Korea 2023

Jak bylo v Koreji

1.den – pátek 25.8.2023

Poprvé od Covidu a cesty na Filipíny v roce 2019 jsme si letos naplánovali delší dovolenou – a volba padla na Korejskou republiku – tedy Jižní Koreu. Po Covidu se do Prahy vrátila společnost Korean Air s jejich přímým letem do Soulu, a tak jsem na začátku února koupila letenky s termínem 25.8.-9.9.2023. Stály necelých 39 000,- Kč. V pátek jsme se tedy sbalili, naše nové štěně jsem odvezla do hotelu, o kočku se postarají naši, a vyrazili jsme do Prahy. Měli jsme objednané parkování přímo na letišti a v 18:50 jsme odlétali do Soulu. Z Čech jsme měli zařízené půjčení auta (společnost Lotte Rent a Car), a bydlení ve třech lokacích po příletu a bydlení v Soulu před odletem.

Naše letadlo

Naše kára

2.den – sobota 26.8.2023

Se sedmihodinovým časovým posunem směrem dopředu jsme v sobotu kolem poledne přistáli v Soulu. Let byl klidný, já jsem i spala, Štěpa moc ne. Jídlo v letadle pro mě nic moc, byla to předzvěst toho, co bude v Koreji, odkud jsem se vrátila o dvě kila lehčí 😊. Měli jsme dva batůžky jako zavazadla do kabiny, a jedno zavazadlo odbavené, ve kterém byly náhradní věci (oblečení) a další prázdná taška. Zavazadlo jsme vyzvedli a pak jsme si hned v letištní hale terminálu 2 koupili dvě datové sim karty, abychom mohli používat telefony. Za 800 kč na 30 dní neomezená data, signál byl všude, fungovali jsme přes WhatsApp. Pak jsme našli přepážku půjčovny, kde pro nás měli připravené dokumenty k autu, podepsali jsme smlouvu, nechali se jako řidiči zaregistrovat oba, a zaručili jsme se kreditní kartou. Dál jsme si koupili „Hi-pass“ který se nabil penězi na 30 000 wonů (cca 500 Kč) abychom mohli používat dálnice a Expresways. Pak jsme šli s mladým Korejcem do garáží, kde na nás čekala téměř fungl nová KIA 5 – černý sedan, benzínový automat. Vcelku hezké auto. Pán nám ukázal, jak funguje navigace, obešel s námi auto, jestli je ok, a mohli jsme vyrazit. Zadali jsme do navigace adresu prvního ubytování ve městě Jeonju a vyrazili na cestu. Bylo fajn, že jsme nezajížděli do Soulu, ale po dálnicích a obchvatech vyjeli mimo Soul a pak na jih. V navigaci to při naplánování trasy ukázalo, kolik budou stát dálniční poplatky, a pak vždy na mýtné bráně nám to ukázalo na displeji u brány kolik jsme zaplatili, a kolik máme zůstatek. Také to asi navigace říkala ale tomu jsme nerozuměli, protože to říkala korejsky 😊. Bylo teplo, kolem 32 stupňů, cesta měla trvat asi 4 hodiny. Silnice jsou v Koreji pěkné, většinou 3-4 proudé, maximální rychlost je 110 km/h, a všichni jedou tzv. „na Korejce“ tedy jedou v levých pruzích, většinou rychlostí 100-110 km. Pravý pruh je většinou volný, takže když si zvyknete na to, že budete auta podjíždět (vč. policejního auta), je nejlepší jet v pravém pruhu a můžete jet 110 😊. Pokud jsou někde semafory, jsou snížené rychlosti na 50-30 km/hod a jsou tam většinou všude kamery. Kolik nám přijde pokut nevíme, je za ně ručeno mojí kreditní kartou, tak uvidíme 😊. Chvíli jsem řídila i já, Štěpa nebyl moc vyspalý. Po cca 5 hodinách jsme dorazili do města Jeonju. Tam jsme měli rezervované ubytování v guesthausu, který vypadal jako tradiční korejský domeček – hanok. Byly tam dva domečky a pak jedna taková modernější stavba, který měla v přízemí kuchyňku. Měli jsme domeček s koupelnou, spalo se na zemi na futonových matracích. Součástí bydlení byla i snídaně – touastový chléb, vajíčka natvrdo, zelenina, ovoce, kafe a čaj. To se dalo uvařit i přes den, stejně tak jako byla k dispozici voda a led. Po příjezdu jsme se osprchovali a pěšky šli se podívat na noční trh Nambu market. Tam jsme si dali specialitu, grilované vepřové kůže a maso. Bylo to dobré, ale pálivé. Pak jsme koukali po tržišti, měli tam spoustu věcí, jídla, pití. Pak jsme se vrátili zpátky domů a šli spát.

