Krásy jižní Apulie za týden
vlakem, busem, stopem a pěšky - dohromady 500km
Cestopis z roku 2022 napsala Petra Vašáková
5. května
Na letišti Bari přistáváme po třetí hodině odpoledne, autobusem se přemístíme do centra na hlavní nádraží Bari Centrale, kde se dlouho nezdržíme a odjíždíme na jih do městečka Ostuni. Míjíme krásná pobřežní městečka Polignano al Mare a Monopoli, které by stály za návštěvu, ale naše týdenní cesta je krátká. Náš plán je okruh jižní Apulii přes nejjižnější bod Santa Maria di Leuca. Úseky propojené železnicí využijeme, zbytek zkusíme zvládnout stopem, snad budeme mít štěstí.
Vlakové nádraží v Ostuni je cca 5 km daleko od moře. Scházíme po hlavní silnici k vesničce Villanova a kousek za ní nacházíme pěknou plážičku na přespání. Na koupání není zrovna ideální počasí, snad v noci nezmokneme.
Tak jsme na jihu
Ostuni-bílé město
Naše první plážička na přespání
6. května
Probouzíme se do upršeného dne. Rychle balíme věci, aby nepromokly. Snad se počasí umoudří. Vyrazíme pěšky přes olivové háje a domečky trulli do města Ostuni. Cestou posnídáme a za chvíli stopneme i jediné auto, které zde projíždí. Jsme šťastní, že nám ušetřili několik kilometrů do kopce v dešti. Počasí se nakonec naštěstí na chvíli umoudřilo a my si "bílé město" prochodili křížem krážem. Říká se, že tento bílý skvost je jedno z nejhezčích měst jižní Apulie. Tyčí se 200 m nad moře a jeho dominantou je katedrála, která od papeže v roce 2011 získala titul basilica minor.
Trulli
v Ostuni - bílý uličky
Ostuni
Ostuni - bílé město
Odpoledne míříme z Ostuni na autobusovou zastávku a za hodinu už vystupujeme v Brindisi. Opět prší, ale to nám nebrání si projít přístav a památky v Brindisi.
Katedrála San Giovanni Battista
Římský mramorový sloup
Navečer přijíždíme vlakem, z Brindisi cca 40km do stotisícového Lecce plného úžasných památek. Ubytujeme se v hostelu a večer i příští den dopoledne strávíme poznáváním tohoto neskutečně krásného města.
Lecce
Lecce
Lecce
7. května
Dopoledne se přemístíme dalších 40 km jižně do malebného města Otranto, které je nejvýchodnější město Itálie a má i další nej - největší podlahovou mozaiku v Evropě. Počasí je úžasné, i když moře je studené. Piknik na pláži a koupání s pohledem na město bylo parádním odpočinkem.
Promenáda v Otrantu
Piknik na pláži
pláž v Otrantu
Aragonský hrad v Otrantu
výhled na město
Největší podlahová mozaika v Evropě
Navečer opouštíme město a vyrážíme pěšky směr Porto Badisco. Je to nejúžasnější podvečerní cesta v jižní Itálii, kterou jsme zažili. Klidný teplý večer a my jdeme, vyprávíme si a ještě ani nevíme, kde budeme spát. Nakonec dojdeme ke starému hradu, který by byl zajímavým místem k přespání, ale někdo nás předběhl, tak si usteleme o kilometr dál, na louce u polní cesty.
08. května
Ráno se probouzíme do krásného dne. Máme hlad a nikde žádný krámek, jdeme pár kilometrů a naštěstí narazíme na statek s restaurací. Užijeme si krásnou snídani a pokračujeme k moři a dále na jih.
Cesta do Porto Badisco
Italská snídaně
Na cestách
Torre Sant Emiliano
Pěšky dojdeme až do Porto Badisco, kde si dáme lehký oběd v místním bistru a stopujeme dál. Štěstí nám přeje a tak se dostáváme do městečka Castro, kde si zaplaveme a dáváme odpočinek, abychom nabrali síly na další cestování. Navečer se nacházíme už ve městečku Tricase, odkud chytneme super rychlý stop až na náš vysněný nejjižnější bod Apulie - Santa Maria di Leuca. Přijeli jsme až za tmy, takže jsme se jen ubytovali v menším hostelu a zašli si na večeři do městečka.
Bistro v Porto Badisco
Zmrzka v Castru
Večerní Maria di Leuca
09. května
Dopolední procházka přes městečko k majáku a stopování směr Gallipoli. Máme zase neuvěřitelné štěstí a na dva stopy se objevujeme na pláži Baia Verde. Poslední paní, která nás vezla byla Němka, která se zde usídlila natrvalo (vůbec se ji nedivíme:). Pro nás dobrodruhy měla pochopení, a tak nás hodila kousek od pláže a vysvětlila, jak se dostaneme až do Gallipoli. Odpoledne na nádherné nekonečné písečné pláži bylo úžasné! Moře jako led, ale my si to užili neskutečně. V podvečer jsme prošli celou pláž až k městečku, ubytovali se a šli si užít trochu nočního života.
Santa Maria di Leuca
A jede se do Gallipoli
Baia Verde
Večer v Gallipoli
Přístav v Gallipoli
Večer v příjemné hospůdce
10. května
Po snídani vyrážíme zase dál. Naším cílem je Porto Cesareo. Ale už samotná cesta podél neskutečně blankytných pláží byla úžasná.
Navečer už se nacházíme v Porto Cesareo. A nacházíme jedinečné místo na spaní - vedle věže Torre Chianca.
Západ Slunce za Portem C.
Pláž u věže Torre Chianca
Věž byla v noci krásně osvětlená
11. května
Ráno se těšíme na plavání v moři, ale odpočinkový den nás nečeká. Musíme se přemístit nejlépe přes město Taranto, které bychom chtěli ještě vidět, zase zpátky do Bari. Není to jednoduché, ale nakonec západ slunce už vidíme v Tarantu. A to díky italskému obchodníkovi Giacomovi, který i když jel opačným směrem, tak nás vzal na vlak do městečka Francavilla fontana, odkud už to byl jen kousek do Taranta. Večerní Taranto nás uchvátilo. Je zajímavě položené, jeho historická část se rozkládá na ostrově, který je z každé strany spojený mostem.
Vlakem do Taranta
Chvilka odpočinku
Taranto
Pevnost v Tarantu
Zapadající slunce nad přístavem
Naše putování končí zase v Bari, odkud druhý den ráno letíme zpět do ČR. Noční Bari a jedna z nejlepších italských hospůdek, které jsme poznali Pizzeria il Rustico byly skvělou tečkou za naší dobrodružnou cestou po jižní Apulii.
Jak se ti cestopis líbil?
Petra Vašáková procestovala 20 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 5 lety a napsala pro tebe 9 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil1 komentář
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Paráda!
Paráda!