Léto ve Skotsku

Výběr země a plánování

Ahoj všem cestovním nadšencům, dnes si dáme něco kratšího. Uplynul více jek rok od návratu z dovolené na Havajských ostrovech, mezitím jsem se překvalifikoval a získal nové zaměstnání. Blíží se léto roku 2020, pandemie Covid-19 se šíří světem, počet destinací, kde strávit letní dovču bez tvrdých restrikcí je pomálu. Bylo více než jasné, že se nepodívám za oceán, zámořské lety byly zrušené a jediná možnost byla, se toulat někde po Evropě. Jedinou z těch mála zemí, co se otevřely v létě, byť s restrikcemi, bylo Skotsko. Se Skotskem je spojováno nevlídné počasí, v srpnu, ale tomu tak nemuselo být. Do takových destinací nepotřebuje týdny plánování, letenku koupíte za hubičku, ubytko rovněž nevybočuje z normálu, akorát při hledání auta se člověk trošku „nadře“. Dovolená byla odklepnuta, termín odletu byl naplánován na 9.8.2020 ráno. 

Itinerář

Den 1.

V Praze panovala výheň, nezlobil bych se, kdyby i v Edinburghu panovaly podobné podmínky. Po 2 hodinách letu jsme přistáli v hlavním městě, no stejné podmínky to rozhodně nebyly, ale i tak se dalo bez problémů chodit v kraťasech, tričku a sandálech. První kroky vedly na pasovku, úředník zkontroloval PCR test a vpustil mě na jejich půdu. Z letiště se dále přesunuji na autobusovou zastávku a odtud „dabl dekrem“ do místa prvního hostitele. Z letiště ještě můžete jet vlakem, ale je to dražší a nejelo tam, kde jsem potřeboval. Do check-inu zbýval ještě nějaký čas, usoudil jsem, že si zajdu k moři si aspoň namočit nohy, abych okusil teplotu zdejších vod. Poté už jsem putoval do čtvrti Niddrie, nová čtvrť s čerstvě postavenými bytovkami a domky, k mé první hostitelce původem ze Španělska. Rohový byt 3+kk obývaný ještě 2 kočkami. Po seznámení s hostitelkou mě mé nohy vedly na nedalekou horu Arthur´s Seat, kde je krásný výhled na město. Nahoře fouká čerstvý vítr, proto nedílnou součástí vašeho vybavení bude šušťakovka nebo flíckovka.

Edinburgh

Edinburgh

Edinburgh

Edinburgh

Den 2.

Ráno za oblačného počasí jsem se busem vydal do historického centra. Má pěší túra začala poblíž Edinburgh Castle, pokračovala přes Murrayfield Stadium, Belford Bridge, Dean Village, Dean Bridge, Royal Mile a skončila na Edinburgh Castle. Zejména procházka podél říčky Leith, tedy úsek od Belford Bridge po Dean Bridge je uklidňující, moc turistů tudy neprocházelo, párkrát si odpočinete a nabijete baterky před vstupem na Royal Mile. S blížícím centrem města se opět zvyšuje koncentrace turistů. Královská míle se táhne po High St, je to ulice s památkami, obchody, bary, pouličními artisty, jednoduše řečeno, ždímačka peněz. Aniž byste jakkoli odbočili z této ulice, po pár set metrech dojdete k Hradu. Bohužel, dovnitř turisty z důvodu virusu nikoho nepouštěli, a tak jsme se pouze museli spokojit kocháním z 50metrové dálky. Z hlavního města to bylo vše.

Hrad

Royal Mile

most Belford

Pohled z hradu

Den 3.

