Neapol a Sorrento

V Neapoli jsem byla poprvé letos v únoru a jak už jsem psala v prvním cestopise, Neapol jsem si prostě zamilovala. Proto když jsem měla možnost letět jsem v červnu znova, neváhala jsem. 

1. den přílet a Ercolano

Tentokrát jsem letěla se společností Wizz Air. Přiletěla jsem relativně brzo, chvíli před 11 odpoledne. Oproti únoru, kdy byl na letišti relativně klídek, teď to tady byl opravdový cvrkot. Vzhledem k tomu, že jsem cestu plánovala na poslední chvíli, nepodařilo se mi za rozumné peníze sehnat ubytování v centru města a proto jsem byla ubytovaná ve městě Ercolano. A vlastně, jak se říká, něco zlé je pro něco dobré. Ubytování bylo pár metrů od Ercolano Scavi (Herculaneum), takže bylo jasné kam jsem zavítala. Hodně lidí tvrdí, že máte nejdřív navštívit Ercolano a až potom Pompeje, jinak budete z parku zklamaní. Já viděla nejdříve Pompeje a až pak Ercolano a je pravda, že Herculaneum připomíná zmenšeninu Pompejí ale nijak zklamaná jsem nebyla. Vlastně mají své jedinečné kouzlo a i tak, stojí za návštěvu. Park je menší a do hodinky a půl jsem ho měla projitý. Vstupné je 13 Eur. 

Další zastávkou byla vyhlídka na město pod Castel Sant´Elmo., kde je za mě ten nejhezčí výhled. Potom jsme vyrazili na večeři, kde jsem ochutnala spoustu typických neapolských dobrot. Bohužel si pamatuju akorát, jak se jmenoval hlavní chod a to byla Pasta alla Genovese. Všechno to bylo naprosto dokonalé, ostatně jako všechno, co jsem kdy v Neapoli jedla. Překvapilo mě, že cukrárny mají v Neapoli otevřeno snad do 3 do rána a pořád je tam neskutečně moc lidí.

2. den Vico Equense a Sorrento

Druhý den jsme vyrazili autem směr Sorrento, konkrétně do městečka Vico Equense, kde se nachází Antico Bagno Conca delle Sirene. Nádherné místo s průzračnou vodou a výhledem na Vesuv. jako na většině míst, tak i tady je vstup možný pouze po zakoupení místa (lehátka a slunečníku). Na osobu to vychází 20 Eur. Byli jsme tady ale v podstatě celý den, a možnost mít kde se schovat a pohodlně lehnout jsme ocenili. Navíc, vám otáčí lehátko po směru slunce, abyste to nemuseli dělat sami. Na místě jsou toalety, sprchy ale i restaurace.  Doporučuji si ale místo rezervovat včas dopředu protože plát není velká a míst je jen pár. https://www.anticobagno.it/

Po celodenní válečce jsme jeli směr Sorrento. Cesta podél pobřeží je prostě nádherná a přesvědčila mě, že musím vyrazit na pobřeží Amalfi znovu a více ho prozkoumat. Vzhledem k času jsme ale měli čas jen na Sorrento. Za mě je toto město opravdu krásné ale je plné turistů a tomu jsou přizpůsobené i ceny. A mě, jako milovníky italské zmrzliny, zklamala porce, kterou jsem dostala. V porovnání s tím, co dostanete v centru Neapole byl toto poloviční kopeček. Škoda. Ale za návštěvu to tam určitě stojí. 

3. den Neapol

Třetí den jsme věnovali historickému centru. Duomo di Napoli, San Gregorio Armeno a mezitím samozřejmě několik zastávek na svačinu. Vzhledem k tomu, že byl červen a venku bylo asi 30 stupňů, rozhodli jsme se jít na prohlídku katakomb. Konkrétně Sotterranea. Vstup je možný jen s průvodcem a skupinky jsou max po 10 lidech. Cena je 10 Eur a je to cca na hodinku a půl. 

Duomo di Napoli

Velká kroketa

Po prohlídce katakomb nám vyhládlo a tak jsme se rozhodli vystát si frontu na pizzu ve slavné restauraci L´Antica Pizzeria de Michele. Všichni o ní básní, jak je to nejlepší pizza ale podle mě se sem spíš lidi cpou kvůli fotce, protože tady ,,jedla,, Julia Roberts. Ta skoro hodinová fronta, za to opravdu nestála. Například v Casa Capasso mě pizza chutnala mnohem více. Pokud i tak sem chcete zavítat, nebuďte překvapení, na výběr je ze tří druhů. Cena 5 eur ale potěší. Co za návštěvu ale stojí, je cukrárna, kde prodávají údajně nejlepší babá. Je hned u San Gregorio Armeno.

Kromě jídla jsme samozřejmě dál objevovali krásy Neapole. za zmínku například stojí stanice metra Toledo. Pokud máte v plánu využít metro, tak trasu naplánujte přes tuto zastávku. Stanice metra Toledo je opravdu kouzelná. Cena jízdenky je 1,80 eur. Dále jsme navštívili místo, které je věnované památce zesnulému fotbalistovi Maradonovi (Murals Maradona 1990). Pro místní má tento fotbalista velký význam, protože to pro ně byl i jakýsi bojovník za Neapol. Nachází se ve španělské čtvrti. 

ledová káva

4. den odlet a závěr

Pokud máte v plánu půjčit si auto, pamatujte na to, že v centru velmi těžko zaparkujete. O víkendu to platí dvojnásob. Byla jsem zde od pátku do pondělí a i ve dvě ráno z neděle na pondělí je tady běžná dopravní zácpa v centru. Prostě to tam žije v každou hodinu a platí zde, že Neapol nikdy nespí. Dále zde platí, kdo troubí ten jede a dopravní pravidla nejsou žádná.