Na skok do Bahrajnu
Království, exotika, poprvé a naposledy.
Cestopis z roku 2019 napsal Daniel Valchovník
V arabštině Země dvou moří
Do Království Bahrajn se lze dostat z České republiky letecky několika způsoby. Nejlevnější možností je koupit si u společnosti Pegasus letenku s přestupem v Istanbulu. Cena se pohybuje kolem 8 000 Kč, což není špatné. Pokud preferujete národního dopravce, možností je více, ale vždy to budete mít s jedním přestupem. Můžete letět s Turkish Airlines, Emirates, British Airways nebo KLM. Počítejte s tím, že cena letenek nebude stejná, často může být dokonce 2x nebo 3x vyšší! Vždy záleží na tom, s jakým předstihem ji kupujete, na jaké období apod.
Ostrovní stát ukrývá unikátní památky dávné civilizace Dilmun, která byla tajemným obchodním partnerem již starým mezopotámským králům. Rozkládá se na 33 ostrovech v Arabském zálivu a je domovem 1,4 milionu obyvatel. Důvod mé cesty je pouze zážitkový, nemám žádná velká očekávání. Návštěvou Bahrajnu uzavírám seznam všech zemí Perského zálivu: už na něm mám Írán, Irák, Kuvajt, Katar, Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty a Omán. Kdyby mi někdo před 5 lety řekl, že uvedené země navštívím, nevěřil bych. Bahrajn, nejmenší stát v Zálivu, mi hned od začátku připomíná „malou“ Dubaj. Od místního průvodce se dozvídám, že v mnoha oborech představuje práce v Bahrajnu vrchol profesní kariéry, hlavně díky velmi nadprůměrným platům. Výhodou jsou i mnohem nižší nájmy v porovnání s Dubají. Není zde prakticky žádná kriminalita a všude je velmi čisto.
Stát, který byl pod britskou koloniální nadvládou, stále nepatří mezi nejnavštěvovanější cestovatelské destinace, ale situace se každým rokem zlepšuje. Víza lze dostat přímo na letišti za 5 BHD. Peníze se dají vyměnit ve směnárně na letišti, ještě před vstupní kontrolou, ale imigračnímu úředníkovi můžete zaplatit i v jiných měnách: 15 USD, 15 EUR nebo 15 GBP. Kurzovní rozdíly nehrají asi v tomto případě u tamních šejků žádnou roli. Možnost platby kreditní kartou jsem nezjišťoval. Úředník vám vystaví doklad, zeptá se na důvod návštěvy (ode mě si vyžádal vizitku), vše je vyřízeno poměrně rychle. Odvoz z letiště mám předem zajištěný, cesta do centra trvá 15 minut. V době mé návštěvy se setkávám překvapivě hlavně s turisty z Ruska. Později také s Němci, ale to jen díky tomu, že sem právě připlula výletní loď. Veškeré služby i lepší hotely jsou předražené a země toho k vidění moc nenabízí. Během týdne se na ostrově prakticky nic neděje. O víkendu (v pátek a v sobotu) se hlavní město Manama naplní stovkami Saúdů, kteří sem jezdí nejen na nákupy, ale i kvůli nočnímu životu. U nás se říká „ženy, víno, zpěv“ a tady to platí doslova! Většina těchto víkendových hostů v hotelových klubech využívá všechny možnosti a člověk chvílemi neví, jestli je v nějakém ruském či thajském podniku, nebo opravdu v arabském Bahrajnu. Alkohol přes noc teče proudem, a i když jsem nějaké informace načetl předem, realita je stejně překvapivá.
Třetinku točeného piva typu Heineken, Stella nebo Budweiser (tedy velmi podprůměrné kvality) pořídíte v baru za 4 BDN. České pivo jsem bohužel neobjevil.
Jinak se jedná o velmi moderní město, postavené ve stylu amerických metropolí, ale současně také plné historických památek. Manama nabízí procházku po starobylé čtvrti Bilad Al Qadim, založené už v roce 900. Některé staré domy ještě stále mají větrné věže, předchůdce dnešní klimatizace. Bohužel spousta z nich má nešetrně zrekonstruované, zcela moderní interiéry.
