masáž bohužel nemáme čas, tak budoucí pan doktor pomocí 100% přírodního krému aspoň depiluje Robertovi kousek nohy :) Vidíme, že přírodní produkty ze Srí Lanky skutečně fungují!

Santalové dřevo

Kakaový bob

Červený pepř

Skořice

Červený čaj s kardamonem

Robert poprvé na depilaci

Den 4 - Dambulla - Sigiriya

Po vydatné snídani se fotíme s Chandanem a tuk-tukem jedeme nadvakrát k jeskynnímu chrámu v Dambulle, připraveni na návaly turistů.

S Chandanem

Tuk-tukem ke chrámu

Dambulla Cave Temple

Dambulla Cave Temple je jedním z nejrozsáhlejších a nejzachovalejších jeskynních chrámů na Srí Lance. Chrám se skládá z 5 jeskyní, ve kterých jsou buddhistické i hinduistické sochy. Toto posvátné místo je staré přes 2000 let.

Za 1000 rupií (80 Kč) navštěvujeme všech 5 jeskyní, v každé jsme sami, 1 je hezčí než druhá, nic podobného jsme ještě neviděli. Spousta ležících a sedících Buddhů, stropy a stěny bohatě zdobené freskami a takový klid a příjemná atmosféra...

Dambulla

Je 11 hodin dopoledne, davy turistů nikde, potkáváme hlavně místní. Zastavujeme se u dvou roztomilých holčiček, které si po vzoru své maminky pořídily vlastní stánek s květinami a pak pokračujeme kolem spousty opic ke dnes také liduprázdnému Golden Temple s 30 m vysokou sochou sedícího Buddhy.

Dambulla Cave Temple

Kuk :)

U Golden Temple

Mniši směřují ke Golden Temple

Golden Temple

Z Dambully nás veze Chandana svým autem do dalšího ubytování v Sigiriyi. Je poledne a horko, v cíli velmi vítáme welcome drinky a poprvé a naposled i ledové ručníky :) Je tu jen 5 krásných chatek, všechny obsazené a máme tu i pejska. U bazénu si dopřáváme 2hodinový relax před výstupem na slavnou Lví Skálu. Tohle třetí ubytování je o level výš než předchozí a taky je skoro 2x dražší (600 Kč/osoba), ale máme tu v plánu si (kromě 2 výstupů) i trochu odpočinout.

Ubytování č.3

Kameny ve sprše :)

Ubytování č.3

Relax před výstupem

Pod Sigiriyi je to odtud jen 5 km, jsme rozhodnuti jít pěšky a nahoře počkat na západ slunce. Cestou ale zastavujeme u každé krávy a rostliny, volají na nás místní děti a s jednou holčičkou měníme bonbóny za její květinu. Nakonec si musíme vzít tuk-tuk, abychom stihli vstup (do 17 hod.). Místní tuk-tuky jsou prý pouze pro 2 a nechtějí nás brát všechny 4, ale tomuhle tuk-tukáři je to jedno a za pár korun nás veze všechny 4 až pod skálu. Nevím, jakou nosnost má tuk-tuk, ale my 4 máme určitě přes 330 kg :)

Vstupné na Sigiriyi je poměrně vysoké: 36 dolarů. Místní platí 10x méně, my to chápeme a vůbec nám to nevadí. Cestou ke skále objevujeme nový druh místních opic. Cesta nahoru není náročná ani dlouhá, jen je horko a dusno.

Vyrážíme na výlet

Výměna za bonbóny

A pak, že to ve 4 nejde!

Sigiriya

Nový druh

U lvích tlap

Sigiriya - Lví skála - je skalní pevnost a archeologické naleziště na Srí Lance a jedno z nejnavštěvovanějších míst na Srí Lance. Palácový komplex se zahradami vznikl v 5. století za vlády krále Kassyapa.

Po pár desítkách schodů jsme nahoře a před západem slunce je tu opravdu nádherně! Procházíme pozůstatky paláce i zahrad, vidíme i lidi na sousední Pidurangale a pak už sedíme s turisty z celého světa a čekáme na západ. Jsou tu Japonci, Italové, Rusové, Němci, Holanďané, Srílančané, Poláci i Češi.

Sigiriya

Pidurangala ze Sigiriye

Ve vesnici si dáváme opět rice&curry. Zatím jsme ho měli vždy "naházené" na talíři za 24-38 Kč, tady stojí porce 105 Kč a je to v podstatě to samé, jen jinak naservírované. Dostáváme 4 talíře s hromadami samotné rýže a pro všechny dohromady pak sadu 8 mističek s kořeněným a voňavým masem, zeleninou, čočkou, fazolemi, bramborami, papadam lupínky a omáčkami. To vše si každý sám obloží kolem svojí hromady rýže. Je to trochu pracné a pomalé a musíme u toho i trochu přemýšlet, misek je moc a na každou jsme čtyři :) Většina jídel je málo pálivá, ale dostáváme 9. misku s chilli. Dobrota!

Někdo z vesnice nás viděl, že jdeme po tmě do ubytování pěšky a tak pro nás poslali auto. Přijde nám hloupé nechat se vézt takový kousek autem, je tak krásný večer, tak posíláme řidiče domů. Ale on se nedá a jede 10 metrů za námi a svítí nám na cestu. A tak jdeme poslední 1 km pěšky "s ochrankou" v zádech. V ubytování nám majitelka vysvětluje, že zrovna dnes se tu potuluje divoký slon a pohybovat se tu v noci pěšky je extrémně nebezpečné.

Nahoře naservírované mističky, dole vzorně obloženo

A večer šup do bazénu :)

Den 5 - Pidurangala - Kandy

Vstáváme brzy, půjčujeme si zdarma kola a v 6 ráno po východu slunce už vyrážíme směr Pidurangala - je to 6 km skoro po rovině kolem Sigiriye. Výstup opět pohoda, trochu prudší kopec, takže zajímavější než včera, nejhorší je zase to vedro. Na posledních metrech výstupu je zácpa, tak najdeme trochu adrenalinovější zkratku :)

Kolem Sigiriye

Cestou nahoru

Zkratka :)

Pidurangala a Sigiriya

Vlevo Sigiriya

Pidurangala

Tak co je hezčí - Sigiriya nebo Pidurangala? Každý výstup i výhled je jiný, i nahoře je to úplně jiné. Mně se líbí oboje. A jedeme 6 km na kolech zpět. Zastavujeme se v místní chlapecké školce, už takhle malé děti se tu učí anglicky. Kluci se stydí i bojí, dostanou od nás pytlík bonbónů a fotíme se i s paní učitelkou. Snídáme až po výstupu. Dnes je snídaně teplá a zase výborná: nudle, kuřecí curry, dhal curry, kokos s chilli, ovoce a papájový fresh. A pak se až do checkoutu válíme v bazénu. Na celé Srí Lance jsou bazény moc příjemné: teplé, čisté, otevřené 24/7 a po celém dni v busech nebo na výletech prostě parádní! Určitě stojí za to si vybrat ubytování o pár dolarů dražší, ale s bazénem.

