Objevování (ne)bezpečného Arabského poloostrova

S kamarádem Radkem jsme usoudili, že je potřeba využít volný týden mezi poslední zkouškou a začátkem nového semestru a zažít pořádné zimní dobrodružství!

Původní plán byl letět do Gruzie lyžovat. Před Vánocemi se ale objevily levné letenky z Vídně do Saúdské Arábie. Některé muslimské státy jsme již navštívili, muslimy a jejich kulturu máme rádi, rozhodování tedy složité nebylo. Jedeme do Saúdské Arábie!

Že to nebude logisticky jednoduchá expedice, bylo jasné již po krátkém researchi, SA je velká země. Západní strana (Jeddah, Mekka, hory) nás lákala víc, do Jeddahu byly ale výrazně dražší letenky a na cestu jsme měli jen devět dní. Zvolili jsme tedy let do hlavního města SA - Rijádu. Díky časovému omezení jsme si řekli, že omrkneme hlavní město a zkusíme se podívat do některého z malých států na západě. V případě, že se nám SA bude líbit, západní variantu uděláme v budoucnu, až bude na cestu víc času. Původní (dost naivní) plán byl půjčit si v Rijádu auto, projet Rijád a okolí, přesunout se k východnímu pobřeží, kde jsme chtěli prozkoumat Bahrajn a Katar a z Dammámu letět zpátky do Vídně. S půjčeným autem ale bohužel nejde přejíždět přes hranici, takže jsme byli nuceni vymyslet nový (možná trochu překombinovaný) plán. Vlakem Praha - Vídeň -> let z Vídně do Rijádu -> půjčení auta -> prohlídka Rijádu a okolí -> přejezd do Dammámu -> nějak se dostat do Bahrajnu -> let Dammám - Abu Dhabí -> prohlídka Abu Dhabí a Dubaje -> let Abu Dhabí - Vídeň -> vlakem Vídeň - Praha.

Před cestou je nutné vyřídit vízum do SA. Stojí cca 3000 Kč i s pojištěním a dá se vyřídit on-line (vízum přijde do jednoho dne), nebo po příletu na letišti. My jsme si ho koupili předem.

Auto jsme si původně chtěli půjčit v nějaké local půjčovně s dobrým hodnocením, nabídka je ale dost špatná. Když už člověk najde půjčovnu s dobrým hodnocením, na stránkách není nabídka aut a nejsou tam ani ceny. Díky nabitému itineráři jsme nechtěli strávit půl dne hledáním dobré půjčovny ve městě, a tak nám zbývalo půjčit si auto od některé z mezinárodních půjčoven přímo na letišti. Zde člověk vybírá mezi půjčovnami se špatným a ještě horším hodnocením. Nakonec jsme vybrali půjčovnu Sixt. Auto vyšlo na 5 dnů na 6800 Kč s full pojištěním (1500 Kč z toho je poplatek za vrácení v Dammámu na letišti). Auto nelze půjčit bez kreditní karty, takže na to pozor. Mezinárodní řidičák potřeba nebyl. Za mě je půjčení auta nutnost, vzdálenosti po městě jsou velké, taxíky jsou drahé, MHD skoro nefunguje. Příště bychom si radši půjčili SUV, je sice dražší, ale dostanete se na více míst a můžete si užít zábavu v poušti.

Naše dobrodružství začalo ve Vídni. Tam jsme ani já ani Radek dlouho nebyli, takže jsme jeli o den dřív s tím, že si projdeme centrum města. Vídeň tady moc rozepisovat nebudu, zmíním akorát dva podniky, které stojí za návštěvu. První je Fehrat kebab - jeden z nejlepších kebabů, které jsem kdy jedl. Druhý podnik se jmenuje Krah Krah - hospůdka se super atmosférou, kde se dá předem odletem do SA, kde je alkohol nelegální, naposledy popít . Kromě těchto skvělých podniků jsme prošli známé památky. Spaní jsme měli zajištěné u kámoše, který ve Vídni studuje.

