Otočka na Mallorce
Chystáš se na Mallorku a hledáš tipy co vidět "na rychlo", jak se spí na psí pláži nebo jak stopnout Španěly ? Tak tenhle cestopis je přímo pro tebe.
Cestopis z roku 2022 napsala Michaela Piňosová
Zdá se ti Mallorca na víkend málo a toužíš ostrov projet křížem krážem? Pak tento článek není pro tebe. Pokud ale toužíš po tom, vyčachtat se v moři a využít například levné letenky a strávit zde jen pár dní, tak je tento článek pro tebe. S přítelem jsme uvažovali o tom, kam v létě. Můj sen je Sri Lanka, ale ta kvůli situaci a přítelovi fixní dovolené nepřipadala v úvahu. Tudíž jsme čekali jen na to, až se nám objeví nějaké levné letenky v termínu. Bylo nám celkem jedno kam.Přítel chtěl k moři. Každodenní čekování serverů už patří skoro k mému každodennímu životu a když jsem našla letenky, které se pohybují pod 1 500.- v červencovém termínu, neváhala jsem. Jednalo se o baleárský ostrov Mallorca, kam se letí 2 hoďky z Norimberka. Pro mě jako obří panikářku z letadla byla tato dvouhodinová varianta snesitelná a hodí se v rámci "trénování" postavení se strachu. A tak se letělo
3.7 Noční přílet a hledání nocoviště
Ryanair létá i z malého norimberského letiště, které bylo kupodivu úplně prázdné. Letadlo mělo načasovaný odlet v 22:00. Na letišti jsme byli skoro sami,nikde jsme nečekali, žádný zmatek. Všechno šlo jako po másle, což mě kvůli předchozím děsivým článkům dost mile překvapilo. Auto jsme nechali v nedaleké ulici u letiště zadarmo. Bylo tam mnoho různých aut všech možných národností, tudíž je jasné, že je toto místo celkem frekventované. Udělala jsem doma seznam míst, které bych chtěla vidět, ale neměli jsme fixně stanovený plán, neboť jsme ani jeden neměli čas něco plánovat. A tak se jelo dost na punk. Bez jakýchkoliv předem zjištěných informací jsme přistáli v Palmě na letišti. Věděli jsme jen, že bychom si jednu noc chtěli dát na pláži a nasát tu pravou přímořskou pachuť a zacuchaný vlasy od mořského vzduchu. A tak jsme se od letiště vydali směrem k vodě. Cesta nám zabrala asi 45 minut ale spíš kvůli tomu, že je téměř nemožné se přes všechny velké silnice dostat. Nám se to povedlo. Procházeli jsme sice přes most, který očividně naposledy viděl myší chodce či pavoučí obyvatelé, ale nakonec jsme se úspěšně dostali k pláži.Byla to jakási "psí pláž," což jsme zjistili až ráno po tom, co nás přišlo očuchat asi 10 pejsků a vyprášit na nás kožíšky rovnou vykoupané v moři. Jsme batůžkáři, tudíž nosíme náš život na tyto "dobrodružství" vždy na zádech. Záměrně nepíšu dovolená, neboť přítel říká, že já mám zakázáno tomu tak říkat, neboť prý se mnou dovolená není dovolená :D ale zpět k těm batohům. Jako nezbytnost na tyto kratší cesty vozíme vždy každý svojí deku. Ta slouží jako všechno. Karimatka, ručník, šaty, osobní převlíkací kabina a tak dále. A tentokrát nám deka posloužila jako opravdu deka, kterou jsme roztáhli na oné písečné pláži, abychom se vyhly písku ve všech možných i nemožných místech na těle. Pokud by si chtěl někdo vychutnat ranní probuzení s psím zadkem přímo před očima a nad hlavami prolétajícími letadly každé dvě minuty, tak se tato pláž jmenuje Playa perros Es Carnatge. Ano, nevěděli jsme, že perros znamenají pejsci a ano, opravdu v noci člověk nekouká na cedule kam jde zrovna složit hlavu :D
naše nocoviště
4.7 míříme na nejsevernější místo - Cap de Formentor