Naše bydlení - Jeonju

Namcheon bridge - Jeonju

Večerní Nambo market

3.den – neděle 27.8.2023

Dnes jsme se pěkně vyspali, ráno si dali snídani a vyrazili jsme na prohlídku města Jeonju. Je krásných 34 stupňů, sluníčko pálí, jdeme procházkou do části, kde je tzv. Hanok village – čtvrť s původními korejskými domky, hanoky. Mají okolo krásné zahrádky, uvnitř prodávají suvenýry, jsou tam kavárny, nebo tam lidé normálně bydlí. Hledali jsme infocentrum, kde jsem si myslela, že by nám mohli pomoci se zařízením trajektu na ostrov Jeju, protože stránky trajektové společnosti byly jenom v korejštině. V prvním infocentru byla moc milá paní, ale neuměla úplně anglicky, takže nás posla do dalšího infocentra, kde byl mladý kluk, který anglicky uměl. V tom prvním infocentru jsem si půjčila deštník/slunečník, měli jich tam několik na zapůjčení. V druhém infocentru už měl pán otevřené webovky společnosti Hanil Expres. Z města Wando na ostrov Jeju jezdily dva trajekty denně, v 9 ráno a pak v 15 hodin. Ale nedala se takto (2 dny) dopředu udělat rezervace, protože nikdo neví, jestli trajekt pojede, nebo ne, vzhledem k počasí (hlavně vítr a mlha vadí). Ale alespoň mám řekl časy, tak uvidíme, prostě tam přijedeme a buď lístky seženeme, nebo kdyžtak na další den. Když jsem se do infocentra vracela pro slunečník, řekl mi pán, že si ho můžu nechat 😊. Pak jsme si šli prohlédnout chrám, kde byl i malinký bambusový hájek. Pak jsme si dali v kavárně mangové smoothie a šli jsme najít bankomat, abychom vybrali nějaké korejské wony a měli jsme nějakou hotovost. Našli jsme jeden bankomat, která nám vydal 10 000 wonů jako maximální částku (asi 1650 Kč) a poplatek byl tuším 400 wonů. Pak jsme došli zpět do bydlení, kde jsme si trochu oddáchli a pak jsme jeli do kláštera Moaksan Geumsansa, kde jsme byli těsně před zavíračkou, měli jenom do 17 hodin. Z kláštera jsme jeli do Deokjin parku v Jeonju, kde to bylo moc hezké, byla tam jezírka plná lotosů a fontány. Z parku jsme vyrazili na první korejskou večeři – na barbeque – uprostřed stolu jsme měli gril, paní nám přinesla asi 20 mističek s různými přílohami a misku masa, které nám pak naházela na gril, ukázala, jak obsluhovat. Bylo to dobré, ale na mě dost pálivé, ostatně jako potom všechno jídlo v Koreji. Po večeři jsme jeli domů a spát.

Hanok village - Jeonju

Palác Gyeonggijeon - Jeonju

Kopec Omogde - Jeonju

Deokjin park - Jeonju

4.den – pondělí 28.8.2023

Dnes jsme se pěkně vyspali (i když nás troch poštípali komáři), nasnídali jsme se, zaplatili za ubytování (kartou) a odjeli směrem na jih. V plánu jsme měli navštívit pevnost Gochangeupseong. Dojeli jsme tam kolem poledne, bylo strašné teplo. Zaparkovali jsme kousek od pevnosti, a v obchůdku u parkoviště jsme si koupili pití a pak nějakou sladkost, byl to burák obalený v sladkém testíčku, a mělo to tvar skořápky buráku. Dobré to bylo. Vstupné do pevnosti bylo asi 4000 w a dostali jsme nějaké poukazy v hodnotě 4000 w na nákup v kavárně. Ale tu jsme pak nenašli, a u pokladny nám nebyli moc schopni říct, kde to máme utratit 😊. Pevnost byla krásná, spousta pavilonů, velké hradby kolem dokola. Součástí areálu byl bambusový les, který byl moc hezký. Potkali jsme tam jenom jedny místní turisty, jinak jsme tam byli sami. Z pevnosti jsme zamířili směrem k dalšímu ubytování, ale hlavně jsme chtěli stihnout navštívit čajovou plantáž v Boseongu. Bylo to sice jenom 110 km, ale v Koreji se jezdí pomalu a všude mají snížené rychlosti a retardéry, takže cesta trvala tak hodinu a půl. K plantáži jsme tedy dojeli okolo 16 hodiny, a zavírali v 17 hodin, ale nám to na prohlídku bohatě stačilo. Zaparkovali jsme na téměř prázdném parkovišti, zaplatili vstupné a šli do areálu, který byl upravený v korejském stylu, záhony, keříky, jezírko a stromy, vše ostříhané, opečované, krásné. Plantáže byly v kopci, bylo tam několik tras, kudy se dalo jít, my si vybrali tu nejdelší trasu, vyškrábali jsem se až na samý vrch odkud byly krásné výhledy, ale hodně tam foukalo. Také bylo zataženo, i když na déšť to nevypadalo. Pak jsme sešli dolů, kde byla čajovna, kde se pořádaly čajové obřady, bohužel už měli zavřeno. Tak jsme nakoupili v místním obchodě všemožné čaje. Co mají v Koreji za specialitu je čaj, který v angličtině označují jako green tea with brown rice, což mě zmátlo a nekoupila jsem ho. Ale v ubytováních ho měli docela často ke snídani a nebyl úplně dobrý, ta rýže (resp. burizony) tam byly hodně cítit. Ale prý je to zdravé. Další level byl čaj, který se nám snažili prodat v jednom speciálním farmářském obchodě, který také označovali brown rice, ale nebyla to rýže, ale pohanka. Ale jako že čistá pohanka, bez toho zeleného listí…takže to dobré rozhodně nebylo 😊. Z čajových plantáží jsme jeli asi 16 km do ubytování, které jsme měli na jednu noc v tradičním korejském hanoku. Měli jsme k dispozici celý jeden domeček, a přes dvůr byl další domeček, kde byla koupelna – moderně zařízená. V dalším domečku byly dvě mladé Belgičanky. S paní majitelkou, která neuměla moc dobře anglicky jsme se domluvili, jestli by nám neudělala malinkou jednoduchou snídani, slíbila že ano. Pak nám doporučila restauraci na jídlo, asi cca 5 km od bydlení, dojeli jsme tam autem. Ptala se odkud jsme, moc nerozuměla, když jsme jí říkali Czech, spíš obecně reagovali na Czechoslovakia. Po ubytování jsme jeli na večeři, tradiční korejská restaurace, kde jsem si dala něco jako velký holandský řízek, bez strouhanky – mleté maso se sýrem, Štěpa měl kuře a zase spoustu mističek s různými druhy nakládané a pálivé zeleniny a rýži. Zase jsme to nemohli sníst, byla toho kupa. Pak jsme jeli zpět, a šli spát.

