Maroko 2022
Deset dní v autě, 2 500 km, 1 noc na poušti, 3 dny surfu
Cestopis z roku 2022 napsala Zuzana _6
Když jsem ráno v pondělí 19.9.2022 přistáli v Tangeru, koupili si sim kartu s 10 GB dat za 10 EUR a vyrazili pronajmutých autem na naší dlouho cestu. První cíl bylo modré město Chefchaouen. Parkování jsme si našli přes google maps (stačí napsat "parking"), a vyrazili bloudit krásnými modrými uličkami. Město můžete projít skrz na skrz, na konci je potůček, a několik kaváren, kde si můžete dát čerstvě vymačkaný pomerančový džus, jako vlastě skoro všude.
Chefchaouen
Chefchaouen
Chefchaouen z výšky
Po prohlídce města jsme vyrazili do královského města Fés, kde jsme se ubytovali v Riadu. Je to opravdu skvělý typ ubytování, třešnička na dortu jsou snídaně a terasy. Tyto typy ubytování najdete lehce na bookingu. Celé úterní dopoledne jsme se procházeli uličkami starého města, tzv. medina. Město je známe hlavně koželužstvím, kde se kůže zpracovávají stále klasickým způsobem. Je tady dost naháněčů, ale nebyli tak dotěrní jak občas bývá, když jsme nabízenou službu odmítli, popřáli nám hezký den a šli pryč.
koželužství
Báb Bú Dželud
úterý 20.9. - Další den jsme pokračovali do Volubilis, kde jsou ruiny římského města (od rokou 1997 v UNESCO). Mezi nejvýznamnější památky areálu lze počítat Vítězný oblouk, Kapitol, lázně, baziliku a samozřejmě nespočet zachovaných mozaik v pozůstatcích budov. Při cestě právě do Volubilis nás poprvé zastavila policejní hlídka, ale když viděli, že jsme turisti, zeptali se, kam jedeme, a ať si užijeme cestu. Opravdu se vyplatí dodržovat rychlost, měřili ji opravdu na každém rohu. Večer jsme se ubytovali v Riad Mama H&K v dalším královském městě Meknes. Ještě ten večer jsme vyrazili do města, náměstí bylo plné místních, chodí tam běžně za zábavou.
Když už jsem zmínila policii, stojí za to upozornit, že občas se na zemi objeví přenosná cedule, která znamená STOP - je to arabsky, a nevypadá jako klasická cedule s nápisem STOP. Klasický tvar cedule STOP mají v Maroku běžně, ale takhle je speciální. Zjistila jsem to až poté, co jsem u ní nezastavila. Běžné bývá, že policista stojí v silnici, většinou v křižovatce, a mává, ať jedete, tak jedete. Všechny auta zpomalují, tak vy taky, ale jízda je plynulá. Ale potkali jsme jednou policistu, který mával, a tak jsem pomalu jela, a pokuta byla na světě, protože jsem nezastavila. Dovedl mě z auta za ruku k té ceduli, kde mi vysvětlovat, že je to STOP. Aspoň jsme se všichni pobavili na tím, jak se snažili přepsat údaje z pasu a mezinárodního řidičáku do jejich dokumentů, psaní zleva jim nešlo vůbec lehce.
Volubilis
náměstí v Meknes z kavárny
Ve středu 21.9. jsme ráno ještě navštívili mauzoleum (Mausoleum of Moulay Ismail - vstup zdarma), který jsme den předtím nestihli otevřené a vyrazili na dlouho cestu do Casablancy. Tento den jsme byli převážně v autě a kochali se přírodou. Jediný důvod cesty do Casablancy byla možnost navštívit mešitu Hassana II. Mešita se tyči nad mořem na skalnaté plošině je dominantou města. Nic dalšího zajímavého, dle recepčního v hotelu, ve městě stejně nenajdete. Stavba byla postavena v 1980 až 1993. Do mešity se vejde až 100 tisíc lidí včetně nádvoří. V minaretu je výtah - to je unikát. Prohlídky jsou kromě pátku a muslimských svátků několikrát denně. Ticket jsme si kupovali až na místě.
mešita Hassana II.
Čtvrtek 22.9. - Další den byla v plánu jako první zastávka vodopády Ouzud. Jsou už blízko Marakeše, ale my jsme se sem stavili po cestě na poušť. Ve městě je spoustu parkovišť, my parkovali u někoho na zahradě za pár korun, nenechte se nalákat a dojeďte až na oficiální parking nejblíž ke vstupu. Na vyhlídce u vodopádů žijí ve volné přírodě opice Makakové. Po cestě pod vodopád je spoustu kaváren a restaurací. My tady byli už poměrně pozdě a skoro úplně sami, což bylo fajn. Jako bonus se můžete nechat na loďce zavést přímo pod vodopád. My si dali jenom pomerančový džus a jeli dál, dokud nezapadlo slunce. Jak jsem už zmínila, cíl bylo dojet až na poušť, ale cesta je dlouhá, a tak jsme si v půlce cesty rezervovali hotel.
vodopády Ouzud
Celý další den, pátek 23.9., jsme strávili opět v autě, cíl byl dostat se na Saharu do města Merzouga, kde jsme měli přes booking zamluvený pobyt ve stanu - lze najít pod názvem Berber Camp. Cesta vedla přes Velký atlas, takže výhledy byly po cestě opravdu krásné. S ubytováním jsme komunikovali právě přes booking, kde jsme dostali pokyny kde a v kolik bude sraz na jakém parkovišti. Čtyřkolkami nás převezli k velbloudům, na kterých jsme se svezli k veliké duně, kterou jsme vyšlápli a užívali si z ní krásný západ slunce. Po západu nás odvezli do našeho kempu, dostali jsme welcome drink - čaj, jako vlastně všude, sušenky, ubytovali jsme se a vyhlíželi čas večeře. Po tříchodové večeři nás čekala organizovaná zábava u ohně. Jelikož v této části Maroka žijí berbeři, zábava probíhala dle jejich tradic. Na poušti nebyla přes noc zima, jak jsme si mysleli. Ve stanu jsme měli sprchu, záchod, jednalo se o klasický pokoj. A to nebe plné hvězd, boží, nejkrásnější jaké jsem kdy viděla!