Skotsko ukazuje svoji pravou tvář. Obudil jsem se do deštivého rána a obloha napovídala, že s tím tak skončit nehodlá. Na letišti jsem si vyzvedl Vauxhal Corsa a upaloval v tom dešti směr Aberdeen. Cesta je dlouhá přes 200 km, během trasy jsem měl naplánováno několik zastávek na venkově, auto potkáte jednou za 10 minut, jinak všude kolem samé ovce. Příjezd na ubytovnu odpoledne, po vybalení krátký výlet centrem Aberdeenu zejména za účelem nákupu potravin. Víc se bohužel v tom psím počasí bohužel dělat nedalo.

skotská vysočina

skotská vysočina

skotská vysočina

skotská vysočina

skotská vysočina

skotská vysočina

Den 4.

Pršelo celou noc, ulicemi města tekly potoky vody. Kouzlo VB spočívá v tom, že stačí počkat pár minut a počasí se lusknutím prstu o 180° otočí. Vyjasnilo se a já se mohl vydat vstříc dalším radovánkám. Dalším cílem byla skotská vysočina, necelých 70 km na západ se nachází klidné místečko s názvem Glen Tanar, najdete zde několik pěších tras a společnost vám bude dělat dobytek, zejména krávy a pokud budete mít štěstí, tak nenarazíte ani na živáčka. Dalším bodem na vysočině bylo jezero s názvem Loch Muick. Odtud můžete jít pěšky buď východní nebo západní trasou, ta východní vede po lehké křivce a na konec jezera to je cca 6 km. Celkem u jezera jsem strávil 3 hodiny a v podvečer vyrazil zpět domu. Cestou jsem se ještě zastavil na městské pláži v Aberdeenu. Jedno se musí nechat Britům, mají dlouhé, široké a pěkné pláže s čistým pískem.

Loch Muick

Loch Muick

Loch Muick

Loch Muick

Loch Muick

Loch Muick

Den 5.

Po dešti ani památky, na dnešek mám naplánovaný návštěvu hradů a zámků. Samozřejmě jenom jeho exteriéru. Jižně od města Stonehaven se nachází hrad jménem Dunnottar. Nepovím vám, čím byl zajímavý a čím se proslavil, důležité bylo pro mě, že je to na pobřeží a jsou tam stezky pro pěší. Nedaleko od hradu se nachází památník. Odtud jsem se přemístil na severozábad do městečka Crathes. Dominantou městečka je hrad se stejnojmenným názvem, kterému přilehá i krásná botanická zahrada. Třešničkou na dortu je nedaleká pastvina, kde můžete spatřit ikonické chlupaté krávy Hairy coos.

hrad Dunnottar

hrad Dunnottar

hrad Dunnottar

hrad Dunnottar

hrad Dunnottar

V pozadí Stonehavenský válečný památník

Den 6.

Počasí je stálé, třetí den už neprší, přišel čassi odškrtnout další bod z itineráře. Opět jsem nabral směr jih, konečnou zastávkou bylo přímořské městečko Arbroath. Hlavními atrakcemi jsou zábavní park Pleasureland a útesy Arbroath Cliffs. Vrátit se do dětských let mi bylo zamítnuto z důvodu korony, proto jsem se musel spokojit jen s útesy. je tu rozlehlá síť pěších stezek, čili na pár hodin se vyblbnete a po návratu si na parkovišti u dědka ve stánku můžete dát nechutnou kávu v mini kelímku za 2 libry a párek v rohlíku.

Arbroath

Arbroath

Arbroath

Arbroath

Arbroath

Arbroath

Den 7.

Konec pobytu v Aberdeenu, za nezvykle horkého počasí jsem se vydal do posledního města. Cestou jsem ale nesměl vynechat palírnu Whiskey. V půlce cesty mezi Aberdeen a Inverness leží vesnice Dufftown, po vsi je rozesetých několik palíren a já si vybral Glenfiddich. Vstup byl zdarma, protože se tour neuskutečňovaly kvůli restrikcím, jediné co jste mohli bylo koštovat jejich „wisku“. Dal jsem si jednu štamprli za 18 liber dle doporučení a pak šel 2 hodiny střízlivět ven na vlakové nádraží. Na nástupišti v odstaveném vláčku je zřízená kavárna s cukrárnou, tenkrát v době pandemie bylo prázdno, takže bylo nádraží skoro celé jen pro mě. Jakmile jsem ucítil, že budu moci řídit, pokračoval jsem do města Inverness. Večer na pivo do hospody.

palírna

palírna

palírna

palírna

kavárna

nádraží

Den 8.