Rijád

Let z Vídně trval asi 4 hodiny. S Wizz airem nic extra pohodlného. Letadlo naštěstí nebylo plné a oba jsme měli vedle sebe prázdné místo. Letiště v Rijádu je pěkné. Na pasovou kontrolu jsme čekali hodinu, což už tak pěkné nebylo. Po projití kontrolou jsme šli vyzvednout auto. Přepážky půjčoven jsou o patro níž než příletový terminál. Na letišti jsme chtěli vyměnit dolary za SAR a koupit simku. U směnárny byla ale šílená fronta a nejlevnější simka stála 900 Kč. To jsme dát nechtěli, takže jsme koupili e-simku přes Airalo (cena od 5 USD za 1 GB, celkem jsme kupovali 3 GB za 10 USD).

Nabídka ubytování v Rijádu je dost šílená, pokud chcete pěkný hotel, který nemá špatné hodnocení, zaplatíte 1500 Kč za pokoj a víc. My se řídíme pravidlem neplatit za jednu noc víc než 500 Kč za osobu, takže jsme se rozhodli zariskovat, a vzali jsme ubytko přes airbnb, které stálo necelých 500 Kč za osobu. Po příjezdu na pokoj se to ukázalo jako chyba. Týpek byl sice hodný, ale pokoj neměl okna, nebyl úplně z nejčistších, a v koupelně byla místo sprchy hadice (ještě k tomu krátká). Jako bonus nefungovala Wi-fi, takže pecka. Jediné pozitivum bylo parkování v garáži pod domem a dobrá poloha vedle pevnosti Al Masmak.

Řízení v Rijádu - katastrofa. Řídil jsem už v dost velkých městech, ale takové nervy jsem nezažil nikdy. Rijád je rozlohou asi čtyřikrát větší než Praha, žije tu necelých 8 mil. lidí a všichni tu jezdí autem. Přes město se jezdí čtyř až šesti proudými dálnicemi, kde často nejsou vidět žádné pruhy. Arabští řidiči nonstop troubí a problikávají vás dálkovými světly. Často nepoužívají blinkry a z jednoho pruhu si udělají dva a chtějí vás objet zleva nebo zprava. V každou denní hodnu (snad kromě brzého rána) jsou tam šílené kolony, takže je dobré dobu dojezdu podle navigace vynásobit minimálně dvěma. Často narazíte na to, že úplně levý pruh není odbočovací doleva, ale slouží pro otočení se do protisměru. Jakmile netrefíte správný pruh, je dost těžké se dostat do toho správného, protože Saud vás radši nabourá, než aby vás pustil. Další specialita, k vidění například i v Rumunsku, je možnost odbočení doprava, i pokud svítí červená. Pokud najedete do úplně pravého pruhu s tím, že chcete jet rovně, začne na vás troubit kolona aut za vámi, která chce odbočit doprava. S parkováním problém nebyl, nikdy jsme ho neplatili.

Atrakce v Rijádu:

Sky Bridge -> nejvyšší budova Rijádu, za vstup 400 Kč vás nejdřív výtah vyveze do 77. patra a potom druhý výtah do patra 99. Nám se to moc líbilo, výhled je opravdu pěkný, byli jsme tam až hodinu před zavíračkou (kolem 21 hod) a bylo tam jen pár lidí. Dole je obchodní centrum s luxusními obchody.
Wadi Namar -> přehrada + vodopád (ten tam nebyl) s ‘promenádou’ a palmami kolem. Nic extra, chvíli jsme se prošli kolem a jeli dál.
Heet Cave -> jeskyně asi hodinu autem od Rijádu, pěkné místo na fotky, vede tam dost pofidérní cesta a nejsou tam žádné ukazatele. Nepotkali jsme tam žádného turistu.
Diriyah -> historická pevnost s parkem, díky uzavírkám jsme tam jeli asi tři hodiny, platí se vstup - nevím kolik, protože nás tam protáhl nějaký týpek, kterého jsme se ptali na cestu, zadarmo. Zajímavá prohlídka, mají tam i výstavu a spoustu fine dining restaurací. Parkování jsme nenašli, ale nějaký týpek, co tam makal na stavbě, nás pustil zaparkovat na jejich parkoviště, takže pecka.
Boulevard City -> arabský New York, spousta atrakcí, amerických řetězců, muzeum Ronalda, Disney hrad atd. Nic moc pro nás - prošli jsme si to, udělali fotky a jeli dál. Vstup ani parkování se neplatí. Vedle je Boulevard World, což je zábavní park. Tam jsme nebyli, protože jsme si chtěli zábavu podobného typu užit v Dubaji. Parkování i vstup je placený.
King Abdullah park -> park s jezerem uprostřed, vstup 10 SAR (60 Kč) - zadarmo dobrý, peníze bych za to znovu nedal.
Red sand dunes -> poušť hodinu za Rijádem, výrazněji barevný písek, proti normální krajině v SA (kameny + písek) nádhera. Žádné parkoviště ani cedule nejsou, zastavili jsme v odstavném pruhu na dálnici a šli se podívat kousek do pouště na fotky. Přijel za námi týpek na čtyřkolce, jestli ji nechceme půjčit. Měl jí ale jen v manuálu a chtěl za to 200 SAR, takže jsme odmítli.
The Edge of the world -> vyhlídka hodinu a půl za Rijádem, která vypadá moc hezky. Bohužel jsme tam nedojeli, protože jsme neměli SUV. Mapy.cz nám ukázaly super cestu po silnici, akorát to, že je tam zákaz vjezdu kvůli vojenskému území, jsme se dozvěděli až na místě. Další cesta (ta správná) odbočuje kousek dál a před cílem vede 22 km po šílené cestě, kam jsme si s půjčenou Kiou Rio netroufli. Aspoň jsme se podívali na arabský venkov. Pokud nemáte SUV, jediná možnost je vzít auto s řidičem z Rijádu, to ale stojí pěknou pálku.
Pevnost Al Masmak -> vstup se neplatí, večer je hezky nasvícená, na fotky pěkné

