Na gazpacho v soukromém tryskáči

Čas od času se objeví letenka, kterou si letečtí nadšenci chtějí prostě a jednoduše bez závazků proletět. Tedy s pocitem toho, že hlavním cílem cesty bude let samotný, nikoliv pobyt v destinaci. A to je i můj případ.

Když se objevily letenky v byznys třídě z Německa do Madridu s velmi dostatečnou mírou kreativity, nedalo se nic dělat. Pud byl silnější než rozum a tak mi krátce po zveřejnění této akce https://www.cestujlevne.com/akcn...m-tryskaci přistál v emailu itinerář mé cesty na 25. a 26. srpna.

Letenky z Drážďan přes Mnichov do Düsseldorfu, následující den z Düsseldorfu přes Lucemburk a Frankfurt až do Madridu. Pro někoho to může být zhýralé až šílené, ale pro mě jako člověka žijícího letectvím a cestovním ruchem splněným snem.

Svatým grálem cesty bude let z Düsseldorfu do Lucemburku v soukromém tryskáči. Jen tento samotný přelet stojí běžně asi 9 tisíc korun, já však za vše dohromady zaplatil ani ne 5 a půl tisíce korun, čili tisícovku za let.

Ještě je potřeba vyřešit hotely a návrat domů. Nebudu vám lhát jaký jsem plánovač, ještě tentýž večer jsem pořídil v akci 4* hotel Mercure v centru Düsseldorfu za 4,80 EUR, tedy 44,80 EUR ale uplatnil jsem 2 000 bodů v rámci Le Club věrnostního programu a zbytek nechávám na jindy.

No jindy docela dost dlouho nepřicházelo. Respektive mi nějak do této cesty nezapadal obyčejný přímý let z Madridu do Prahy a já stále pokukoval po něčem zajímavějším.

Poštěstilo se. British Airways obdrželi nový letoun Airbus A350-1000 se zbrusu novým produktem pro byznys třídu. I přes stávkové pohotovosti je nutné piloty vycvičit, proto po celý srpen bude létat A350 mezi Madridem a Londýnem. Hurá, problém s návratem vyřešen. Poletím zpět přes Heathrow a prubnu aktuální prémiovou novinku.

No, kéž by to bylo tak jednoduché. Plnou cenu, asi 700 GBP, se mi za jednosměrnou letenku dávat nechtělo, a tak jsem čekal a čekal, než se můj potřebný let objeví jako bonusovka v rámci věrnostního programu u BA.

Dva dny před odletem to nakonec dopadlo a konečně přikupuji v páteční večer letenku z Madridu do Londýna.

Krátce v Drážďanech

Je neděle ráno a přesouvám se tentokrát netradičně na liberecké vlakové nádraží, odkud jede do Drážďan přímý vlak společnosti Trilex. Jednosměrnou jízdenku si koupíte ve vlaku za 250 Kč, průvodčí mi však nakonec prodává lístek pro Liberecko a příhraničí v Německu za 259 Kč. Jízdenka platí celý den a mohu se tak svést až na letiště.

Čekání na odjezd z Liberce

Původně jsem měl v plánu rovnou dojet k terminálu a strávit poledne v salónku. Je ale krásně a tak kalkuluji, zda bych se nestihl projít centrem Drážďan. Mělo by to vyjít.

Vystupuji tedy na hlavním nádraží v Drážďanech a už si to klušu za klepotu koleček mého kufříku po Prager Strasse. Dostávám se k náměstí Altmarkt, kde se v zimě konají pěkné vánoční trhy, fotím kostel Kreuzkirche a pokračuji kolem Paláce kultury k baroknímu komplexu Zwinger.

Prager Strasse

Primark

Altmarkt

Kreuzkirche

Zwinger

Semperoper

Času už opravdu není nazbyt, proto lehce přidávám a obíhám stavební zátarasy směrem k mostu Augustusbrücke. Míjím Zlatého rytíře a ve stínu stromů na Hauptstrasse se pomalu a jistě blížím k nádraží Neustadt, kde už nastupuji na vlak jedoucí na letiště.

Zlatý rytíř

Neustadt Bahnhof

Nakonec přeci jen něco z té cesty uvidím i mimo letištní halu a trup letadel.

Let LH2125 Drážďany – Mnichov

Jsem trochu staromódní a mám rád papírové letenky. Místo samoodbavovacích kiosků či snad mobilních aplikací využívám odbavovací přepážku.