Ráno nám nad hlavou proletělo tak nejméně 30 letadel, což vás bohužel nenechá spát déle, než do šesté až sedmé hodiny ranní. Tak jsme se vykodrcali z pláže a šli směrem centrum, abychom se mohli přemístit na nejsevernější místo Mallorky - Cap de Formentor. Od oné pláže to je docela kus, tudíž po marném pokusu někoho stopnout, jsme nastoupili do prvního autobusu, co jel kolem. Doprava na Mallorce má zajímavý systém. Jezdí zde zeleno-modré autobusy, které zajištují dopravu uvnitř města Palma de Mallorca (EMT - https://www.emtpalma.cat/en/home ). Dále jsou tu červeno žluté autobusy, které slouží jako "meziměstské ( TIB- https://www.tib.org/en/xarxa-de-...s/tib-ara. )" Zajímavé říkám proto, že v autobuse se dá platit dvěma způsoby. Klasický způsob je hotovost u řidiče, která ovšem není tak výhodná. Výhodnější varianta je, pokud vlastníte VISA kartu, tak pípáte u řidiče když do autobusu vstoupíte, a pípáte když vystupujete. Podle délky ujeté trasy se Vám strhnou peníze z karty. Neexistuje žádná zvýhodněná celodenní jízdenka. Každá jízda se platí solo.
- Cena jedné jízdy i mimo hranici Palmi bývá 2 eura (EMT)
- Cena z/na letiště : 5 euro
- Dálkové autobusy (TIB) bývají do 10 eur
My se celou dobu orientovali podle této mapky, která je poměrně přehledná a navíc v ní jsou i popisky, která autobusy kam jezdí. Hlavní bod odkud vyjíždí všechny spoje se jmenuje ESTACIO INTERMODAL. Tam jsme se také vydali a potom jsme dojeli autobusem č. 301 až na samý sever do Port de Pollenca. Cesta trvala asi hodinu max hodinu a čtvrt. Co by to bylo za "dovolenou" bez koupačky? Strávili jsme na pláži asi dvě hodinky. Voda krásně osvěžující, čistá, ale dál už člověk narazí na pár ostrých šutrů a sedře si nohy :D Možná proto na pláži ani nebylo tolik lidí, co by běžně čekal.
Náš cíl byl ovšem onen nejsevernější bod. Far de Formentor, kde jsme si naivně mysleli, že dostopujeme. Nejen, že jsem si až teď všimla, že mám na ceduli napsáno o jedno o navíc, tak jsme ani nevěděli, že tam vlastně nejde tak úplně dojet sám a jezdí tam jen autobusy. Tudíž jsme stáli asi 10 minut u silnice, mírně ztrapnělí tím, jak všichni divně koukají a místo toho aby přibrzdili, zrychlili a ujížděli pryč. A vzhledem k tomu, že bylo u silnice úmorné teplo a jsme zhýčkaní tím, že na stop nečekáme nikdy dýl než okolo 15 minut, tak jsme to vzdali a nasedli na první autobus, co jel okolo.
mapa spojů
koupačky
Cesta na maják vede přes šílené klikatice, tak má někdy člověk pocit, že autobusák je naprostý Fittipaldi. Tak jen člověk sedí se staženejma půlkama a čeká, jestli teda do té stráně spadne nebo ne. A nespadli!! :-) Dojeli jsme autobusem číslo 334 na nejsevernější místo Mallorky. Je to ikonický maják, který je nejvyhledávanějším turistickým cílem. My si vybrali dobrou dobu a byli na majáku okolo 17h, tudíž jsme nezažili takový nával turistů, který by byl například na západ sluníčka. Po cestě je spousta zajímavých vyhlídek, kde člověk může z autobusu vyskočit a libovolně třeba za 15 minut naskočit na další. Po cestě je také nádherná zátoka Cala Figuera, kde jsme nenarazili na velké množství lidí, neboť člověk musí sejít z krpálu a zase se potom škrábat nahoru. Nic pro lenochy. Na pláži nás přišlo přivítat spoustu koz, které se turistům neostýchají vlézt do batohů a hledat nějaké mňamky. Drzounky. Na pláži bylo hodně holek nahoře bez. Takže kdo chce potkat kozy, ať už ty zvířecí, lidské, nebo vyvalit ty svoje na sluníčko, tak tohle je ideální volba. Na této zátočině je většina mladých lidí, neboť jak už jsem zmínila, přístupnost není úplně tak ízy pízy například pro rodiny s dětmi nebo neaktivní důchodce.