Cesta zpět

V chlapecké školce

Sigiriya

Zase trochu jiná snídaně

Naše chatka

Pohoda

Odjíždíme ze Sigiriye. Bus přijel prázdný a tak musíme čekat, až se trochu zaplní. Řidič s průvodčím autobus zatím lehce opravují a myjí. Nastupují zase jen místní. Platíme 125 rupií (10 Kč), jedeme hodinu, holčička vedle mě okamžitě usíná.

Sigiriya

Bus ze Sigiriye

Čekáme, až se zaplní

A už jedem

Únava

V Kandy bydlíme zase mimo centrum v tradičním srílanském domě u starší, moc hodné paní. Celý její krásný dům máme k dispozici. Voňavé povlečení, veliká koupelna, 100% čisto, cejlonský čaj s kardamonem, ale nejvíc jsem nadšená z terasy! Já jsem na terasy/balkony/lodžie ulítlá, vlastně podle nich často vybírám celé ubytování, no a tahle terasa se mi opravdu povedla :) Plynule navazuje na obývák a je ve stínu pod střechou, tak se využívá celoročně. Zase úplně jiný styl ubytování a zase je tu moc příjemně a ani ten bazén nám nechybí. Za celý dům se 2 ložnicemi a snídaní platíme ve čtyřech jen 1056 Kč.

Ubytování č.4

První ložnice

Ubytování č.4

Terasa a zahrádka

Ubytování č.4

Terasa a obývák

Den 6 - Kandy - Nuwara Eliya

Snídaně je úžasná, tradiční, domácí a veliká: kokosové placky, pol sambol, plněné palačinky, papájový fresh juice, káva, čaj. Cestou do Chrámu Buddhova Zubu potkáváme u kandyjského jezera asi nejtlustšího varana skvrnitého na světě! Místní nám ukazují strom plný velkých kaloňů indických.

Snídaně č.4

Kandyjské jezero

Kaloň indický

Chrám Buddhova Zubu

Do chrámu míří i spousta dětí. Rodiče vybírají, zda bude jejich dítě chodit do smíšené třídy nebo jen do dívčí/chlapecké. Školní uniformy jsou bílé - bohatí i chudí tak vypadají úplně stejně. Škola je na Srí Lance zdarma. Děti zde dostávají zdarma i snídani (= trochu rýže). Oběd si mají nosit z domu, ale hodně dětí v poledne otevře jen prázdnou krabičku :(

Chrám Buddhova Zubu pochází ze 17. stol. a je zde ve speciální zlaté nádobě uložen Buddhův zub. Uvnitř nádoby je dalších šest postupně se zmenšujících nádobek a zub se nachází až v té poslední a nejmenší schránce. K vidění je jen 1x ročně.

Dívčí třída, za ní chlapecká

Chrám Buddhova Zubu

Obětní dary Buddhovi

Lotosy a jiné květy

Chrám Buddhova Zubu

Poutníci přináší obětní dary

70 km z Kandy do Nuwara Eliyi jedeme busem skoro 4 hodiny, ale s časem v busech si hravě poradím, vlastně nevím, co dřív: fotky, itinerář, cestopis, spánek, výhledy, jídlo, relax... :)

Město Nuwara Eliya leží v horách ve výšce 1900 m a pěstuje se zde jeden z nejkvalitnějších čajů na světě: Orange Pekoe. Je tu o 10 stupňů chladněji než v Kandy. Ve svém domku nás s úsměvem vítá sympatický Ajith s manželkou. Mají z nás upřímnou radost. Uvaří nám cejlonský čaj, přidají sušenky a oba mi děkují, že jsem vybrala bydlení právě u nich. Ukazují nám naše 2 pokoje a koupelny, máme k dispozici i obývák, kuchyňku a terasu na střeše domu a máme se chovat jako doma.

S Ajithem si hodně povídáme. I o složitém životě na Srí Lance po covidu a velké ekonomické krizi v roce 2022. Velká část obyvatel zchudla a nemá dost peněz ani na jídlo. Benzín je 2x dražší než dřív, většina obyvatel proto už nevlastní ani skútr. Rýže (zdejší potřeba č.1!) zdražila 3x a lidé (i Ajithova rodina) omezili stravu na 2 jednoduchá rýžová jídla denně :( Rýže s trochou zeleniny dopoledne a rýže s trochou zeleniny k večeru. Žádné maso, brambory nebo palačinky. Pro nás nepředstavitelné. Dříve měli Srílančané 5 dětí, dnes z ekonomických důvodů maximálně 2. Také Ajith má jen 2 děti, syna a dceru. Chtěl 5 dětí jako jeho předkové, ale nemůže si to dovolit. Ajith dříve jezdil denně s turisty na výlety, ale teď jich do Nuwary moc nejezdí a nebo jen ti s těmi velkými kufry (= s cestovkou).

Autobusové nádraží v Kandy

Z autobusu

Ajithova rodina a ubytování č.5

Jedna čajová

Jdeme se projít na čajové plantáže, poprvé na Srí Lance nám prší a je to příjemné. Procházíme i nejchudší částí Nuwara Eliyi. Početné rodiny tu žijí v malých "domečkách" o velikosti max. 10 m². Místní děti mají obrovskou radost, že vidí cizince. Vybíhají ze svých pididomků, jsou zvědavé, křičí na nás, mávají, piští, smějí se, stydí se. Všechny děti tu musí pracovat a pomáhat. Sbírají dřevo, pomáhají s vařením, zametají, starají se o mladší sourozence. Předpokládám, že bez odmlouvání. Holčičky nám předvádí své nejlepší šaty, dnes mají v chrámu nějakou slavnost. Opět nemáme dost bonbónů pro všechny. Děti jsou krásné a roztomilé stejně jako ty africké. Společné s nimi mají bohužel i to, že mají velmi často hlad.

