Maďarsko - roadtrip po severu za 9 dní

Poslední roky zvažujeme, že naše oblíbené Maďarsko prozkoumáme v létě trochu víc. Většinou jsme ale na toto období lovili letenky na jih. Letos se nekonala žádná exotika a tak zbylo dost volna na i na roadtrip k našim skorosousedům. Jedeme 9 dní sobota - neděle, můžeme  tak plánovat i delší přejezdy. Na konci tradičně naleznete náklady i rady a tipy na cestu.

Termín: Červenec / Srpen 2024

1. Den: ČR – Somló

Vyjíždíme v sobotu ráno v poklidném tempu. Cesta přes Znojmo i Vídeň probíhá v pohodě. Jak se ale blížíme k maďarským hranicím, rychlost se nám trochu zadrhává. Doprava je pomalá a postupně začínají i kolony. Ty naštěstí mizí brzo po tom, co přejedeme hranice. Zbytek cesty je docela pohodový, ale zdlouhavý.

Zastavujeme ještě na oběd ve městě Pápa. Město je známé hlavně pro svoji leteckou základnu NATO, ale ta není naším cílem. Pro snadnou dostupnost od dálnice máme předvybranou hospůdku Gólyafészek Vendéglő, přeloženo jako Čapí hnízdo, ale není to naštěstí stejné jako to u nás😁. Poté už je to jen krátký přískok do našeho cíle - Somló.

Somló🍷 je vyhlášená vinařská oblast známá hlavně pro svou bílou odrůdu Juhfark, ale také Olaszrizling a některé další. Jde o vyhaslou sopku, která se nachází v jinak placaté krajině. Najít tu ale slušné ubytování, kde by zároveň nabízeli i něco k jídlu, není snadné. Nám se podařilo, i když cena nebyla zrovna za kačku. Cesta k penzionu Inhauser Pincészet & Guesthouse se navíc trochu komplikuje, protože google ani navigace v autě nepozná, co je normální silnice a co už ne😀. Když s naším nízkým podvozkem projíždíme štěrkovou polňačkou, kde se nedá vyhnout, jen doufáme, že vůbec dojedeme. Cesta sem je spíš pro SUV než pro můj hot hatch😁.
Protože tu jsme jediný den, vyrážíme odpo na procházku vinicemi s cílem dostat se až na hrad, který je na úbočí kopce. Cesta je teda do naprosto brutálního stoupání a v kombinaci s letním teplem je to pro nás dost zabíračka. V cíli je opravdu krásný výhled na okolí. Většinou areálu se dá navíc v klidu a zdarma projít. Jen to chce dávat pozor, ať nedopadnete jako já – při sestupu ze stráně mi podjíždí nohy, během chvíle ležím a mobil letí směr velký šutr. Oznamuji tak přítelkyni, že jsem se hned první den stihl zmrzačit a že jdeme asi zpět. Naštěstí je to jen víc odřená ruka a noha (styl silniční lišej) a maďarské lázně to spraví.
Později si dáváme večeři u nás na ubytování a u dobrého vína se kocháme krásným výhledem na přilehlé vinice. Tím náš den tady končí a jdeme spát.

2. Den: Somló - Tihany

Ráno nás čeká (extra placená) snídaně a potom míříme do naší „dovolenkové“ destinace u Balatonu, která je asi hodinku cesty.
Poloostrov Tihany je známý (kromě koupání) levandulemi a vínem. Ne nadarmo se mu říká maďarská Provence. Poslední roky je to zjevně vidět i na cenách, které tu dost rostou (později nám v Egeru říkají, že Balaton je pro Maďary drahý, že jezdí raději do Chorvatska). Z okolí se stává vyhlášená lokace. Sídlí zde malá továrna na kosmetiku, ale z levandule tu seženete prakticky cokoliv. Ochutnat můžete také zmrzlinu nebo pivo (jde o weissen s příchutí levandule a není vůbec špatný).
Ubytování v penzionu T.H.NY Village Inn Cottage nemohlo dopadnout líp. Je tu fajn parkování gratis ve dvoře (což je jinak v celém Tihany docela problém), máme pěkný pokoj s terasou, tichá klima, prostě pohoda. Pan domácí je navíc velice ochotný a přátelský. Jdeme do centra, které máme jen pár metrů, na rychlý oběd, a pak už chystáme hlavně lenošení.

Odpoledne přejíždíme k pláži. V celé oblasti je placené parkování a tady to není jiné. Platit se dá jen mincemi (ne bankovkami), nebo naštěstí i kartou. Výhodné je hlavně 24h parkování za 2000HUF. Celý zbytek odpo trávíme na pláži. Překvapením jsou větší vlny, což by člověk u Balatonu zrovna nečekal.
Večer už jdeme na véču na stejné místo jako v poledne. Gulyás udvar Étterem je přímo na náměstí a nabízí místní klasiky, dobrá domluva i servis. Kachna i guláš oboje v pořádku. Celkově ale ceny v celém okolí tedy nejsou tak příznivé, jak si pamatujeme z poslední cesty do Maďarska, ta jejich hyperinflace je asi poznat.