Check-in v DRS

Předávám slečně občanský průkaz a na dotaz „Kam letím?“ začínám přemýšlet… do Mnichova, Düsseldorfu nebo snad Madridu? Zkouším Düsseldorf, to jí nesedí, tak žádá itinerář a voila, potřebovala slyšet Mnichov.

Chvíli něco ťuká... pak se zamyslí... podívá se na mě a přečte kompletní itinerář, tedy z Drážďan až po Madrid. Vteřinová pauza a pohled z očí do očí. Když už jsem začal propadat panice, zakroutila nevěřícně hlavou, odklepla odbavení a podává mi palubní lístky na dnešní dva lety do ruky.

To bychom měli. Svištím skrze bezpečnostní kontrolu omrknout místní salónek. Ten je na poměry drážďanského letiště skromný. Rychle něco sním a můžu se zase zvedat, neb se blíží čas nástupu.

Vstup do salónku

Pohled na plochu

Polévka a studený bufer

Výběr z nápojů

Do Mnichova letím letem LH 2125 s plánovaným odletem v 13:30 a příletem do Mnichova v 14:25. Poprvé mohu vyzkoušet letoun Canadair Regional Jet 900.

Canadair Regional Jet 900

Sedím v třetí řadě. Letadlo má rozložení sedadel 2–2, ale cestující v byznys třídě mají dvojsedačku jen pro sebe. Usedám proto k okýnku a čekám na vzlet.

Byznys sedadla jsou stejná jako v economy

Ihned po vzletu vběhne do kabiny stevard a rozdává občerstvení. Není se čemu divit, času na těchto přespolních letech není mnoho, pokud odečteme ještě čas během stoupání a klesání.

Osobně bych se bez jídla obešel, ale když už přede mnou leží… Nicméně pochutnám si asi jen na polovině surovin. Salát, parmazán a kuřecí je fajn. Houba či sajtan ještě ani nerozmrzl a desert má taky zvláštní chuť.

Let utekl jako voda a i díky servisu člověk skoro nezaznamenal, že letí. Dosedáme na přistávací ploše v Mnichově paralelně ještě s dalším letadlem.

Drážďany po vzletu

Catering DRS-MUC

Přistání v Mnichově

Let LH2016 Mnichov – Düsseldorf

V Mnichově mám rovné 2 hodiny času na přestup, proto taktéž hned mířím do salónku Lufthansy. Tentokrát však už do plnohodnotně vybaveného.

Dvě varianty teplého jídla, chutný salát, který mě naprosto dostal (olivy, sýr a kousky melounu), čerstvé preclíky nebo třeba zmrzlina. Vychutnávám si pozdní teplý oběd a trávím čas relaxací. Však od toho taky salónky jsou.

Lufthansa Lounge MUC

Prostory

Preclíky

Zmrzlina

Okurková voda u jídelního stolu

Skvělý salát a dresingy

S časem nástupu se blížím ke gatu a mezi prvními nastupuji do našeho letounu Airbus A321.

Byznys třída samozřejmě znovu nikterak nevyniká. Klasická sedadla, jen tentokrát v rozložení 3-3 s tím, že byznysová sedadla mají prostřední vyblokované pro odkládací prostor.

Občerstvení je skromnější, než na prvním letu. Cheescake je však chuťově výborný!

Lufthansa A321

Business class v A321

Cheescake

Z letiště mířím vlakem rovnou do centra k hlavnímu nádraží, kde se nachází můj hotel. Během cesty přemýšlím, jaký mají vlastně byznys třídy na vnitrostátních a kratších linkách smysl.

Nenacházím ho. Sedadla jsou naprosto stejná, letadlo je malé, takže výstup či nástup trvá pro všechny stejně, občerstvení není ničím výjimečné a salónky na regionálních letištích stojí taky za starou belu. Až začínám mít výčitky, že jsem vůbec nějakou akci nahazoval a nabádal k letům v „byznysu“ po Evropě.

Večerní Düsseldorf

Po rychlé sprše na hotelu mířím do centra. V Düsseldorfu jsem již byl, takže se spíš hodlám projít k řece a přes park zase zpátky.

Ještě než se však k nějaké řece dostanu, upoutá mě nemalý ruch podél hlavní ulice. Koná se tu food festival. A je tu živo. Procházím, kochám se a čichám nejrůznější vůně. Jsem v Německu, takže pro mě je volba jasná. Dávám si currywurst!

