Norsko - Oslo s dětmi (a levně)

Jak vypadá příprava na levnozájezd? Krok po kroku.

Pro cestu do Osla jsme si vybrali prodloužený víkend od pátku 2. září do neděle 4. Hlavním impulsem byla cena zpáteční letenky, která z Katowic stála jenom 400 Kč na osobu. Protože je ale Norsko drahá země, museli jsme nejdřív pořádně spočítat náklady. V tomto případě jsme tedy čekali s nákupem letenky, ale nejdřív zjišťovali ceny objektů, které chceme navštívit a dostupnost ubytování. Podařilo se nám sehnat penzion i se snídaní, což je vždycky výhoda, a rozhodli jsme se pro nákup karty Oslo pass, ve které byla MHD zdarma, stejně jako vstupy do všech objektů, které nás zajímaly. 

Jak vypadá taková příprava před cestou?

- Koupit letenky (letěli jsme s Ryanairem), na 48 hodin bohatě stačí příruční zavazadlo, Ryanair má povolenou velikost 20x25x40 cm na osobu.

- Zamluvit ubytování - pro srovnání používám Booking, vyjede krásný seznam, který můžu libovolně seřadit (od nejnižší ceny, vzdálenosti od centra apod.). Zvolili jsme ubytování suverénně nejlevnější, se snídaní, nicméně od centra MHD asi půl hodiny. Ostatní možnosti byly minimálně dvakrát dražší, bez jídla, s horšími recenzemi. Po vybrání ubytování je dobré zkontrolovat si cenu i přímo přes stránky hotelu, můžou mít cenu levnější (stalo se nám v Berlíně, cena levnější a ještě zdarma se snídaní). 

- Vymyslet itinerář - internet je plný seznamů s hesly jako "Oslo na dva dny", "Oslo s dětmi", "Oslo levně". Všechny možnosti jsme prostudovali, vybrali si, co by nás zajímalo a vypsali si ceny vstupného. Podle Google map jsme si udělali seznam i s ohledem na cestování, abychom netrávili přejezdem více času, než samotnými návštěvami.

- Oslo pass - velká města mají nabídku karty, která obvykle nabízí MHD zdarma a vstupy do několika desítek turistických míst. Ne vždy se vyplatí, je důležité pořádně počítat a číst podmínky vstupu na atrakce. Nám se tentokrát vyplatila. Kartu jsme nekupovali předem, s nízkonákladovkama člověk nikdy neví, jestli odletí, ale koupili osobně až v Oslu na nádraží.

- Zařídit cestu na letiště, parkování - létáme z Polska, máme svoje oblíbené parkoviště, je potřeba se s nimi včas domluvit. To naše nás zaveze autem až před terminál a po návratu zase odveze k autu, a to všechno za pár korun.

- Co sbalit - investovali jsme do batohů z Decathlonu, které jsou přesně dělané na rozměr kabinového zavazadla. Jsou pevné, koupě rozhodně nelitujeme. Jsme taky vybaveni skleněnými lahvemi, které se dobře vymývají, narozdíl od plastových lahví se v nich pití časem nekazí. S lahvemi se běžně netaháme, protože vychází lépe nákup klasické balené vody v místě výletu, ale Norsko je specifické a stovka za litr vody není výjimkou.

Do batohů jsme si sbalili oblečení, poctivě jsme studovali plánované počasí a balili se až den předem. Na 2 noci tedy stačí spodní prádlo, ponožky, kalhoty navíc, tričko navíc a mikina. Bundu jsme měli na sobě, v batohu zabírá moc místa. 

Dále jsme balili hygienu, takže kartáčky a pastu, hřeben, antiperspirant. Při objednání ubytování je napsané, čím pokoj disponuje, věděli jsme tedy, že ručníky ani sprchové gely brát nemusíme.

Tentokrát jsme s sebou brali i jídlo, vlastně poprvé, co cestujeme. Sbalila jsem bábovku, řízky a chleba (ještě nikdo nevymyslel lepší kombinaci, která zasytí, vydrží), zapečené tousty s šunkou a sýrem, jablka a banány, zeleninu, tatranky, sušenky, sušené ovoce. Na tuto cestu jsme s sebou brali i tchána, jídlo jsem tedy chystala i pro něj.

Zavazadel nebylo mnoho

- Elektronika - při cestování s dětmi se hodí mobily nebo tablety s nahranými pohádkami, případně flashkou, sluchátka. Naše děti mívají náramek s naším telefonním číslem, mají i svůj telefon s roamingem a naše čísla i s mezinárodní předvolbou (bez ní můžou v zahraničí volat akorát z okna). Člověk nikdy neví.

V našich mobilech pak máme Google Maps a data, což je při takovém cestování naprosto nezbytné.