První déšť

Na procházce

Nechce se nám vracet 1 km k Ajithovi kvůli záchodu a rozhodneme se (nakonec všichni 4) použít místní public toilet. No... je to síla! Ale i tohle je cestovatelský zážitek. Vstupné k místnímu jezeru je v poměru k ostatnímu (jako třeba k jídlu) nesmyslně vysoké - 1000 rupií za osobu (80 Kč). My sem jdeme dírou v plotě pro místní, poradil nám ji Ajith.

Když musíš, tak musíš :(

Vchod k jezeru :)

Nuwara Elyia

A dostáváme hlad. Každý den ráno se nehorázně nacpeme na snídani a do busu si k obědu kupujeme ve stáncích různé smažené, plněné a někdy i pálivé luštěninové nebo zeleninové taštičky, trojhránky nebo koblížky. A teď bychom rádi něco pořádného a teplého. Hledáme hospodu pro místní a najdeme jen malou dřevěnou boudu. Uvnitř to nevypadá moc lákavě, ale nesmrdí to tu a máme velký hlad. Jsou tu jen 2 stoly, u vedlejšího pán večeří samotnou hromadu rýže, samozřejmě rukou. Objednáváme si 4x kottu a doufáme, že dostaneme příbory. Kottu je srílanská specialita, mají ji téměř všude. Je to vlastně jídlo ze zbytků, tedy pokaždé jiné, ale vždy chutné. Většinou se jedná o: nasekané včerejší placky rotti, mrkev, cibule, vejce, curry, chilli, to vše smažené na pánvi. Ale není to žádná "hotovka", vše se tu dělá čerstvé, tak už za chvilinku slyšíme, jak kuchař (a majitel boudy) všechno krájí, seká, smaží a prohazuje na pánvi a přidává koření a krásně to všechno voní a za pár minut nám jeho manželka servíruje oběd jako v té nejlepší restauraci! Kottu je poprvé úhledně naaranžované do čtverce na 4 keramických, naprosto čistých čtvercových talířích, dostáváme i 4 stejné příbory, k tomu v košíčku misku s chilli a pak ještě jednu, máme velkou spotřebu. Nevěřícně na to koukáme, tohle jsme tu nečekali a oni to ví, usmívají se a jsou rádi, že nás překvapili. Ale, co je podstatné, takhle dobré kottu jsme na Srí Lance ještě nejedli! Jídlo i servis chválíme a oběma tím uděláme obrovskou radost! Nedávat na první dojem se při cestování hodně vyplácí. A vlastně i finančně :), porce stála 500 rupií = 38 Kč. Večer Ajithovi chválíme místní hospůdku a on je moc rád, vlastní ji jeho kamarád.

Hospůdka

Uvnitř

Nejlepší kottu na Srí Lance!

Den 7 - Nuwara Eliya - Kitha Ella

Na tomto místě jsme opravdu nečekali velikou snídani, ale Ajith s manželkou nám připravili plný stůl domácích dobrot: moje oblíbené plněné pálivé palačinky, kokosové placky, 4 vejce!, toasty, ovoce, džem, máslo!, kávu i čaj. Dnes si ale jídlo tolik jako jindy neužíváme. Myslíme na to, že Ajithova rodina bude mít dnes zase jen 2x rýži a ty veselé děti ze včerejší procházky ani to. Zbytky bychom si normálně vzali na cestu, ale tady poprvé hodně jídla necháváme. Víme, že nic z toho Ajith nevyhodí.

Po snídani nás Ajith odváží na nádraží v Nanu-Oya, konečně pojedeme vlakem s otevřenými dveřmi! Asi ještě 5x nám poděkuje, že jsme na Srí Lanku a také k němu přijeli. Věří v lepší zítřky své země a my věříme s ním.

Snídaně u Ajitha

Cesta na nádraží

A teď už na Ajitha nezapomeneme

Nádraží v Nanu-Oya

U pokladny na nádraží v Nanu-Oya je fronta. Za lístek do 3. třídy (ta nejlevnější) platíme jen 160 rupií (12 Kč). Na nástupišti potkáváme Japonce, starší samotnou Australanku, Indy a mnoho Evropanů. Na Srí Lance se cítíme velmi příjemně, velmi vítáni a velmi bezpečně. Potkáváme tu hodně žen různého věku i mladých dívek, které cestují úplně samy.

Místní tratě byly postaveny na přelomu 19.-20. stol. Soupravy jsou staré a vlak je velmi pomalý. 65 km pojedeme skoro 4 hodiny! Ve vlaku je narváno, prakticky celou cestu stojíme nebo sedíme na chodbě u dveří na WC, ale za to krásně vidíme ven a v otevřených dveřích se s ostatními cestovateli postupně vystřídáme. Jedeme max. rychlostí 30 km/hod. Ve stanicích nastupují prodavači a procházejí vlak s čerstvým jídlem, oříšky a čajem.

U pokladny

Na nádraží

Náš vlak :)

Naše místo, jen Petra sedí

Za jízdy

S holkama z Dánska

Za pár hodin na nádraží v Kitha Ella nás naprosto nečekaně čeká majitel 6. ubytování Imantha :) Ptá se Roberta, jestli je Ivana :)), ale odpouštím mu. Robert je prostě největší a Imantha nemohl tušit, že "šéf" výpravy je ten nejmenší z nás :) Imantha mi včera psal, v kolik asi do Kitha Elly přijedeme, tak jsem mu odpověděla, že pojedeme ranním vlakem z Nuwary. Vlak má samozřejmě zpoždění, přesto je Imantha tady a chce nás odvézt svým tuk-tukem 600 metrů k němu domů :) S díky odmítáme, ale nakonec mu dáváme aspoň batohy, prý je to do kopce.

U Imanthy máme na další 2 noci 2 úžasné pokoje a ještě úžasnější 2 terasy (jak jinak :) ) s výhledem na hory. Pokoj pro 2 s polopenzí stojí 990 Kč/noc, od jídla tedy nečekáme zázraky, ale v ubytování č. 6 se nám líbí moc! Opět tedy střídáme velmi levné pokoje v Nuwara Elyia za tyhle "luxusnější", ale dražší a moc mě to takhle baví.