Zde už moc slunečné oblohy nevykouzlíte, bylo zataženo, nepršelo ale za to foukalo. Na pořadu dne byl celodenní výlet do Fort Augustus k jezeru Loch Ness. Slavnou příšeru jsem sice neviděl, ale zato o davy turistů nebyla nouze. Všude kolem byla slyšet jen čeština, slovenština a polština. I tady se hodně rýžuje za výlety na lodi a turisti na to chodí. Já si za ušetřené peníze zašel na oběd a koupil pár předmětů pro blízké. Jezero můžete objet dokolečka a uvidíte to samé co z lodi. Na zpáteční cestě jsem se zastavil u Falls of Foyaers.

Loch Ness

Loch Ness

Loch Ness

Loch Ness

Loch Ness

Fort Augustus

Den 9.

Budíček za východu slunce, ovšem počasí pod psa. Na mém rozhodnutí jet na Isle of Skye to nic neměnilo, byl jsem skálopevně přesvědčen, že na opačném konci země může být zcela odlišné počasí. Cesta jedním směrem trvá nejméně 3 hodiny, musíte počítat, že hodně úseku silnic je pro jedno auto, takže dost často zastavujete. Proto doporučuji všem, jejichž výchozím městem je Inverness, aby vyrazili za rozbřesku. Opravdu se to vyplatí. V mém přesvědčení ohledně počasí jsem se nemýlil, obloha téměř vymalovaná a teplota lehce nad 20°C. Další slova nejsou nutná.  

Den 10.

Počasí podobné včerejšku, chvíli jsem vyčkával, zda se nevyčasí. Nemělo to smysl, a tak poslední volný den jsem si chtěl užít někde daleko od civilizace kde není ani živáčka. Vesnice na samém severu země s názvem John O´Groats je toho příkladem. Opět člověk musí počítat s úzkými cestami, ale jak sem dojedete a postavíte se na kraj útesu, tak slyšíte jenom jak se vlny rozbíjí o skály. Na dohled se před vámi rýsují Orkineje. Počasí moc nepřálo, byla mlha, ale za ten čas to stálo. Večer včeře a pivo v hospodě u Třech čarodějnic.

Den 11.

Je tady konec dovolené na Britských ostrovech, přede mnou 3hodinová cesta na letiště v Edinburghu, umytí a odevzdání auta, večer odlet do ČR.

Náklady

Letenka 3900 Kč

Ubytko celkem 8838 Kč

Auto 7100 Kč

Kapesné 12000 Kč

Celkem cca 32000 Kč

Hodnocení

Dovolenou hodnotím víc než pozitivně, i co se počasí týče. Na britských ostrovech nikdy nevíte, jak bude, ale 1 propršený den z deseti je docela úspěch.  Nejvíce se mi líbilo na Isle of Skye, toto místo je úžasně fotogenické a doporučuji i návštěvu městečka Portree, které figuruje v žebříčku 25 nejkrásnějších malých měst v Evropě. Dále bych chtěl poukázat na jeden článek co vyšel na iDnesu ohledně města Aberdeen, kde pisálek shledává toto město nejsmutnějším a nejdepresivnějším v celé Británii. Rozhodně to není pravda, a i v době pandemie bylo zde velmi příjemně. Přiložené fotografie jsou pořízeny mobilním telefonem Ulefone Note 7P. To je z cestopisu pro rok 2020 všechno, příští rok se podíváme opět za velkou louži. Brzy zase na počtenou.

Zdraví Melounek