Měsíc na severu Sumatry
Cestopis z roku 2019 napsal Libor Skophek
Nic neplánujte a počkejte, až vás kontaktují kamarádi, kam že si chtějí zaletět na dovolenou, a ani pak nezjišťujte žádné detaily a vše nechte na nich. Rezervujte si let tak, abyste se s nimi setkali na místě – raději ne moc dopředu, protože se místo ještě změní. Potkejte se na letišti v indonéském Medanu, nekupujte si SIM kartu, protože máte papírového průvodce, hned při prvním výběru zapomeňte kartu v bankomatu a nechte si ji donést místním dobrodincem. Nasoukejte se do minibusu směr centrum, kde se nechte vyhodit někam zhruba doprostřed města, kde už lačně čekají tuktukáři, kteří vás zavezou na lokální představu autobusového nádraží. Na nuzně vypadajícím dvorku si rezervujte tarif „Royal Class“ v minivanu do Kutacane, skoro se nestihněte převléci ani zajít na záchod a za hudebního doprovodu hinduistického techna vyražte na několikahodinovou cestu.
V cílové destinaci omrkněte pokoje cenové relace Standard, Deluxe i Superior v hotelu, jenž by mohl hrát hlavní roli libovolného hororu, pak koukněte do okolí na další alternativy a nakonec se rozhodněte přespat v úplně jiné vesnici blíž džungli. Protože je už pokročilý večer, usmlouvejte s bodrými štamgasty popíjejícími kávu, z nichž jeden je k dívkám více než přítulný, cenu za odvoz osobním autem do narychlo rezervovaného ubytování, kde si po pozdní večeři sedněte s majitelem Giuseppem a domluvte pětidenní trek do nedaleké džungle, abyste měli co největší šanci spatřit divoké slony, ostatní zvěř nepočítaje. Sbalte si jen to nejnutnější, osprchujte se směsí vody a mravenců a jděte spát.
Ráno se představte s vaším průvodcem Udinem a dvěma nosiči a vydejte se do dusné horké džungle, kde nevěřícně sledujte velkého alfa samce orangutana a také kolik dokážete vypotit tekutin. Doražte do tábora s provizorními stany z igelitových plachet, osvěžte se v divoké řece a naberte síly z makaronů uvařených mladým nosičem/kuchařem Kevinem na ohni (nebojte, ještě je párkrát ochutnáte). Nastříkejte na sebe vrstvu repelentu a vydejte se už bez batohů na odpolední procházku, kde se rozplývejte při pozorování orangutaní samice s mládětem, jak se krmí v korunách stromů. Odstraňte pijavice, které se k vám přisály, přestože jste utěsnili všechny otvory a mezery na svém oblečení. Po večeři ulehněte do stanu na několikamilimetrovou podložku, usněte za přednesu knihy Terryho Pratchetta a několikrát za noc se vzbuďte, abyste se přetočili na méně otlačený bok.
I průvodce Udin se dokáže v lese zpotit
Makarony na oběd
Tábořiště na první dvě noci
Před snídaní v podobě palačinky s banánem se osvěžte v řece. Pobaveně sledujte, jak se váš zkušený průvodce, pravděpodobně několikanásobný místní mistr v napodobování zvuků, marně snaží svým hrdelním voláním „kok“ přilákat vzácnější divoká zvířata a diskutujte, zda je svým představením spíše neplaší. Nakonec vám musí stačit jedna orangutaní ruka v koruně stromu a spousta hulmanů ebenových. Pozdravte se s francouzsko-indonéskou rodinkou u cca 700 let starého mohutného stromu. Odpoledne se těšte na vyprošenou noční procházku pralesem, ale i proto, že začne pršet, nespatřete ani outloně, ani minijelena, ani dikobraza. V noci se probuďte a odstraňte pijavici za uchem.