S Imanthou

Imanthův tuk-tuk

Horní terasa

Výhled

Ubytování č.6

Imantha nám na dolní terasu donese kávu a čaj (srílanské kafe se ale moc pít nedá), sušenky a banány a pak už vyrážíme na procházku. Jdeme pěšky 4 km po kolejích do centra Elly. Potkáváme místní, turisty, psy a krávy, všichni si tudy zkracují cestu. Kolem trati je několik nealko barů (asi ve 2 mají i pivo), malých a levných restaurací (i tady podávají rice&curry), přírodních modliteben a výhledy do krajiny jsou famózní!

Občerstvení

Cesta do Elly

S babičkou u nádraží

Procházíme městem Ella ke slavnému mostu Nine Arches Bridge. V Elle jsme bydlet nechtěli, je to šílené, hlučné, turistické místo. Nóbl restaurace, hotely, bary, naštěstí mezi nimi vždy najdeme i malé stánky s místními dobrotami. Poprvé vidíme stovky turistů a jsme rádi, že bydlíme stranou v Kitha Ella, kde koukáme na opice a kromě zvuků přírody je tam naprosté ticho. Vlastně nemám ani jednu fotku z města Ella, tak hrozné to tam (navzdory nádhernému okolí) je :)

Nine Arches Bridge se nachází mezi železničními stanicemi Ella a Demodara. Most je dlouhý 91 m a vysoký 24 m a postavili na začátku 20. stol. Britové (Srí Lanka byla britskou kolonií) a to výhradně z kamenů a cihel, bez použití kovu a oceli.

Nine Arches Bridge je největší místní atrakce. Zde je turistů nejvíc, ale sem to prostě patří. Půlka jich volá a mává z vlaku na most a druhá půlka z mostu do vlaku :) Všichni čekáme, až po mostě pojede vlak v 17:20, který má vždy zpoždění. Projíždí v 17:40 a můžeme jít "domů" :)

A "doma" nás čeká velké překvapení! Když si jinde koupíme polopenzi, většinou ji odfláknou, už je zaplacená, tak proč se s ní párat. Imantha to dělá jinak - dovedl polopenzi k dokonalosti :) Teprve tady ochutnáváme pravé, vynikající, voňavé, slovy nepopsatelné srílanské fish&curry. A protože jsme chtěli spicy, je všechno více či méně ostré. A protože máme velký hlad, dostáváme druhou mísu rýže (a další misku chilli). A taky jogurty, kdyby to na nás bylo moc ostré. To, co vypadá jako brambory, jsou curry banány (pálivé). To, co vypadá jako červená řepa, je červená řepa, ale výborná, protože je dobře dochucená. Ovocný salát je z papáji, melounu a ananasu. Vařila nám celá Imanthova rodina. Zatím nejlepší večeře na Srí Lance!

Nine Arches Bridge

Naservírováno

Obloženo

Den 8 - okolí Elly tuk-tukem

Ráno se probouzíme obklíčeni opicemi. Jsou na střeše, na terase a koukají na nás z okolních stromů. Asi tuší, co se bude dít. Jak říká Imantha, pořádná snídaně je důležitá :) A tuhle snídani a atmosféru těžko někdy někde nějaká překoná. Dokonale naservírované srílanské domácí dobroty: kokosové placky, palačinky s kokosovou náplní s chilli, vaječné omelety s chilli, pálivá zeleninová směs, spousta ovoce, které ani neznáme, papájový fresh juice, káva, čaj. Zíráme na to v němém úžasu, je škoda se do toho pustit. O každém druhu ovoce nám Imantha něco řekne a k tomu všemu ranní slunce a ten výhled! A Imantha se pořád usmívá nebo spíš chechtá, je fakt rád, že si jeho jídlo užíváme. A dokonce ukecal tuk-tukáře, že nás vezme všechny 4 jedním tuk-tukem na celodenní výlet! Ušetřili jsme 10000 rupií za druhý tuk-tuk :)

Ráno na terase

Dokonalé

Snídaně u Imanthy

Náš tuk-tuk je klasický, malý, pro 2 osoby, to jen fotka je panoramatická :) Já sedím na zemi (já se vejdu všude) mezi Lukyho nohama a ostatní jsou namačkaní na sedadlech pro 2. Takhle budeme jezdit v okolí Elly celý den. Nejdřív zastavujeme v továrně na zpracování čaje Halpewatte Tea Factory. Pro místní je určen zbytkový, nejméně kvalitní čaj, všechen ostatní se vyváží.

V tuk-tuku pro 2

Halpewatte Tea Factory

Pomáhám :)

Další část výletu nám vymyslel Imantha, věděl, že mě bude bavit. Opět to bude vlak, ale pojedeme pouze jednu jedinou zastávku, za to tu nejhezčí: z Demodary do Elly přes most Nine Arches Bridge! Tuk-tuk nás doveze na jedno nádraží a bude nás čekat na druhém. Na nádraží platíme 50 rupií (4 Kč) za lístek a zabíráme obě strategická místa na chodbě, na zemi u protějších otevřených dveří. A za chvíli se mi plní další sen - celou cestu (tedy jen asi 7 minut) visím ven z vlaku :) Cestou nám mávají desítky místních i turistů, co postávají u kolejí a na mostě už jich čekají stovky, atmosféra neskutečná, všichni se smějí, křičí na nás, mávají, fotí si nás a my zase je :) A pak už projíždíme dlouhým tunelem a vystupujeme v Elle, kde čeká náš tuk-tukář. Takových zážitků za 4 Kč :)

Demodara

Náš vlak

Jupííí :)

Nine Arches Bridge!

Imantha se mě ráno ptal, jaký typ vopodádu chceme vidět, v okolí je jich moc. Má odpověď byla jasná: hezký, bez turistů a aby se v něm dalo koupat. A tak jedeme k Secret Waterfall. Vodopád má 5 úrovní s různou hloubkou vody. Úplně nahoře jsou opravdu jen místní, plavat se dá ale až níže a tam už jsme úplně sami a dokonce si tu dopřáváme masáž nohou i rukou trochu většími rybkami, co vypadají jako přerostlé garra rufa. Pak zastavujeme ještě u Ravana Waterfall obklopeném turisty. Svačíme starou, dobrou colu ve skle, fresh juice a nejdražší je zase to pivo :)

Secret Waterfall

Ravana Waterfall

Svačina :)

A je čas na meditaci... Snažíme se tuk-tukem vyjet až na vrchol kopce do Mahamevnawa Buddhist Monastery, ale posledních 50 metrů už s námi čtyřmi nevyjel :) V celém areálu kláštera je zvláštní ticho a klid. Potkáváme zdejší usměvavé mnichy a obdivujeme výhledy na všechny strany. Dozvíme se, že klášter je ve výstavbě již od roku 2011 a staví se pouze z darů: 80% financí darují místní, 20% cizinci.