Bambusový les - pevnost Gochang

Čajové plantáže - Boseong

Bydlení v hanoku

5.den – úterý 29.8.2023

Ráno nám paní přinesla snídani – na talíři z cibuláku, tak jsem jí pak říkala, že ten talíř je od nás, z Čech 😊. No, ale bylo to takové jakoby sushi – korejský kimbap – rýže s náplní zabalená v řase. Já mám sushi ráda, ale tohle bylo dost divné, nevonělo to moc dobře, a po ránu jsem to prostě nesnědla. Štěpa snědl asi 3 kousky z celkových 10. Zabalili jsme se, zaplatili kartou za bydlení a vyjeli směrem do města Wando, kde jsme chtěli koupit lístky na trajekt na ostrov Jeju. Bylo to asi 100 km cesty, přes hezkou krajinu, viděli jsme už i moře. Do Wando jsme dorazili kolem 11 hodiny, a jeli hned do přístavu. Tam jsme zaparkovali u terminálu a na informacích se zeptali, kde koupíme lístky na trajekt na Jeju, poslali nás do kanceláří Hanil expres v 1. patře. Tam jsme zakoupili lístky na dnešní 15 hodinu. Paní potřebovala pas, ve kterém byla nálepka z imigračního. Cena za dva lidi a auto (chtěli vědět typ auta a SPZ) byla cca 3500 Kč, a trajekt jel cca 1:40 h. Protože jsme měli do odjezdu ještě dost času, ve městě jsme si nakoupili ve „francouzské“ pekárně nějaké pečivo, banány a pití a jeli jsme do botanické zahrady, asi 20 km od přístavu. Když jsme tam dorazili, tak u budky, kde se platilo vstupné byl takový mladý kluk, a než aby nám něco vysvětloval, kolik to stojí, tak nám mávnul, že máme jet bez placení. Zaparkovali jsme na malém parkovišťátku, vzali si šustákovky, a šli na prohlídku. Bylo tam vícero tras, některé byly ekologicky zaměřené, někde naučné (jak se dělalo dřevěné uhlí), pak tam byly skleníky a pavilon s výstavou o dřevě (asi). Chvílemi poprchávalo, chvíli bylo zamračeno a hrozně dusno. Ale bylo to tam hezké. Z botanické zahrady jsme jeli zpět do přístavu, měli jsme to tak akorát. Nejdřív jsme nalodili auto, a pak šli do odbavovací haly, kde jsme přes pasovou a lístkovou kontrolu nalezli po schůdkách do trajektu. Tam jsme chvíli bloudili a hledali tu správnou kajutu. Byla to místnost asi 5*5 metrů, na zemi byl koberec, takže jsme sundali boty a našli si místo. Už tam bylo dost lidí, většinou polehávali a koukali do mobilů. Docela tam klimatizovali. Já jsem celou cestu strávila tam, Štěpa se byl podívat po lodi, kde byly obchody, restaurace, kavárna a samozřejmě záchody a sprchy. Za dvě hodiny jsme byli na ostrově Jeju. Našli jsme auto, a vyjeli do města Jeju-si a pak dál na jih ostrova, kde jsme měli zamluvené ubytování na tři noci v hotelu Y-resort Jeju. Bohužel počasí nám úplně nepřálo, bylo zataženo a pršelo. Do hotelu jsme dojeli kolem 18 hodiny, ubytovali jsme se, a protože hotel neměl vlastní restauraci, uvařili jsme si na pokoji, který měl i kuchyňku nudlové polívky.

Botanická zahrada - Wando

Trajekt Wando - Jeju

bydlení Jeju

6.den – středa 30.8.2023

Ráno jdeme na snídani, prší…tak si v recepci půjčíme druhý deštník, a jedeme se podívat do botanické zahrady. Je zde obrovský skleník, který má jednotlivá křídla podle různých druhů rostlin – kaktusy, tropický prales, produkční ovocné zahrady. Venku kolem skleníku jsou různé typy zahrad – japonská, korejská, italská, francouzská. Postupně přestává pršet, takže je to fajn. Naproti zahradě je surfařský obchod, Štěpa si tam koupí nové žabky, protože ty staré nám v autě dost zasmrádly, takže je vyhodí, a ještě si koupíme každý tričko. Hned vedle botanické zahrady je park s obrovským železným klenutým mostem a třemi vodopády na řece Jungmuncheon. Měli jsme vlastně štěstí že včera a dnes ráno pršelo, protože alespoň bylo v řece hodně vody a vodopády byly vidět. Po zaplacení vstupného procházíme po chodníčcích z betonu, nebo ze dřeva (které kloužou) a navštívíme postupně všechny vodopády. Všude tady prodávají ve stáncích pití z vylisovaných citrusů Hallabong – což je něco mezi mandarinkou, pomerančem a je to moc dobré. Pak přejedeme asi 15 km na východ, kde jsou čedičové útesy. Na parkovišti necháme auto (je zde také docela dost lidí) a jdeme se po pobřeží projít po značené stezce. V krámcích u parkoviště nakoupíme tufové lávové pemzy. Na večeři si najdeme pizzerii, kde mají výbornou pizzu – akorát že je strašně velká – já si dám salámovou a Štěpa specialitu podniku – pizza má na sobě cca 200 g hovězího masa a 8 tygřích krevet. Takže sníme dohromady jednu pizzu, a zbytky si necháme zabalit. Máme večeři na další den 😊. Po cestě do hotelu se ještě stavíme na pláži Jungmung seakdal, kde jsou surfaři, ale už je skoro tma. Pak jedeme zpět na hotel, relaxujeme a Štěpa se pak šel ještě vykoupat do hotelového bazénu.

