Letní víkend v Arménii
Třídenní rychlovka. Autem z půjčovny, ať toho stihneme co nejvíc.
Cestopis z roku 2023 napsal Standa 009
V pátek 28. července odpoledne z Prahy do Jerevanu, v pondělí 31. července večer zpět. Zní to jako fajn nápad strávit 4 letní dny v Arménii. V reálu to jsou ale jen 2 a půl dne. I tak toho jde díky půjčenému autu stihnout hodně.
Pátek - najeto 15 km
Let s Wizzairem probíhá klasicky. Tedy se zpožděním. A když k tomu připočtu časový posun, více jak hodinu čekání na letišti ve frontě na pasovce, nákup simkarty a převzetí auta, tak už zbývá čas jen na cestu na hotel. Jo, jsem unavenej, řízení nočním Jerevanem není moc osvěžující zážitek a tak jdeme spát.
V sobotu toho máme v plánu hodně. Začínáme návštěvou “arménského moře”, jezera Sevan. Nejznámějším a nejnavštěvovanějším místem v oblasti je klášter Sevanavank (9. století?). Na poloostrově, s nádherným výhledem do okolí. S pocitem, že jsem opravdu u moře, protože není vidět na konec 70 kilometrů dlouhého jezera. A ta barva vody je jedinečná. Jeho hladina je ve výšce 1900 m.n.m. O něco příjemněji mi je ale u kláštera Hayravank (9. - 12. století). Kde bylo minimum lidí. V nedaleké restauraci Royal Fish si dáváme oběd za na naše poměry skvělou cenu. Zde jsme se najedli nejlépe v Arménii.
Sobota - najeto 305 km
Odpoledne nás čeká větší přesun pod Aragac, nejvyšší horu Arménie. Jeden z mých hlavních cílů je “Radio Optical Observatory ROT-54”. Teleskop o průměr 54 metrů, který postavili ještě Sověti. Od té doby chátrá. Stále je ale pod dohledem armády. To znamená jeden strážný v civilu u brány přes kilometr daleko. Stačí mu dát 5000 AMD a pouští nás i s autem dál. Skoro bych řekl, že když by jsme ovládali ruštinu, bude to levnější. Minuli nás nějací další češi. Měl jsem se jich zeptat, kolik platili oni. Další turisty tu už nepotkáváme. Na místě prolézáme všechno. Trochu znejistíme ruskou produkci nějaké reality show, kterou zde natáčí. Nechávají nás v klidu, pouze nás prosí, ať nefotíme interiéry. Když se dozvídají odkud jsme, už se s námi tuplem nechtějí bavit. Jen zopakují zákaz focení. Když porovnávám naše fotky s fotkama na googlu, moc práci s úpravou neměli. Dodali pár židlí, nějaké papíry, závěsy a konec. Při psaní těchto vět mě napadá, že si musím tu reality show najít na internetu.
Zbývá nám ještě dost času, takže vyjde i plán dojet až k jezeru Kari, které je ve výšce 3200 m.n.m. Asfaltka je až nahoru, s minimálním provozem. Čekají nás nádherné výhledy. Míjíme několik rodin pastevců. U jezera je to fajn zastávka. To bývá ideálním výchozím bodem k výstupu až na vrchol hory. Na to čas nemáme, jen se projdeme podél břehu přes Aragats Cosmic Ray Research Station k rozbořené hvězdárně. Některé budovy vypadají částečně udržovaně, evidentně tu nějaký výzkum nadále probíhá. Se západem slunce sjíždíme z kopce. Až odtud je výhled majestátní Ararat, 90 kilometrů vzdálený. Do rušného Jerevanu se vracíme až za tmy a tak už zbývá čas pouze na krátkou procházku nočním městem. V podstatě jen několik ulic a navštívíme i Zpívající fontánu na Republic square.
Neděle - najeto 140 km.
Chor Virap je známý tím, že zde byl vězněn Řehoř Osvětitel. Řehoř zde byl na rozkaz arménského krále Trdata III. uvězněn v kobce po dobu 13 let. Po udělení milosti se stal královou pravou rukou v náboženských otázkách. Oba se následně zasloužili o to, že se v roce 301 Arménie stala první zemí na světě, která přijala křesťanství za své státní náboženství. Odtud je také nejlépe vidět hora Ararat (5165 m.n.m.), která je 30 kilometrů daleko. Chor Virap je totiž pouhý 1 kilometr od hranic s Tureckem.
Pod klášterem si dáváme ke svačině skvělé čerstvé džusy a pak směřujeme kolem azatské přehrady k antickému chrámu v Garni ze 3. století. Lidí zde je na náš vkus příliš moc. Není se ale moc čemu divit, v Arménii není moc antických památek. Čas máme dobrý a tak seběhneme nejbližší možnou cestou k řece Azat v údolí. Cesta není snadná, ale stojí za to. Čeká nás 1,5 km dlouhá procházka k ohromným kamenným “varhanům”, Symphony of Stones.