V krátkosti taktéž navštěvuji hřbitov Dilmun, zapsaný na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO teprve v tomto roce. Se Saúdskou Arábií, kterou jsem navštívil v roce 2017, spojuje Bahrajn 26 km dlouhý most krále Fahda. Projekt byl kompletně financován Saúdskou Arábií a stál neuvěřitelných 1,2 miliardy USD. Na stavbu silnice se čtyřmi pruhy v šířce 25 m bylo použito 350 000 m³ betonu a 147 000 t oceli. Ženy v Bahrajnu, na rozdíl od Saúdské Arábie, nemusí povinně chodit zahalené. Panuje zde uvolněnější atmosféra, tak jako v Dubaji, ale zahalených žen potkávám i přesto mnoho. Bahrajnský dinár (BDN) je velmi silný, jde o druhou nejsilnější měnu světa po kuvajtském dináru. Kurz bahrajnského dináru činí v době mé návštěvy 62,85 Kč (listopad 2019). Každý dinár se ještě dělí na 1000 fils. Návštěva této minizemě dokáže pěkně provětrat peněženku. Vždy záleží na tom, jaký standard zvolíte, ale úplně levně tady není. Nicméně jídlo v obyčejné místní restauraci, např. rýži se čtvrtkou kuřete, seženete za 1,50 BHD. Při svých cestách rád navštěvuji místní obchody s potravinami a srovnávám. Jistě, vždy se dá koupit pár věcí výhodně, ale ceny potravin obecně jsou mnohem vyšší než u nás. Je zábavné, jak jsou tady „nízké“ ceny, dokud tedy nezačnete přepočítávat. Půl kila jahod za 3 BHD, 10 vajec za 2,25 BHD, máslo stojí 1,30 BHD, za datle Ajwa zaplatíte 9,99 BHD za 750 g, tričko seženete za 1,50 BHD, džíny za 10 BHD, malou ledničku za 70 BHD, zlatý prsten s diamantem za 350 BHD. Nejlevnější věcí, jakou jsem viděl, byla školní guma za 0,025 fils nebo malé balení chipsů za 0,050 fils.
V Bahrajnu byl v roce 1931 objeven první ropný vrt v Perském zálivu a to zemi změnilo k nepoznání. Z chudého ostrova učinila ropa bohaté království. V moři se dají nalézt i jedinečné perly s růžovým nádechem. Ty nejdražší se jmenují Dana a prakticky se nedají koupit, vlastní je jen vyvolení. Mnozí dokonce podle těchto perel pojmenovávají i své děti. Rybolov a sbírání perel, což bylo do třicátých let minulého století důležitým zdrojem obživy bahrajnských rybářů, i výroba dřevěných lodí dhau však přetrvaly dodnes. Během návštěvy Bahrajnu jsem měl možnost navštívit a obdivovat jednu z výroben těchto tradičních arabských lodí. I na takové místo se dostanete bez jakéhokoliv vstupného.
Nejvíce turistů jezdí do země každoročně na oblíbené závody Formule 1. Letos se Velká cena Bahrajnu konala koncem března a vyhrál ji Lewis Hamilton. Návštěva okruhu je zážitkem i v době, kdy tam formule nejezdí. Překvapilo mě, že je tam stále otevřeno, můžete dojít až na tribuny a nikde nikdo. Dozvídám se, že v zemi existuje mnoho smíšených manželství sunnitů a šíitů, kterým se vtipně říká „sushi“. Což mi připomíná, že na sushi si můžete zajet třeba na kole. Ve městě je možné půjčit si klasické nebo silniční a byl jsem překvapen, kolik turistů tuto možnost opravdu využívá, a to nejenom ve městě, ale i mimo něj.
Vzhledem k místním vysokým teplotám jsou oblíbené vodní parky a soukromé pláže. V době mého pobytu je slunečno a příjemných 25° C. V listopadu totiž není takové vlhko, které je jinak pro Bahrajn typické. Veřejných pláží je minimum a jsou docela špinavé, takže pokud se chcete pohodlně vykoupat, je nejlepší zvolit plážový resort, kterých je v království několik. Bahrajn je zemí luxusu a za ten se tvrdě platí. Na oplátku dostanete, jak už to v zemích Perského zálivu bývá, skvělý servis. Přesto to nebývá vždy pravidlem, jak jsem se na cestách několikrát sám přesvědčil.