Botanická zahrada - Jeomji

Vodopády na řece Jungmuncheon

Oedolgae Rock

7.den – čtvrtek 31.8.2023

Dnes to vypadá, že bude hezky – resp. svítí po ránu sluníčko. Po snídani tedy vyrážíme na východní část ostrova, ke kráteru Seongsang. Cestou se stavíme v Jeju folk village, kde je skanzen s tradičními domečky, hospodářství, a malé obchůdky, kde mi Štěpa koupí hrneček na čaj s pokličkou. Dále po cestě se stavíme u pláže Sogeummak, kde je malá surfařská škola, Štěpa se vykoupe. Je krásně – teplo, sluníčko, okolo chodí starší korejky, které sbírají asi nějaké mušle? Jedeme dál a dorazíme na parkoviště, kde je dost aut, i autobusy, kráter Seongsang je zřejmě oblíbená atrakce. Po zaplacení vstupného vyjdeme po cestičkách a mnoha schodech nahoru, kde je velká zalesněná kaldera, s nádherným výhledem na okolí a moře. Je strašné teplo, okolo 30 stupňů, cesta dolů z kráteru je docela namáhavá. Mají tam jednosměrný provoz, jinou cestou se jde nahoru a jinou dolů. Na úpatí kaldery je rozcestník, je tam vyznačeno že asi 1,5 kilometru směrem dolů k moři je muzeum potápěček, tedy jestli jsme to dobře pochopili, a také se dá dole u moře pronajmout loď na plavbu okolo pobřeží. My toto vynecháme, protože chceme ještě dnes dojet k další památce Unesco, k lávovému tunelu Manjanggul a tam zavírají v 17 hodin, poslední lístky prodají v 16 hodin. Stihli jsem to jen tak tak. Koupili jsme lístky a šli do jeskyně. V jeskyni je poměrně chladno, a mokro, kape ze stropu a jsou tam kaluže. Také to dost klouže. Ale je to nádherné, dlouhý tunel, s informačními tabulemi, které vysvětlují a ukazují jednotlivé fáze proudění lávy. Na konci tunelu je obrovský lávový sloup (7,6 m) největší na světě. Pak se jde stejnou cestou zpět. Pak už jedeme zpět do hotelu, kde si dáme k večeři pizzu ze včerejška a jdeme spát. Rozhodneme se, že jelikož trajekty z Jeju do Wando jezdi jenom brzy ráno, strávíme ještě jeden den na Jeju, dojedeme přímo do města Jeju, přespíme a pojedeme další den ráno trajektem zpět na pevninu.

Jeju folk village

Seongsan sunrise park

8.den – pátek 1.9.2023

Ráno se nasnídáme, pobalíme, odhlásíme z hotelu a vyrazíme autem ke kráteru Sangumburi. Je zamračeno a trochu poprchává, za pár wonů vstupného si prohlídneme kráter a kousek meditační zahrady, kde roste speciální meditační tráva, která v době, když kvete uvolňuje nějaké esence, aby se lépe dýchalo. Z kráteru jedeme do Surprise Theme Parku, kde jsou z kovových součástek udělány sochy komiksových postav, hlavně Transformers, Iron-man atd, také je zde Železný trůn z Hry o trůny a zmenšeniny vesmírné lodi Millenium Falcon a bojový stroj AT-AT z Hvězdných válek. Ale docela dost tady prší 😊. Takže se vydáme na sever ostrova do města Jeju. Tam nejdříve dojedeme do přístavu, kde si chceme koupit lístky na trajekt na zítra. Ale lístky nám neprodají, resp. udělají nám rezervaci – vyplní číslo pasu, spz auta a pošlou na telefon potvrzení o rezervaci s tím, že vše zaplatíme až ráno, na místě. Je to z důvodu toho, že neví, jestli trajekt kvůli povětrnostním podmínkám ráno pojede, tak aby nemuseli vracet peníze, tak se platí až před vyplutím trajektu. Pak jedeme do hotelu, kde se vybalíme, chvíli si odpočineme a pak jdeme na procházku na trh. Na večeři se stavíme v mexické restauraci, kde čepují českého Kozla a pak jdeme na procházku večerním městem. Už neprší a je teplo, takže dobrý. Po procházce spát a ráno brzo vstávat, trajekt jede v 7:20 a v 6:20 nejpozději je třeba nalodit auto.

