Měsíc v Ázerbájdžánu

Tento cestopis je z mé třetí cesty do Ázerbájdžánu a dává si za cíl doplnit hlavně informace o zajímavostech a lokacích, které se nevešly do itinerářů předešlých cest. Tentokrát jsem v této zemi strávil celý měsíc. Především v Baku, ale měl jsem i dost času na projetí země od severu na jih, tedy od hranic s ruským Dagestánem až k plotu z ostnatého drátu oddělující Ázerbájdžán od Íránu. Detaily a navštívená místa jsou k vidění ve videu níže a samozřejmě i na fotografiích v tomto cestopisu.

https://www.batuzkar.com/azerbajdzan/

Předchozí cestopisy z Ázerbájdžánu jsou k dispozici zde:                                              https://www.cestujlevne.com/cest...jdzan-2355

https://www.cestujlevne.com/cest...jdzanu-768

Baku

Baku - Flame Towers

Baku - Centrum Heydara Aliyeva

Baku - Half Moon

V rámci celého regionu je Baku takový netradiční úkaz. Moderní, bohaté město s řadou futuristických staveb, které je často pořadatelem nejrůznějších sportovních, nebo kulturních akcí. Jako příklad lze uvést Velkou Cenu Formule 1, která se jezdí přímo v ulicích města, nebo finále fotbalové Evropské ligy mezi Arsenalem a Chelsea, které se v Baku uskutečnilo v roce 2019. Za hranicemi města se však nachází krajina a vesnice typické pro celý region Kavkazu. Rozdíly mezi Ázerbájdžánem, Arménií, nebo Gruzií se ve vesnických oblastech téměř mažou a i zkušený cestovatel by měl problém poznat, ve které z těchto zemí se právě nachází. Oproti mé poslední návštěvě jsem navštívil některé turistické atrakce, kolem kterých jsem dříve třeba jen procházel. Například muzeum koberců, místní ZOO, nebo jsem vylezl na Panenskou věž. V Ázerbájdžánu je v takových atrakcích zvykem účtovat zahraničním turistům násobně vyšší vstupné, než místním. Místní platí všude obvykle 2 manaty (AZN), což je dle aktuálního kurzu necelých 30 Kč, zahraniční návštěvník zaplatí manatů 10 - 15 (cca 150 - 220 Kč), v závislosti na navštívené atrakci. Je to tak například v Gobustánu, Panenské věži, ZOO, nebo u hořící skály Yanar Dag. Moc s tímto přístupem nesympatizuji, ale to je tak asi jediné, co s tím můžu dělat. 

Baku - Flame Towers

Baku - Flame Towers

Baku - Flame Towers

Baku - Half Moon

Baku - Centrum Heydara Aliyeva

Baku - Centrum Heydara Aliyeva

Ceny a služby v Ázerbájdžánu

Nedá se říct, že by byl Ázerbájdžán úplně levnou zemí, ale obecně je o něco levnější, než na co jsme zvyklí u nás, nebo z evropských zemí. Několikadenní návštěva země se pořád dá zvládnout na nižší tisíce korun, zvlášť, pokud se člověk uskromní. Ubytování v hotelech lze najít kolem 500 Kč na den, hostely v Baku vyjdou do 200 Kč za den. Levný je benzín, který stojí 1 AZN (14,5 Kč), levné je cestování veřejnou dopravou, kdy jízda stojí 0,3 AZN a kupodivu i cestování taxíky. Myšleno Uberem, nebo Boltem. Bolt je údajně o něco levnější, ale nesrovnával jsem to. Obě služby zde fungují, aut jezdí mnoho a ceny jsou zanedbatelné. Často jsem jezdil po Baku za 2 - 3 AZN za jízdu. Cesta z letiště vyjde na 6 - 9 AZN v závislosti na čase a přesném cílovém místě v Baku. Naopak ceny běžných taxikářů za cestu z letiště začínají někde na 20 - 25 AZN. Což je pořád dobré ve srovnání s cenami za taxi v Evropě, ale výrazně nadhodnocené nad místní standard. Samozřejmě před letištní halou čeká mnoho taxikářů, kteří budou tvrdit, jak jsou Uber, nebo Bolt nespolehliví a budou se vás snažit přemluvit a nalákat do svého auta, ale stačí je odmítnout a dále ignorovat. Co je trošku problém, tak ne všichni taxikáři mluví rusky a většina z nich nemluví anglicky, ale to u toho Boltu zase tolik nevadí, protože cena je daná předem a místo vyzvednutí i vysazení taky. Ceny potravin v obchodech jsou buď nepatrně levnější, než u nás, nebo srovnatelné. Většina restaurací je mírně levnějších, ale není problém za pizzu zaplatit třeba 150 Kč a za točené pivo i 100 Kč. A třeba vodní dýmka vyjde na 400 - 500 Kč, za kávu dáte něco mezi 60 - 120 Kč. Dají se samozřejmě najít i levnější alternativy stravování, ale v obecné rovině nelze očekávat nějakou výrazně levnou zemi, kdy by se dalo vyžít za pár korun.  

