Podzimní Laponsko
Cestopis z roku 2022 napsala Denisa Nedvědová
Já a moje mamka milujeme sever a Skandinávii. Poprvé jsme byly ve Švédsku, tam jsme ale navštívily "jen" Stockholm a okolní ostrůvky. O rok později už jsme chytily dobrodružnějšího ducha a vydaly se na Špicberky lovit polární záři, což se nám povedlo. Mamka chtěla vidět Finsko a já vybrala Rovaniemi - bránu do Laponska.
Den 1. - Okružní let
Do Laponska se dá letět poměrně levně. Létá tám společnost Finnair s jedním mezipřistáním v Helsinkách. V dobách plánování stála zpáteční letenka 7 000 Kč. Bohužel jsme to však prošvihly a letenka se zdvojnásobila. Hledala jsem proto alternativu. Povedlo se - našla jsem letenku za 3 500 Kč. Ale mělo to jeden háček. Byl to tak trochu okružní let.
Bylo to docela záživné a myslím, že k cestování to patří, a proto mám tento den uveden už jako součást "dovolené". Někdo má rád pohodlné cesty a je rád, když se dostane z bodu A do bodu B co nejrychleji. Mně a mamce komplikovanější lety nevadí. Musím zaklepat, že ještě nikdy nebyl problém. Lety kupuji jednotlivě bez garance, tudíž je nutné dávat si dostatečně dlouhý čas na přestup (a cigaretu. A kafe)
Ranní sraz na letišti
Naše cesta tedy započala na letišti v Praze, kde jsem se sešla s mamkou a tátou, který byl mamku vyprovodit. Dali jsme si kávu a s mamkou se přesunuly se ke kontrole. Letěly jsme na lehko, takže odbavení zavazadel se nekonalo. Všechno zatím probíhalo bez problémů Nasedly jsme do letadla a o hodinu a kousek později jsme přistály v Miláně.
Alpy
Bohužel zde už přišel první nešvar. Můj telefon mě zradil a začal hlásit blokaci. Nemohla jsem se tedy dostat do telefonu asi dvě hodiny. Naštěstí jsem připravená vždy na všechno a letenky pokaždé ještě pro jistotu tisknu. Přesně pro tyto případy. Každý se mi vždy smál, že ve 21.století mi stačí letenka v telefonu. (Moje mamka má taky světe div se mobil, ale veškeré dokumenty zařizuji já, takže v mobilu měla akorát tak fotky našeho psa). No a ta situace se stala. Moc jsem tenkrát děkovala sama sobě, že jsem nedala na ostatní a letenky si vytiskla. Mobil se po asi 2 hodinách tedy zprovoznil.
Pauza v Miláně na letišti
Tuto část jsme tedy přežily, posilnily jsme se kávou a croissantem a mohly se připravit na další let. O nějaký čas později jsme přistály v Londýně. (Ano, do Finska přes Londýn) Tam začalo taky fajn vzrůšo - pro mámu.
La Manche
London Stansted
V Londýně na letišti mají takové kontrolní rámy s kamerou, kde přiložíte pas a pustí vás "turniket" (Pardon za popis, nevím, jak jinak). Mě to pustilo hned, ale mamku ne a ne pustit. Celnice ji ukázala, ať jde za jiným mužem ke kontrole. To bylo jediné, co máma pochopila. Posunek rukou. Máma totiž neumí ani slovo anglicky. Jenže já už byla za rámem a nemohla jsem jít s ní. Zoufalství z mámy se neslo celým letištěm, bylo mi jí hrozně líto. Viděla jsem ji s celníkem a mávala jak zběsilá. Došlo jim, že jsem dcera, takže mě nechali mluvit za mamku. O nic nešlo, běžná kontrola a otázky typu "proč tu je a kdy odjíždí", ale věřím, že pro neanglicky mluvícího jedince to musí být velmi nepříjemné.
Na letišti jsme si daly předražený Burger King a pomalu se přesouvaly na náš poslední let do finální destinace. Do Rovaniemi jsme přiletěly kolem půl 10 večer. Na letišti už na nás čekal hostitel a odvezl nás do asi 15 minut autem vzdálené chaty. Manželé hostitelé byli velmi vřelí Francouzi žijící v Laponsku asi dva roky. Ukázali nám chatu a co vše je k dispozici, potěšili nás informací, že jsme jediní hosté a odjeli pryč. Ve spodním patře žila akorát jejich dcera se psem, ale tu jsme viděly jen jednou. Chatu jsme tedy měly jen pro sebe a byla nádherná.