Přesuňte se proti proudu podél řeky hlouběji do srdce pralesa. V předchozím táboře zapomeňte padákový provaz, tak se tam vraťte a vydyndejte ho nazpět od portýra jiné skupiny. Na novém stanovišti, kde vás potěší zářivě zelená a silně jedovatá zmije plazící se po stromě u kuchyně, vlezte za ostatními do horkého sirného bazénu uprostřed řeky a po obědě vyrazte do kopce nad tábor ve snaze spatřit zoborožce nebo alespoň sloní stopu. Poté dostavte hráz a rozšiřte tak bazén, už za deště povečeřte a spolu s průvodcem a jedním z nosičů, kteří s vámi dnes sdílí stan, pomalu usněte při čtení knihy sira Pratchetta.
Palačinka na snídani
Strom starý přes 700 let
V dutině bývalého stromu
Jako každé ráno posnídejte pro změnu palačinku s banánem a pak vyražte na celodenní trek zahájený dvojím přebroděním řeky, při kterém si nezapomeňte rozrazit malíček s puchýřem na noze. Dlouhý výstup do prudkého kluzkého kopce si zpříjemněte pohledem na několik zoborožců, slony však vyhlížejte marně. Naobědvejte se rýže s omeletou usmaženou před pěti hodinami a zpáteční cestu do údolí odklouzejte s několikerým posazením tzv. na zadek. Pár set metrů od tábora vlezte kvůli fotce pod vodopád, cestou zpět se chytněte kořene, který se pod vámi ulomí a na památku vám nechá jizvu na noze, a namočte si boty při brodění řeky. Zrelaxujte se v horkém bazénu. Protože vám začíná být špatně nejen od žaludku, vynechte večeři a raději jděte spát anebo se věnujte sušením botou u skomírajícího ohně ze santalového dřeva.
Přežijte několik kilometrů cesty z džungle do vesnice, kam vás po opuštění lesa odveze nadvakrát průvodce a nosič na motorkách na čas zabavených místní mládeži. I když to nemáte ve zvyku, nahlas zakřičte, až vás během jízdy kousne pijavice přes ponožku. Na terase hostelu, kde jste strávili první noc, do sebe zkuste dostat nějaké tekutiny a jídlo, oslavte přežití několika doušky piva a odpočívejte až do večerního příjezdu minibusu, kterým se s žaludky stále na vodě nechte během šestnácti hodin odvézt silnicí občas užší než česká cyklostezka do hlavního města regionu. S vypětím všech žaludečních svalů vydržte ještě další dvě hodiny houpání na trajektu a po přistání na Pulau Weh necelou hodinu v malé dodávce. Když vás řidič vysadí se slovy, že je váš vytipovaný hotel sto metrů, nevěřte mu a buďte rádi, že tam na pokraji psychického vyčerpání v podvečer dojdete.
"Neprostupná" džungle
Vodopád
Unavení, ale šťastní
Připlaťte si za komfort klimatizovaného pokoje s terasou a restaurací přímo nad útesem a po následující čtyři dny si konečně užívejte odpočinku: „chytejte bronz“, koupejte se a při tom pozorujte nejrůznější druhy pestrobarevných ryb a dalších mořských živočichů, pomalu spravujte žaludek zpočátku raději západní kuchyní, projeďte část ostrova na skútru, lehce se u toho podřete a i když je to vaše první jízda, svezte objemnějšího vesničana, kterého motorka jeho přítelkyně odmítá vyvézt do kopce. Když si chcete připít na oslavu narozenin, s překvapením zjistěte, že se už týden nacházíte v muslimském regionu s právem šaría a pivo získejte alespoň na druhý večer potajmu díky ochotnému číšníkovi. Přesuňte se na jednu noc do hlavního města regionu Aceh, zamilujte se do džusu z láhevníku ostnitého a naposledy povečeřte s vašimi přáteli, kteří se přijeli ohřát z prochladlé české kotliny. Ráno se rozlučte a poděkujte za všechny zážitky.