Jednou z hlavních atrakcí, kterou navštěvuji, je mystický Strom života. Nachází se uprostřed pouště zhruba půlhodinu od Manamy, a přestože tu údajně není žádný zdroj vody, roste tu už 400 let. Příjemnou procházkou je výlet k pevnosti Qal’at al-Bahrain, známé také jako Fort Bahrain, ze které je krásný výhled na moderní část města. Vstupné se nikde neplatí. Jsem tady po ránu pouze s jednou skupinou místních. Pevnost je také zapsaná na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Bahrajn má na tomto seznamu tři položky, tou poslední je město Muharraq s tradičními arabskými domy, trhem a naučnou stezkou, která vám přiblíží bahrajnský perlový průmysl. Za krátkou návštěvu stojí i velbloudí farma. Ideálním místem pro nákup suvenýrů je trh Bab Al Bahrain. Nejúžasnějším zážitkem je prý motokárová dráha VIVA Karting, kde se vyřádí všechny věkové kategorie. Všichni mi ji doporučují, ale není to můj šálek kávy. Jako ve většině arabského světa je typická jízda na čtyřkolkách v poušti.
Co se týče gurmánských zážitků, povinností je ochutnat místní jehněčí – buď s rýží, nebo ve formě biryani (silně kořeněná rýže s jehněčím), nebo jako qouzi (pečené jehněčí nadívané rýží a masem). Tradiční alkoholický nápoj je arak, v neomezeném množství se pak pijí čaj a káva. Existují tady speciální obchody, kde bez problémů koupíte jakýkoliv alkohol. Samozřejmě za daleko vyšší ceny než u nás, ale stále podstatně levněji než v hotelových barech.
Jehněčí
rýže Biryani
Co říct závěrem? „Výhodou“ je, že v Bahrajnu toho moc k vidění není, proto se nemusím rozepisovat… Ale vážně. Pokud se pro návštěvu exotického Království Bahrajn rozhodnete, doporučuji cestu spojit s návštěvou Spojených arabských emirátů nebo Ománu. Kombinace s blízkým Katarem není v současné době možná kvůli politické situaci. Z Dubaje sem létají pravidelné lety a trvají zhruba hodinu. Stačí maximálně dvě noci, ale pokud chcete vidět závod Formule 1, pak vám samozřejmě víkend stačit nebude. Pro pohyb po ostrově doporučuji pronájem auta nebo Uber, jehož aplikace tady funguje skvěle. Po městě Manama se můžete přesunovat veřejnými autobusy.
Bahrajne, sbohem! Bylo to exotické, občas zajímavé, krátké, chvílemi nudné, poprvé a naposledy. Je čas odjet na letiště a dopřát si další cestovatelský zážitek přímo ve vzduchu.
Jak se ti cestopis líbil?
Daniel Valchovník procestoval 172 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 7 lety a napsal pro tebe 16 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil2 komentáře
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Stručné, pěkné.. souhlasím, že Bahrajn asi nemůže konkurovat v nabídce atrakcí Dubaji a v otázce pestrosti přírody zase Ománu. Na mě působil jako zajímavý kontrast právě s Emiráty, taková trochu ušmudlanější verze Dubaje s tím, že má vrchol boomu lehce za sebou. Z toho důvodu jsem tam taky jel. Kromě zmiňovaných atrakcí (na okruhu a u Stromu života jsem nebyl) bych ještě doplnil Bahrain National Museum (skvělá architektura a skvěle udělané expozice) a staré město Muharraq na vedlejším ostrově, kde je letiště - Sheikh Isa Bin Ali al Khalifa House a Arad Fort.
Stručné, pěkné.. souhlasím, že Bahrajn asi nemůže konkurovat v nabídce atrakcí Dubaji a v otázce pestrosti přírody zase Ománu. Na mě působil jako zajímavý kontrast právě s Emiráty, taková trochu ušmudlanější verze Dubaje s tím, že má vrchol boomu lehce za sebou. Z toho důvodu jsem tam taky jel. Kromě zmiňovaných atrakcí (na okruhu a u Stromu života jsem nebyl) bych ještě doplnil Bahrain National Museum (skvělá architektura a skvěle udělané expozice) a staré město Muharraq na vedlejším ostrově, kde je letiště - Sheikh Isa Bin Ali al Khalifa House a Arad Fort.
Moc hezky a poutavě napsané. O zemi jsem téměř nic nevěděla, děkuji za super cestopis!
Moc hezky a poutavě napsané. O zemi jsem téměř nic nevěděla, děkuji za super cestopis!