Už se pomalu blížila sedmá hodina a my stále neměli ubytování na dnešní noc. Airbíčko to vždy jistí, zarezervovali jsme pobyt ve městě Alcúdia, které se nachází kousíček. NICMÉNĚ - jsme si neuvědomili, že hostitel má 24h na to, aby mohl přijmout rezervaci. Index odpovědí u paní byl hodina. Říkáme..."dobrý, tak tam dojedeme a ona to zatím příjme" nicméně, pokud hostitel nepotvrdí, Vám se neukáže přesná adresa, jen ulice. Dojeli jsme tedy na místo, už to byla hodina a odpověď od paní stále nikde. Tak říkám "zaklepeme tam a řekneme jí, že jsme si to koupili, aby nám to akorát příjmula" .... ok tohle přemýšlení nebyl dobrý nápad. Za ten den jsme měli v nohách už přes 20km, stmívalo se a my hledali barák podle fotky z airbíčka, aniž bychom věděli adresu. Dvě hodiny, paní pořád nic. Asi šla brzo spát? Dává si siestu po večeři? :D Posílám jí prosíkové zprávy, aby odpověděla, že nemáme kde jinak spát. Jakmile jsme dorazili do té oné ulice, to udajné místo, kde by se měl barák nacházet, nám mapy.cz ukázaly jako prostředek rybníka. Tak jsme si tam sedli a nevěděli, jestli se smát, nebo brečet :D teď se tomu směju. Nakonec nám dopadla poslední varianta hostelu z bookingu, který se nacházel přesně na té straně města, ze kterého jsme právě šli 5 km úplně na druhou stranu. Osud nám připravil fakt nepěkný koktejl. Tak jsme šli zase zpátky, úplně strhaní tou ulicí, plnou štastných umytých lidí vychzejících ze svých hotelů, kteří si užívají svou dovolenou s drinkem v ruce a prochází se nočním městem a vychutnávají přímořský život. A pak my. Hladový, uchozený, mrzutý, bez domova, bez vody a ještě jednou hladový. Konečně jsme došli k hotelu z bookingu, kde hlásili poslední volný pokoj za 1.800.- na noc. Nu což, nesplňovalo to úplně naše požadavky na co nejlevnější spaní, nicméně jsme byli vděční, že se dnes umyjeme a vyspíme v postelích. A víte, co na tom bylo nejlepší? Že když jsme přikládali kartu v hotelu na placení zase o 5 km jinde, pípl mi telefon a rozsvítila se mi zpráva od paní airíčkové, že pokud nemáme kde jinde spát, tak to u ní máme dneska zadarmo, že se moc omlouvá, že byla na nákupu :-D A takhle to máš. Někdy to není tak růžový, jak si to člověk představuje. Tak jsme se umyli, převlíkli, že si půjdeme konečně dát nějakou super čuper večeři na pobřeží jako kultivovaní lidé a víte co? Oni vaří do 22:30 a bylo 23:00. Větší nasrání jsem asi nezažila :DD ale chápu je, komu by se chtělo čekat na český turisty, než se uráčí projít křížem krážem celé město, najít ubytko a jít jíst až někdy o půlnoci.
