Mallorca v lednu

„Mallorca [majorka], je ostrov náležící Španělsku, největší nejen z Baleárských ostrovů, ale také největší ostrov Španělska. Leží v západní části Středozemního moře ve vzdálenosti přibližně 200 kilometrů od Valencie, Barcelony a Alžíru. Rozloha ostrova činí 3 648 km², je 110 km dlouhý a mezi 60 a 90 km široký. Jeho největším a zároveň i hlavním městem je Palma de Mallorca. Mallorca je častým cílem turistů a cestovní ruch je jedním z hlavních zdrojů příjmů tamního obyvatelstva. Každoročně navštíví Mallorcu 12 milionů turistů, hlavně Němců. Místní obyvatelé se živí kromě cestovního ruchu i zemědělstvím a pěstováním vína. Na ostrově žije necelý 1 milion obyvatel a úředním jazykem je španělština a katalánština. Dále na Mallorce mají svoje specifické nářečí tzv. Mallorqui, které vychází nejvíce z katalánštiny. “ Wikipedie

Ne nadarmo se Mallorce přezdívá 17. spolková země Německa. Němci si totiž tento ostrov skutečně zamilovali a létají sem i několikrát za sezónu - mladí do hotelových komplexů v S´Arenalu, senioři do klidnějších částí na severu či jihovýchodě ostrova. Mají tu dokonce i německé rádio, noviny a spoustu užitečných informací o ostrově jsem před odletem načetla právě z německých webů, Youtube kanálů nebo FB skupin.

http://bit.ly/deine_mallorca_karte - perfektní videoblogy německého páru žijícího na Mallorce

http://bit.ly/mallorca_zeitung/ - noviny Mallorca Zeitung v němčině

V létě pláže i horské vesničky praskají ve švech. V lednu je ale na celém ostrově příjemný klid, na pláži potkáte jen pár místních pejskařů a v horských serpentýnách několik nadšených cyklistů. Zpáteční letenky se v zimě dají sehnat od 250,- z Berlína, o něco málo dražší jsou z Drážďan, odkud jsme na naše první dobrodružství letadlem vyrazily my. Z Mostu na letiště jsme zvolily vlak, při včasném koupení jízdenek vyšla jedna cesta dospělého a dítě na příjemných 250,- (Most - Ústí, Ústí - Dresden Neustadt, Dresden Neustadt - Dresden Flughafen; 2,5 hodiny). Ve více lidech by se vyplatilo jet autem - parkování na letišti na 5 dní by vyšlo cca na 1000,-.

Letiště v Drážďanech je malé, přehledné, pouze s jedním terminálem a pár obchody. Bezpečností kontrola byla ve srovnání s Mallorcou důkladnější, namátkově prohlíželi detailně batohy, prováděli stěry, ale po pár minutách jsme mohly pokračovat dál k našemu gateu. Velikost příručních zavazadel neřešili, pokud to nebyla krosna přesahující přes hlavu. Pro jistotu jsme vyzkoušely měřící klec, ale holky z checkinu se už z dálky smály, že batohy projdou vždy bez problémů. To vědět dopředu, nejedu den před odletem extra do Decathlonu pro batoh 40x20x25. 😁

levné letenky od 250,-

cesta na letiště

pohodlný S-Bahn, spojijící centrum Drážďan s letištěm

liduprázdné drážďanské letiště

Měřící klec na příruční zavazadla

let zajišťuje nízkonákladový dopravce Laudamotion

DEN PRVNÍ

Palma de Mallorca nás přivítala příjemnými patnácti stupni a už před letištěm jsme mohly obdivovat obrovské palmy a fontánu. Do centra jezdí linka A1, na druhou stranu do Arenalu A2, v obou případech stojí jízdenka 5 €, zpáteční vyjde na 8 €, jízdenky koupíte v automatu na zastávce. Šetřílkové mohou jít pěšky, do centra je to 10 km, z toho polovina podél pobřeží, ale nezkoušely jsme.