Výhled ze Sky Bridge

Wadi Namar

Cesta do Heet cave

Procházka pevností Diriyah ve společnosti arabských žen

Boulevard city

King Abdullah park

Red sand dunes

Pevnost Al Masmak

Jídlo v Rijádu

Hodím sem pár tipů na restaurace, kde jsme si opravdu pošmákli. Restaurací je všude hodně, často kuchyně zemí, odkud pocházejí místní přistěhovalci (Indie, Pákistán). Je tam taky spousta Mcdonaldů a Dunkin Donuts, kde jsme si dávali kafe.

Ceny za jídlo jsou podobné jako u nás. Jídlo jsme vybírali podle recenzí na google.

Restaurace Al Afrah - snídaňová restaurace. Po příchodu jsme byli dost překvapení, obrovská restaurace byla úplně plná Saudů v bílých hábitech. Po příchodu se nás hned týpek ujal, ukázal nám, jak si objednat přes automat, a doporučil nám místní speciality. Dokonce nám dal zdarma nějakou místní kaši. Rozhodně doporučujeme, lepší omeletu se sýrem jsme nikdy nejedli a jako jediní bílí návštěvníci tu zažijete autentickou atmosféru.
Sagarmatha - nepálská restaurace, výborné jídlo, dali jsme si polévku a nepálské knedlíčky - moc dobré. Jídlo bylo pálivé.

V oblasti kolem těchto dvou restaurací můžete zažít pravou arabskou atmosféru, obchůdky se vším možným nalepené na sobě, překřikující se Arabové v hábitech, bordel na zemi, prostě nádhera. Nesměla chybět návštěva místního barbera, který mě za 10 SAR docela solidně šmiknul.

Lehká snídaně

Nepálské knedlíčky momo

Přejezd Rijád-Dammám

Zabere 3-4 hodiny, dálnice pěkná se třemi pruhy, smí se jezdit 140. Cestou je možné se stavit u několika zajímavých věcí, ke kterým je ale potřeba terénní auto, tudíž jsme tam nedojeli. Judah’s thumb -> skála zajímavého tvaru v poušti. Jezero Al Asfar -> jezero v poušti. Al Qarah Hill -> jeskyně a pár atrakcí pro turisty.

