(Ne)ztraceni v Benátkách

Benátky byly v podstatě spotánní nápad. Věděli jsme, že bychom se tam rádi dříve nebo později podívali, ale nelpěli jsme na tom, že to musí být nutně tento rok. Když se ale na Slevomatu objevil voucher za rozumnou cenu, bylo rozhodnuto! 

To jsme ale ještě nevěděli, jaká to bude dřina se v pohodě a bez problémů dopravit z místa A do místa B. Vyjeli jsme v 16:35 z Ostravy s tím, že v Brně budeme okolo 19 hodiny a v pohodě se tak stihneme přepravit na parkoviště, odkud nám jel ve 20:50 autobus do Itálie. Jelikož je ale brněnské Hlavní nádraží v rekostrukci, museli jsme na Králově Poli přestoupit na další vlak a ten nás měl dovézt pár metrů od cíle. Jenže jsme dvakrát nastoupili do jiného vlaku a najednou bylo 20:38 a my byli úplně někde jinde. Rychle jsme tak volali taxi, který nás naštěstí dovezl včas k autobusu, ale za 7 km jízdy si naúčtoval 300 Kč.

Po doražení do cíle následovala nejdříve návštěva ostrova Burano a následně Benátky. Vystupování z lodi byla docela sranda, protože byly velké vlny a udržet rovnováhu bylo mission: impossible. Když už jsme ale stáli nohama na zemi, ukázal se nám naprostý skvost a krása! Slyšela jsem, že Benátky jsou krásné, ale že až tak? Na vteřinu se mi i snad zatajil dech a pořád jsem příteli opakovala, jak je tady krásně. Nejlepší na tom všem bylo, že mělo být jen 24 stupňů, takže žádné úmorné vedro, které jsme měli v patách po celou dobu v Budapešti. Jenže počasí si holt dělá co chce a tak nakonec to horko přecijen bylo a já si odvezla s sebou spálený nos i ramena.

Prošli jsme se po náměstí Sv. Marka, kolem Dóžecího paláce, udělali fotku na mostě Ponte di Rialto, dali si (prý) jednu z nejlepších zmrzlin v Benátkách, a na jídlo si sedli do restaurace Ristorante Al Corner. Pak jsme se vydali na cestu zpět. Průvodčí říkala, že je nejlepší, když se v Benátkách ztratíte - no a to bychom nebyli my, kdybychom ji nevzali za slovo; a je jedno, že to bylo nedobrovolně. Nakonec jsme ale zdárně uličkami prokličkovali zpět k přístavu.

Jelikož jsme ještě měli chvíli čas a Benátky jsou docela drahé (jen za WC se platí v přepočtu 50 Kč a výš), rozhodli jsme se, že si dáme něco na pití a spojíme tak užitečné s potřebným: sednete do restaurace, něco si tam dáte a máte tak WC zadarmo. Objednali jsme si vodu a pivo a při placení se málem vyvrátili. Obojí nás totiž vyšlo na 20 €, což je zhruba 525 Kč. Pivo za 400 a půl litr vody, kterou nám donesli v PET lahvi 125 Kč. Uklidňovali jsme se ale tím, že to je holt dovolená a útrata k tomu prostě patří.

Naším dalším a zároveň i posledním cílem byl ostrov Lido di Jesolo, kde nás čekala koupačka v moři. Voda byla příjemná, ale strašně foukalo. Vydrželi jsme tam asi hodinu a pak se vydali zpět k přístavu, odkud jsme odjížděli zpět na Punta Sabbioni a pak domů. Vždy, když jsme jeli lodí, tak jsme byli nahoře, ať máme hezký výhled, ale jelikož na nás šly docela mraky, usoudili jsme, že bude moudřejší si raději sednout dolů pod střechu; a taky, že bylo! Uběhlo deset minut a začalo pršet, foukat a vlny nám stříkaly až na palubu.

Na konec přidávám menší itinerář a tipy, na co si dát pozor;

• VOUCHER DO BENÁTEK: 3000,-/2 osoby
• DOPRAVA (vlak + taxi): necelých 800,-/2 osoby
• KAPESNÉ: cca 2000,-

Celkově nás tak tenhle víkendový výlet vyšel na +/- 6000,- pro dvě osoby. Připočítala jsem k tomu i výdaje, se kterými jsme úplně nepočítali, což byl například ten taxík a nebo třeba pivo za 400,-. I tak si ale myslím, že je to super cena a už se těším na další výlet!

Pozor si dejte na:

• restaurace, které mají na stolech ubrusy = jsou dražší,
• chlápka, který vám nabízí růže = nechce je zadarmo,
• cenu jídla = nejvýhodnější je si koupit menu, které stojí okolo 15-20 € a zahrnuje 2-3 chody,
• dýška = skoro v každé restauraci vám přičtou určitou částku k ceně jakožto tringelt.