Není čas ztrácet čas aneb Na skok do Kodaně
Jak poznat za co nejkratší dobu a nejnižší náklady hlavní město Dánska? Asi nějak takhle...
Cestopis z roku 2018 napsala Nicola Krausová
Není nad spontánní rozhodnutí. Už nějakou dobu jsem se s kamarádem Milanem dohadovala, kam příště vyrazíme na trip. Já prosazovala prosluněné Portugalsko, on zase naopak pro mě ledové Dánsko. Až když jsem náhodou viděla levné letenky do Kodaně, došlo mi, že to vlastně ani není tak špatný nápad. Odlet do Kodaně byl brzy ráno, cesta zpět do Prahy zase až na večer. Jeden den tu zimu přežiju, řekla jsem si, a poslala odkaz na letenky Milanovi. Ještě ten den jsme letenky koupili.
Ono úterní zářijové ráno jsme vstali hodně brzy a vyrazili na Letiště Václava Havla, odkud nám v 7:10 odlétalo letadlo. Cesta byla krátká, a nabízela fakt úžasný výjevy, nejen Německa a Dánska, ale taky Švédska, což zajímalo především Milana.
Jako první po příletu v 8:30 jsme vyrazili koupit lístky na vlak a metro na celý den, které nás vyšly na 80 dánských korun. Hned na to jsme nasedli na první vlak do Kodaně, kde jsme vystoupili na zastávce Østerport. Pár stovek metrů od téhle zastávky se nachází Kastellet, ke kterému jsme taky okamžitě vyrazili. Napříč mému očekávání, v Kodani bylo ten den krásně slunečně a relativně teplo.
Po obcházce celé této pevnosti jsme se dostali až k symbolu Kodaně - Den Lille Havfrue, a.k.a Malé mořské víle. Hans Christian Andersen by asi dost koukal, kolik asijských turistů v podstatě leze do studeného moře, jen aby měli perfektní fotku se sochou panny, paradoxně bez ostatních turistů. Námi byla fotka samozřejmě taky zachycena, ale chtělo to průbojnost a "ostré lokty", aby se člověk dostal co nejblíž a měl pěkný záběr. Po probojování se davem ale ještě stálo v cestě vycházející Slunce, které se odstrčit úplně nenechalo, takže fotka zas tak boží není. Každopádně mořská víla je jedinou postavou na fotografii, což beru dodnes za osobní výhru.
Jelikož čas ubíhal poměrně rychle, vyrazili jsme po Larsens Pl. směrem do centra města, především proto, že jsme už měli hlad. Cestou jsme viděli na druhé straně přístavu Copenhagen Opera House, šli kolem Galerie umění, ale hlavně kolem stánku s hotdogem, který si Milan nutně potřeboval dát a tak konečně ochutnat tuhle dánskou delikatesu. Češi mají chlebíčky, Dánové párek v rohlíku se smaženou cibulí a okurkou. Vlastně proč ne.
Po ochutnávce jsme pokračovali na místo, na které jsme se s Milanem oba těšili asi nejvíc. Bystří už tuší, byla to čtvrť Nyhavn, typická pro své barevné domečky v úzké ulici a kanálem pro menší lodě. A skutečně to bylo tak boží, jak jsme si představovali. Tady jsme i nakoupili suvenýry, které logicky v nejnavštěvovanější části Kodaně přijdou pěkně draze, ale ta atmosféra místa k tomu člověka prostě svede. Když už, tak už - vybrala jsem ty nejoriginálnější magnetky a pohledy, která slečna v malém obchůdku nabízela a odešli jsme spokojení.
Po rychlém nákupu v místní samoobsluze jsme sedli na metro, a ze zastávky Kongens Nytorv dojeli na Nørreport, která je teda pěšky asi 10 minut od Nyhavnu, ale tak když už jsme měli ty jízdenky, prostě jsme se chtěli poctivě projezdit. Odtud jsme šli vyhledat dánský hygge způsob života do Botanické zahrady, ležící v srdci Kodaně, a skutečně jsme ho našli. I přesto, že bylo úterý a čas se chýlil k poledním hodinám, všichni lidé, kteří zrovna v parku byli, to měli dost na háku, jen si povídali s ostatními a smáli se. Chtěla jsem to na trávě alespoň na chvilku "zakempovat" a popovídat si s místními lidmi, ale Milan mě bohužel nenechal udělat se slovy, že není čas ztrácet čas, což mě z hygge stylu poměrně rychle vyvedlo.