- Google maps - Aplikace tak dokonalá, že se člověku až věřit nechce. Nejen, že vám ukáže, kde zrovna teď jste, to je jasné. Ona vám i naplánuje trasu někam, i když vlastně ještě nevíte kam. Napíšete, že chcete "muzeum", ona vám nabídne několik, vy si nějaké vyberete, ona vám přímo najde trasu, řekne, kdy a kam odbočit, na jaké skočit metro, kde vystoupit. Dokonce vám řekne, jak moc plný vagon je, kolik stojí cesta. S chytrým telefonem je cestování úplná hračka.

Co všechno jsme viděli a stihli?

Do Osla jsme přiletěli kolem poledne, po krátkém dotazu jsme zvládli nákup jízdenek na vlak, dojeli na vlakové nádraží, kde jsme koupili Oslo pass a pokračovali v cestě do penzionu. Tam jsme se vybalili, zase nabalili a jeli se podívat na skokanský můstek Holmenkollen.

Skokanský můstek

Skokanský můstek

Výhled na město

Výhled na města

Procházka za kamenným trollem

Odpoledne jsme pojali jako výlet, vyšli jsme si na můstek, podívali se do muzea (Oslopass), obešli si biatlonovou trať, navštívili trolla a povečeřeli u něj. Můstek je, logicky, nahoře, je potřeba s tím počítat (třeba kvůli méně pohyblivým cestovatelům). Je z něj nádherná vyhlídka po okolí i na samotné centrum města. 

K večeru jsme se ještě zašli podívat do centra města k přístavu a na městské hradby.  

Vlakové nádraží

Nábřeží v centru

Výhled na fjord z městských hradeb

Výhled na fjord z městských hradeb

Nábřeží

Druhý den jsme se pořádně najedli (lupínky s mlíkem ještě nikdy nikoho nezasytily, stejně jako toust s džemem. V bílkovině je síla, zásadně tedy snídáme vajíčka s šunkou a sýrem) a vyrazili opět k přístavu, kde jsme nastoupili na loď a zajeli na poloostrov, kde se nachází tři lodní muzea (Oslopass). Díky Oslopassu jsme taky měli lodní MHD taky zdarma. Na muzejní poloostrov se dá dojet i po souši, ale on to pak není takový zážitek.

Cesta lodí

Cesta lodí

Mě osobně zaujaly pouze dvě s tím, že muzeum Fram se ne nadarmo pyšní přívlastkem "nejlepší norské muzeum". Hlavní atrakcí je obří loď, kterou si můžete projít, a to včetně kajut, podpalubí, všude jsou figuríny, modely. Kolem lodi je ochoz například s polární místností, informacemi o lodi a expedici a podobně.

Jídelní soupravy

Polární oděv

Vkusná a praktická toaleta, pouze exponát

Jídelní kajuta

Zdeněk Pohlreich, dobová fotografie ještě s vlasy

Mrtvola. Zmrzlá.

Druhé muzeum, Kon-Tiki, je menší, krásně udělané, ale nemá ten wow efekt, jako Fram. Pokud nechcete kupovat Oslopass a chcete jenom do jednoho muzea, Fram je jasná volba.

Kon-Tiki

Kon-Tiki

Kon-Tiki

Kon-Tiki

Kon-Tiki

Kon-Tiki

U břehu moře jsme poobědvali zásoby, děda koupil holkám párek v palačince (asi). Je tady fajn přístup k moři a místo pro smočení prstů v Severním moři.

Párek v místním rohlíku

Pobřeží poloostrova Bygdoy

Odpoledne jsme se zašli podívat na nádhernou osloskou radnici. Zevnitř zdobená místnost, zvenku spíše moderní stavba. Dole mají prostorné toalety, někdy se taková informace hodí. 

Osloská radnice

Osloská radnice

Osloská radnice

Osloská radnice

Osloská radnice

Na brzkou večeři jsme si dali místní Burger king, nejlevnější jídlo široko daleko. Následně jsme se vydali do Vigeland parku. Pro děti je při vstupu krásné hřiště, ale hlavní atrakcí jsou stovky soch od jediného sochaře, Gustava Vigelanda. Procházka parkem je nádherná, plná květin a přírody.

Dětské hřiště

Vigeland park

Vigeland park

Vigeland park

Vigeland park

Vigeland park

V neděli ráno jsme se sbalili, prošli se centrem města od královského paláce až k nádraží, odkud jsme se vydali zpátky domů. Po cestě jsme ještě stihli muzeum nositelů Nobelovy ceny míru (Oslopass).

Královský palác

Univerzita

Národní divadlo

Parlament

No a konečně poslední otázka - na kolik taková sranda vyjde?

- Parkoviště 300 Kč za všechny

- Zpáteční letenka 400 Kč/osoba

- Zpáteční vlak z letiště do centra 500 Kč (dítě polovinu a v neděli zdarma)

- Ubytování se snídaní 1700 Kč/osoba

- Oslo pass 1600 Kč (dítě 800 Kč)

No a to je vlastně všechno. Jídlo jsme měli s sebou, anebo bylo za cenu srovnatelnou v ČR, vstupy byly zdarma. Suvenýr v podobě mikiny a taštičky nepočítám.