Kyrgyzstán 2021
aneb úchvatná země, v této době bez turistů
Cestopis z roku 2021 napsal Petr Parizek
Naše plánování začalo v době, kdy cestovat po světě bylo povoleno a normální. Bohužel vyšší moc tomu chtěla a náš odlet se posunoval a posunoval. Ale neb nic netrvá věčně, i naše cesta mohla začít. Zvolené letecké spojení i vzhledem k našemu nebezpečí pro Rusáka, bylo předem určené a kvalita Turkisch Airlanes bez diskuse. Dokonce ani výmluvu používanou hojně u ČSA, je covid není občerstvení, ale můžete si ho koupit, nikdo nepoužíval. Dopředu pro naše pohodlí jsme rezervovali dopravu a odpočinek v jurtách na břehu Issyk kul (Tamga), tento tah se ukázal jako velmi prozřetelný a přispěl k regeneraci po našem letu. Pohostinnost místních obyvatel a jejich upřímná radost z prvních a v našem kempu i jediných turistů, byla vážně vidět na každém kroku. První, co člověka zarazí je množství pokrmů servírovaných v jurtě, neustále jsme se ohlíželi, kdy přijdou další hosté na jídlo, nikdo nepřišel. Po první noci v jurtě následovala aklimatizační procházka k Barskoon Waterfall po Gagarinově cestě, velmi oblíbené místo místních, kde skoro nikdo nedojde k hornímu vodopádu, natož nad něj, my cestu zakončili ve výšce 3150 mnm. Poté následoval přesun na druhou noc do Jety Oguz a druhý den procházka údolím a hurá do Karakolu. Po ubytování návštěva místní cestovky a po informaci že v horách nejsou kempy, naplánování našeho přechodu Ala Kol pass. Nocování u jezera přechod sedla na druhou noc v Altyn Arashan u horkých pramenů a cestu zpět do Karakolu se zastávkou u Ak Suu horkých pramenů. Vše pro nás zajistila cestovka Eco Trek. Nechtělo se nám chodit na těžko, a tak jsme spíš připomínali výpravu připravenou zdolat nějakou opravdu vysokou horu, 4 nosiči, jeden kuchař a průvodce. Okolo jezera doopravdy nebyl téměř nikdo, a tak naše stany zůstali téměř o samotě a my vychutnávali klid a pohodu včetně koupele v jezeře. V noci trochu sprchlo a druhý den začal přechodem sedla ve výšce 3920 mnm a sestupem k říčce Arashan po té odpočinek u horkých pramenů a po přenocování cesta okolo říčky zpátky do Karakolu a po cestě koupel v Ak Suu. V Karakolu návštěva restaurace cafe Dastorkon, vřele doporučujeme výborné jídlo super obsluha. Po přenocování přesun do Biškeku a plánování výstupu na Pik Učitel, opět spolu s místní cestovkou, je to pohodlnější a bezpečnější. Následoval pochod do základního tábora Ratcek Hut u něj krátká procházka k ledovcovému jezírku a neodmyslitelná koupel a hurá na kutě. Ráno místo plánovaného výstupu ve 4.30 posun startu díky bouři na 6.30 a poté vzhůru nahoru. Neskutečná cesta až do výšky 4541 mnm na konci po ledu a sněhu za neuvěřitelného větru a na vrcholu plni euforie a očekávání, jaká bude cesta dolu k autu. Byla rychlá, chvilku po zadku a dole už skoro v běhu, bouře opět udeřila tak nezbylo než uprchnout do rozpáleného města. Konec dobrý vše dobré zakončeno v restauraci Navat, super strava. Pak už jen cesta domů do míst, kde řádí Covid, i když se nám zdálo že už není.
Tamga
Barskoon
Barskoon
Karakol river
Ala Kol
Ala Kol
Jak se ti cestopis líbil?
Petr Parizek procestoval 33 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 5 lety a napsal pro tebe 1 úžasný cestopis.