Můj oblíbený currywurst

Sýry všech barev

Vůně oliv se nezapřela

Společně se zapadajícím sluncem kráčím na nábřeží, dělám pár fotek a zase zpátky.

Město je příjemné a líbí se mi tu. Na Advent se tu konají velmi pěkné trhy, takže pokud váháte, určitě si sem výlet udělejte.

Radnice

Düsseldorfská náplavka

Městský vodní příkop

Ještě večer na hotelu musím dořešit co se zbytkem cesty. Takže zabrouzdám na Accor a rezervuji hotel v Madridu a u letiště v Londýně. O 12 EUR, 19 GBP a 6 000 bodů jsem chudší. Nedá se nic dělat, při další promo akci je naberu zpět. Letenku z Londýna kupuji znovu v kombinaci aviosů a peněz. Za 12 stovek a 2 500 aviosů poletím odpoledním letem British Airways do Prahy. Odpoledním proto, že v dopoledním místo nebylo a ráno se mi úplně nechtělo. Plánuji se totiž zdržet v byznys salónku Cathay Pacific, nejlepším v celé Evropě.

Let HR330 Düsseldorf - Lucemburk v privátním tryskáči

V 6:09 zvoní budík. Vstávám, oblékám se, balím a jdu se odhlásit z hotelu a na rychlou snídani. Dnes mě čeká den D. Poletím v byzjetu společnosti Hahn Air.

Hahn Air provozuje privátní lety soukromým klientům a v rámci veřejné letecké dopravy nefiguruje, až na jednu výjimku. A tou je linka z Lucemburku do Düsseldorfu většinou operována s letadlem Cessna Citation CJ9 pro 6 osob. Létá ji pravidelně jednou týdně jen proto, aby si společnost udržela status IATA, k němuž potřebuje pravidelné letecké spojení. Díky tomu pak může prodávat v globálních distribučních systémech letenky exotických společností a má z toho dobrý byznys.

Není proto náhodou, proč můj itinerář vypadá jak vypadá a zahrnuje právě tento let.

Na letiště přijíždím asi ve čtvrt na osm a rovnou jdu k přepážce na odbavení. Nikde nikdo a tak jdu hned na řadu. Dostávám palubní vstupenku s číslem 1. Vypadá to nadějně a snad bych mohl letět skutečně sám.

Check-in na let do Lucemburku

Palubní lístek s pořadím 1

Ani v Düsseldorfu neodmítnu návštěvu salónku a prozkoumám, jak se tu věci mají. Vzhledem ke spoustě ranním odletům je tu narváno. Chvíli hledám místo, kam si sednout a pak si jdu jen pro ranní kávu a čekám asi 20 minut do zahájení boardingu.

LH Business Lounge

Teplý snídaňový bufer

Nápojový bar

Odcházím ze salónku a mířím k odletové bráně. Přicházím a je tu stále prázdno. V břiše se mi začínají rozlétávat motýli jak se odlet blíží a pocity nadšení se štěstím vyrušují jen zbloudilí cestující, kteří hledají správný gate.

Liduprázdný gate

Slečna dává pokyn k nástupu a směřuje mě do připraveného autobusu. Tak vlastním autobusem sem taky ještě nejel.

Je to tady!

Cessna připravená mě dopravit do Lucemburku. Jen mě. Prostě privátním letadlem v naprostém soukromí.

Cessna Citation CJ9

Zdravím se s kapitánem, odevzdávám kufr a pózuji pro pár fotografií. Tyhle v rodinném albu nesmí prostě chybět.

Nemůžu se dočkat

V kabině se ještě zdravím s co-pilotem a dostávám krátkou bezpečnostní instruktáž s tím, že po vzletu klidně mám nakouknout do kokpitu. Ta je stejně propojena přímo s kabinou a piloti se tady nezavírají.

Pár fotek, jak to v interiéru vypadá…

Pohled na zpředu do kabiny

Pohled zezadu do kabiny

Kokpit je součástí kabiny

No prostě krása jen pohledět, a co teprv usednout a popojíždět po runwayi.

Tak trochu jiný pohled z okýnka

Jsem v sedmém nebi a než se naději, tak díky rychlému vzletu i v nebi samotném. Kapitán dává pokyn k odpoutání se a já se můžu po dlouhé době zase podívat za letu skrze přední okna letadla.

Kokpit je přístupný po celý let

Otevírám „palubní bar“ a pomalu po douškách polykám vychlazenou pramenitou vodu St. Pellegrino.