Nedaleko Botanické zahrady se nachází Rundetaarn, kterou jsme se rozhodli navštívit v okamžiku, kdy jsme zjistili, že se dá vylézt na vrchol věže, a vidět celou Kodaň jako na dlani. A stálo to za to. Chvilku jsme nahoře i poseděli, sluníčko krásně hřálo, a nás lehce začínaly bolet nohy, tak jsme spojili příjemné s užitečným, a 10 minut se kochali vyhlídkou na město.
Díky výhledu z věže jsme se zároveň rozhodli, kam poputujeme dál. Došli jsme k Christiansborg, cestou samozřejmě přišel znovu čas na něco teplého k snědku. Po chvíli chození kolem historické památky Børsen nám došlo, že skrze celou ulici vidíme zpět na zastávku metra Kongens Nytorv, ke které jsme se vrátili, krátkou chvíli ještě pobyli u čtvrti Nyhavn, a pak odjeli do naší další plánované lokace Kodaně. Zábavní part Tivoli jsme chtěli navštívit, ale dosavadní jezení a nakupování suvenýrů nás jaksi finančně vyčerpalo. Na vstup do parku peníze byly, na nic jiného už ale ne, proto jsme se je rozhodli ušetřit s vidinou další pochoutky, kterou budeme moct ochutnat.
Od parku jsme se vydali ke Københavns Kommune, radnici, která stojí na nádherném náměstí, které je zdobeno plno sochami, především sochou již zmiňovaného Hanse Christiana Andersena, které svůj zrak upírá na park Tivoli. Bylo možno nahlédnout do interiéru radnice, čehož jsme s Milanem mile rádi využili, a alespoň trochu nakoukli.
Naše kroky pokračovali ke Christiansborg, který byl z druhé strany mnohem lépe fotografovatelný. Navíc vchod do areálu byl lemován kanálem, po kterém každou chvíli projížděly výletní lodě. Náš den v Kodani se už ale pomalu chýlil ke konci, takže nám nezbylo nic jiného, než se s krásnou Kodaní pomalu začít loučit.
Poslední zastávka před odjezdem na letiště bylo vlakové nádraží København, kde jsme spokojeně utratili peníze za jídlo a všelijaké ochutnávky, které nám přišli do cesty. Několik dánských mincí jsme si nechali na památku, protože díru v penězích moc často nevidíš. V jedné útulné kavárně jsme si naposledy užili dánštinu a neustále chrochtání, a pak už byl skutečně čas vyrazit.
Cesta na letiště byla ještě rychlejší než ráno, ale s tím už se nedalo bojovat, a my se smířili s tím, že náš čas v Kodani vypršel, prozatím. Celý den byl totálně úžasný, každé místo, které jsme navštívili, bylo svým způsobem okouzlující a dech beroucí. Všem, kteří plánujou vyrazit do Kodaně, tohle město doporučujeme. Od příjemných lidí až po skvělá jídla, každý si jednoduše najde to svoje.
Jestli náš příběh z Dánska dočetli až sem, tak fakt moc díky za přečtení. Snad alespoň některé moje postřehy pomůžou komukoliv, kdo plánuje do Kodaně vyrazit. Ještě jednou díky, a snad u dalšího příběhu! :)
Jak se ti cestopis líbil?
Nicola Krausová procestovala 12 zemí světa světa, nejvíce Evropu. Na Cestujlevne.com se přidala před 6 lety a napsala pro tebe 3 úžasné cestopisy.
Zobrazit profil
Kodaň na 1 den naprosto v klidu. Vyzkoušeno 7.5.2019 Stihli jsme ujít 23 km, vše v klidu vidět, dát si kafe, jídlo.. A naprosto v klidu být na letišti a stihnout salónek :) podle popisu to vypadá, že budete běhat s vyplazeným jazykem, ale není tomu tak, času je dost a dost a to stihnete vyjít i na věž radnice, která je lěpší, než tu popisovaná. Pozor, chodí se tam jen v 11 a 14 hodin. Jo a zajděte si i do Christianshavn.
Kodaň na 1 den naprosto v klidu. Vyzkoušeno 7.5.2019 Stihli jsme ujít 23 km, vše v klidu vidět, dát si kafe, jídlo.. A naprosto v klidu být na letišti a stihnout salónek :) podle popisu to vypadá, že budete běhat s vyplazeným jazykem, ale není tomu tak, času je dost a dost a to stihnete vyjít i na věž radnice, která je lěpší, než tu popisovaná. Pozor, chodí se tam jen v 11 a 14 hodin. Jo a zajděte si i do Christianshavn.
Like :)
Like :)