Ubytování jsme zvolily přes AirBnB u sympaťáka Paula, v klidé ulici pár minut chůze od centra města i autobusového nádraží - https://www.airbnb.cz/rooms/27238319. K dispozici jsme měly malou ložnici, ostatní prostory byly sdílené, vše dokonale čisté. V Palmě je od roku 2018 regulováno ubytování přes AirBnb, proto pronajmout si tu celý byt není až na pár výjimek možné. Nám však sdílené ubytování spolu s místními maximálně vyhovuje. S Paulem jsme byli po celou dobu pobytu v kontaktu přes WhatsApp, vždy ochotně poradil, ať už ohledně obtížného parkování ve městě, dopravy po ostrově nebo výběrem místní kuchyně, dokonce se i dopředu nabídl s nákupem pro nás, protože v době našeho příjezdu (neděle) byla většina obchodů zavřená (nakoupit se však dá v indických a vietnamských večerkách, které mají často otevřeno nostop). Velkou výhodou také byly barely s pitnou vodou v kuchyni, na Mallorce totiž neteče pitná voda z vodovodu. Rozhodně toto ubytování doporučuji.

přehledný systém MHD v Palmě

cesta k ubytování

vtipný výhled z ložnice 😁

elektrické vedení po celé Palmě nás bavilo 😆

naše bydlení

Po ubytování jsme vyrazily na první prohlídku pobřeží a historického centra města. Na pláži bylo krom pár rybářů a pejskařů prázdno, stejně jako v okolí katedrály La Seu, která je opravdu obrovská a nádherná. O hodinu později jsme pochopily proč - v centru města se vše připravovalo na velkolepé zakončení slavností Svatého Sebastiana, na které se sjel snad celý ostrov. Festes de Sant Sebastia se konají každý rok v lednu, trvají dva týdny a jsou zakončeny tříhodinou ohnivou show a pochodem čertů centrem města - Correfoc. Dalo by se říci, že jde o katalánskou verzi Crampusů, ale o několik levelů výš. Slibovaly jsme si od akce hodně, ale že to bude až takový zážitek, jsme rozhodně nečekaly. Lidé tančili, děti pobíhaly v maskách čertů a nejspíš vzhledem k tomu, že narozdíl od podobných akcí v Čechách tu nebyl jediný stánek s alkoholem, probíhalo vše se spontánní radostí, organizovaně, v poklidu.Občerstvily jsme se v místní pekárně a ochutnaly tak první mallorskou specialitu - ensaïmada, sladké kynuté pečivo.

https://www.youtube.com/watch?v=w8SLRyVJwBs Correfoc 2020

prázdná pláž

katedrála La Seu

„Ensaïmada je sladké pečivo s chráněným zeměpisným označením pocházející ze španělského ostrova Mallorca. Připravuje se z mouky, vody, cukru, vajec, kvásku, a sádla (katalánsky saïm, odtud název). Tradiční ensaïmada je bez náplně, prodává se však i plněná krémem, smetanou, čokoládou, nebo tykvovitou zeleninou – nejčastěji dýní – tzv. cabello de ángel." Wikipedie

Po průvodu jsme se prošly znovu kolem nádherně nasvícené katedrály, povinně se vyfotily u obřího nápisu PALMA poblíž přístavu a pomalu vyrazily k našemu bytu. Přestože byla neděle, ještě po desáté hodině bylo ve všech barech, restauracích a jejich venkovních terasách pěkně živo. Nemohly jsme odolat a v baru Dehesa jsme si objednaly naše první tapas. Jídelní lístek byl pouze ve španělštině (nebo katalánštině?), Google překladač moc neporadil, tak jsme si od sympatického číšníka nechaly donést náhodné tři druhy dle jeho výběru. 😊 Rozpečené bagetky byly obložené španělskou šunkou, uzeným lososem a sušenou šunkou, k jídlu se automaticky všude podává zdarma miska s olivami.

katedrála La Seu

tapas

„Tapas je synonymem pro malé občerstvení, degustační talířek či jednohubky. Název tapas pochází ze Španělska, kde je tento způsob stravování velice oblíben. Lze říci, že jde o způsob stravování, jenž je realizován ve společnosti přátel nebo více osob, které spolu sdílejí stůl. A protože jsou Španělé i obyvatelé Latinské Ameriky velmi družní, jsou tapas neodmyslitelnou součástí národní kultury. “ Wikipedie

DEN DRUHÝ

Na druhý den jsme si naplánovaly velkou městskou tržnici Mercat d´Olivar, výšlap nad město na hrad Bellvér a projížďku na kolech podel pobřeží směrem Arenal. Tržnice předčila naše očekávání. Nakupovali tu převážně místní, bylo zde nepřeberné množství čestvého ovoce, zeleniny, masa, ryb, pečiva a několik malých občerstveních s tapas nebo rybími specialitami. Vyzkoušely jsme smažené krevety a krevetí tapas, Sangrii a pokračovaly dál, malebnými uličkami Palmy směrem k hradu.