Den 2. - Santa Claus Village
V "naší" chatě se spalo naprosto dokonale. Mělo to jen jediný háček, do města to bylo 6 km pěšky. Autobus bylo poměrné vtipné slovo. Takže hned ráno jsme vyrazily pěšky do města.
Chata přes den
"Předsíň"
Cesta sice byla dlouhá, ale vedla chvíli kolem nádherného jezera/rybníka. Vlastně teď zjišťuji, že jsem si za celou dobu nezjistila o jakou vodní plochu se jedná - ostuda, velmi se stydím. Ten den bylo šílené počasí. Takové počasí, co se hodí na pohřeb. Vůbec to nevyvolávalo vánoční atmosféru. Sníh byl jen ve formě poprašku. Mrholilo a byla mlha.
Cesta do města
Veverky jsou tu úplně všude
Tento most signalizoval, že už budeme skoro ve městě
Po příchodu do města, které opravdu působilo v tomto počasí depresivním dojmem, jsme si šly na chvíli sednout na kávu. Vedle kavárny parkovaly taxíky, tak jsme si řekly, že se zeptáme, za kolik nás odveze do Santa Claus Village. Tato vesnička je 8 km za městem a řidič si řekl 20 euro. ,,Tak proč ne", řekly jsme si, ,,jednou si dopřejeme..." A jely jsme tedy taxíkem.
Santa Claus Village je asi nejvyhledávanější atrakcí v Rovaniemi a okolí. Už v letadle z Londýna sem bylo nespočet malých dětí. Vstupné se neplatí, ale platíte za "zážitky". Nejprve je menší pasáž s obchůdky prodávající suvenýry, informační kiosek a jídelna. Mamka rovnou nakoupila pohlednice, napsala dětem, co máme v rodině "jakože hou hou, já jsem Santa Claus" a nechala si pohlednice orazítkovat speciálním Santovským razítkem. :) Já si mezitím dala jídlo v jídelně.
Pasáž
Pasáž
Oběd
Když vyjdete z pasáže, nacházíte se na "náměstí". Já chtěla vidět soby a lamy, mamka chtěla vidět Santu. Z 99% jsou všechny atrakce zde velmi drahé. My si zaplatily krmení a pohlazení sobíků. 5 euro/10 minut, byl to pro mě splněný dětský sen a opravdu jsem měla větší radost než děti, co tam byly také. Poté jsme překročily hranici polární kruhu (za to se neplatí :))
Santa Claus Village také nabízí "venčení" lamy, toho jsem se za 70 euro/30 min nakonec neúčastnila. Poté jsme šly do hlavního domu na náměstí. Tam už měl své království Santa, bylo to moc hezké. Se Santou se šlo vyfotit, ale 90 euro za fotku.... :)
Náměstí
Náměstí
Šly jsme se zahřát do místní kavárny, daly si nás nejhnusnější a nejdražší svařák (za dva 30 euro) a relaxovaly. Santa Claus Village je krásné místo pro lidi, co mají rádi Vánoce a také pro děti. Kdyby nám vyšlo počasí, určitě by to bylo ještě lepší.
Taxík zpět jsme už nevyužily a přemístily se na zastávku, která se nachází přímo před vstupem do vesničky. Jezdí sem autobus číslo 8, ale cenu za jízdenku si už nepamatuji. Nebylo to ale nic ruinujícího a určitě to stálo méně než 20 euro :). Pozdní odpoledne jsme strávily ve městě Rovaniemi. Pokud mám být upřímná - na tomto městě neshledávám nic výjimečného. Je známé díky Santovské vesnici, jinak je to město jako každé jiné. Nepřekvapí ani neurazí. S mamkou jsme tu zašly na večeři a poté se vydaly 6 km zpět do chaty. Večer jsme strávily punčem z obchodu a koukáním na Netflix. Polární záře nás nenavštívila.
Rovaniemi
Pivo po náročném dni
Pohoda večer
Vánoční punč
Den 3. - Ounasvaara
Druhý den ráno jsme vyrazily na místo zvané Ounasvaara. Je zde lyžařské středisko, ale když půjdete dál do lesa, najdete zde krátký trail. Název máte na fotce, přepsat to... no nemám na to úplně nervy :) Ounasvaara se nachází vedle Rovaniemi za mostem. Trail, jak jsem již psala, je krátký, ale je to velmi krásná procházka.