Mahamevnawa Buddhist Monastery

Nahoře - stúpa

V těchto domcích žijí mniši

Mahamevnawa Buddhist Monastery

V klášteře

A bude pršet...

Po 5minutovém dešti nás okolím kláštera provází mnich, který zde žije už 4 roky. Mniši (je jich tu teď celkem 17) bydlí v malých domečkách, kde mají jen postel, stolek, židli a místo pro meditace. Nic víc nepotřebují. Jídlo dostávají od místních lidí. Vracíme se do kláštera a začíná meditace. Nejdřív nás mnich učí, jak na speciálních podložkách správně sedět. Moc nám to nejde. Máme si tedy sednout tak, jak je nám to pohodlné. Pak říká, že máme zavřít oči, na nic nemyslet, jen poslouchat jeho hlas a zpěv. A to už nám vůbec nejde. Myslíme na jídlo, na zítřek, na moře, Robert asi na pivo :) A taky nechci mít zavřené oči, když jsem tu poprvé a naposledy. Meditace trvá asi 3 hodiny, je zdarma a každý může kdykoliv odejít. Vydržíme "meditovat" asi 25 minut a i když nám to nešlo, byl to pro všechny z nás mimořádný zážitek. K Imanthovi přijíždíme až za tmy a dnes poprvé na Srí Lance máme večeři opravdu spicy (= sníme všechny 4 jogurty :) ) a všichni po ní spokojeně usínáme.

A už prší...

Procházka s mnichem

Mahamevnawa Buddhist Monastery

Meditace

U Imanthy - dnes chicken curry

Den 9 - Kitha Ella - Udawalawe

Vstávám zase brzy (škoda spát, když slunce už vyšlo) a ještě před snídaní se jdeme projít po okolí vesnice Kitha Ella. Jdeme znovu po kolejích kolem nádraží, zrovna přijíždí vlak a zase všichni máváme. Pak zamíříme s místní babkou ke zdejšímu vodopádu. Druhá a poslední snídaně u Imanthy je zase dokonalá a ten výhled nám bude chybět. Dnes poprvé ochutnáváme "milk rice", což jsou kostky z kokosového mléka a rýže, podávají se s pálivou omáčkou.

Ráno v Kitha Ella

Nádraží v Kitha Ella

Na nádraží

Vodopád v Kitha Ella

Milk rice poprvé

Loučíme se s Imanthou

Imantha nás osobně odváží k busu. Asi 2x přestupujeme a za pár hodin a korun vystupujeme v Udawalawe. Blížíme se k nejlevnějšímu ubytování na světě za 2 dolary/noc se snídaní, bazénem a klimatizací! Zkusit se má všechno :) a taky je třeba dodržet moji strategii střídání levnějšího a dražšího ubytování. Dostáváme dva velké 4lůžkové pokoje, čistá a voňavá prostěradla a ručníky, klimatizace je tichá a bazén čistý. Kupodivu vše za ty peníze funguje. Trochu postrádáme toaletní papír a mýdlo, ale s tím si poradíme. A dnes už máme padla, zabíráme až do západu slunce zdejší lehátka a bazén.

Večeříme rotti a jiné dobroty v malé místní hospůdce a na závěr si za 100 rupií (8 Kč) objednávám ve vedlejším stánku můj oblíbený "egg hoper", ale "take away" (jsem přecpaná). Kuchař ve speciální pánvičce usmaží z kokosového těsta krásnou křupavou misku, dovnitř naleje vejce, okoření a když má hotovo, splácne svůj úžasný výtvor na placku a zabalí mi jej novin. A je po designu :) Večer na sloupu u silnice vypínáme pouliční osvětlení a jde se spát.

Udawalawe

Ubytování č.7

Vypínáme pouliční osvětlení

Den 10 - Udawalawe safari - Talalla Beach

Národní park Udawalawe byl zřízen v roce 1972 jako přírodní rezervace pro divoká zvířata. Na ploše 120 km² žije mnoho druhů zvířat, především slon cejlonský, což je poddruh slona indického. Park navštíví desítky tisíc turistů ročně. V roce 1948 žilo na Srí Lance pouze 1500 slonů cejlonských, dnes tu ve volné přírodě žije kolem 6000 slonů!

V 5:30 ráno nasedáme do džípu a vyrážíme do NP Udawalawe. Aspoň jednou uvidíme i východ slunce. Potkáváme první slony, žije jich tu několik set. Řidič nám půjčuje dalekohled a tak vidíme hezky i krokodýly, buvoly, divoká prasata, orly, různé ptáky a taky národní strom Srí Lanky - ferreu. Se safari v Botswaně je tohle nesrovnatelné, ale slonů jsme viděli poměrně hodně a hezky zblízka a za 4,5 hodiny platíme jen 50 dolarů za osobu, za to by nás v Africe dovezli maximálně k bráně parku :)

Východ slunce

Sloni u jezera

Další sloni

Vlha arabská a axis cejlonský

Sloni se nás nebojí

Konec safari a snídaně

Snídani dostáváme až po safari. Dnes je skromnější, ale při ceně pokoje 4 dolary/noc naprosto luxusní. Přesouváme se dalšími public busy k Indickému oceánu!

Vystupujeme v Talalle a když vidíme u silnice malou dřevěnou hospůdku s cedulí rice&curry, neodoláme. Za pár minut už dostáváme 7 misek jídla, každý 1 vejce a hnědou, pro nás novou, výbornou rýži. Jsme u moře, jídlo je trochu dražší, porce stojí 800 rupií (62 Kč). Cestou k ubytování č.8 nás rybář a jeho rodina zvou na večeři do své restaurace na obří modré krevety! Vypadají sympaticky (rodina i krevety), tak k nim večer půjdeme.