Sangumburi kráter

Zábavní park

9.den – sobota 2.9.2023

Ráno vstáváme, dáme lehkou snídani a jedem do přístavu, který máme asi 1 km od hotelu. Nejdřív jedeme na molo, kde jdu do boudičky a tam ukážu pas, oni podle toho najdou rezervaci a zaplatím za auto, pak s autem najedeme do lodi, a vyjdeme ven, nalezeme do shuttle busu, který nás doveze k terminálu. Tam jsou pokladny, kde ukážu zase číslo rezervace a koupíme dva lístky pro pasažéry. Pak čekáme asi 30 minut, než se budeme moci nalodit. Kajuta, kam máme lístky je zase ta velká, ale má i okna. Takže tam jsme chvíli sami, vybereme si dobrá místa na zemi, na kraji a u zásuvky 😊. Za chvíli přijde fakt velká skupinka Korejců, zřejmě nějaký zájezd. Dost překvapeně na nás koukají, pak vedoucí někam odběhne a přivede „průvodčího“ který chce vidět naše lístky. Tak mu je ukážeme, a on že v pořádku, omluví se, že obtěžoval a pak něco vysvětluje Korejcům. Asi si mysleli, že budou v kajutě sami 😊. Ani není poznat, že trajekt už vyrazil. Korejci se konečně usadí a začnou vytahovat jídlo a jsou dost hluční. Já jsem chtěla spát, ale to se mi moc nedaří. Za chvíli mi klepe jedna Korejka na rameno a podává mi igelitový pytlík, ve kterém je svačinka – spoustu různých sušenek a bonbonů a keksů. Je milá, ptá se odkud jsme. Za necelé dvě hodiny jsem ve Wando. Trošku jsme bloudili při hledání auta, nezapamatovali jsme si, kde jsme zaparkovali, a ještě byla tma, když jsme do trajektu najížděli, takže nebylo vidět, jestli má paluba okna, nebo je to podpalubí 😊. No nakonec jsme ho našli, už bylo odkurtované. Z Wando jsme mířili na východ do Busanu. Bylo to asi 330 km, cesta byla z větší části po dálnici, takže to ubíhalo. Po cestě jsem se stavili na dálničním odpočívadle, kde jsme si dali jídlo a chtěli dobít Hi-pass, ale na benzínce, ani v krámě to nebylo možné, odkázali nás na síť obchodů C-U (ty byly skoro všude v každém městě). Když jsem se vraceli k autu, tak nám nešlo otevřít. Já jsem si chytře nechala v autě peněženku i pas, měla jsem u sebe jenom telefon, Štěpán měl vše u sebe. Vypadalo to, je asi vybitá baterka v ovládání, ale v tom ovládání nebyl klíček, kterým by se dalo otevřít auto přímo ve dveřích. No docela prekérka. Takže jsme šli zpět do obchodu a pokoušeli se vysvětlit prodavačkám, že bychom potřebovali někoho, kdo by uměl otevřít to dálkové ovládání (nějak) a vyndat baterku a pak jestli budou mít náhradní baterky. Paní pak zavolala asi manžela, a ten nám ukázal, jak by mělo ovládání jít otevřít, ale nechtěl to udělat, protože to bylo takové křehké a vypadalo to, že to praskne. Nakonec se Štěpánovi povedlo ovládání otevřít, vytáhl baterii a u pokladny naštěstí ty samé měli na prodej. Takže jsme koupili dvě v balení, ale z nějakého důvodu to nešlo zaplatit kartou, ale Štěpa měl i nějakou hotovost. Já jsem byla marná, protože jsem neměla u sebe peněženku vůbec. Takže jsme vyměnili baterku a ovládání fungovalo, auto se otevřelo. Super. Stát se to někde v divočině u kláštera v džungli, byli bychom namydlení. Možná že to třeba někde na displeji to auto ukazovalo, že je baterie vybitá, ale v korejštině jsme to nepoznali. Do Busanu jsem dojeli asi kolem 14 hodiny, město bylo obrovské, silnice měly 4-6 pruhů. Podle navigace jsme dojeli do Gamcheon Culture Village. Tam jsme chvíli hledali místo na zaparkování, bylo to v hrozném kopci a dost pršelo. Nakonec jsme místo našli i když to Štěpa několikrát přeparkovával, abychom nevadili jiným autům. Ale pak jsme koukali, že oni to nějak neřeší. Chvíli jsme čekali v autě, protože fakt pršelo. Nakonec jsem zvolili ideální oblečení na teplý déšť – měli jsem kraťasy a žabky, goráčovou bundu a deštník. Asi hodinu jsme se procházeli po čtvrti, která je vyhlášená barevnými domečky, kde jsou galerie, obchůdky, dílny a tak. Ale už to bylo skoro vše zavřené, protože bylo pozdě a pršelo. Ale aspoň tam nebyl skoro nikdo. Pak jsme jeli do hotelu, kde jsme si trochu odpočinuli a vyrazili jsme do města na jídlo. Nakonec jsme jedli ve foodcourtu nákupního centra, protože jsem chtěla nějakou normální večeři. Objednali jsme si přes tablet, který byl na stole, pití nám přinesla živá obsluha, jídlo nám dovezl robot. Trochu se pokoukáme po večerním Busanu a pak jdeme spát.