Zobrazit profil10 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Mj. ten trek u jezera Ala-Kol (nebo Ala-Kul) jsem šel s kamarády v roce 1998, kdy tam ještě nebyli téměř žádní turisti (v 80. letech asi byli). Pro člověka s vlastním stanem (v předchozích letech šlo spát i v jurtě) a základními zkušenostmi z túr z hor jako Tatry nebo Alpy není třeba na tento trek cestovka. Chodit sám by nebylo bezpečné pro případ zranění, takže nejlepší je dát dohromady skupinku lidí. Na ten vrchol už to chce bez průvodce víc zkušeností, víc je k tomu včetně krásných fotek např. tady: https://www.janmiklin.cz/clanek-...ik-ucitel/
Když už jsem pod jiným cestopisem psal o vyhnutí se poplatku za vstup do přírody, stejná situace byla i tady. Místní, u kterých jsme v Karakolu bydleli (zdarma - po pozvání od jejich syna, který se s námi dal do řeči v Almaty, dokonce nám po dalším treku nechali klíče u sousedů, když nebyli pár dní doma), nám doporučili, ať neplatíme vstupné, protože to od cizinců někdo vybírá asi nelegálně (ale nevím, možná to bylo legální), a ať když tak řekneme, že jsme občani z bývalého SSSR, kteří nemuseli platit. Uměli jsme rusky a s přízvukem, tak jsme se vydávali za Moldavce, když nás po vystoupení z taxíku v poslední vesnici a krátké chůzi zablokovala nějaká statná ženská svým větším zánovním autem. Po nějakém dohadování jsme mohli jít bez placení. Chtěla asi jen pár desítek korun za osobu (dnes to stojí do 100 Kč), ale šlo o princip, kdy jsme z Evropy nebo Kavkazu nebyli zvyklí za vstup do hor platit a navíc ta rada od místního.
Podrobný návod na tento trek s mnoha fotkami je např. tady, ale dá se najít i v češtině: https://twostaywild.com/trekking...-kol-lake/
Ještě jsme z Karakolu jeli na týdenní trek údolím ve vyšších horách k Merzbacherovu jezeru, kam už jde málokdo a pro nezkušené bez průvodce by to nebylo (hlavně kvůli brodu řeky a cestě po ledovci, jinak snadné). Nedávno jsem si četl tento cestopis s krásnými fotkami: https://www.janmiklin.cz/clanek-...rzbachera/
Miguelas, do Uzbekistánu jsme tehdy mohli i přes to, že požadovali vízum, což my neměli (tehdy z bývalého SSSR jen tam a v Ázerbajdžánu). Našli jsme někde info, že jde jet na 3denní tranzit bez víza, čemuž se divili i z naší ambasády, když jsme tam volali, že budeme muset zůstat 4 dny, protože byl vlak z Taškentu do Moskvy plný (měli jsme lístky z ČR, ale ne místenky). Problém žádný nebyl, ačkoliv to byl nejvíc policejní stát, co jsem kdy zažil. Tehdy šlo projet vlakem i Ferganskou kotlinou přes výběžek Tádžikistánu, kde jsme při asi 20 nebo 30minutové zastávce i vystoupili a trochu se najedli. Tam jsme jeli vlakem přes Moskvu do Almaty, kde jsme měli taky pěkný trek s výstupem po sněhu na strmý vrcholek Geroev Panfilovcech.
Mj. ten trek u jezera Ala-Kol (nebo Ala-Kul) jsem šel s kamarády v roce 1998, kdy tam ještě nebyli téměř žádní turisti (v 80. letech asi byli). Pro člověka s vlastním stanem (v předchozích letech šlo spát i v jurtě) a základními zkušenostmi z túr z hor jako Tatry nebo Alpy není třeba na tento trek cestovka. Chodit sám by nebylo bezpečné pro případ zranění, takže nejlepší je dát dohromady skupinku lidí. Na ten vrchol už to chce bez průvodce víc zkušeností, víc je k tomu včetně krásných fotek např. tady: https://www.janmiklin.cz/clanek-...ik-ucitel/
Když už jsem pod jiným cestopisem psal o vyhnutí se poplatku za vstup do přírody, stejná situace byla i tady. Místní, u kterých jsme v Karakolu bydleli (zdarma - po pozvání od jejich syna, který se s námi dal do řeči v Almaty, dokonce nám po dalším treku nechali klíče u sousedů, když nebyli pár dní doma), nám doporučili, ať neplatíme vstupné, protože to od cizinců někdo vybírá asi nelegálně (ale nevím, možná to bylo legální), a ať když tak řekneme, že jsme občani z bývalého SSSR, kteří nemuseli platit. Uměli jsme rusky a s přízvukem, tak jsme se vydávali za Moldavce, když nás po vystoupení z taxíku v poslední vesnici a krátké chůzi zablokovala nějaká statná ženská svým větším zánovním autem. Po nějakém dohadování jsme mohli jít bez placení. Chtěla asi jen pár desítek korun za osobu (dnes to stojí do 100 Kč), ale šlo o princip, kdy jsme z Evropy nebo Kavkazu nebyli zvyklí za vstup do hor platit a navíc ta rada od místního.