Hospůdka u silnice

Rice&curry

Modré krevety

Bydlíme přímo nad nádhernou pláží Talalla. Nahoře na kopečku máme dva pokoje vedle sebe s terasami a výhledem na oceán. Za noc se snídaní, bazénem a lehátky na pláži platíme směšných 320 Kč za osobu. Naši kamarádi jsou "malinko" náročnější, ale pro nás dva je tohle ubytování dokonalé! V jednoduchosti (a praktičnosti) je síla. Máme tu naprosto vše, co potřebujeme. A tím nemyslím klimatizaci, tu nepotřebujeme, od oceánu pofukuje svěží vítr a u stropu máme větrák. Ale velikost pokoje je pro 2 ideální, mám radost z poliček, háčků, i z toaletního papíru :), oceňuji větší koupelnu s teplou vodou, varnou konvici, 2 praktické rohožky, odpuzovač komárů, veliké a čisté ručníky, na terase šňůru na prádlo i s kolíčky, posezení, velký bazén se sprchou a lehátky, lehátka a stříšky na pláži, i možnost celodenního posezení ve stínu na terase restaurace s výhledem na oceán. I těch pár (desítek) schodů beru jako výhodu. A tím, že je ubytování levné, jsou zde levné i večeře (od 1000 rupií), pivo (600 rupií), půjčení skútru (2500 rupií) a samozřejmostí je (jako na celé Srí Lance) příjemný, usměvavý a ochotný personál.

Výhled na Talalla Beach

Náš dvojdomek na kopečku

Ubytování č.8

Bazén na kopečku

Restaurace je přímo nad pláží

Naše lehátka na pláži

Indický oceán je neuvěřitelně teplý. Odhadujeme to na 32 stupňů. Rybáři tu stále používají tradiční lodě s plovákem. Potvrzuji, že na Srí Lance jsou velké a zrádné vlny. Já a oceán... Plavat pořádně neumím a zase se tam hrnu! Po třech idylických tempech si říkám, že už je čas se vrátit a ono to nejde!? Plavu směrem ke břehu, ale táhne mě to do oceánu. Panika! Pokolikáté už?! Naštěstí kousek ode mě koukají z vody veliké kameny. Snažím se k nim dostat, zachytávám se o ně nohama a - jsou tam! Ježovky! Jedna vedle druhé! Ale já chci zpátky na pláž a do chatičky a domů, do Prahy, prostě nechci se tady a teď utopit! A tak se od těch kamenů (a ježovek!) pravou nohou (tu obětuji) odrážím a rukama plácám tak dlouho, až se vyčerpaná, rozklepaná (ale živá!) dostanu na mělčinu. A už v noze cítím ostny ježovek :( Trhovkyně ze stánku z naší pláže ke mně přibíhá se zavíracím špendlíkem (dezinfekci teď fakt neřeším). Celý můj boj s vlnami pozorovala - asi jsem byla jasný případ od začátku. Luky jde pro naši jehlu a pinzetu, ani jedno nefunguje. Paní říká, že mám jít radši do "hospital" a to já fakt nechci a tak mi dlouho a pracně ryje zavíracím špendlíkem asi na 10 místech kolmo a hluboko do nohy a postupně vytahuje tvrdé několikamilimetrové úlomky, naštěstí jsou hlavně ze strany chodidla. Jako bolí to a teče mi "trochu" krve, ale vím, že ostny musí pryč. Ten poslední ale ven nechce, dokonce ani není vidět a tak to po dlouhých minutách utrpení vzdáváme, je moc hluboko. Aspoň mám něco ze Srí Lanky na památku :) Nohu mám potírat citrónem, tak ho v malém obchodě kupujeme. Střídám českou dezinfekci se srílanským citrónem, ale hlavně, že je tu krásně!

Talalla Beach

Na večeři jdeme tam, kam jsme slíbili, do Manju Cinnamon Hut. Krevet bychom se moc nenajedli, rozhodneme se raději pro velikou čerstvou rybu. Trvá to trochu déle, průběžně nakukuji do kuchyně a nakonec ve čtyřech bez problémů sníme 3kilového chňápala bílého. Dobrota!

Manju Cinnamon Hut

Chňápal bílý

Naše restaurace nad pláží

Večer v Talalle šíleně foukalo! Obrovské vlny polámaly na pláži naše dřevěné slunečníky a rozbily i stánek s oblečením té hodné paní, mojí zachránkyně :( Vlny postupně zaplavily celou naši pláž a vyhodily velikou želvu (kareta obrovská) až za ni! Nejmíň hodinu se tam plácala v kaluži mořské vody, vypadala nešťastně a vysíleně. Tak jsme ji na několikrát poponesli asi 20 metrů k oceánu. Byla pěkně těžká (nejmíň 50 kg) a zmatená, ale poslední metry už zvládla sama, ani nepoděkovala a zmizela v oceánu :)

Mořská želva v kaluži

Záchrana

Den 11 - Talalla Beach

Noha den poté: do rána pěkně otekla a taky je horká, asi hlavně tím, jak je do hloubky rozvrtaná na tolika místech. Ale chodit můžu, náplasti tu nemají smysl, takže pár dní se mi do ran bude dostávat střídavě písek/voda/špína, ale mám ten citrón :) (Nakonec mi v noze zůstaly ostny 2, po 10 dnech doma rána zhnisala a 2 centimetrové kusy ježovky tvrdé jako kámen z nohy samy vyjely.)

V 7 ráno jsme na pláži úplně sami. Moře je teplejší než vzduch, ale já už neplavu! Vidíme škody po noční bouřce. Všude binec, klacky, větve, kokosové ořechy, polámané slunečníky, zničený stánek naší trhovkyně, voda z oceánu je pořád i za pláží, ale místní lidé už to vše začínají uklízet, odnášet a pláž zametat. Luky pomáhá rybáři vytáhnout jeho loď na pláž, je pěkně těžká. Původně jsme se dnes měli válet na pláži, ale to nám moc nejde a tak i dnešní naplánovaný relaxační den raději věnujeme aktivnímu poznávání ostrova a válení se odkládáme na důchod.

Ty kameny tam vzadu...

Talalla Beach

Rybář

Pomoc

Sousední pláž po bouřce

Snídaně v Talalle je podobná i veliká jako jinde, tady navíc s výhledem a velikou konví kafe a čaje (asi tady dočasně přejdu na čaj :) ). A čeká nás nejhezčí den na Srí Lance, protože...