Dammám

Ubytování jsme měli přes booking. Hotel stál 1000 Kč pro dva na noc a jmenoval se Rose Nory Hotel Suites. Asi jediné pěkné ubytování na našem zájezdu. Platit šlo jen cash, takže jsme museli jít vybrat do bankomatu. V Dammámu nic moc není, město je šíleně roztahané, jsou tam menší zácpy než v Rijádu. My jsme zajeli akorát na Half Moon beach na západ slunce. Pláž pěkná, akorát tam všichni přijeli auty až k moři, takže to romantiku trochu pokazilo. Když jsme se kochali výhledem na západ slunce, zastavil u nás týpek, který se představil jako Salah. Povídali jsme si, dal nám sušenky, a nakonec nám nechal číslo na whatsapp, že se máme ozvat, pokud bychom něco potřebovali. V Dammámu byla jedna fajn restaurace, kde se podává místní specialita - kuře s rýží, které jíte na zemi. Restaurace se jmenuje شواية الخليج. Po skvělém jídle jsme začali řešit, jak se dostaneme do Bahrajnu, to bylo totiž těžší, než se původně zdálo.

Západ slunce na Half Moon beach

Typické místní jídlo - kuře s rýží

Bahrajn

Bahrajn je se SA spojený asi 30 km dlouhým mostem přes moře, uprostřed je umělý ostrov, kde je hraniční přechod. Cesta do hlavního města Manamá zabere něco lehce přes hodinu. Půjčeným autem tam nemůžete, a tak zbývají dvě možnosti - bus nebo taxi. Bus funguje přes společnost SAPTCO a lístky se dají koupit on-line. Blbé je, že bus jede 3 hodiny a lístky jsou dost drahé (my to chtěli objednat večer předem a cesta tam i zpět ve stejný den pro dvě osoby by vyšlo na 290 SAR). Další možností je vzít tágo. Zde je víc možností - Bolt, Uber, Careem, případně taxi z ulice. Tady nastává další problém. Většina řidičů taxi jsou Indové nebo někdo podobný a do Bahrajnu vás neodvezou, protože je tam bez víza nepustí. Může se tedy stát, že si objednáte Bolt, řidič vám to povrdí, přijede za vámi, ale když zjistí, že chcete do Bahrajnu, tak vám to zruší a máte smůlu. My jsme objednali prvního, ten přijel - hned zrušil. Dalších 15 minut nám to pro jistotu rušili hned v appce. Pak přijel Arab. Ten řekl, že nás tam vezme, ale bude to stát 200 SAR místo 167,, co ukazoval Bolt. Řidič totiž musí platit mýto za přejezd přes most, což Bolt nebere v potaz. Bohužel jsme ale neměli hotovost, ale prý někde cestou vybereme. Řidič neuměl anglicky, a tak jsme kecali přes google překladač. Na hranicích je nutné koupit vízum. To stojí 300 Kč a dá se zaplatit cash přímo u okna, případně kartou někde vevnitř. Vypadalo to, že náš řidič tam všechny zná, bylo to samé habibi habibi, všechno vyřídil za nás a během deseti minut jsme projeli hranice. Za dalších 20 minut jsme byli v Manamá, kde jsme vybrali cash a zaplatili za taxi v bahrajnské měně. Domluvili jsme se, že v 7 nás tam taxikář zase nabere a vezme nás za stejnou cenu zpět. Po příjezdu nám cinklo upozornění od Wizz airu, že je potřeba mít vytištěný boarding pass. Přišlo nám to trochu divné. Báli jsme se ale, že by nás na letišti zkásli o peníze za tisk letenek. Zeptali jsme se obsluhy v mekáči, kde jsme po příjezdu do Manamy dávali kafe, jestli neví, kde by nám mohli letenky vytisknout. Týpek byl moc hodný a řekl, ať mu letenky pošleme na mail, a vytisknul nám je u nich v kanceláři. Problém vyřešen. Vytištěné letenky jsme pak samozřejmě nepotřebovali.