cesta na maják
Cala Figuera
moc se nám tu líbilo
foto bez filtru, voda je jak v karibiku
skaliska okolo
vyhlídka Mirador es Colomer
5.7 vyrážíme na Dračí jeskyně - Cuevas del Drach
Potom co jsme si užili noc v hotelu, vyrážíme na další worth-seeing místo Cuevas del Drach, neboli Dračí jeskyně. Nachází se na východním pobřeží ve městě Porto Cristo. Cesta je komplikovanější, neboť se člověk musí hromadnou dopravou nejprve dostat do středozemí do města Inca. Z ní následně vlakem do města Manacor, a až odtamtud autobusem přímo k jeskyním. Uznávám, že velká část naší dovolené padla na přesouvání se všude možně, nicméně půjčit auto na tak krátkou dobu by se nám nevyplatilo, a být na jednom místě jsme také nechtěli. Ve vlaku nejsou žádní průvodčí, tak jak je to u nás, ale funkují tam brány, které vás bez lístku nepustí. Ten se dá zakoupit přímo v hlavní budově nádraží. Lístek na prohlídku jeskyní jsme si objednali dopředu na určitý čas, neboť jen tak máte jistotu, že se opravdu dostanete dovnitř. Je to hodně frekventované místo. Vyšel nás každého na 400.-. Jeskyně je dlouhá asi 2,5km a hluboká cca 25m. A nachází se tam dokonce jedno z největších vodních ploch na světě. Při čtení recenzí narazíte na rozporuplné názory. Souhlasím s tím, že je to opravdu frekventované místo a ženete se s dalšími desítkami turistů skrze krápníkové jeskyně, nicméně mě se to i tak líbilo a udělalo to na mě dobrý dojem i přes to, že radši vyhledávám underatted místa. Nakonci prohlídky vás čeká asi 10 minutový koncert, kde hraje živá kapela přímo na lodičkách vážnou hudbu. Má to unikátní atmosféru a je to moc pěkná podívaná. Poté se můžete projet na lodičkách, kde jsou avšak obrovské fronty. My měli to štěstí a vlezli jsme hned do první loďky.
ranní snídaně v podobě Flap jacku s výhledem na přístav
zasloužený obídek
jeskyně
Po jeskyních se vydáváme směr hlavní město, neboť nám další den ráno frčí letadlo zpět do Norimberka. Vychutnáváme si atmosféru Palmy a objevujeme různé uličky a samozřejmě se vydáváme k největší ikoně - gotické katedrále Panny Marie. Jedna z největších gotických katedrál v Evropě. Ubytování jsme si tentokrát zajistili už ráno, abychom měli jistotu. Nacházelo se v samém centru Pallmy, tudíž vyšlo podobně draho jako o mnoho hezčí hotel. Potom jsme zašli na výborné hamburgery. Přítel si dal klasiku a já veganský. Oba jsme si konečně fakt pošmákli a cítili se konečně trošku jako turisté, kteří si jen tak odpočívají a papají.
katedrála
Druhý den už jsme letěli zpět do Norimberka, a odtamtud pokračovali na road trip, o kterém budu psát zase další článek. Shrnu tu cca cenu, jak se co pohybovalo, na kolik nás to na Mallorce vyšlo v hlavní sezoně.
Cenově za jednu osobu (orientační)
- doprava z/na letiště Norimberk - 1000 .- Kč
- letenky - 1400.- Kč
- airbnb - 850.- Kč
- hotel - 950.- Kč
- jídlo - 950.- ( 2x jídlo v restauraci, koktejl, káva a pečivo)
- doprava na ostrově - 750.- Kč
Celkově jsme za návštěvu Mallorky nechali každý okolo 5. 900.- což je na naše poměry dost. Nicméně... letěli jsme z Norimberka v hlavní sezoně a dojeli na letiště při dnešních cenách benzínu. Dopřáli jsme si dvakrát jídlo a pití v restauraci. Tudíž věřím tomu, že mimo sezonu s normálními cenami pohonných hmot člověk tento výlet zvládne i za poloviční cenu.
Díky, pokud jste se dočetli až sem .:)
Jak se ti cestopis líbil?
Michaela Piňosová procestovala 29 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 3 lety a napsala pro tebe 10 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil1 komentář
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Proč je tenhle cestopis zařazen pod Maroko?
Proč je tenhle cestopis zařazen pod Maroko?