„Sangria (portugalsky) či sangría (španělsky) je osvěžující lehký alkoholický nápoj typický pro Pyrenejský poloostrov. Vyrábí se obvykle z červeného vína, ovocné drti, sladidla a malého množství brandy, směs se pak nechá v chladu odstát. Název je odvozen od termínu pro krev (španělsky sangre), kvůli sytě červené barvě sangrie. Současná pravidla schválená Evropským parlamentem v lednu 2014 umožňují pod jménem sangria prodávat pouze nápoje vyrobené ve Španělsku nebo Portugalsku. “ Wikipedie

tržnice Mercat d Olivar

Po cestě jsme si naposledy zblízka prohlédly katedrálu, další dny už na centrum zřejmě nebude čas. Vstupné dělá 8 €, o mše je vstupné zdarma. Mši jsme však díky zavřeným okenicím prospaly, v bytě byla celý den tma jak v pytli . 😆

„Když se díváte na zavřené okenice domů, napadne vás, že tam musí mít skoro tmu. Prý kvůli tomu Mallorčané špatně vidí, dozvídám se později od průvodkyně. Okenice totiž zavírají stále, v létě kvůli horku, v zimě kvůli chladu.“ iDnes

katedrála La Seu zblízka

typické mallorcé zavěšené papričky...

... a typické okenice, výjimečně otevřené :-)

Do katedrály jsme nakonec kvůli poměrně vysokému vstupnému nešly, ale prý je uvnitř neskutečně krásná. Díky světelným efektům, vznikajícím průchodem světla okny získala katedrála přízvisko "katedrála světla". Tak třeba příště. 😊 Cesta k hradu vede podél moře, okolo přístavu, kde bylo stále na co koukat. Byla to moc pěkná procházka s výhledem na přístav a okolí, bez turistů, pouze s pár pejskaři a sportovními nadšenci, kteří zdolávali schody k hradu nahoru a dolů. V případě, že nepřijdete jako my v pondělí, kdy je hrad zavřený 😆, počítejte se vstupným 2,60 €. V neděli je vstupné zdarma.

Zpět do centra jsme se přesunuly autobusem, správnou linku poradily všemocné Google mapy. Jízdenka stojí po celém městě 1,5 €, platí 90 minut, je nepřestupní a kupuje se u řidiče. Na autobusovém nádraží jsme si v Palma Bike and Go půjčily za 6 € kola a vyrazily na projížďku po moc pěkné rovinaté cyklostezce podél moře. Po cestě směrem na Arenal je spousta míst k odpočinku, laviček, občerstvení, barů i přírodních krás. Na cestě zpět jsme ochutnaly další místní specialitu - pa amb oli.

„Mallorskou specialitou je pa amb oli (čte se „pamboli“) - plátky chleba potřené olivovým olejem a šťávou z poloviny rajčete, ke kterému se podává sušená šunka (jamón serrano), olivy (aceitunas), sýr (queso) či klobása (chorizo).“ mallorcavylety.cz

půjčovna kol Bike and Go

cyklostezka podél moře

Vrátily jsme kola a omrkly místní supermarket Carrefour. Dcera totiž vozí z každé země, kterou navštívíme, místní sladkosti a brambůrky. 😁 Mě v obchodech zaujala iberijská šunka Jamón a toastový chleba bez kůrky! 😁 Ceny jsou víceméně srovnatelné s Českem.

iberisjká šunka

dary moře

tousťák bez kůrky, můj splněný sen :-D

suvenýry pro spolužačky :-)

Po nákupech jsme zašly na večeři do restaurace Celler Sa Premsa, kde se podává mallorská kuchyně za vcelku příjemné ceny. Tip jsme dostaly od hostitele Paula a doporučil opravdu dobře. Zkusily jsme paellu a byla výborná. Obsluha byla velmi pozorná a podle reakcí zřejmě není moc zvyklá na turisty - restaurace je sice u centra, ale v zapadlé uličce. Navíc - v Palmě je obecně problém objednat si pouze jednu paellu, většinou je podmínkou vzít si minimálně dvě porce. Tato restaurace je vzácnou výjimkou.