Busan- Gamcheon culture village

Busan - velké pršení

Busan- Gamcheon culture village

10.den – neděle 3.9.2023

Ráno se nasnídáme a vyjedeme si na Oryukdo skywalk – terasa nad mořem. Hodně tam fouká, ale výhledy jsou krásné. Vstupné je zdarma, jenom hlídají, kolik je tam lidí najednou. Z vyhlídky přejedeme přes mořský most na městskou pláž Haeundae Beach. Nemůžeme najít místo k parkování, všechna parkoviště jsou plná, a to největší je zavřené, asi ho opravují. Nakonec zaparkujeme u klubu/restaurace Club 101 na placeném parkovišti, kousek od pláže. Pláž je nádherná, ale skoro nikdo se nekoupe. Až na Štěpána 😊. Mě je dost velké teplo, tak si jdu zalézt pod stromy, které jsou hned u pláže na promenádě a čekám na něj. Z pláže vyrazíme k pobřežnímu klášteru Haedong Yonggungsa. Zde zaparkujeme na velkém parkovišti, je tu docela dost aut a autobusů. Ke klášteru se jde okolo různých krámků se suvenýry, prodejnami sojové a krabí omáčky a malých jídelen. Dojdeme po mnoha schodech až ke klášteru, který je úplně na pobřeží. Je tu hodně lidí, na schodech se jde v davu. Je tu hodně takových těch instagramových turistů, co se stokrát v různých pózách fotí, většinou dvě mladé holky, nebo holka a její fotograf. Moc dlouho se tu nezdržíme, i když je tu krásně. Po cestě zpět na parkoviště si koupíme dřevěnou podložku a mosaznou kočičku ke které se zapíchne vonná tyčinka a pak kovový zvonek, s cinkátkem ve tvaru ryby. Těsně u parkoviště si sedneme do mini restaurace, kde si vyberme pár kousků různé zeleniny, mořských plodů a ty nám osmaží na špejli a k tomu dostaneme asi tu krabí omáčku. Je to moc dobré. Od kláštera vyrážíme na sever asi 100 km do města Gyeongju, kde máme na dva dny ubytování. Dorazíme tam okolo 15 hodiny, ubytujeme se, chvíli si orazíme a vydáme se na průzkum města. Přímo ze snídaňové místnosti bydlení koukáme na mohylu Nodongri Tumulus. V celém městě je několik areálů, kde jsou mohyly, travnaté kopce, které jsou porostlé stromy, okolo jsou upravené parkové plochy s lavičkami. Na mohyly se nesmí lézt (pokuta a dokonce vězení). Projdeme se v areálu hrobek dynastie Silla, a pak v areálu Daereungwon. Poté se jdeme projít do části kde jsou zase tradiční hanokové domky – a najdeme si malou restauraci, kde si dáme tradiční korejskou večeři. Přinesou nám toho spoustu, pro mě nic moc, zase to všechno strašně pálí, a některé věci jenom ochutnáme a vůbec nesníme, protože je toho fakt hodně. Z této čtvrti jdeme přes Inwang-dong park k paláci Donggung, který má okolo sebe Wolji jezero. Do tohoto paláce se chodí večer za tmy, protože je krásně nasvětlen a zrcadlí se v jezeře. Je otevřen až do 22 hodin, takže žádný spěch. Z tohoto paláce se přes WhatsApp spojím s rodiči, díky časovému posunu jim můžeme tuhle krásu ukázat – spojení je perfektní. Po cestě zpět na ubytování procházíme parkem kolem starodávně observatoře Cheomseongdae. A pak už spát.

Oryukdo skywalk - Busan

Haeundae beach - Busan

11.den – pondělí 4.9.2023

Ráno si dáme výbornou snídani a pak vyrážíme na výlet. Nejdřív se jedeme podívat na žulového buddhu v jeskyni Seokguram Grotto (Unesco). Je to asi 15 km od města Gyeongju, ale strašně zakroucené silničky tam vedou, takže cesta trvá docela dlouho. Dojedem na parkoviště, kde je svatyně, kde si můžeme za poplatek 1000 wonů bimbnout do zvonu. Pak jdeme asi 1 km po značené cestičce k jeskyni, kde je do skály vytesán žulový Buddha. Vstup je přes malý chrámek, uvnitř se nesmí fotit. Buddha je moc hezký. Vrátíme se zpět na parkoviště a jedeme směrem zpět do města ke klášteru Bulguksa. Ten je také pod patronací Unesco. Je to obrovský komplex, s nádherně upravenými zahradami, několika chrámy a spoustou květin a nádherně tvarovaných stromů. Zde nás přepadne asi 15minutový liják, takže se schováme v chrámu a čekáme. Také si zde v obchodě koupíme dva kaligrafické obrazy, Já si vyberu rozkvetlou větvičku sakury a pod ní jsou dva vrabci, Štěpa si vybere nějaký citát, nebo moudrost, něco v tom smyslu že celý svět je tvořen myšlenkou. Oba obrázky jsou na rýžovém papíru, dohromady jsou asi za 4000 Kč, ale jsou fakt nádherné, zarolují nám je do podlouhlé krabičky, snad přežijí další cestování a cestu letadlem domů. Po prohlídce kláštera jedeme najít hrobku krále Wonseonga, najdeme ji podle Mapy.cz, trošku bloudíme. Ale opět je tam malé parkoviště, WC a krásný areál se zemními hrobkami a sochami. A není tam nikdo. A dále se ještě jedeme podívat na kamenného buddhu Maiterya. To už se začíná smrákat, takže dojedeme domů, kde se převlékneme a vyrazíme opět přes staré město do pizzerie (konečně jídlo které můžu jíst i já 😊) a po jídle se jdeme podívat na krásně osvětlený most Woljeonggyo a pak zpět do bydlení a spát.

Seokguram grotto

Klášter Bulguksa

12.den – úterý 5.9.2023

Dneska zase super snídaně, pak pobalit a vyrážíme se přiblížit Soulu, dáme si jednu zastávku v Národním parku Woraksan. Přes Booking zamluvíme ubytování v Chamjoeung Pension poblíž městečka Hansu-Myeon. Dojedeme tam asi kolem 13 hodiny, příjemný pán nám ukáže pokojík s minikuchyňkou, a koupelnou v domečku. Nastěhujeme se, převlékneme se do sportovního a zkusíme výlet na vrchol Maaebong. Na cca 2,5 km je převýšení 750 metrů, asi jedna třetina cesty jsou železné schody. Je hrozné vedro, cestou nahoru potkáváme vysmáté korejské důchodce, jsou milí, ale smějí se nám, že jdeme tak pozdě. Asi 100 metrů pod vrcholem to vzdám, už nemůžu, a to nás čeká ještě cesta dolů, takže si sednu a čekám na Štěpu, který vrchol zdolal. Je to tam nádherné, krásné výhledy, krajina. Cesta dolů je trochu peklo, úplně se mi klepou nohy 😊. Dorazíme dolů, na parkoviště, a dojedeme zpět do bydlení. Po cestě se stavíme v obchodě koupit něco k jídlu, na snídani, chtěla jsem nějaké ovoce, ale nemají nic, ani banán, jenom instantní polívky a sušenky… Na ubytování se osprchujeme a chceme najít nějakou restauraci, najdeme jenom jednu a tam mají lístek jenom v korejštině, resp. mají tam tabule s nápisy. Něco vybereme, nemůžeme se vůbec domluvit, anglicky vůbec neumí, takže jídlo je překvapení. Ale nějaká polívka, pak nějaká placka s něčím, asi zelenina, no nevím 😊. Ale jíst se to dalo 😊. Pak jedeme zpět na bydlení a pak spát.