3. Den: Tihany

Tohle je naprosto celý flákací den. Celý den trávíme na pláži totálním relaxem a vracíme se k večeru.
Dáváme si krátkou procházku k místnímu benediktinskému opatství s kostelem z 18. století. Večer je už bohužel zavřeno, ale aspoň se pokocháme vedlejší vyhlídkou na jezero a poté procházíme uličkou Batthyány, která skoro celá slouží jako open air skanzen. Den končíme dobrou véčou a lahví místního růžového. Kecskeköröm Csárda nabízí krásné posezení a živou hudbu. Platba kartou samozřejmostí. Zajít sem na jídlo není rozhodně chyba.

4. Den: Tihany

Poslední den v Tihány musíme pořádně využít. Ráno se vracíme ke klášteru, kdy konečně můžeme dovnitř a potom jdeme podobnou cestou jako včera večer. Děláme i nákupy suvenýrů domů a kolem poledne jsme zpět u Balatonu. Hlavně jsme se soustředili na levanduli a nekoupili papriku, což se pak ukázalo jako chyba, protože další dny byla těžko k sehnání.

Dnes ale odjíždíme z pláže dřív, máme večer ještě jeden plán. Poloostrov Tihany je známý také jako velká kolonie syslů. Jdeme tak za město k místnímu jezeru na pozorovací misi. Syslové jsou tu na lidi docela zvyklí, takže když si přinesete nějaký mls, přijdou opravdu blízko a někteří se nechají nakrmit i z ruky.
Večer se vracíme na stejné místo jako předchozí den a jdeme brzy spát, čeká nás celý den na cestě.

5. Den: Tihany – Ostřihom – Visegrad - Eger

Dost bylo zahálky, pokračujeme v cestě. Naší první zastávkou je město Ostřihom (Esztergom), ležící na slovenské hranici. Cesta z Tihany nám trvá skoro 2,5 hodiny.

Ostřihom bylo jednu chvíli hlavní město Uherského království a její panorama se dostalo i na bankovku.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Vojtěcha je největší symbol města a také důvod naší návštěvy. Kromě prohlídky interiéru je tu možnost vyjít nahoru na kupoli.  Bazilika je opravdu obrovská a také uvnitř stojí za prohlídku. Cesta na kupoli je docela náročná, jde se většinu cesty po točitých a úzkých schodech. Kombinace tepla, únavy a stoupání pořád dokola po točitých schodech nám způsobuje trochu točení hlavy. Kdo je citlivější na nevolnosti nebo stísněné prostory, tak si rozmyslete, jestli je to pro vás. Na horní terase je ale na druhou stranu krásný výhled na celé město a vidíme i do zahraničí😁. Je i možnost navštívit nedaleký hrad či se projít podél Dunaje, ale to už časově nezvládáme.

Visegrád je naší druhou zastávkou, je to nedaleko a cesta do Egeru tudy stejně vede tak jako tak. Roku 1991 se zde zástupci ČSFR, Maďarska a Polska dohodli na spolupráci při vstupu do EU (místo bylo zvoleno symbolicky, jako připomínka setkání tří králů v roce 1335). Vznikla tak Visegrádská skupina.

My se zastavujeme na rychlý oběd v podhradí a potom už přijíždíme na vrchol. Parkování je tu opět placené a není moc alternativa. Projdeme si v klidu hrad a pak už musíme pokračovat v cestě, do cíle je to ještě daleko.

K večeru konečně přijíždíme do Egeru. Nacházíme snadno naše ubytování v Filsdeger Royal Panzió, které má svoje parkoviště ve dvoře, což je i tady super výhoda. Večer se už nepouštíme do žádných velkých akcí, ale jdeme aspoň na skok do centra a na večeři. Restaurace HBH nám byla doporučena domácími. Má svůj minipivovar 🍺a jídlo je tu dobré, ale máme trochu smůlu na obsluhu a kapku nám to kazí večer.

6. Den: Eger

Dnes nás čeká hlavní prohlídka města. Jdeme tak postupně po hlavních turistických místech:

První zastávka je hrad, který máme hned za rohem. Působivá je hlavně zbrojnice, kde je zajímavá expozice zbraní spojená s maďarskou historií. Dále je zde gotický biskupský palác a v neposlední řadě i Sál hrdinů, jemuž dominuje hrobka hradního kapitána Istvána Dobó . Z hradeb je také pěkný výhled na staré město.