Palubní self-service bar

Na památku

Let utíká tak strašně rychle, až jsem si zapomněl přesednout a Lucemburk fotím z druhé sedačky.

Nepovedené foto Lucemburku

Přistávací dráha z kokpitu

Tak proto jsem už den na cestě? Stálo to za to? Jasně že jo! Bylo to naprosto boží! Asi jako když jsem prvně letěl byznys či první třídou. Jsou to prostě zážitky, které nejsou v životě běžné a pokud je to ještě vaše vášeň…, no vím o čem si dnes nechám zdát.

Potřes rukou s kapitánem, který mi předává kufřík a přeje hezký den a znovu mohu nastoupit do autobusu. Letištní rychle změním za ten, který míří do centra Lucemburku. Je totiž 9:30 a další let do Frankfurtu mám až v 14:40. Takže nebudu lenošit, ale vydám se za novým dobrodružstvím.

Dopolední Lucemburk

Kupuji si celodenní lístek za 4 EUR a zhruba do 30 minut jsem už na hlavním nádraží v Lucemburku. Tady si nechávám uschovat zavazadla, neboť na letišti úschovna není a bude to stát 5 EUR.

Z nádraží pak pozvolným krokem jdu přes most Passerelle k Národnímu památníku lucemburské solidarity a odbočuji k vyhlídce Grund a poté se zatoulám do starého centra.

Památník solidarity

Jedna z mnoha vyhlídek

Uličky Lucemburku

Palác Grand-Ducal

Náměstí Jana Palacha

Roude Petz marker

Skrze staré centrum se prodírám uličkami ještě ke známější vyhlídce Chemin de la Corniche.

Chemin de la Corniche

Město procházím nějak rychle, takže si dělám ještě pár koleček centrem navíc a navštěvuji lucemburský Notre-Dame, ale ani to nestačí. Proto už po půl dvanácté čekám na autobus linky 16, který mě doveze zpět na letiště.

Notre-Dame zvenku

Notre-Dame zevnitř

Let LH395 Lucemburk - Frankfurt

Lucemburské letiště je menšího regionálního rázu a tomu odpovídá i salónek. Ze studeného občerstvení volím lososa a k pití výborný citronový radler.

Dnešní let bude jen něco ve stylu zopakování si přeletu z Drážďan do Mnichova. Na letištní ploše čeká malý Canadair Regional Jet 900. Oproti minulému letu kde byly 4 řady pro byznys třídu, tu je přepážka posunuta až na devátou řadu. Letí s námi delegace Číňanů a tak okupují 70 % sedadel.

Canadair připraven na let do FRA

Během letu se nic zajímavého neděje a k jídlu se podává včerejší cheese cake s lesními plody.

Let LA705 Frankfurt - Madrid

Poslední pátý let, který jsem koupil v jednom balíčku s předchozími a díky kterému vlastně všechny letenky šly koupit, bude na palubě jihoamerické společnosti Latam. Ta lítá prodlouženou linku z Chile přes Madrid do Frankfurtu a letenky prodává i samostatně na evropský přelet.

Díky tomu se mohu těšit na širokotrupý letoun Boeing 787 a ne malé letouny určeny pro regionální spoje.

Boeing 787 LANu

Ještě předtím, než budu nastupovat do letadla, je potřeba omrknout místní salónek a dát si dnes už konečně něco teplého k jídlu.

Ačkoliv je Latam členem aliance One World, využívá ve Frankfurtu salónek domácí Lufthansy z aliance Star Alliance, neboť letí z terminálu, kde ostatní aerolinky z One Worldu nemají odlety.

V toto pozdní odpoledne je tu relativně málo lidí, ale díky nevhodně vysokým stolů si tak z bohatého prostoru vybírám stejně židli ve „working spacu“. Po pozdním obědě se vrhám ještě do sprchy, ať nepohoršuji spolucestující a s počítačem před sebou vyčkávám do času nástupu.

jídelní prostor

teplý bufet

delikatesy

ochucený tonic

bombóny

working space

Když přicházím ke gatu je proces nástupu v plném proudu. Vytvořenou frontu cestujících předbíhám díky separátnímu prostoru pro byznys cestující a mohu vkročit na palubu Dreamlineru.

I přes relativně moderní a nové letadlo provozuje Latam jednu z těch starších a „horších“ byznys tříd. Uspořádání 2-2-2 je sice komfortnější, než u Emirates a jejich 2-3-2, ale sedadla už něco pamatují.