Snídaně s výhledem

... si půjčujeme skútr! Stojí 200 Kč/den, benzín 27 Kč. Jezdí se vlevo, mezinárodní řidičák nutný, na silnicích jsou policejní kontroly. Cestou míjíme několik buddhistických i hinduistických chrámů a také mešit a nejdřív zastavujeme na nejjižnějším místě Srí Lanky - u majáku Dondra.

Maják Dondra byl postaven v roce 1890, je vysoký 49 m a je to nejvyšší maják na Srí Lance.

Maják Dondra

Dondra Beach

U majáku Dondra

Někde jinde

Krásná pláž beze jména

Následuje povinná zastávka na Mirissa Beach a "výstup" na Parrot Rock. Mirissa Beach je údajně nejhezčí a proto i nejnavštěvovanější pláží Srí Lanky. Dnes tu ale moc lidí není:

Cestou

Parrot Rock

Mirissa Beach z vrcholu Parrot Rock

Chameleon

A tohle je moje nejoblíbenější místo na Srí Lance: Coconut Tree Hill. Půda je červená kvůli vysokému obsahu železa:

Coconut Tree Hill

Zastavujeme se v rybářské vesnici Weligama a všude kolem nás jsou vidět i cítit ryby: čerstvé, sušené, i na talíři. Za pár korun si dáváme místní fresh juice a ani neřeším, z jaké je vody. Na pláži objevujeme malý dřevěný stánek a dáváme si vynikající rotti s chobotnicí, cibulí a sýrem! A jedeme se koupat! Vybírám Polhena Beach, jednu z nejhezčích pláží ostrova. Je neděle, na pláži je spousta místních rodin a všichni se pořád smějí. Ženy na Srí Lance nenosí plavky, koupou se oblečené.

Weligama

Chvilka s knihou a chvilka s jídlem

Polhena Beach

Vlny na Polhena Beach

Polhena Beach

Den 12 - Talalla Beach - Hikkaduwa Beach

Hned po východu slunce jedeme na Secret Beach a pak už vracíme skútr.

Východ slunce v Talalle

Secret Beach v 6:30 ráno

Cestou

Následuje ranní procházka na vyhlídku na druhém konci Talalla Beach, odkud je krásně vidět celá naše pláž.

Talalla Beach

Talalla Beach - nahoře je vyhlídka

Talalla Beach z vyhlídky

Už nemáme slunečníky :(

Talalla Beach

Před polednem se loučíme s personálem a míříme na autobus. Jako vždy je vedro a dusno. Cestou nakupujeme pití v malém stánku. Ceny jsou vytištěny přímo na zboží, velká voda stojí všude 160 rupií, litr mangového fresh juice 570 rupií.

Odchod 2 km na bus

Nákup na cestu

Cestou

Autobus nám zastavuje přímo před ubytováním č.9 u pláže Hikkaduwa. Tady budeme bydlet další 2 noci v domě přímo na pláži. Je tu prostorný obývák, veliká kuchyň (kterou nepoužijeme), 3 ložnice, nová koupelna a hlavně: obrovská terasa s výhledem na Indický oceán a spoustou míst k sezení, já okamžitě zabírám postel. Stačí sejít 22 schodů a jsme na pláži...

Večeříme v malé rodinné restauraci, která má na googlu hodnocení 5 z 5. Jenže to není na Srí Lance žádná výjimka. Objednáváme si seafood soup, chicken curry, fish curry, vše spicy, fresh juice a po jídle dostáváme nejmenší banány na světě. Potkáváme tu 2 mladé Čechy, kteří sem přijeli z letiště taxíkem za 10000 rupií! 800 Kč! Je to víc, než jsme tu zatím dali za dopravu pro nás dva! Prý se busem báli a nějaký taxikář jim řekl, že z letiště stejně žádný nejede. Aspoň, že nemají ty velké kufry! Vynadali jsme jim a další den je vyprovodili na autobus :)

Náš dům na pláži

Ubytování č.9

Jen 22 schodů... :)

Večeře

Den 13 - Hikkaduwa Beach - Negombo

Vstáváme po východu slunce a procházíme se po liduprázdné pláži. Moře je teploučké, ale vlny jsou pořád. Snídaně se podává u bazénu až v 7:30 a je nejhorší ze všech, taková evropská. Dům na pláži měl být zlatým hřebem naší cesty. Tedy terasa je naprosto bez chyby!, ale ve všem ostatním prostě nic moc. Nejhorší a nejmenší snídaně za celých 14 dní, proleželé pružinové matrace, v 1 ložnici nejde klimatizace, ve 2. nejdou zavřít dveře. V domě pro 6 osob je jen 1 talíř, 2 sklenice, 2 hrnky a chybí i káva a čaj zdarma. A samozřejmě v Hikkaduwě poprvé potkáváme obrovské množství turistů! Převažují Rusové, ale potkali jsme i hodně Němců, Francouzů, Čechů, Japonců.

Hikkaduwa Beach brzy ráno

Hikkaduwa Beach

Kluci se vln nebojí

Snídaně a moje místo na terase :)

Po nepovedené snídani se jdeme projít na Turtle Beach. Luky plave, nikde ani želvička, jak se dalo podle názvu pláže očekávat, já hlídám doklady a peníze a pak se vyměníme, protože tady můžu plavat i já! :) Vrhám se do oceánu (vody po kolena) a najednou se vedle mě vynoří obrovská mořská želva! Jako vážně obrovská! A má spoustu zoubků! A za chvíli už je jich v zátoce 6! Někdo ječí, pár lidí z vody vybíhá, jiní naopak do vody běží, aby želvy viděli. Kareta obrovská měří až 1,5 m, váží až 300 kg a živí se hlavně mořskými řasami. A najednou se na pláži objevují prodavači s pytlíky mořských řas :) A želvy papají a nechají se krmit z ruky a hladit po krunýři :) Ani tady se ale očividně nejedná o trápení želv. Želvy připlují do zátoky zcela dobrovolně, kdy chtějí, na jak dlouho chtějí a stejně tak i zmizí. A já krmení nemám a stejně za mnou plavou i do hloubky! Myslím, že je to odměna za tu zachráněnou želvu :)

Turtle Beach

Rybáři na kůlech! I kvůli nim jsem chtěla tak dlouho na Srí Lanku. Rybářské kůly se dodnes dědí z otce na syna a nachází se jen v 1 oblasti ostrova. Dříve takto rybáři chytali malé rybky blízko břehu, ty měly ale hodně kostí a byly vhodné spíš na polévku. Dnes už tradiční rybáře na kůlech neživí ulovené rybky, ale turisté, kterým za pár rupií pózují a některým dovolí na kůl i vylézt. Ale aspoň se díky nim nezapomene na zdejší tradiční způsob lovu ryb. Chci na kůl vylézt sama, není to nic těžkého, a rybář si zase chce sáhnout na můj zadek, no nakonec jsme spokojeni oba :) Ještě mi podává udičku a už "chytám" :) Sezení není vůbec pohodlné a takhle dřív rybáři museli vydržet hodiny než ulovili oběd.