Pokračujeme k minaretu. Po zkušenosti z Ostřihomi si točité schody nahoru necháváme ujít a stačí nám pohled z ulice. Raději tak pokračujeme dál.

Náměstí Dobó István je hlavní náměstí Egeru. Hlavně večer to tady opravdu žije a může být složité najít volné místo kam si sednout. Dá se tu najít spousta restaurací, kaváren a také je tu chrám svatého Antonína z Padovy z 18. století. Vstup dovnitř je zdarma.

Astronomické muzeum je trochu bojovka. Už jenom najít správný vchod není úplně snadné, ale ani po vstupu to není lepší. Procházíme spoustou neoznačených chodeb a kanceláří a připadáme si spíš jako někde na úřadě. Uvnitř potom vidíme různé expozice věnované např. historii optických přístrojů, astronomie, atd. V posledním patře je potom zlatý hřeb celé observatoře – Camera obscura. Tady jsou pouze komentované prohlídky jednou za 30 min. Za naší skupinou se zavírají dveře a později i okno.  Stojíme potom uprostřed obrovské kamery, kde se pomocí zrcadlového systému promítá živý obraz celého města na desku velkého stolu.

Po tomto zážitku se zastavujeme na oběd a odpoledne se rozhodujeme pro trochu relaxace v lázních.

Termální lázně Eger patří mezi nejhezčí městská koupaliště v Maďarsku. Rozprostírají se rozsáhlém areálu, nabízejí celkem 13 bazénů a i několik skluzavek. Celý prostor je poměrně veliký, ale je to taková „nudle“. Za vstupem u prvního bazénu to ani nevypadá, ale jak procházíme potom dál, je tu hlavní část s krásným parkem, kde se dá fajn odpočívat.

Večer nás čeká food porn v jeho vrcholné podobě. V Egeru totiž sídlí restaurace uvedená v michelinském průvodci.

Macok Bistro je jednoznačně nejlepší možnost kam jít na jídlo. Pokud si vyberete jednotlivá jídla, nejsou ceny dramaticky vyšší než jinde, ale jídlo i servis jsou úplně jiná liga. My si dáváme zkrácené čtyřchodové degustační menu (všechny chody jsou z lokálních surovin), které obsahuje:
👉Brulée z kachních jater se škvarkovou smetanou
👉Marinovaný syrový filet ze pstruha s nakládanou okurkou a kaviárem
👉Růžová kachní prsa, celerový krém, višeň, krokety z červeného zelí
👉Čokoládový dort, višňová zmrzlina nebo výběr sýrů s medem a marmeládou.
👉K tomu navíc láhev lokálního růžového vína
Celá tahle sranda stojí za oba asi 2500Kč a vůbec toho nelitujeme.

7. Den: Eger - Lillafüred

Tento den jsme původně zamýšleli návštěvu jeskynních lázní v Miškovci, ale pod dojmem posledních hodnocení jsme změnili názor.
Lillafüred je součástí bukových hor a také patří pod Miskolc, od kterého je asi 10km daleko. Areál byl původně vybudovaný jako prázdninový resort u jezera Hámori. Později tu byl postavený Palace hotel, který je nyní společně s jezerem hlavní dominantou místa. V okolí je možné navštívit jeskyně, projet se po jezeru na lodičce (což jsme využili) a také je tu populární jízda úzkokolejnou průmyslovou železnicí. Na tu nám už moc nevychází čas.

Odpoledne se vracíme zpět do Egeru a stíháme krátké nákupy a dáme si malý oddech. Eger je samozřejmě město vína🍷, však odsud pochází slavné červené víno Egri Bikavér. V centru je poměrně dost vinoték na nákup tekutých zásob. Komu to nestačí, za městem je Údolí krásných žen, kde je další výběr sklípků a obchůdků. Večer jdeme opět k „Mackovi“, tentokrát už ne na menu, ale jednotlivá jídla. Líčka i steak z mangalice byly oboje výborné. Po večeři se zastavujeme ještě na dvě pivka v nedalekém craft pubu🍺 a další den je za námi.

8. Den: Eger – Hévíz

Ráno se po snídani balíme a čeká nás dlouhá cesta. Naším cílem je Hévíz. Cesta je i díky pěkné dálnici pod Balatonem snesitelná a než se nadějeme, jsme u hotelu.
Hévíz je známé lázeňské město, na jehož kraji je velké a hluboké termální jezero. Celé místo je častým cílem rakouských turistů, což je i poznat na jazykové bariéře. Anglicky se tu nikde moc nechytáme. Kousek za hotelem si dáváme oběd, jdeme rychle ještě dokoupit suvenýry a pak už hurá k vodě.