Prostoru je však víc než dost a proto není příliš co vyčítat. Ostatně, na pouhém dvou hodinovém letu je tohle snový komfort.

Interiér byznys třídy LATAMu B787

Kabina se postupně zaplňuje, a to převážně lidmi, kteří letí společně se mnou jen do Madridu. Ještě aby ne, když klasická zpátečka v byznys třídě tu stojí asi 160 EUR.

Šampaňské s oříšky a můžeme na bezpečnostní instruktáž.

Vítejte na palubě

Během letu se servíruje studené občerstvení. Je to určitě i proto, že cestující pokračující dále do Jižní Ameriky by dostávali dvě teplá jídla po sobě. Krůtí maso, cherry rajčátka, sýr a chutný salát doplňuje výběr rozpečeného pečiva. Jako desert vanilkový krém s drobenkou.

Jídlo na letu FRA-MAD s LATAMem

Nejradši na tomto cestování mám stejně to, že si mohu před sebou pohodlně otevřít počítač a pracovat. V ekonomické třídě je to boj a strach o to, kdy cestující před vámi položí sedačku a zmáčkne vám displej.

O tom, že jsou prázdniny a letecká sezóna je v plném proudu svědčí velmi častý výskyt kolem letících letadel. Dokonce se mi podaří vyfotit i 2 naráz.

Prázdninový letecký provoz

Blížíme se na přiblížení k madridskému letiště Barajas a z venčí začínají problikávat blesky. Letadlo se pěkně roztřáslo a celé klesání je v rytmu divokého tance. V Madridu aktuálně padají trakaře.

Rychlý přesun z letadla na metro a už jedu do centra města na Plaza de Espaňa. Mám co dělat, abych ušel 300 metrů ze stanice k hotelu. Vítr fučí a déšť tomu moc nepomáhá.

I přes celkem nenáročný den upadám do postele vysílen. Létání holt kousek energie z člověka vybije.

Mercure Madrid Plaza de Espana

Dnes v Madridu

Ráno už vstávám do slunečného dne a po včerejší pohromě zůstaly jen kaluže vody. Dnes mě čeká let s British Airways a jejich zbrusu novou A350 až v 21:20, proto mám celý den čas a není kam spěchat.

V klidu posnídám, domlouvám si pozdní check-out a mířím do víru dění.

Přes Plaza de Espaňa, která je aktuálně zastavěná zátarasy a probíhají tu nějaké úpravy, mířím ke královskému paláci. Ještě než k němu dojdu se však musím posadit v zahradě Jardines de Sabatini. Je tu čerstvě rozštípaná kůra podél záhonů, která po včerejších deštích tuze krásně voní.

Vchod do zahrady

Jardinec de Sabatini

Královský palác

Mé další kroky směřují ke katedrále Panny Marie Almudenské, Plaza Mayor, Puerta del Sol a ulicí okolo Metropolisu až k CentroCentro. Rozhoduji se kterým směrem, ale jelikož času stále dost, půjdu po hlavní k vlakovému nádraží Atocha a až odtud odbočím do rozlehlého parku El Retiro.

Katedrála

Plaza Mayor

Medvěd - znak Madridu

Metropolis

Atocha

El Retiro

V parku si po poledni usedám v jedné z restaurací okolo vodní plošiny Estanque Grande del Retiro a čekám... Čekám a nedočkávám se žádné obsluhy, která by si i přes naléhání okolních zákazníků našla čas a udělala objednávky. Po 15 minutách odcházím do sousední restaurace, kde je ruch o poznání menší a během minutky si mohu objednat asi můj nejoblíbenější španělský pokrm polévku gazpacho. Jó, kéž by jen Rimmer tušil, že se polévka gazpacho jí za studena :)

Gazpacho pokus první

No výsledek za 5 EUR nebyl úplně podle mých představ, takže po lehkém snacku vím, že bez pořádné gazpacho polévky nesmím z Madridu odletět.

Cestou zpět k hotelu procházím ulicí Gran Via a když procházím okolo Primarku, zvědavost mi nedá a musím vkročit. Všude se na tento řetězec pěje samá chvála a musím uznat, že alespoň co se týče cen, mě Primark překvapil. Trika, džíny, šortky, mikiny... vše od 5 do 10 EUR.