Jestliže ceny se blíží k evropské úrovni, pak úroveň poskytovaných služeb za ní často zaostává. To se může projevit třeba v ubytovacích zařízeních. V hotelu s pěti hvězdičkami je bídně fungující wi-fi, na zemi se několik dní válí vajgly, personál je líný až neschopný, neteče teplá voda a podobně. Pomyslnou třešničkou na dortu bylo, když jsem si v hotelu, který se honosil pěti hvězdami, objednal kávu a zpruzelá servírka mi ji přinesla s polévkovou lžící a slovy, že teď nemá kávové lžičky, tak ať si to zamíchám tou polévkovou. Kupodivu jsem tyto problémy měl hlavně v hotelech, hostely fungovaly na očekávané úrovni. Doporučuji pročítat recenze a dát si s výběrem ubytování trošku práce. Podobné je to v restauracích, jsou místa kde dostanete malou porci ne nijak skvěle připraveného jídla, ale cenovku má jako z Michelinské restaurace. Ale ne že by to byl problém pouze Ázerbájdžánu. Naopak lze najít i spoustu skvělých restaurací, třeba vyhlášené rybí restaurace se nacházení na ulici Namiq Quliyev. Například Deniz Baliq Evi, ale i další. Toto místo je asi 10 km od centra Baku, takže to chce buď auto, nebo využít Bolt. Pokud se chcete dobře najíst, klidně tam vyražte, usadí vás venku s výhledem na Kaspické moře a nabídnou čerstvé ryby připravených na mnoho způsobů.  

Co mě mírně otravovalo bylo to, že ne všude akceptovali platební karty. Týká se to třeba ubytovacích služeb, nebo i některých restaurací v Baku, například Partizanu, která je ve vidění ve videu. V Čechách u sebe hotovost téměř nenosím, ale v Ázerbájdžánu je vhodné nějaký ten manat u sebe mít, mimo Baku je to pak téměř nutnost. Výběry z bankomatů jsem viděl jak za 0, tak i třeba za 6 AZN.

Candy Cane Mountains

Pohoří Candy Cane se nachází v severozápadním Ázerbájdžánu. Červená barva je způsobena vyšším obsahem železa a bílou tvoří břidlice. Oblast není nijak významně navštěvovaná, je ale možnost k pohoří přijet po silnici a uskutečnit nějaký menší trek. Lokace z fotografií se nacházejí asi půl kilometru od silnice. Na internetu se dají najít fotografie s mnohem výraznějšími barvami, ale červencová realita vypadala takto. Určitě by se daly pěkné fotografie pořídit z dronu, ale oficiálně není povoleno dron do Ázerbájdžánu přivést a létat s ním.   

Candy Cane Mountains

Candy Cane Mountains

Candy Cane Mountains

Candy Cane Mountains

Candy Cane - hadí kůže

Candy Cane Mountains

Shahdag, Laza, Qusar, Quba

Shahdag je největší zimní středisko v Ázerbájdžánu s asi 15 lanovkami a necelými 20 km sjezdovek, ale nabízí řadu aktivit i v létě. Nachází se v pohoří Velkého Kavkazu v blízkosti hranic s ruským Dagestánem. Nedaleko zimního střediska leží vesnička Laza, v jejímž nejbližším okolí se nachází několik vodopádů. Celou scenérii pak dokreslují vysoké, zelené vrcholy všude kolem. V Laze si pak můžete vychutnat typický čaj vařený v samovaru. Qusar případně Quba jsou větší města v regionu, kde lze najít bydlení, obchody, restaurace a lze odtud vyrážet na výlety do hor.