Pozdní odpoledne nás čeká návštěva Geghard monastery. Tento klášter je stejně jako Chor Virap spojen s osobou Řehoře Osvětitele. Klášter byl také založen již ve 3. století. Část kláštera je vytesaná do skály. Moc detailů jsem ale o místě nestudoval. Ale podle počtu lidí v klášteře a obzvláště podle dlouhé fronty k zřejmě posvátnému prameni ve skále musí být každému jasné, jak moc je to pro Arménce důležité místo. Lidí zde bylo jako v Chor Virap, kde byla pro změnu ohromná fronta před uzounkým, náročným vlezem do jedné kobky, kde byl Řehoř Osvětitel vězněn.
Blíží se večer, cestou se zastavíme na vyhlídce Charent's Arch. Po večeři si dáváme opět jen krátkou couračku v okolí hotelu. Hodně fouká, div že se nelámou stromy. Radši se schováváme v bezpečí hotelu. Ale koňak mají výborný :-)
Pondělí - najeto 35 km
Tak jo, čeká nás poslední den v Arménii. Přímo v Jerevanu máme jen pár bodů, které nás zajímají. Cascade Complex a Památník Arménské genocidy. Ten je tu zbudován na památku zavražděných 1,5 milionu Arménců Osmany. Těžko představitelné číslo. Obzvlášť v kontextu aktuálního počtu obyvatel, který je cca 3 mio. Mají tu i muzeum, to je ale v pondělí zavřené. Jednou ze zajímavostí památníku je “les” ze stovek stromů, které zde na památku vysadí státník, který Arménii navštíví. Jeden strom je také od našeho bývalého “prezidenta”. Žádný jiný strom tu neroste tolik nakřivo.
Jerevan nás nějak zvlášť neuchvátil. Ještě máme čas na Vagharshapat, který je sídlem patriarchy arménské církve. Škoda, že je tamní katedrála pro rekonstrukci dočasně uzavřena. Je strašné vedro, chladíme se ve stínu na zahrádce jedné restaurace a odpočítáváme poslední minuty v Arménii.
Let do Prahy byl "zážitkový". Se zpožděním přes 4 a půl hodiny, s mezipřistáním na výměnu posádky v Budapešti. Opakovat se nebudu, napsal jsem o tom do Diskuse: http://www.cestujlevne.com/disku...a/strana-6
V SSSR ani následnickém Rusku jsem nebyl, přesto se dle mého soudu dá o Arménii mluvit jako o skanzenu Sovětského svazu. Je to velice velice hrdá, ale chudá země. Bez moře, bez nerostných surovin, bez pořádného průmyslu. S Gruzií, která má dost svých vlastních problémů má Arménie společnou hranici o délce 164 km. S nenáviděným Tureckem a Azerbajdžánem celkem 1055 km. S Iránem 35 km. Co se týká sousedů, žádný zázrak. Vlastně se ani není čemu divit, že se Arméni orientovali nejvíc na Rusko, na jehož podporu dost spoléhali. Až tak, že ruské armádě dovolili mít na svém území vojenskou základnu. Jak Ruská federace bere vážně své závazky ochrany spřátelených zemí se ukázalo během azerbajdžánské agrese. Přestože jsou v Arménii více a více slyšet hlasy po změně orientace na západ, změna půjde velice pomalu. Ruský vliv je zde velice silný. Téměř každý mluví rusky a jen málo lidí ovládá angličtinu.
Kolik nás 2 tahle sranda stála? Celkem 19500 Kč, určitě se dá dost ušetřit. Nejdražší položkou byly letenky z Prahy(4850 Kč), pak ubytování se snídaní (4050 Kč). Pronájem auta (Kia Rio za 2880 Kč). Benzín je tu levný, N95 stál 490 AMD za litr. Tankoval jsem celkem za 20.000 AMD, najezdili jsme celkem 503 km. Parkování v centru Jerevanu v podzemním parkovišti u Opery na cca 4 hodiny za 800 AMD. Vstup do Garni Temple je za 1500 AMD na osobu. Volný průjezd k radioteleskopu 5000 AMD strážnému do kapsičky. Nikde jinde jsme vstupné neplatili. “Drahý” oběd v Royal Fish 8000 AMD plus spropitné. Na pár dní zbytečně drahá SIM s neomezenými daty (asi) 5000 AMD. V době naší cesty byl kurz 0,058 Kč/AMD. Je zřejmé, že tu je velice levně.
Jak se ti cestopis líbil?
Standa 009 procestoval 43 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 6 lety a napsal pro tebe 8 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil
nás stál vstup na ROT54 - 10 000 AMD, byli jsme na jaře 2023.
nás stál vstup na ROT54 - 10 000 AMD, byli jsme na jaře 2023.