Pakoštane s Láskou, Nadějí a Vírou 2019
Cestopis z roku 2019 napsala Filoména První
I Pakoštane v Severní Dalmácii v Chorvatsku má své historické mini centrum s kamennými domky a uličkami na dva lokte. Smutné svědectví občanské války křičí na vás vylidněnými polozbořenými domky.
Místní obyvatelé jsou milí a šikovní výrobci domácích zavařenin, olejů, likérů a dalších specialit. Prodávají je tzv. ze dvora.
Chorvaté milují beton! O tom mne přesvědčily místní pláže, údajně oblázkové. Do nohou se vám zabodávají ostré kamínky, a co nezaplácne tento navezený štěrk, vyřeší beton. Boty do vody nezbytnou nutností!
Jadran čistý a studený. Nejkrásnější procházka po molu je po ránu, kdy turisté teprve snídají. To si pak v klidu poklábosíte s odpočívajícími racky. Moře má své kouzlo…
Více obrázků z letoviska Pakoštane zde: https://www.zonerama.com/Opabini...um/5438966
Co tě nezabije, to tě posílí.
Cesta přes celé městečko Pakoštane, zdolána dálnice. Řídím se dle mapy (žádného chytráka v kapse nemám) a rad starousedlíků.
Asfaltka. Žhnoucí slunce. Došla voda. Vezmu to přes soukromé sady a políčka. Jezero však mne nechce vpustit přes neproniknutelná křoviska. Vracím se a objevuji obydlí. Polská rodina, trávící zde dovolenou, doplňuji zásoby vody i informací. Z jihu se zkrátka do Vranského jezera – největšího v Chorvatsku – nedostanu.
Má palice dubová se však nechce vzdát a hned po prvním mávnutí zastavuje vůz a posunuje mne do nejbližšího kempu. Suverénně, jakoby účastnice rybolovu, za kterým sem turisté jezdí, hupky dupky po hrázi šupnu konečně do vytouženého jezera a užívám si příjemné osvěžení. Ještě nanuk jako posila pro zpáteční cestu a mávám a mávám a mávám - opékána červnovým sluncem - na projíždějící „masňáky“. Po půl hodince zastaví vehikl s místním Chorvatem, který mne v oblaku dýmu z jeho doutníku přiveze až k náměstí Pakoštane. Mé malé dobrodružství skončilo šťastně.
Obří motýlí bodláky
Dominantou zářící do dáli je bělostná kaple tyčící se na vrcholu ostrůvku Vrgada. Ospalá osada s kamennými domky a klikatými uličkami vedoucími ku kapli Nejsvětější Trojice se zvoničkou a nádrží na vodu, která na ostrově chybí.
Ploužím se – jak jinak nežli do vrchu – na ostrém slunci. „Dobrdan“ usměji se na starého pána pozorujícího z ptačí perspektivy trousící se turisty. Jeho užaslá tvář (as jej často turisté nezdraví) přejde v úsměv a zapředeme rozhovor, každý po svém. Ale kupodivu si rozumíme.
Naši rozmluvu zaujme postarší německý pár za mnou jdoucí a pán plynule přejde v jazyk německý. Ukáže Němcům zkratku ku kapličce, tak se pospolu vydáme vzhůru uličkami s půlmetrovou šíří. Na vrcholu vítají mne obří bodláky obletované pestrobarevnými motýli a krásná vyhlídka na ostrůvky kolkolem.
Ostrov prý skrývá písčitou pláž, k ní jsem však nedošla, jel mi vodní autobus.
Více foto z ostrova Vrgada zde: https://www.zonerama.com/Opabini...um/5434997
Výlet do NP Kornati a CHKO Telaščica
Opouštíme naše letovisko směr otevřené moře a s větrem šlehajícím tváře směřujeme k Chráněné krajinné oblasti Dugi Otok, ostrovu strmých skal, borovicových hájů a žluťásků poletujících u slaného jezera Mir.
Po řádné koupeli čeká nás grilovaný pstruh, z něhož srdce mé zaplesá – konečně první přímořské jídlo! V ceně výletu. Celý týden jsme pojídali hutně české a lá vepřo, zelo, knedlo.
Posilněna škrábu se do prudkého svahu, bych spatřila nádheru širého moře jaderského a ošlehané útesy Grpaščak. A tak se pro tu úchvatnost plahočím ještě výše a výše. Ach ti motýli se mají, mávnou křídly a jsou tam a zas onde…
Proplouváme tempem šližním kol ostrůvků národního parku na vlnách houpajíce se, v doprovodu racků nenasytných, čekajících na padající kousky chleba.
A to je můj poslední videošotek, baterie odešla a ta druhá leží zapomenuta v pokoji. Ach jo!
Více obrázků z CHKO Telaščica NP Kornati s více informacemi: https://www.zonerama.com/Opabini...um/5438536
Otvírání léta
Jak jinak nežli u moře na náměstí odemknout léto místními pochutinami, hudbou a zpěvem. Jak milé je pozorovat okrojované umělkyně i umělce tvořící voňavé koblihové placky, kořeněné domácí guláše a další dobroty slané či sladké a jejich recepty visící nad hlavou. Nechybí místní vína a likéry.
Ověnčím se uvinutým věnečkem voňavým a pohledem zasněným s Láskou, Nadějí a Vírou – třemi ostrůvky – hledím v dál přes stříbro houpající se na vlnách.
Vítej léto!
Více foto ze slavnosti zde: https://www.zonerama.com/Opabini...um/5438895
Fotografie z výletu do Biogradu na Moru: https://www.zonerama.com/Opabini...um/5434978
Slavnost Božího Těla v Pakoštane s videošotky: https://www.zonerama.com/Opabini...um/5438866
Výlet do nočního Zadaru se západem slunce: https://www.zonerama.com/Opabini...um/5434947
P. S.
Devítihodinová cesta autobusem. Drkotání zuby, pak sauna …Za ranního kuropění a testování pasažérů, kolik že toho snesou, konečně doma. Nevyspaná s tupým výrazem nepřítomným loučím se řečí posunkovou se spolucestující. Ztratila hlas… V hlavě hučí: „Nikdy více!“.
Nikdy neříkej nikdy.
Jak se ti cestopis líbil?
Filoména První procestovala 12 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Afriku. Na Cestujlevne.com se přidala před 5 lety a napsala pro tebe 4 úžasné cestopisy.
Zobrazit profil0 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.