Cesta do Lazy

Laza

Sumgait

Sumgait je třetí největší město Ázerbájdžánu, asi 30 km od Baku. Neblaze proslulo útoky na arménské obyvatelstvo v roce 1988, což bylo jednou z rozbušek vleklého konfliktu o Náhorní Karabach mezi Ázerbájdžánem a sousední Arménií. Kolem města se nachází rozlehlé průmyslové areály, hlavně metalurgické a chemické závody. Centrum města, nebo promenáda působí klidně, až ospale. Pokud pojedete do Ázerbájdžánu na pár dní, asi nenajdete moc smysluplných důvodů zařadit tohle místo do svého itineráře. Ale já jsem tu byl měsíc a chtěl jsem toto město vidět hlavně z těch historických důvodů. Chtěl jsem mít reálnější obrázek o tom, jak vypadá město, které jsem znal jen z knih, nebo článků o historii tohoto regionu.  

Sumgait

Sumgait

Sumgait

Sumgait

Sumgait

Lenkoran, Astara, Yanar Bulaq

Lenkoran je město na jihu Ázerbájdžánu u pobřeží Kaspického moře. Žije v něm asi 60 tis. obyvatel. Oproti Baku vypadá poměrně zanedbaně, ale samotné město asi nebude tím hlavním důvodem, proč by někdo mířil do těchto končin. Spíše poslouží jako taková základna k dalším výletům, například do hor, nebo k hořící vodě Yanar Bulaq. V samotném Lenkoranu je k vidění třeba kruhová pevnost Zindan Tower. Ta v počátcích svého vzniku tvořila základ obrany města, ale proslula spíše jako dočasné vězení mladého Stalina během prvních let existence Sovětského Svazu. Stalin po krátké době věznění údajně utekl podzemní chodbou k pobřeží Kaspického moře a odtud doputoval do Ruska. Věž se však navštívit nedá, neboť je v dezolátním stavu. Při vjezdu do města se nachází něco jako hrad, ale při bližším prozkoumání zjistíte, že je to jen zeď, za kterou nic není. Naproti "hradu" se nachází areál zřejmě někdejší čajovny, v jejímž středu stojí obří atrapa samovaru. Nicméně i tento areál nevybočuje z celkového obrazu města a chátrá.

Lenkoran

Lenkoran

Lenkoran

Lenkoran

Lenkoran

Lenkoran

Na samotném jihu Ázerbájdžánu se nachází město Astara, které také tvoří hranici se sousedním Íránem. Nedaleko od Astary vytéká ze země hořící voda. Pramen Yanar Bulaq, který můžete zapálit. V této oblasti se také vyskytují horké prameny, tzv. hot springs. Často se ale jedná o malý pramínek. Ke koupání mě tyto, často špinavé prameny, nezlákaly. 

Yanar Bulaq v překladu znamená hořící pramen a je jednou z dalších ohnivých zajímavostí Ázerbájdžánu. Spojení ohně a vody má samozřejmě své logické vysvětlení. Vodní pramen obsahuje vysoké množství metanu. Pokud nad pramínkem škrtnete sirkou, nebo zapalovačem, pramen zapálíte. Někdy ale musíte mít i dost štěstí a času, abyste s k tomu pokusu vůbec dostali. Každou chvíli zde zastaví auto s místními, kteří si plní touto vodu malé petky, ale i velké barely. A než si všechny nádoby načepuje osádka jednoho auta, minimálně dvě další zastaví a postaví se do fronty. To všechno se děje proto, že místní věří v léčivé účinky vody. Hořící pramen se nachází nedaleko města Astara, což je vstupní brána do Íránu. 