Během objevování pamětihodností města Banda Aceh, které bylo od konce 19. století pod pseudo-nadvládou Holanďanů a před 15 lety bylo stejně jako celý region zpustošeno tsunami, si občas v horkém počasí odpočiňte, přijměte dvě manga od místní obyvatelky a nechte se vykázat z hlavní mešity, protože nejste muslim. Domluvte si přespání u studentů, jejichž pokoj vypadá a rozměrově téměř odpovídá komoře průměrného českého bytu; sprchu aplikujte ve společné koupelně poléváním vodou z nádrže vedle tureckého záchodu. Nechte se od nich na motorkách, které jsou zde primárním dopravním prostředkem, zavést na pláž i k útesům, jež ve vás vzbudí dojem spíše irské krajiny než Indonésie, a souhlaste zůstat další den, abyste s nimi oslavili začátek Ramadánu. Pokračujte to města Takengon s přilehlým jezerem v nadmořské výšce 1250 m.n.m. obklopeným téměř 2000 metrů vysokými horami, kde si naopak připadejte spíše jako ve Švýcarsku, a ochutnejte vynikající kávu pěstovanou na okolních svazích.
Elektrický generátor Apung 1 - 2600 tun vážící loď přenesla vlna tsunami více než 2 kilometry do vnitrozemí
Policejní mešita
Jezero Lut Tawar u městečka Takengon
Jedinou cestou na jihovýchodně ležící ostrovy projeďte kolem pralesa, kde jste ani ne před čtrnácti dny strávili čtyři noci, a nechte se přeplavit na Pulau Balai. Zde se ubytujte ve vesnici s nově postaveným mostem na sousední ostrov, kam každý podvečer míří spousta místních na motorkách, jen aby se ihned za mostem otočili a jeli zpátky, protože tam končí cesta, napište vzkaz místní bohužel prázdné pobočce ZOO Liberec a jako jediný turista domlouvte soukromý transfer na přilehlý Sikandan. Dosyta se vyšnorchlujte, občas pozorujte hejna létajících ryb a ciťte se tu po čtyři dny téměř jako trosečník, když celý ostrov obejdete po bílých písečných plážích za slabou hodinku a potkáte ani ne deset dalších lidí. Přesuňte se lodí do křesťanské vesnice Ujung Sialit na největším ostrově v okolí a dvě hodiny pokračujte podél elektrického vedení džunglí do Halobanu, kde se ubytujte v jednom ze dvou nabízených homestayů poblíž mešity, která je aktivní především od půlnoci, a po další tři dny, kdy toužebně čekáte na odjezd lodě na pevninu, vstřebávejte atmosféru muslimské obce o Ramadánu. Čas si kraťte návštěvou místních školních budov, nyní kvůli prázdninách opuštěných, výlety na loďce za šnorchlováním nebo dobrodružnými výlety do nezmapované okolní džungle.
Západ slunce na ostrovech Banyak
Základna ZOO Liberec na Pulau Balai... bohužel nikdo doma
Pláž na ostrovech Banyak
Užijte si téměř devítihodinový přesun dieselovou bárkou bez sedadel s asi padesáti místními a pokračujte nočním taxi směrem k vnitrozemskému ostrovu Samosir vzniklému vulkanickou činností, obývanému po několik staletí etnickou skupinou Bataků konvertovaných na křesťanství. Po týdnu na muslimských ostrovech s omezeným přísunem civilizace povolte uzdy své radosti a těšte se ze všech věcí, které doma považujete za samozřejmé, a pokud vás to dostatečně neuspokojí, zkuste kouzelné houbičky prodávané na každém rohu turistické vesničky Tuk tuk. Nechce se ohromit nádhernou krajinou sopečného ostrova obklopeného jezerem během celodenní projížďky na kole, kterou naplánujte raději podél pobřeží než přes blízké vrcholky s převýšením téměř kilometr. Raději se vyhněte placení 70 dolarů za pobyt po vypršení platnosti víz a se slzou v oku se nechte dopravit zpět na letiště do Medanu, kde vaše cesta přes měsícem začala.
Jak se ti cestopis líbil?
Libor Skophek procestoval 41 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 3 lety a napsal pro tebe 5 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil1 komentář
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Je vidět, že člověk toho hodně vydrží a zvládne... :-)
Je vidět, že člověk toho hodně vydrží a zvládne... :-)