Odpoledne tak trávíme ve vodě, abychom se po té dlouhé cestě dali dohromady. Řádně zrelaxovaní potom jdeme na večeři. Co nás tady dost šokuje, jsou zavírací doby. V 9 večer je všude naprosté mrtvo a to je sobota. Tohle zrovna není party destinace😁. Potkáváme i hloučky turistů, kteří marně hledají, kde by se trochu pobavili. My si po jídle kupujeme ještě malý proviant na pokoj a po krátkém posezení na balkóně jdeme spát.

9. Den: Hévíz - ČR

Konec týdne i celé cesty je tady. Po snídaní se balíme a vyjíždíme směr ČR, čeká nás přes 5 hodin cesty. Směrem od Balatonu zatím není dálnice, takže se často táhneme za náklaďáky a různými pomalými účastníky provozu. S krátkou zastávkou na nákup dalších tekutých suvenýrů přijíždíme odpoledne domů.

Zhodnocení dovolené:

Tahle cesta rozhodně splnila naše očekávání. Viděli jsme části země, o kterých jsme si mysleli, že by mohly být zajímavé, ale nebyla zatím příležitost se tam podívat. Co nás trochu překvapilo byly ceny, které se průběžně dost zvyšují a to jezdíme do Maďarska docela často. Somló byl pěkný zážitek, i když ceny zde nejsou zrovna lidové. Balaton stojí určitě za návštěvu pro plážovou pohodu a téměř středomořskou atmosféru. Eger je krásné město, centrum vína a v okolí je spousta dalšího vyžití. Maďarsko má celkově super gastronomii, pěkná historická místa a lázně na každém rohu. Zajet sem určitě není chyba.

Základní info k cestě:

Doprava: Celý okruh vlastním autem.

Ubytování:

Somló - Inhauser Pincészet & Guesthouse, jelikož tu není moc možností, tak člověk bere, co je. Každopádně jedna z mála možností, kde dostanete i jídlo. Mají výborné víno. Majitel prima, super domluva.

Tihany - T H.NY. Village Inn Cottage, naprostá paráda – hned u centra. Super majitel i velký pokoj a parkování zdarma, naprostá spokojenost.

Eger - Filsdeger Royal Panzió, pár minut na hlavní náměstí i hrad, přitom snadno k nalezení. Fajn snídaně i ochotní majitelé. Dá se zamluvit parkování na dvoře - trochu těsné, ale je. Třeba Mercedes S bych tu nechtěl parkovat😀.

Hévíz – Majerik hotel, sice postarší, ale super poloha hned u lázní.

Jídlo a pití: masožroutův ráj, navíc tu člověk najde všechna ta důvěrně známá jídla od nás: guláš, kachna, kuře na paprice, plněné papriky, lečo, super klobásy, langoš, fajn a dostupné víno. I pivo je pitelné a docela se tu i rozjíždí craft pivo.

Tip kam za jídlem a pitím:

Tihany:
Kecskeköröm Csárda – fajn venkovní posezení, večer živá kapela. Ochotný personál a super jídlo.
Eger:
Macok bistro – tady není absolutně co řešit, tohle je prostě ráj. Ceny sice vyšší, ale stojí to za to.
Hévíz a Somló nezmiňuji, byli jsme jen krátce. V Solmó nebylo na výběr a v Hévízu nás vyloženě nic nenadchlo.

Ceny: Jak jsem několikrát zmínil, často až nečekaně vyšší než v minulosti, ale pořád celkem v pohodě. Hlavní jídla začínají kolem 300Kč. Benzín o trochu víc než u nás, ale pořád pohoda. Hůř se hledalo ubytování, které bych řekl, že pocitově zdražilo nejvíc. Platby kartou prakticky všude bez problémů.

Počasí: Prostředek léta, takže teplo a většinou jasno. Na koupačku a odpočinek ideální. Na chození po městě místy trochu náročnější, bylo pořád cca 30 stupňů. Na druhou stranu, ve středomoří by to nebylo lepší.

Rozpočet na 1 osobu:

Cesta: 2075Kč

Ubytování: 9725Kč / 8 nocí

Cena za „zájezd“: 11800Kč

Ostatní náklady na 1 osobu:

Jídlo, pití, drobné výdaje: 6500Kč + malá výměna cash, je v tom 2 x michelinská večeře a hodování ve vinařství.

Vstupy a aktivity: Hévíz vstup 590Kč, Ostřihom 520Kč, Visegrad 160Kč , Eger hrad 255Kč, Eger observatoř 165Kč

Když už jste dočetli až sem, budu rád pokud i omrknete moje sociální sítě:
https://www.facebook.com/HonzaDovolenkar
https://www.instagram.com/dovolenkar_honza
https://www.youtube.com/@travelerhonza9339