Podrobný návod na tento trek s mnoha fotkami je např. tady, ale dá se najít i v češtině: https://twostaywild.com/trekking...-kol-lake/
Ještě jsme z Karakolu jeli na týdenní trek údolím ve vyšších horách k Merzbacherovu jezeru, kam už jde málokdo a pro nezkušené bez průvodce by to nebylo (hlavně kvůli brodu řeky a cestě po ledovci, jinak snadné). Nedávno jsem si četl tento cestopis s krásnými fotkami: https://www.janmiklin.cz/clanek-...rzbachera/
Miguelas, do Uzbekistánu jsme tehdy mohli i přes to, že požadovali vízum, což my neměli (tehdy z bývalého SSSR jen tam a v Ázerbajdžánu). Našli jsme někde info, že jde jet na 3denní tranzit bez víza, čemuž se divili i z naší ambasády, když jsme tam volali, že budeme muset zůstat 4 dny, protože byl vlak z Taškentu do Moskvy plný (měli jsme lístky z ČR, ale ne místenky). Problém žádný nebyl, ačkoliv to byl nejvíc policejní stát, co jsem kdy zažil. Tehdy šlo projet vlakem i Ferganskou kotlinou přes výběžek Tádžikistánu, kde jsme při asi 20 nebo 30minutové zastávce i vystoupili a trochu se najedli. Tam jsme jeli vlakem přes Moskvu do Almaty, kde jsme měli taky pěkný trek s výstupem po sněhu na strmý vrcholek Geroev Panfilovcech.
Souhlasím s Mirjurem, chybí mi řada informací. Zároveň musím pochválit výběr lokality, sama jsem o ní několikrát uvažovala. Moc tě proto prosím, abys výše popsané chybějící údaje zkusil trošku doplnit 🙏
Chybějící interpunkce a nějaké gramatické chyby jsou to poslední, co zde řeším. Klidně si nějakou větu přečtu opakovaně, než smysl pochopim, o tomhle cestopisy nejsou. Jsou o předání inspirace a motivace k cestám. Mně bohatě stačilo těch pár fotek a hlavně fotka úvodní, abych si Kyrgyzstán opravdu zařadila mezi své blízké cíle. Díky za to!
Souhlasím s Mirjurem, chybí mi řada informací. Zároveň musím pochválit výběr lokality, sama jsem o ní několikrát uvažovala. Moc tě proto prosím, abys výše popsané chybějící údaje zkusil trošku doplnit 🙏
Chybějící interpunkce a nějaké gramatické chyby jsou to poslední, co zde řeším. Klidně si nějakou větu přečtu opakovaně, než smysl pochopim, o tomhle cestopisy nejsou. Jsou o předání inspirace a motivace k cestám. Mně bohatě stačilo těch pár fotek a hlavně fotka úvodní, abych si Kyrgyzstán opravdu zařadila mezi své blízké cíle. Díky za to!
Ten cestopis je jako kdyby to psal Mikir...
Pokud máš zájem o Kyrgyzstán, je vhodné ho spojit s návštěvou Kazachstánu (kam jsou výrazně levnější letenky). Almaty, Astana (Nur-Sultan), Biškek a jezero Issyk-Kul maršrutkou kolem dokola zabere asi 9 dní.
Ten cestopis je jako kdyby to psal Mikir...
Pokud máš zájem o Kyrgyzstán, je vhodné ho spojit s návštěvou Kazachstánu (kam jsou výrazně levnější letenky). Almaty, Astana (Nur-Sultan), Biškek a jezero Issyk-Kul maršrutkou kolem dokola zabere asi 9 dní.