Po celou dobu jdete po dřevěné lávce. My z na chvíli sešly viz 4.foto a nedoporučuji - je to samý mokřad. Slunce zde zapadlo velmi brzy, kolem 14.00 býval již západ. Byla to velmi krásná podívaná. Po cestě zpět ale máma uklouzla a na lávce spadla a od té doby měla bolavé koleno. Do konce pobytu však zvládla veškeré aktivity, za což měla můj obdiv. :)
Trail
Lávka
Neopouštět lávku :)
Západ slunce
Když jsme se vrátily z trailu zpět na pevnou půdu, chtěly jsme ještě před západem slunce stihnout rozhlednu, ale nakonec jsme se raději přemístily do města. Tam jsme si zašly na pizzu, koupily nějaké suvenýry, procházely se a šly zase těch krásných 6 km zpátky do chaty. Večer nás přišla navštívit slabší polární záře :)
Rovaniemi při západu
Rovaniemi při západu
Obchoďák
Den 4. - Pöyliövaara Spring Trail
Tento den jsme už nechtěly cestu do města absolvovat. Našla jsem tedy tento trail, co byl v docházkové vzdálenosti. No, byl to opravdu kraťoučký trail, což jsem úplně nečekala. Pokračovaly jsme tedy dál do lesa, potkaly pejskaře, který si s námi chvíli povídal.. Pak jsme najednou byly samy.. Slyšely jsme cinkání rolniček, ale nechápaly jsme, odkud to jde. Otočila jsem se a naproti mě stál sob. A vedle něj další a další. Dohromady jich bylo asi pět. Nejdříve jsem se hrozně lekla, ale byl to naprosto nepopsatelný nádherný zážitek. Zde se mi potvrdilo, že ty nejlepší zážitky jsou ty, co jsou zadarmo. Sobi samozřejmě odběhli, ale ještě chvíli jsme je viděly běžet mezi stromy, až se ztratili úplně a s nimi i cinkot rolniček. Fotografii bohužel nemám, jen video.
Ještě jsme se chvíli procházely, poté jsme chtěly navštívit lesnické muzeum, samozřejmě mělo zavřeno, tohle je u nás vždy zásada. :) Městu jsme se stejně nevyhnuly, šly jsme tam, protože jsme měly hlad, ale ten západ slunce nad rybníkem/jezerem/nádrží (pořád jsem si to nezjistila), byl fenomenální. Cestu zpět do chaty jsme už jely taxíkem, mámu bolelo to koleno a celkově jsme byly nachozené až až. Polární záře se už neukázala. Každý večer jsem strávila s kompasem v ruce venku mimo osvětlení a modlila se, ať se ta zatracená obloha zazelená. I přesto, že skoro všechny večery bylo jasno, tak se ukázala jen jednou, a to pouze na chvíli. (jo a aplikace na kP index jsou na nic :))
Arctic Circle Hiking Area
Poslední den - co bych k tomu řekla.. No, byla to třešnička na dortu zalitá adrenalinem. Moje známá žila v Laponsku nějakou dobu, takže mi doporučila toto místo. Ve finštině (lépe se o tom pak hledají informace) - Napapiirin retkeilyalue. Podle fotek boží místo na zakončení této cesty. Opět jsme došly pěšky do města a čekaly asi půl hodiny na zastávce na autobus. Byla ten den velká zima (-14) a sněžilo. Řidiči jsem na google maps ukázala zastávku, kde bychom potřebovaly vystoupit, zda sem jede. Chvíli mlčel, přemýšlel (to mi už bylo lehce podezřelé) a pak tedy usoudil, že ano. Zaplatily jsme asi 30 euro za jednu jízdenku a vyrazily.
Po asi 35 minutách autobus najel na krajnici a řekl nám, že jsme na místě. Byly jsme trochu překvapené, nicméně cedule ukazující na místo, kam jsme chtěly, tu byla. A to bylo momentálně důležité. Že nás sem řidič zavezl z milosti, to jsem vypustila a že mi známá řekla, že zde není zastávka a že mě google maps zradily, tak to také.. :)
Šly jsme dále lesem pěšky asi 4 km. Došly jsme k "bráně", kde byla informační tabule. Nepotkaly jsme ani nohu.
A jde se
Cesta od silnice
"Brána"
Pokračovaly jsme dále na největší most. Pod námi byla divoká rozbouřená řeka a bylo to něco nádherného. Pokračovaly jsme po vyznačené cestě a dostaly se do "kempu". Bylo to veřejné tábořiště s toalety, posezením, grilem, prostě místo, které by v ČR být nemohlo :) Zde jsme už potkaly 4 mladé lidi, kteří si grilovali jídlo.