Rybáři na kůlech

Zvládla bych to i bez té jeho ruky! :)

"Chytám"

Rybářské kůly

Dvěma busy přejíždíme na poslední noc do Negomba. Majitel ubytování č.10 Kenath je napůl Japonec a tak poprvé na Srí Lance vidíme nádhernou a pečlivě udržovanou zahradu v japonsko-srílanském stylu. A to ticho a klid jen pár km od letiště...

Kenathův dům

Zahrada

Restaurace nemá okna, jen sítě

Zahrada

Ubytování č.10

Kenath nám ukazuje naše 2 krásné a perfektně uklizené chatky s úžasnými verandami a krásnými detaily uvnitř. Bazén je na Srí Lance nutnost, ale tady je voda až moc teplá. Před večeří si bereme místní kola (zdarma) a jedeme se projet po okolí, rozdáváme poslední úsměvy i bonbóny. Poslední večeře je taky jiná než ty předchozí a poprvé dostáváme i zmrzlinu. Ráno nás Kenath odveze na letiště a 14. den letíme přes Istanbul domů.

Ubytování č.10

Poslední večeře na Srí Lance

Závěr: Srí Lanka předčila moje očekávání ve všech směrech. Úžasní lidé, ubytování, jídlo, příroda. Nelituji jediné navštívené památky. Celkem jsme jeli 24 public busy a neměli jsme jediný problém, nebezpečnou jízdu jsme nezažili, ani žádnou bouračku jsme za 14 dní neviděli. A porovnávat Sigiriyi a Pidurangalu nelze. Kdo chce, hravě zvládne oboje i za sebou a kdo nechce, může jet z letiště rovnou do Mirissy :)

Náklady pro jednoho v březnu 2024: letenka 10900 Kč, vízum 1200 Kč (už je zdarma!), ubytování 4800 Kč, jídlo a suvenýry 4900 Kč, doprava 900 Kč (public busy, vlaky, tuk-tuky, 1x auto), vstupy včetně safari 3600 Kč. Celkem: 25100 Kč.

Ubytování:

1) Hotel Pinnalanda: https://www.google.com/maps/plac...?entry=ttu

2) Dambulla Sevonrich Holiday Resort: https://www.google.com/maps/plac...?entry=ttu

3) The Cottage Sigiriya: https://www.google.com/maps/plac...?entry=ttu

4) Traditional Kandyan House: https://www.google.com/maps/plac...?entry=ttu

5) AGP Home: https://www.google.com/maps/plac...?entry=ttu

6) Guest Inn Avendra: https://www.google.com/maps/plac...?entry=ttu

7) Udawalawe Wild Animal: https://www.google.com/maps/plac...?entry=ttu

8) Freedom Resort Talalla: https://www.google.com/maps/plac...?entry=ttu

9) Pearl Island Beach: https://www.google.com/maps/plac...?entry=ttu

10) Mango House Japanese Guest House: https://www.google.com/maps/plac...?entry=ttu

Mapa naší cesty je pod tímto textem, ale mapy na cestujlevne.com momentálně nefungují:

Jak se ti cestopis líbil?

🙏 10 x Velmi praktické!

📷 7 x Krásné fotky!

😂 0 x Rozesmál jsi mě!

📖 4 x To chci taky zažít!

❤️ 22 x Prostě super!

Zážitky pro tebe sepsala IvanaBl

Cestopis byl naposledy aktualizován 2024-05-26T10:10:45+02:00

IvanaBl procestovala 88 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 1 rokem a napsala pro tebe 20 úžasných cestopisů.

Zobrazit profil

9 komentářů

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.

Michal Zhor

před 3 měs

Krásně napsáno, jsem inspirován. Ach jo, zase další lákadlo. Moc díky za cestopis.

Sue Ellen Ewing

před 3 měs

Já bych tedy konkrétně chtěla vědět úplně nejvíc, jací tam jsou muži, jestli by o mě řádně pečovali, kdybych se tam vdala.

floodland

před 3 měs

V původně anglické kolonii? To určitě :)

Alena Svobodová

před 3 měs

Můžu se zeptat, s jakým předstihem jste kupovali letenky? Přemýšlím o Srí Lance přes Velikonoce 2025. Zatím mi to nachází jenom lety přes 20 tisíc zpáteční. A to jak z Prahy, tak z Vídně...

IvanaBl

před 3 měs

Tyhle 9 měsíců předem. Ale já letenky nehledám, kupuju vždy ty "levné" v akci, často z okolních letišť, je toho plný fb.

floodland

před 3 měs

Počkal bych až budou mít Turkish akci, pak se dá i z Prahy za slušnou cenu.

Alena Svobodová

před 3 měs

Ok, díky oběma, ono je na ten termín dost brzy, ale dřív prostě dovolenou aspoň na dva týdny nevymyslím, mám plno 🤣

Kafíno

před 3 měs

Ahoj Ivano, byli jsme na přelomu dubna a května v podobné trase a s přesuny vlakem a busem a mám z toho stejný pocit. Absolutní bomba!

Azul

před 3 měs

Ahoj Ivano! Už jsem si říkala, kdy zas bude nějaký cestopis od tebe.... a tenhle je skvělý! Byla jsem na Srí Lance 12 dní začátkem května s úplně jiným itinerářem (sever a východ - Anuradhapura, Jaffna, Trincomalee, pak Sigiriya a Negombo) a kvůli neskutečně hodným a milým lidem, super jídlu, bezproblémovému cestování a etnicko-kulturně-geografické atd🙃 rozmanitosti to je druhá země po Japonsku na světě, kam se chci ještě vrátit. Moc ráda si prohlédnu i tu její druhou půlku, o které píšeš.