„Paella je typické španělské jídlo z rýže, podobné rizotu nebo pilafu. Pochází ze španělského města Valencie. Lidé, kteří ve Španělsku nežijí, paellu obvykle vnímají jako národní jídlo Španělska, ale většina Španělů ji spíše pokládá za regionální pokrm, vyskytující se v oblasti Valencie. Obyvatelé Valencie ji naopak považují za jeden ze svých symbolů. Paella se poprvé objevila v chudších oblastech na jihu Španělska. Vznikla na rybářských lodích na způsob arroz caldoso; šlo tehdy o jedno z nejchudších jídel pro rybáře. Při přípravě paelly je nejdůležitější přísadou rýže, která se neomývá, jelikož škrob při vaření způsobuje potřebné zahuštění.“ Wikipedie

Celler Sa Premsa

DEN TŘETÍ

Na úterý jsme se těšily asi nejvíc. V plánu bylo půjčit si u Loco Wheels skútry a projet vesničky na severu, ačkoliv nás všichni včetně Paula odrazovali. Měli bohužel pravdu, i kluci z Loco Wheels nám narovinu řekli, že bez zkušeností nám scooter nepůjčí, protože Palma a okolí není zrovna vhodné pro naprosté začátečníky. Zklamaný jsme přešly k náhradnímu plánu - půjčit si auto. Vybrat v Palmě ideální půčovnu aut, která nechce depozit 1000 € a půjčení nestojí majlant je velmi častým dotazem v internetových fórech. Zkusily jsme dobře hodnocený Hiper u letiště, bohužel zde jsme nepochodily - 1000 € depozit, problém s debetní kartou a arogantní obsluha. Přejely jsme dalším busem do Wiberu, kde jsme již uspěly a dokonce tu pracuje Slovenka, která vše ochotně vysvětlila. Půjčovné na dva dny vyšlo na cca 50 €, nebyla potřeba žádná záloha, žádná blokace kreditní karty. Půjčily jsme si téměř nového Forda Fiesta, malý, ale živý šestikvalt, ideální do horských serpentýn a litovaly, že jsme to neudělaly hned, zbytečně jsme ztratily celé dopoledne. O hodinu později, u první horské vesničky Valldemossa, jsme musely dát všem za pravdu, scooter by opravdu nebyl dobrý nápad. 😁Valldemossa je údajně nejhezčím městečkem celého ostrova, dokonce by tu někde měl mít letní sídlo Michael Douglas. 😎 Je tu opravdu nádherně, úzké uličky lemované květinami, u každých dveří je tabulka s výjevem ze života Sv. Kateřiny, úžasná panorámata a taky tu mají jednu regionální specialitu - coca de patata - jak již název napovídá, jde o bramborové sladké koule. Zkusily jsme, suchá sladká bulka bez náplně, no. 😬

v uličkách Palmy, katalánská pohodička :-)

el carro :-)

úžasně fotogenické městěčko Valldemossa

Z Valldemossy jsme pokračovaly dál přes městečko Deiá do Solléru, kam jezdí z Palmy známá turistická atrakce - historický dřevěný vláček. Jízda vláčkem by nás vyšla snad na víc, než pronájem auta včetně benzínu, ale zvenku na něj byl pohled pěkný, pro malé děti to může být fajn zážitek. 😊 Za západu slunce jsme omrkly přístav Port de Sollér a překrásné náměstí Solléru. Pak už zase pomalu zpět domů. Tenhle okruh Palma - Valldemossa - Deia - Soller - Palma by se klidně dal natáhnout na celodenní výlet, je tu fakt pěkně.

Cesta z Valldemmosy nabízí nádherné výhledy.

citroníky a Deiá

Ukázalo se, že zaparkovat zdarma v Palmě není vůbec jednoduché. Po hodině bloudění městěm, poradě s Paulem a doporučením z německé FB skupiny jsme našly jedno jediné místo u Hard Rock Café, odkud je to zpět do centra pěšky relativně kousek.

parkování zdarma je na místěch označených bílou čárou; žlutá čára znamená zákaz, modrá čára označuje placenou zónu
zdarma se dá (při troše štěstí) zaparkovat u kavárny Hard Rock Café a na dlouhé ulici de Jacint Verdaguer (viz obrázek)
daleko jednodušší je to se skútrem/motorkou, po celém ostrově včetně hlavního města jsou parkoviště zdarma určená pouze pro ně

parkování zdarma u kavárny Hard Rock Café

de Jacint Verdaguer

modrá placená a žlutá zákazová zóna

parkování pro motorky zdarma

Na večer jsme měly speciální tip z německých stránek, o kterém jsem nikde nic v češtině nenašla - la Ruta Martiana. V překladu by to měla být marťanská cesta. Koná se každý úterní večer po celý rok a známená to, že několik barů v centru v tento den nabízí výhodně jedno malé pivo a k tomu tapas za 2-2,50 €. Nebýt tu s dítětem, asi by to byl zlatý hřeb pobytu. :D Byť to je všední den, bary jsou narvané, panuje skvělá atmosféra, na výběr je z tapas rozličných druhů a chutí, my zkusily alespoň jeden bar a pak hurá na pokoj, ráno brzy vstáváme. K večeři se podává - papája! 😁

https://rutamartiana.wordpress.c...-la-ruta2/ - seznam barů nabízejících výhodné menu, jen nevím, nakolik je seznam aktuální, dost možná se nabídka průběžně mění