Jo, Naděžda má pravdu... Ještě i Kockor a Naryn i v Oshi se dalo přežít, škoda že tehdy byl problém se dostat do Uzbekistanu, a v Kazachstánu jsem si oblíbil Symkent. Levné letenky Pegasus ze Sabihy, levná zpátečka Bishkek s místní odnoží Pegasu do Oshe a levné letenky Almaty Astana, z Astany Wizzem do Pesti.
Jo, Naděžda má pravdu... Ještě i Kockor a Naryn i v Oshi se dalo přežít, škoda že tehdy byl problém se dostat do Uzbekistanu, a v Kazachstánu jsem si oblíbil Symkent. Levné letenky Pegasus ze Sabihy, levná zpátečka Bishkek s místní odnoží Pegasu do Oshe a levné letenky Almaty Astana, z Astany Wizzem do Pesti.
Vy přece ještě pamatujete Sověty, tak proč ne Oš, Čimkent nebo Biškek? Anglická transkripce tady nemá význam (možná tak pro lidi, jejich obzor končí u Google maps...).
Vy přece ještě pamatujete Sověty, tak proč ne Oš, Čimkent nebo Biškek? Anglická transkripce tady nemá význam (možná tak pro lidi, jejich obzor končí u Google maps...).
Sověty pamatuju, ve škole dlouhá léta visel obraz Husáka. Píšu z mobilu, transkripci neřeším, es s háčkem mi ani jednoduše napsat nejde, tak daleko abych si instaloval ruskou klávesnici jak Naděžda nejsem, těžko říct, jak se všechna ta města správně jmenuji, to už mohl být Pispek nebo Frunze. Každopádně postsovětské republiky mám rád a když se že sentimentu chci dostat o pár desetiletí zpět, tak nejblíže je hotel Vlasta ve Lvově.
Sověty pamatuju, ve škole dlouhá léta visel obraz Husáka. Píšu z mobilu, transkripci neřeším, es s háčkem mi ani jednoduše napsat nejde, tak daleko abych si instaloval ruskou klávesnici jak Naděžda nejsem, těžko říct, jak se všechna ta města správně jmenuji, to už mohl být Pispek nebo Frunze. Každopádně postsovětské republiky mám rád a když se že sentimentu chci dostat o pár desetiletí zpět, tak nejblíže je hotel Vlasta ve Lvově.
Hotel Vlasta ve Lvově znám ✌
Nadezde diky🙏🙃
Hotel Vlasta ve Lvově znám ✌
Nadezde diky🙏🙃
A když už tam budeš, tak nezapomeň ochutnat Kumys, takovou specialitu jinde neseženeš a třeba ho vyměníš za víno...https://alkoholdrink.cz/alkohol-...yli-mleko/
A když už tam budeš, tak nezapomeň ochutnat Kumys, takovou specialitu jinde neseženeš a třeba ho vyměníš za víno...https://alkoholdrink.cz/alkohol-...yli-mleko/
Fajn povídání, ale chybí mi tam praktická část - kdy jste cestovali, jak jste se přesunovali, kolik vás bylo, kolik co stálo... atd. Takto je to velká neznámá. A kromě toho - ta čeština, ach jo, chybějící interpunkce místy dost ztěžuje čtení i chápání. Ale jako první pokus o cestopis ok. :-)
Fajn povídání, ale chybí mi tam praktická část - kdy jste cestovali, jak jste se přesunovali, kolik vás bylo, kolik co stálo... atd. Takto je to velká neznámá. A kromě toho - ta čeština, ach jo, chybějící interpunkce místy dost ztěžuje čtení i chápání. Ale jako první pokus o cestopis ok. :-)
Ahoj, rád bych se vypravil do KRG teď v září. Měl bych dotaz ohledně covid opatření v době vašeho výletu. Ofiko info mám, ale zajímalo by mě, jak to bylo v praxi na místě. Vyžadují test např. na palubě (Turkish), jaká jsou opatření na místě, doprava, hotely atp. Budu rád za jakékoliv info, díky.
Michal
Ahoj, rád bych se vypravil do KRG teď v září. Měl bych dotaz ohledně covid opatření v době vašeho výletu. Ofiko info mám, ale zajímalo by mě, jak to bylo v praxi na místě. Vyžadují test např. na palubě (Turkish), jaká jsou opatření na místě, doprava, hotely atp. Budu rád za jakékoliv info, díky.
Michal