V Bahrajnu je pár zajímavých věcí, které jsou ale dost daleko od sebe. Nejlepší je si tam asi půjčit auto. To jsme neudělali, protože jsme měli na prohlídku Manámy cca 7 hodin, a půlku času by nám trvalo, než to vyřídíme. Fungují tam busy, které ale jedou hrozně dlouho, a navíc byl víkend, takže i málo. Taxíky jsou šíleně drahé, a tak nám zbyla akorát možnost chodit pěšky. Cestu jsme začali u pevnosti Bab al Bahrain a pokračovali jsme přes finanční centrum do Bahrain Bay. Tam je i obchodní centrum a výhled na mrakodrapy. Zpátky jsme to vzali přes diplomatickou čtvrť a pak už jsme se jen tak toulali uličkami starého města. Chodit pěšky po Manámě není nic moc, chodníky jsou výjimka a na jiné ostrovy se pěšky dostat nedá. Bahrajn je liberálnější než SA, takže si tam můžete dát pivko a chodit v kraťasech. Celkově tam ale nic extra zajímavého není a za nás je to jeden nebo dva dny max. Město působí lépe než města v SA, je čistější a ne tak divoké. Je taky možné tu narazit na člověka podobného nám. V 7 večer jsme měli domluvený sraz s taxikářem na stejném místě, kde nás vysadil. Přišel v 7:15. To už jsme byli trochu neklidní. Cestou zpátky nás vzal na živé vystoupení místních domorodců, kde nám dali zdarma kávu. Před hraničním přechodem byla kolona, cesta zpět nám zabrala dvě hodiny. Cestou jsme stihli s taxikářem přes překladač pořešit témata od víry po pití alkoholu. Samozřejmě jsme mu řekli, že moc nepijeme. Kdyby věděl, že v Čechách je chlastání národní koníček, asi by tak hodný nebyl :D Pak nám pustil Korán a zpíval u toho, taky zajímavý zážitek. Nakonec nám řekl, že nás miluje, a vyměnili jsme si kontakty s tím, že pokud ještě někdy navštívíme SA, dáme si vědět a ubytuje nás u sebe. Jednodenní výlet do Bahrajnu nás každého stál cca 2000 Kč (1200 cesta, 300 vízum, zbytek jídlo). Tip na restauraci - Karavali restaurant. Výborná ryba, krevety, a ostatní mořské příšery s rýží za parádní cenu.

Bahrajn Bay

Jeden z mrakodrapů v Manáma

Večerní procházka podél moře

Vynikající ryba a mořské plody

Saúdská Arábie - shrnutí + tipy:

Lidé jsou tu zlatí, nezkažení turismem, nejvíc hezkých zážitků jsme měli po interakci s místními
Nikdo nás neotravoval a nechtěl nás okrást
Je dobré nosit dlouhé kalhoty
Je dobré nejdřív pozdravit salám alekum a až potom se zeptat, jestli umí anglicky
Anglicky spousta místních umí, tipuju, že víc než v ČR
Všichni vám ochotně rádi poradí
Je lepší si za ubytování připlatit a vzít hotel s dobrým hodnocením, ubytovací služby zatím nejsou moc rozšířené a jsou dost bídné
Většina Saudů nosí hábity a ženy tak v 80% jsou úplně zahalené, zbytek mají vidět obličej
Turistů jsme potkali jen pár, často byli lidi dost překvapení a mysleli si, že jsme tam přijeli pracovat
V zemi je hodně přistěhovalců, hlavně z Indie a okolí
Nesmí se fotit vládní budovy a opatrně při focení žen
Jídlo je skvělé, pokud si dáte trochu práce s hledáním
Rozhodně země, do které se rádi vrátíme (hlavně Jeddah a okolí)
Jsou tam moc široké zásuvky, takže je potřeba redukce - nám ji vždy někdo půjčil a měli jsme sebou powerbanky, jinak bychom byli ztracení
Na většině místech jde platit kartou
Simky na letišti jsou drahé
V únoru tam bylo super počasí, přes den kolem 25, v noci kolem 15 stupňů
Za telefon v ruce za volantem padají mastné pokuty, může vás vyfotit radar