Čas udělený k pozdnímu check-outu se nevyhnutelně blíží a já musím trochu přidat. Sprchu, zabalit si saky paky a na recepci odevzdat kartičku od pokoje. Využívám welcome drink voucheru a v místní restauraci si objednávám další polévku gazpacho.

Světe div se, na stůl mi přistála tahle nádhera a stála pouhých 4,50 EUR.

Gazpacho pokus druhý

Spokojen se svým madridským cílem opouštím město a sjíždím do metra. Za 50 minut vystupuji na letišti v Terminálu 4.

Let BA465 Madrid - Londýn

Jelikož jsem dorazil s mírným předstihem, tak tentokrát svůj palubní lístek mám již nahraný v telefonu a nezdržuji se tak zastávkou u odbavení. Rovnou mířím do brandového salónku Iberie na Terminálu 4S.

Iberia Velázquez

Salónek Iberia Velázquez je obrovský. Jeho velikost je umocněna ještě zející prázdnotou, neboť slouží především pro dálkové linky do Jižní Ameriky, které ale odlétají až okolo půlnoci. I proto je po většinu času občerstvení spíše skromné a hlavní hody se konají až od 21:30, kdy otevírá restaurace.

Lobby

Spoustu prostoru

Bufet

Bar

Nápoje

Rozcestník

Usedám ke stolu a kochám se výhledem na zbrusu nový Airbus A350 v barvách British Airways a nemohu se dočkat, až nastoupím... Počkat, něco tu nehraje. Však je asi teprv půl šesté večer a let do Londýna má odlétat až v 21:20. Kolem pochoduje pořád handlingář, ale nějak tomu nevěnuji zvýšenou pozornost.

Zbrusu nová A350

Až asi o 30 minut později mi Kryštof píše, v kolik že to letím? Že mi A350 právě odletěla z Madridu...

Usměji se a s pocitem lehkého vtípku se podívám z okna. Uf, kde je? Otevírám Flightradar24 a skutečně. Má A350 je už dávno pryč!

Vyděšen kontroluji všechny dokumenty a sedí to, let mi uletět prostě nemohl. Pátrám po historii a už vidím. Let z Londýna byl kvůli včerejšímu nečasu odkloněn do Barcelony a do Madridu se dostal až někdy ve 2 hodiny ráno. Proto se A350 nevrátila včas do Londýna a posádka tak dopravuje prázdný letoun na své domovské letiště až nyní.

Plný zklamání se tak dozvídám krutou novinu. Místo letadla, které bude vonět novotou, poletím 19 let starým Boeing 777 a asi tou nejhorší konfigurací sedadel, kterou v byznysu můžete najít.

Hořkost zapíjím na baru a smířen se změnou letadla na to, kvůli kterému bych do Londýna opravdu neletěl, se alespoň částečně raduji kvůli zpoždění, které je plánováno na 22:30 – stihnu totiž omrknou večeře v restauraci. No, nestihnu. Přesně v 21:30 kdy se otevírá závěs od restaurace člověk z recepce hlásí, aby lidé letící do Londýna šli ke gatu, protože se zanedlouho odlétá.

19 let starý Boeing 777

Co hůř, byznys je plný a já tak sedíc v protisměru na sedadle 3A se budu nucen po čas nástupu nevyhnutelně dívat z očí do očí Angličanovi. Ani na vtípky okolo Brexitu nemám náladu a uklidňuji se jen pocitem historie, protože 19 let provozu je opravdu něco.

Starý interiér B777

Sedadla proti sobě

Stísněný prostor

Menší, než dnes najdete v eco

Konečně se dostáváme do letové hladiny a můžeme si zakrýt přepážku mezi námi a každý se tak věnovat svému. Já fotím, on sleduje televizi.

Nutno uznat, že pokud byste letěli ve dvou, tak je vlastně toto usazení úplně super. Nakonec to zase lidi z BA nemysleli až tak zle.

K večeři je na výběr ze tří variant. Salát už není k dispozici, tak volím těstoviny. Chutnají výtečně.

Konečně trocha soukromí

Na uvítanou

Catering MAD-LHR v C

Únavou už klimbám a usínám. Probouzím se tradičně až při dosednutí na letištní dráhu.

Zapínám telefon, stahuji aplikaci Bolt a snažím se objednat odvoz na hotel. Bohužel žádný volný řidič v okolí. Naneštěstí za 10 minut odjíždí autobus, který jede o ulici vedle než potřebuji. Asi do 40 minut od výstupu z letadla tak už usínám na pokoji v Ibisu.