Yanar Bulaq

Yanar Bulaq

Yanar Bulaq

Yanar Bulaq

Zajímavosti a reálie Ázerbájdžánu

• Dominantním náboženstvím je Islám, ale většinové obyvatelstvo je ve víře spíše odměřené
• Jedním z významných svátků je Novruz, což je něco jako vítání jara. Je to jakási obdoba našich Velikonoc, typickým znakem je například i barvení vajec
• Ženy se na veřejnosti nezahalují, většina obyvatel ani nechodí do mešit a nemodlí se
• Naopak je pořád zvykem, že žena vstupuje do manželství jako panna. To během svatby symbolizuje červená stuha okolo pasu nevěsty. Neplatí to ale vždy, často se již od této tradice i požadavku na počestnost nevěsty upouští. Záleží na tom, jak tradiční je rodina a taky na tom, v jaké části země žije. Ve vesnických oblastech jsou tradice silnější, než ve městech.
• Vyhlášeným místem pro konání svateb v Baku je rozlehlá restaurace s vlastním pivovarem, které se jmenuje Malá Praha
• Oblíbený alkohol je vodka, národním jídlem je plov, což je rýže, skopové maso a případně další zelenina, nebo sušené ovoce, například rozinky. Často se podává při slavnostních příležitostech.
• Ázerbájdžán je jedním z mála států, k jejichž rozloze patří i území oddělené jinými státy, tedy ležící mimo vlastní hranice. Těmto útvarům se říká exkláva a v Evropě je příkladem třeba Kaliningradská oblast, která patří Rusku, ale je obklopena Polskem a Litvou. V případě Ázerbájdžánu se jedná o exklávu Nachičevan. Ta vznikla vlivem ztráty části území během válek s Arménií. V posledním střetu ale Ázerbájdžán získal část území zpět a údajně se jedná i o vytvoření koridoru, který by Nachičevan opět propojil s územím Ázerbájdžánu.
• Velkým spojencem Ázerbájdžánu je Turecko. Na mnoha místech v Ázerbájdžánu vlaje vedle místní vlajky i ta turecká. Týká se to jak úředních míst, tak i soukromých. Turecko významně pomohlo Ázerbájdžánu v posledním střetu s Arménií k poměrně výraznému vítězství a územním ziskům. Například dodáním dronů Bayraktar.
• V Ázerbájdžánu lze rovněž naladit řadu tureckých televizních pořadů. Obě řeči jsou si velmi podobné.
• Většina moderních budov a vůbec příjemný vzhled Baku je záležitostí posledních 15 let. Většina moderních staveb, jako třeba Flame Towers, Deniz mall, Muzeum koberců, Half Moon, Centrum Heydara Aliyeva a další byly dokončeny až po roce 2010. Předtím město vypadalo poměrně šedě a odpovídalo standardu sovětských měst. To je možné spatřit i dnes v periferiích města. Typickým znakem je poměrně zanedbaný vzhled obytných domů i jejich společných prostor. Vlastní bytové jednotky jsou však většinou na slušné úrovni
• Vozový park v Baku je obvykle tvořen novějšími vozy, mimo hlavní město stále dominuje stará Lada.
• Provoz a řízení není obvykle nijak stresující záležitostí, ale pojmy jako "neomezit", či "neohrozit" druhého účastníka provozu neznamenají v Ázerbájdžánu, respektive v celém Kavkazu to samé, co v Evropě. Couvání na kruhovém objezdu, jízda čehokoliv v protisměru u krajnice, neosvětlená vozidla, předjíždění či otáčení na plné čáře, či hospodářská zvířata uprostřed silnice je něco, s čím je potřeba počítat.
• Řada záležitostí lze uspíšit, usnadnit, nebo zcela získat pomocí úplatku. Získání řidičského průkazu tímto způsobem také není výjimkou a potvrzují to nejen má slova v předešlém odstavci, ale i osobní zkušenosti z místních silnic 
• Celé Baku je obklopeno naftovými poli. Zařízení pro těžbu ropy se nachází jak na pevnině, tak v Kaspickém moři

Základní rozpočet

• Autobus Praha - Budapešť - Praha (Regiojet): 1038 Kč
• Letenka Budapešť - Baku: 5.400 Kč
• Ubytování Baku ( 23 dní): 13.812 Kč
• Ubytování Qusar (2 dny): 1740 Kč
• Ubytování Lenkoran (2 dny): 2320 Kč
• Pojištění AXA: 1821 Kč
• Další náklady tvořila strava, vstupné, benzín, náklady na dopravu apod. Vzhledem k délce mého pobytu nebudou tyto údaje pro většinu cestovatelů relevantní, proto je nebudu vyčíslovat

Rady na závěr

• Stáhněte si aplikaci Bolt a pro přesuny využívejte taxíky pod touto společností. Pokud budete potřebovat využít běžné taxi, tak obvyklé ceny za přesuny po Baku se pohybují kolem 2 - 5 AZN dle vzdálenosti. Cokoliv výrazně nad tuto cenu je pokus řidiče zneužít vaší neznalosti 
• Mějte u sebe vždy nějakou hotovost, ne všude berou karty
• Pečlivě vybírejte ubytování, čtěte recenze
• Pokud bude váš pobyt delší, než 15 dní, pak vás musí váš hostitel, nebo hotel zaregistrovat. Jestliže to neudělá, hrozí vám pokuta až 400 AZN. To vás může dostihnout i při opuštění země na letišti, nebo hraničním přechodu
• V případě půjčení auta není nutný mezinárodní řidičský průkaz
• O víza do Ázerbájdžánu žádejte online zde: https://evisa.gov.az/en/