Emiráty

Po hodinovém letu jsme kolem desáté ráno přiletěli do Abú Dhabí. Letiště je moc hezké. V plánu jsme měli jet omrknout Grand mešitu, která vypadala na fotkách topově, a pak se přesunout do Dubaje. Koupili jsme u stánku kartu na MHD Abu Dhabí - stojí 20 AED (?) a vyrazili na bus. Ty odjíždějí z terminálu A. My jsme sedli do špatného busu, který nás odvezl místo na mešitu do centra Abu Dhabí. Díky tomu, že mi nešla rozjet on-line simka a neměli jsme data, jsme na to, že jedeme špatně, přišli až ve městě. Sedli jsme na jiný bus a jeli na mešitu. Ztracené dvě hodiny, ale i to k cestování patří. Mešita je bílá a podle mě je hezčí i než mešity v Istanbulu. Vstup se neplatí, musíte se ale registrovat on-line (jde udělat na místě). Vchod je přes obchodní centrum. Připravte se na mraky turistů, po SA docela šok. Návštěva za to rozhodně stojí. Když nás přepal lidí přestal bavit, jeli jsme zpátky na letiště do Abu Dhabí, odkud jezdí busy do Dubaje. Spojení busem bylo dost špatné, vzali jsme radši taxi. Ty nejsou v Emirátech zas tak drahé a mají všichni stejné barvy i ceny. Cenu můžete sledovat na zapnutém taxametru. V některých autech jde platit i kartou. Alternativa jsou appky Uber a Careem, ceny mi ale přišly vyšší než u taxi. Na letišti jsme zjistili, že bus ve tři je plný a další jede až ve čtyři. Dali jsme se dohromady s dalšími lidmi, kteří chtěli jet hned a vzali tágo pro šest. Vyšlo to podobně jako bus (200 Kč za osobu). Taxi nás vyhodilo na zastávce Ibn Hattuta Mall, kde vás vysadí i většina busů. Koupit kartu jde na každé zastávce metra (ideální je ji koupit rovnou na Ibn Battuta), dobít ji přes automaty i na bus zastávkách nebo přes appku. V obchodním centru jsme si dali jídlo a jeli na ubytko. V Dubaji jsou dvě linky metra a spousta busů. Je potřeba si koupit stříbrnou NOL kartu a na ní si dobít peníze. MHD je levná, čistá a je tam klimatizace. Často je dost přeplněná, hlavně Indy atd., kterých žije v Dubaji fakt hodně. Je dobré objednat hotel u metra, doprava po městě je pak o dost jednodušší a nemusíte zbytečně platit taxi. Busy často stojí v koloně. S ubytováním v Dubaji jsme udělali stejnou chybu jako v Rijádu, a v honbě za levnější cenou jsme objednali ubytování přes airbnb. Po příjezdu na ubytování jsme se nestačili divit, takhle ošklivý pokoj jsme snad nikdy neviděli. Byly tam jen matrace bez povlečení, okna pokryté igelitem, šílený hnus. Úplně jiné než na fotkách. Okamžitě jsme to reklamovali (naštěstí full refund) a šli jsme krizi zažehnat kávou ve Starbucksu. Na Bookingu jsem objednal hotel na dvě noci (4300 Kč celkem). Po náročném dnu a s předtuchou, že tahle výprava bude výrazně dražší, než jsme čekali, jsme se ubytovali v hotelu a přemýšleli, co budeme dělat. Vybrali jsme variantu dojít někam sehnat nějaké pití a pořádně se vyspat. Kousek od hotelu byl obchod s pitím, kde si můžete po předložení pasu koupit vše od piva po gin. Obchod byl plný Indů (jak jinak). Zbytek večera jsme popíjeli pivo a víno a vymýšleli, co budeme další dva dny v Dubaji dělat.

Grand Mosque v Abu Dhabi

Navštívená místa v Dubaji:

Gold Souq a okolní trhy -> za mě zklamání, kdo zažil pořádné trhy v arabských zemích, bude také zklamaný. Prodejci jsou otravní a nemá to atmosféru.
Pláž Le mar -> doporučuji, pláž je zdarma, jsou tam palmy, a nepřijdete si vůbec jako ve městě. Pokud chcete mít za sebou kousek mrakodrapy, je lepší jít na nějakou pláž v okolí Palm Jumeirah.
Burž Khalífa -> šli jsme tam pěšky z pláže přes business bay a financial district, pěkná procházka s výhledem na mrakodrapy. Původně jsme chtěli jít nahoru, ale před vstupem bylo šíleně lidí + byli jsme na mrakodrapu v SA + je to dost drahé (cca 1200 Kč na nižší vyhlídku, přes 2500 Kč za vyšší vyhlídku). Lístky se musí koupit přes web. Vidět nejvyšší věž světa je ale velký zážitek i zespodu. Před vchodem je obří fontána, každých půl hodiny je tam show. Člověk si přijde jak ve scifi filmu.
Dubai Mall -> hned u Burž Khalífa, obří nákupní centrum, kde je šíleně lidí. Je tam obří akvárium a hokejová hala. Kdo rád nakupuje, bude v sedmém nebi. My se akorát najedli, koupili suvenýry a jeli na ubikaci.
Aquapark Wild Wadi -> přímo u Burž Al Arab (údajně nejluxusnější hotel světa). Vstup 2000 Kč za osobu (zahrnutá i platba za skříňku na věci - ano, také jsme byli překvapení). Ještě větší aquapark je na Palm Jumeirah (Atlantis Waterpark), kam jsme chtěli původně jít. Od kámoše jsme dostali doporučení na Wild Wadi, tak jsme šli tam. Za dvojku jsem čekal trochu víc atrakcí, reálně jsou tam 4 tobogány, které za to stojí. Nic extra. Výhled na moře a hotel pěkný.
Palm Jumeirah -> dá se tam dojet jednokolejkou, na tu neplatí NOL karta, lístky se daji koupit on-line, nebo na místě u pokladny. Výhled z jednokolejky je pěkný, na konci je již zmiňovaný aquapark Atlantis.