La Ruta Mariana

tapas

a malý pivko k tomu

večeře z trhu :-)

DEN ČTVRTÝ

Středa, předposlední den, auto máme k dispozici do 22.00. Spojily jsme se s klukama z Prahy, které jsme poznaly na drážďanském letišti. Po celý pobyt v Palmě jsme byli v kontaktu a průběžně se informovali o tom, co stojí za návštěvu. Na tento den jsme domluvili společný celodenní výlet autem takřka po celém ostrově - já chtěla vidět slavné Dračí jeskyně v Porto Cristo , největší trhy na ostrově v Sineu a maják Formentor, prostě typické turistické must see highligts TOP 3. Kluci měli v merku jakousi zátoku na jihu a kopec s křížem kousek od trhů. Krom majáku jsme stihli vše a bylo to prostě fenomenální! Všechna navštívená místa stála za návštěvu a zátoka, která mě zprvu nezaujala a byla zcela mimo trasu se ukázala jako snad nejlepší místo z celého pobytu na Mallorce.

Nejprve jsme vyrazili do Sineu. Každou středu se zde konají velké trhy. Hraje hudba (škoda, že sem nejde nahrát video, už jen to byl zážitek), koupíte zde oblečení, ovoce, zeleninu, sýry i živé zvířectvo. Jižanská atmosféra, převážně místní obyvatelstvo, to vše v historickém centru městečka, v pozadí zpívá klučina s kytarou, ... Sranda byla, když jsme podle mapy hledali Interspar, abychom dokoupili pití na cestu. Nečekejte žádný supermarket, je to zapadlá minivečerka s jednou prodavačkou, která většinu pracovní doby proklábosí venku s trhovci. 😁

Z trhů jsme vyrazili na horu El Puig de Sant Salvador. Ta nabízí opravdu impozantní výhledy snad na celý ostrov. Až na vrchol se dá dostat autem, pár nadšenců to šlapalo pěšky - mít více času, proč ne. Pěkné místo, o kterém se v cestopisech moc nepíše.

Dalším cílem byly slavné jeskyně v Porto Cristo. Hodinová prohlídka stojí dospěláka 15 € (online, na místě o euro více) a za ty prachy to asi stojí, ačkoliv já byla daleko víc nadšená z naší české Macochy. Půlhodinová prohlídka (bez výkladu) je následována krátkým živým koncertem vážné hudby a celé je to zakončeno plavbou v loďce po největším podzemním jezeru na světě. Možná kdybych dopředu nekoukala na fotky, videa, recenze apod, byla bych víc paf, takhle jsem se sama připravila o překvapení. 😁

Z jeskyní jsme vyrazili na samý jih ostrova - na místo, které je v průvodci označováno jako poslední kus ráje na Mallorce. V létě to tu asi i přes horší přístup k vodě bude narvaný, ale teď v lednu nikde ani noha, azurové nebe, něco kolem 20°C, velká paráda! Caló des Moro, #noufiltr.

Z jihu jsme pokračovali zpět na sever, na vyhlášenou pláž Playa De Muro, která dle fotek a satelitní mapy slibovala kilometrové písečné pláže a moc pěkné molo. Bohužel cestou k molu už se začalo stmívat, takže z toho moc nebylo, ale jako rozloučení s Mallorcou a Středozemním mořem to nakonec za soumraku bylo pěkné místo.

V plánu byl ještě maják Formenter, ale čas byl neúprosný, za tmy by to nemělo smysl. Vracíme se zpět do Palmy, vracíme ve Wiberu auto, slečna za přepážkou pouze zkontroluje stav nádrže a jedeme MHD do města na poslední večeři. Nerada se vracím na stejná místa, ale vzaly jsme i kluky znovu na paellu a pivo do ověřené Celler Sa Premsa. V noci rychle zabalit a ve 4:30 budíček, v 6:00 musíme být na letišti, kam nás z autobusového nádraží opět dopraví za 5 € spoj A1. Bezpečnostní kontrola byla superrychlá, žádné zdržovačky. Letiště je velké, ale přehledně značené. Let nad Alpami byl úžasný.