Camel ride
Sahara
Sobota 24.9. - Ráno jsme si přivstali na východ slunce, posnídali a nechali se odvést zpět k autu. Půlka cesty byla za námi, poslední velký cíl byla Marakeš, ovšem se spoustou zastávek po cestě. První zastávka byla hnedka kousek od pouště, a to "archeologické naleziště" - v google maps naleznete pod názvem Exposition Zyma Carrière de fossiles et marbre. Je tady garáž a v ní pán, který každý den chodí sbírat kamení, potom ho rozbijí a objevuje fosílie, trilobity, jeho sbírka je už docela veliká. Nabízel nám dokonce, abychom s ním pár kamenů šli najít. Za malý příspěvek jsme si mohli v obchůdku vybrat suvenýr. Po cestě jsme ještě narazili na muzeum berber kultury. Ubytování jsme měli u soutěsky ve městě Tinerhir. Soutěsku Gorges du Todgha lze projet autem, a je to fakt velkolepá podívaná.
Východ slunce na poušti
Exposition Zyma Carrière de fossiles et marbre
Exposition Zyma Carrière de fossiles et marbre
Gorges du Todgha
Neděle 25.9. - Další den jsme se vydali po stopách filmových ateliérů. První místo bylo Ouarzazate. Město je také známé jako Hollywood Maroka, protože zde byly natočeny mnohé slavné filmy, jako jsou Gladiátor a Hvězdné války. Poté jsme navštívili filmový ateliéry Cinema Studio Atlas, natáčel se tady můj oblíbený Asterix a Obelix: Mise Kleopatry). Kousek vzdálený je pak souk Ait Ben Haddou, který známe z Game of Thrones. Tento starobylý městský komplex, který se nachází na pomezí Sahara a Atlasu, je zapsán na seznamu UNESCO. Ubytovali jsme se přímo pod Velkým Atlasem, byla před námi poslední část cesty do Marakéše.
Ouarzazate
Cinema Studio Atlas
Cinema Studio Atlas
Ait Ben Haddou
V pondělí 26.9. jsme dorazili do Marakeše, vrátili naše autíčko Fiat 500 a pokračovali dále po svých. Po dlouhé době jsme se ubytovali zase v Riadu, uprostřed trhu, kde jako bonus servírovali snídaně přímo na terase. Dva dny bohatě stačili na to, abychom nasáli místní atmosféru. Chodili jsme po trhu, jedli dobré jídlo, pili čaj, a na hlavním náměstí pozorovali místní umělce. Vůbec nevyhledáváme turistické restaurace, takže jsme vždycky zalezli tam, kde byli nejlépe dělníci, jídlo bylo vždycky skvělý, minulu jejich čočkovou polévku, a nízká cena je pak skvělým bonusem. Nevadí přece, že se nedomluvíte, já neumím jejich jazyk, oni neumí anglicky, ale nahlédnete pod pokličku a hned víte. Slovo tajin /tažín/ vás zachrání ale všude v celé zemi.
Jedno jediné místo jsme bohužel nenavštívili, a to bylo Yves Saint Laurent Museum a zahrady. Když jsme k němu dorazili, byla tam neuvěřitelná fronta. Takže doporučuji koupit vstupenky předem.
Bab Agnaou
Mešita Kutubíja
Pro cestu na pobřeží Atlanského oceánu jsme si vybrali autobus, v Agadiru na nás čekal už odvoz zajištění surf campem Surf Soul Adventure. 3 dny jsme surfovali, a užívali poslední dny dovolené. Odpočinek byl spíš psychický, než fyzický. Camp byl super, doporučuju!
Surf
Poslední den ráno jsme se nechali odvést na místní trh do Agadiru, pořídit poslední suvenýry, především jídlo, čaj a prošli se až k oceánu. V google maps jsme si našli číslo autobusu, který jel k parku s krokodýli, řidič byl tak hodný, a u tohoto parku nám přímo zastavil. Odsud vedli poslední kroky po africkým kontinentu přímo na letiště taxikem.
Připojím závěrem přehled o útratě, dvě osoby utratily za 14 dní 55 000 CZK:
- letenky Praha - Barcelona; Barcelona - Tanger (Vueling); Agadir - Milano; Milano - Praha (Ryanair) 10.500 CZK
- surf camp 6 300 CZK
- auto 6 000 CZK + benzin 2 100 CZK
- výběry z bankomatu 700 EUR = 17 500 CZK
- ubytování 7 200 CZK
- zbytek jídlo, pití, suvenýry, pojištění
Jak se ti cestopis líbil?
Zuzana _6 procestovala 27 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 7 lety a napsala pro tebe 9 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil0 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.