Národní park Woraksan

13.den – středa 6.9.2023

Dnes musíme dorazit do 13 hodin do Soulu, na letiště vrátit auto. Máme to cca 2,5 hodiny cesty, takže si ráno uvaříme kafe a čaj, dáme si sušenky a vyrazíme na cestu. Podle navigace máme na Hi-passu tak akorát peněz na poplatky za dálnici, takže nám zbyde jenom dotankovat nádrž. Nádrž dotankujeme až přímo u letiště, je tam benzínka, kde je i ochotný personál, protože sami bychom to asi nedotankovali, je to poměrně složité, nacvakat to na stojanu správně. Zajedeme tedy do podzemních garáží u Terminálu 2, a přebalíme všechno z auta do dvou batůžků a dvou velkých tašek. Auto odevzdáme, a můžeme jít do haly, abychom našli vlak do centra. Na informacích se poradíme, čím a jak se dostat do centra – metro má spoustu linek, a hlavně každá stanice má mnoho výstupů, kterými se můžete dostat na úplně jiné strany 😊. Ukážeme pánovi adresu hotelu a on nám přesně řekne čím jet, a kde přestoupit a kde vystoupit. Pak si v automatu koupíme kartu na metro, která je vratná a dá se nabíjet penězi. Dojedeme metrem Arex na stanici Hongik University a dále přestoupíme na zelené metro a dojedeme na stanici City hall. Z metra to máme asi 300 metrů do hotelu. Máme ubytování na tři noci, se snídaní. Hotel je hezký, čistý, takže se ubytujeme a chvíli si oddáchneme. Pak se jdeme projít odpoledním Soulem – do paláce Deoksungung. A jelikož jsem si chtěla z Koreje přivézt ikonickou hračku – Bearbrick od Japonské firmy Medicom, našla jsem si již doma dvě prodejny, kde by tyto hračky měli prodávat. Měla jsem adresu, a tak jsem se pokusili prodejnu najít, dalo nám to dost práce, dost jsme se nachodili a doptávali se prodavačů, a až ten poslední v jiném obchodě s hračkami nás nanavigoval správně. Prodejnu jsme našli a medvídků tam měli spoustu, ve různých velikostech. Chvíli jsem uvažovala nad 40 cm medvědem, ale pak jsem si koupila tři malé, resp. tři krabičky, ve kterých je nějaký medvídek a dopředu nevíš jaký. No a já jsem si vytáhla dva stejné 😊. Teď zpětně jsem si měla koupit i toho velkého…asi budu muset vydržet a koupit si ho přímo v Japonsku. Po nákupu jsme se vrátili směrem k hotelu a kousek od hotelu jsme si dali v restauraci kuře, hranolky a pivo. Pak jsme šli spát.

Palác Deoksugung - Soul

Bearbrick

Večerní Soul

14.den – čtvrtek 7.9.2023

Ráno po snídani jsme vyrazili do města. Nejdřív jsme dojeli metrem k Lee Art Museu, kde měli ve třech patrech výstavy korejského umění – od toho historického, po současné, nejvíc mě asi zaujal obraz, který se jmenoval Yellow scream, a vedle obrazu byla obrazovka a tam běžel film o tom, jak malíř při malování obrazu žlutou barvou křičel…zvláštní. Pak jsme pokračovali k War memorial museum, kde jsme si prohlédli venkovní i vnitřní expozice. Tam byl nadšený hlavně Štěpán, protože tam měli spoustu techniky, letadla atd. Pak jsme šli k Dongdaemun Design Plaza, kde probíhala zrovna nějaká akce, kdy soustu mladých Korejců, kteří byli zvláštně oblečeni (asi moderně) a vystavovali se okolo Design Plaza, a okolo stojící fotografové je fotili. Úplně jsme nepochopili, o co se jedná, jestli je tam nějaká módní přehlídka, nebo co… Pak jsme se vrátili na hotel a po odpočinku jsme vyrazili na večeři – do centra Soulu, k umělému kanálu Cheonggyecheon. Tam to bylo moc hezké, kanál se dal přecházet po kamenech, které byly nasvícené, byly tam různé lavičky a odpočívátka, lidé tam posedávali a máchali si nohy ve vodě, spousta zeleně a květin. Na večeři jsme došli do restaurace La Grillia – Štěpa si dal steak, a já těstoviny – výborné to bylo. No a pak jsme vyrazili hledat K-pop store, protože jsme slíbili kamarádově dceři přivézt cokoliv co souvisí se skupinou BTS. Našli jsme obchod, kde měli kupu věcí a koupili kalendář a odznáček. Také jsme nakoupili v ostatních obchodech spoustu drobností, malé plastové figurky – klíčenky, záložky do knih, pleťové masky atd.