Let BA860 Londýn - Praha

Ráno se není důvod vůbec zdržovat na hotelu. Po ranní hygieně rovnou objednávám Bolt, který mě díky promo kódu YTXRW na 12 GBP odveze k Terminálu 3 zcela zdarma.

Projít co nejrychleji bezpečnostní kontrolou a zalézt si do jednoho z mnoha One World salónků. Zamířím do osvědčeného a všemi doporučovaného jako nejlepší v Evropě, do salónku hongkongských Cathay Pacific.

Business, ale i first lounge

Procházím restaurací, bufetem, kde se momentálně servírují snídaně, až do ležérní části s barem.

Restaurace

Menu v restauraci

Bufetová část

Detail „obědové“ nabídky

Odpočinková část

Bar

Snídám, odpočívám, pracuji. Vychutnávám si pohled na letištní plochu. Prostě tak, jak to mám rád.

Cestuj levně po salóncích

Po poledni zamířím do restaurace a objednávám si košík s čínskými knedlíčky Dim Sum. Jsou výtečné.

Mix Dim Sum Basket

Zbývá už jen jediné, a to nasednou na let do Prahy. Cestou si zpětně rekapituluji tento bohémský výlet a ačkoliv byl nakonec více náročný, než jsem předpokládal, užil jsem si jej na maximum. Určitě není pro každého. Však taky 3 dny v kuse jen létat a jíst v salóncích? Co si proboha teď o mě musíte myslet :)

Čekání na odlet do Prahy

Jak se ti cestopis líbil?

🙏 4 x Velmi praktické!

📷 5 x Krásné fotky!

😂 3 x Rozesmál jsi mě!

📖 7 x To chci taky zažít!

❤️ 25 x Prostě super!

Zážitky pro tebe sepsal David Eiselt

Cestopis byl naposledy aktualizován 26. 6. 2020

David Eiselt procestoval 49 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 12 lety a napsal pro tebe 8 úžasných cestopisů.

Zobrazit profil

21 komentářů

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.

David777

před 4 lety

Zajímavé, ale osobně bych si nestěžoval na 19 let starý 777. Rád se proletím jakýmkoliv strojem

David Eiselt

před 4 lety

Též jsem k tomu nakonec takhle přistupoval :) historie se počítá dvojnásob.

Jakub Langer

před 5 lety

Verohodne popsane i s nadhernymi prilozenymi fotkami. Diky!! Rovnez jsem teto jedinecne nabidce neodolal a sel do toho! Ovsem bez soukromeho tryskace a s noclehem nikoliv v Duesseldorfu, ale az v Madridu. Vlastni routing jsem zvolil DRS – MUC – ZRH – FRA – MAD. S kratkou nocni prohlidkou Drazdan, obavanym rychoprestupem 45 minut v Mnichove, dale 6 hodinou pauzou v Curychu (z toho okolo 4 hodin ve meste), pobytem na frankfurtskem velkoletisti, pres den i s nahlednutim do 5 salonku a konecne horizontalni poloha az do Madridu. Tam jsme s “mistnimi” prateli pokracovali na skvely brazilsky vecirek Samba da Roda a druhy den po probuzeni si krome samotneho centra i vychutnali vyhled ze stresniho baru hotelu Riu Plaza España. Vecerni navrat do vlasti s Laudou pres Viden uz byla jen sardinkova klasika … Diky moc za tento LUFTHANSA+LATAM bizz class tip a doufam, ze se opet neco podobne zajimaveho objevi.

Daniel Valchovník

před 6 lety

Krásné zážitky a moc hezky napsané Davide.

Breathe

před 6 lety

S tou výměnou u letu do Londýna za starou 777 bych byl taky hodně zklamanej, protože tyhle lety z Madridu do Londýna jsou mimořádná příležitost k vyzkoušení Club Suite. Zase ti to trošku vykompnezovalo to, že jsi byl sám v Cessne.

Peter

před 6 lety

sikovné. O tom ubytovaní škoda, že nie je viac informácii ako - kde šikovne získať výhodu. To by mohla byť dalšia výhoda webu.