Trhy kolem Gold souqu

Le mar pláž

Mešita v pozadí s mrakodrapy

Nejvyšší budova světa

Aquapark s výhledem na nejluxusnější hotel světa

Cesta jednokolejkou na palmový ostrov

Emiráty - shrnutí + tipy

Ačkoliv Emiráty nebyly na prvním místě na našem cestovatelském bucket listu, Dubaj jsme si užili. Asi tam v nejbližší době znovu nepojedu, na mě je to moc turistické, vidět to je ale zajímavé
Okraje města mimo turistická místa vypadají spíše jako města v Indii
Pokud bych tam jel znovu, půjčil bych si auto, a podíval bych se mimo Dubaj, na pohoří u hranic s Ománem - to nás lákalo, kvůli časovému omezení jsme to ale bohužel nestihli. Po městě je lepší jezdit MHD/taxi. Není možnost všude parkovat
Nejrychlejší je jezdit metrem, autobusy často jezdí kvůli kolonám dost dlouho. Jízdní řády přes google jsou celkem spolehlivé
Příště bych nevybíral ‘levnější’ ubytování přes airbnb, ale připlatil bych si radši za dražší hotel blízko metra
Dubaj není tak drahá destinace ve srovnání s velkými evropskými městy, ale pokud chcete navštívit turistické atrakce, tak se to lehce prodraží.
Emiráty jsou liberálnější, můžete tam sehnat alkohol a chodit v kraťasech, do mešity vás ale v kraťasech nepustí
Pokud byste chtěli v Dubaji local restaurace, musíte mimo centrum. V centru jsou restaurace mezinárodní, případně fast foody.

Po návštěvě Palm Jumeirah jsme jeli busem opět ze stanice Battuta Mall na letiště do Abu Dhabí (hodina cesty) - lístek se dá koupit přímo na busové stanici. Karta NOL podle informaci z netu na nějaké busy platí, my jsme jeli airport expressem asi za 90 Kč. Pak už nás čekal let Abu Dhabí - Vídeň a z Vídně vlakem do Prahy.

Expedici jsme tedy ve zdraví zvládli. Týden nás stál každého cca 25 000 Kč +, což bylo víc, než jsme původně plánovali. Dost z celkové částky ale dělá vízum do SA (3k), něco navíc za hotel v Dubaji a 2k vstup do aquaparku. Na jídle jsme nešetřili. Destinace to jinak jsou cenově průměrné (kromě benzínu - ten stál v SA 12 Kč).

Celkový dojem je dobrý, SA super (tam bychom se chtěli někdy vrátit a projet západní část), Bahrajn + Dubaj zajímavé vidět, ale už bychom tam asi znovu v nejbližší době nemuseli.

Jak se ti cestopis líbil?

🙏 3 x Velmi praktické!

📷 2 x Krásné fotky!

😂 1 x Rozesmál jsi mě!

📖 2 x To chci taky zažít!

❤️ 6 x Prostě super!

Zážitky pro tebe sepsal Vít Palla

Cestopis byl naposledy aktualizován 2024-02-17T12:44:03+01:00

Vít Palla procestoval 44 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 11 měsíci a napsal pro tebe 2 úžasné cestopisy.

Zobrazit profil