Leeum art museum

War memorial museum

15.den – pátek 8.9.2023

Po snídani jsme se vypravili do paláce Geunjeongjeon. Jedeme tam metrem, kartičku na metro si dobijeme v obchodě. Po cestě jsem si ve stanici u metra koupila slunečník/deštník, stál 160 korun a z venku má korejskou vlajku a zevnitř černou UV filtrující vrstvu. Vstup do paláce je zdarma pro lidi, kteří mají na sobě tradiční oblečení – hanbok. Je tam tedy spoustu lidí, kteří takto oblečení jsou, hlavně mladé páry. Dnes je docela velké vedro. Projedeme si celý areál, zejména altánek na ostrůvku Hyangwonjeong je krásný. Pak se jdeme podívat hned vedle do National Folk Museum of Korea. Tam strávíme docela dost času, je to tam moc hezké. V muzejním obchodu koupíme pohledy i se známkami, do Čech dojdou asi po třech týdnech. Pak si dáme v kavárně pití a sendviče, a počkáme na 14 hodinu, kdy je avizováno představení tradičních tanců. Asi 10 tanečníků a tanečnic tančí před budovou, za doprovodu bubnování. Moc hezké to je. Po představení jdeme hledat schránku na pohledy. Je to docela problém, ale nakonec nás odchytí dva pracovníci Ministerstva cestovního ruchu dají nám mapu a zakroužkují kde je schránka. Ale předtím se ještě jdeme podívat do vyhlášené Bukchon hanok village, kde jsou tradiční domečky a je to trochu v kopci a jsou tam hezké výhledy na město. Je zde ovšem dost lidí, a my jsme podobné domečky viděli v Jeonju, takže se moc nezdržíme. Projdeme městem zpět na hotel, kdy si odpočineme, na večeři zajdeme zase do restaurace poblíž hotelu na kuře a pak ještě jednou zamíříme do večerního soulu, spíš už jenom na čumendu. Večer na hotelu ještě přebalíme a zabalíme věci tak abychom nic nerozbili a abychom měli dobře zabalená odbavená zavazadla.

Palác Gyeongbokgung - Soul

Národní folklorní muzeum - Soul

16.den – sobota 9.9.2023

Ráno vstaneme, nasnídáme se a pak vyrazíme na letiště. Jedeme zase metrem a pak Arexem, na letišti vrátíme v automatu kartičky na Arex a dostaneme zpět zálohu. Pak se jdeme odbavit, a projedeme do bezcelní zóny, kde sháníme nějaký obchod, kde bychom utratili poslední peníze. V 11:00 odlétáme do Prahy, let je dlouhý, ale bezproblémový, a v sobotu odpoledne přijedeme domů.

Letenky Praha – Soul (Korean Air) pro 2 lidi 39 500,- Kč

Půjčení auta 20 500,- Kč

Benzín, Hi-pass 3 000,- Kč

Bydlení 16 000,- Kč

Jak se ti cestopis líbil?

🙏 4 x Velmi praktické!

📷 5 x Krásné fotky!

😂 0 x Rozesmál jsi mě!

📖 1 x To chci taky zažít!

❤️ 4 x Prostě super!

Zážitky pro tebe sepsala Lenka M.

Cestopis byl naposledy aktualizován 2024-03-13T15:19:33+01:00

Lenka M. procestovala 32 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 1 rokem a napsala pro tebe 4 úžasné cestopisy.

Zobrazit profil

14 komentářů

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.

J0x

před 10 měs

Díky za info o pálivém jídle. Budu se teď víc těšit. 😆

Lenka M.

před 10 měs

Ahoj všem, fotky budou, akorát je musím doplnit :)

Cena za letenky byla za dva.

lma

před 10 měs

hned to vypadá lépe !

Lenka M.

před 10 měs

Díky

melounek

před 10 měs

recenze bez fotek je jako auto bez volantu

Petr _45

před 10 měs

no nebo jako sex bez vyvrcholení... :(

Petr _45

před 10 měs

Fotky asi nebudou, Lenka M.je do svých cestopisů nedává, co jsem tak koukal :( Ale škoda to je.

lma

před 10 měs

Korea včetně Jeju byl můj první výjezd mimo Evropu (2011) ,ale cestopis mě docela zklamal hlavně bez fotek to není vůbec ono !

Ani jsem to nedočetl a to jsem si chtěl připomenout známá místa ..

Jinak mě překvapilo půjčení auta ve státě ,kde se pohodlně veřejnou dopravou dostanu prakticky všude.

Ta cena letenky je doufám za 2 ..

Jiri Sindelar

před 10 měs

Mhd se dostaneš jen mezi městy.. pokud chceš vidět kláštery tak už je to o hodně casove narocnejsi..a kláštery jsou v Koreji to nejlepší, za 3 týdny jedu potřetí.. poprvé jsem jel městskou dopravou a stačil jsem jen polovinu toho co jsem měl naplanovaneho.

lma

před 10 měs

Tak je to o prioritách ,ale zrovna v Koreji by mě auto fakt ani nenapadlo. Veřejnou dopravou jsem se dostal všude kam jsem chtěl včetně mnoha klášterů (vše jsem si tedy předem naplánoval už z domova) . Navrch to vyjma rychlovlaků KTX bylo za pár peněz.

Jiri Sindelar

před 10 měs

Neříkám že nedostanes ale do Heinsy nebo Beopjusy se dostaneš výrazně rychleji..ano dostat se mezi velkými městy je lehké ale pak čekat na zastávkách třeba hodinu na MHD do menších vesnic kde jsou kláštery už je časově náročnější..samozřejmě pokud máš 3 týdny času tak pohoda..jezdím do Koreji na 7 - 8 dnů a většinou dávám 3 -4 věci denně.:)

Lenka M.

před 10 měs

My jsme o cestování MHD mimo Soul neuvažovali, nechtěli jsme být vázaní přesnými časy a chtěli jsem eliminovat prostoje na čekání na spoje. A také jsme měli docela dost věcí s sebou , takže auto bylo ideální základna :)

Reni85

před 10 měs

Prosím, doplňte fotky 😊

Lenka M.

před 10 měs

Fotky už jsou :)