David Eiselt

před 6 lety

Určitě sepíšu :) už dlouho se k tomu chystám... Mezitím, aktuálně běží promo na oněch 6 000 bodů (120 EUR) za 3x min. 2 noci pobytu https://www.accorhotels.com/lecl...s.en.shtml

Pavel Planespotter

před 6 lety

Paráda, když si vzpomenu na svůj pětidenní Iberia error trip...MAD-LHR-SIN-LHR-ORY-LHR-SYD-LHR-MAD, bohužel v Y.....:-)

Adam Hrnčiřík

před 6 lety

A toto se jak hledá? :D to jsem ještě teda neviděl. Cena byla rozumná, smím-li se zeptat?

Pavel Planespotter

před 6 lety

Bylo to 2014. I tady se to myslim objevilo, nebo FlyerTalk. Stalo to asi 330€ :-)

jonapet

před 6 lety

Jak je to s credit mileage? Ceka me to za 14 dni a nejradeji bych LA segment poslal na BA Avios a LH do M&M... diky za super trip report

David Eiselt

před 6 lety

Žádný FFP jsem neuváděl a nahraji to zpětně právě proto, abych měl jistotu, že se mi LA připíše k BA a zbytek pod Star.

cali

před 6 lety

Pěkný report a hezké fotky. Letěli jsme podobný routing s Eremi před 2 týdny, tedy pár subjektivních postřehů. Respektive náš routing byl DRS-MUC-BRU-FRA-MAD a druhý den MAD-BEG-PRG. Zejména kvůli točeným belgickým pivům v Loft lounge v BRU. Vše až na ten let s Cessnou takřka identické, včetně pocitů. Jen ve FRA jsme byli v Maple Leaf Lounge, která je podle mě lepší a bývá prázdnější, než lounge Lufthansy. Let z Madridu s Air Serbia jsme si upgradovali do C, ten zaujal skvělým a ochotným personálem a hlavně jsme tam byli pouze my a útočník Realu Madrid Luka Jovič, se kterým se předtím na letišti řada lidí fotila. Za ty peníze to byl určitě fajn výlet, pro mě zajímavý i návštěvou centra Bělehradu. Ještě poznámka - s trochou šikovnosti se dal ten zmiňovaný RT FRA-MAD v C koupit v červenci za 70,-EUR. Managoval jsem to na květen 2020 pro známé.

Quido

před 6 lety

Mne by zase zajimalo, Davide, jestli premyslis i o tom, jak se podilis temito zbytecnymi lety na znecistovani ovzdusi... : ) Opravdu je tohle nutne podstupovat? : )

MoonEclipse

před 6 lety

Hej no, nebyť jeho tak všetky tie lety zrušia. Dokonca aj za cenu že by Hahn air stratili licenciu. Veď o koľko by bolo pre ovzdušie lepšie, ak by ten tryskáč letel úplne prázdny.

David Eiselt

před 6 lety

Upřímně? Přemýšlím. Přemýšlím nad vším, co dělám a jak to (ne)přispívá naší budoucnosti. Toto je ale bezvýznamná věc ve srovnání s tím, co skutečně ty jako jednotlivec ovlivníš a jak k životu přistoupíš.

Není to výmluva, ale přesně jak píše Moon nade mnou, má přítomnost na libovolném z těchto letů nic nezměnila.

Věřím a vlastně tak i přistupuji k životu i byznysu, že musíš nejprve dát, abys mohl brát. A to je dlouhodobě udržitelná rovnováha :)

kickass1

před 6 lety

Greta to Davovi schvalila :D :D:D

Jinak pokud Quido nejses vegan co chodi po meste pesky a oblika se do konopnych hadru tak jsou podobne pripominky pouze modni pokrytectvi lidi, co o zivotnim prostredi a ekologii nic nevedi - a casto svym radoby ekologickym zivotnim postojem zpusobuji mnohem vetsi katastrofu, nez ti co cestuji letadlem :)

Leoš Literák

před 6 lety

Krásné letadlo, ta Cessna. Skoro si říkám, že mě mrzí, že jsem to nechal plavat. Ale já už mám letos za sebou 5 letů v C, to mi stačí.

Martin _72

před 6 lety

Moc pěkné, tiše závidím. Tuhle dřinu mám rád. Chtěl jsem stejný výlet ale protože cestuji ve dvou tak se mi to nepodařilo booknout. Snad příště.....

kickass1

před 6 lety

No jsou i horsi zpusoby jak cestovat, nez BA 777 v C..

Jinak super report.. Gaspacho sis mel dat v Corta del Ingles na Gourmet terase.. :)

tonic

před 6 lety

paradicka sefe. skoda tej 777cky nakoniec, ale na druhu stranu, 350iek bude len pribudat :)