Řeka
Řeka
Kemp
Kemp
Šly jsme, šly jsme, dělaly fotky a já zjistila, že "autobus" nám jede v 13:30. A pak už žádný. Nikdy. Musely jsme však pomalu vyrazit, jelikož jsme chtěly najít tu neexistující zastávku, cesta byla tak na 40 minut a ve Finsku se rychle stmívá. Cestou zpět v lese jsme slyšely výt vlky a měla jsem trochu nahnáno. Začala být mlha a my se dostaly k silnici. Jenže zastávka tu prostě nebyla. Byla to prostě jen frekventovaná silnice, nic víc. Taxi bylo šíleně drahé. Tak jsme tak jen stály a nevěděly, co budeme dělat.
Tady nás řidič vysadil
A tady jsme čekaly na autobus.. :D
Nakonec jsme se rozhodly stopovat. Po asi 20 minutách nám zastavil rybář a odvezl nás do města. Chtě nechtě jsem mu do ruky narvala 20 euro za dobrý skutek. Nebránil se :) Byl to náš poslední večer, tak jsme si zašly na poslední večeři, rozloučily se s městem a naposledy šly tu příšernou cestu do chaty.
Tohle místo vážně doporučuji, ale apeluji na Vás, použijte auto :)
Další den nás pan hostitel zavezl na letiště. Tentokrát naše cesta nebyla tak spletitá a komplikovaná, měly jsme pouze jeden přestup v Bruselu, což je mimochodem naprosto šílené letiště a rozdýchávám ho pomalu doteď. :)
Na kolik to vyšlo?
5 NOCÍ, 2 OSOBY
- LETENKY - 7 000 KČ
- UBYTOVÁNÍ - 14 500 KČ
- TAXI, JÍDLO V RESTAURACI, V OBCHODĚ, VŠE KOLEM - 20 000 KČ
- ODKAZ NA CHATU: https://www.booking.com/hotel/fi...total&
Jak se ti cestopis líbil?
Denisa Nedvědová procestovala 33 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 3 lety a napsala pro tebe 12 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil10 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Tak nějak mi tomu chybí hlava a pata... není to zatím jen rozpracované? A ty pravopisné chyby taky nic moc... Přitom to mohl být docela fajn cestopis.
Tak nějak mi tomu chybí hlava a pata... není to zatím jen rozpracované? A ty pravopisné chyby taky nic moc... Přitom to mohl být docela fajn cestopis.
Zdá se, že už tam byla pasáž mezi italským Milánem a finským kopcem Ounasvaara již dodána.
Třeba ta tvrdá 'y' myslí jako ty ženy a ne jako my.
Zdá se, že už tam byla pasáž mezi italským Milánem a finským kopcem Ounasvaara již dodána.
Třeba ta tvrdá 'y' myslí jako ty ženy a ne jako my.
Zdravím Vás. Cestopis přepisuji, ještě není. Ano, tvrdé "Y", jelikož cestuji s mámou - je to žena.
Zdravím Vás. Cestopis přepisuji, ještě není. Ano, tvrdé "Y", jelikož cestuji s mámou - je to žena.
To samozřejmě ano, to je ok, ale třeba "v muzeu měly zavřeno" (už opraveno) + mix interpunkce/bez interpunkce atd. Ale vidím, že to skutečně bylo jen rozpracováno. :-)
To samozřejmě ano, to je ok, ale třeba "v muzeu měly zavřeno" (už opraveno) + mix interpunkce/bez interpunkce atd. Ale vidím, že to skutečně bylo jen rozpracováno. :-)
Původně psáno na rychlo na mobilu, po Vašem komentáři mi došlo, že máte pravdu a je škoda to takhle odfláknout :)
Původně psáno na rychlo na mobilu, po Vašem komentáři mi došlo, že máte pravdu a je škoda to takhle odfláknout :)
Cestopis je dokončen, děkuji za připomínku a snad se bude tentokrát líbit :)
Cestopis je dokončen, děkuji za připomínku a snad se bude tentokrát líbit :)
Koukám, že ještě nedopsáno... Ale vzpomněl jsem si na rok 2022, kdy jsem letěl z Hamburku. Šel jsem po ceně a trasa nebyla důležitá. Nejlevnější letenky do Prahy: Hamburk-Milán-Budapešť- Sardinie-Praha za 1150,- Nakonec jsem vyměkl a koupil: Hamburk-Bergamo-Sardinie-Praha za cca 1300,-. V Bergamu 6hodin na přestup, takže jsme poznali i historické centrum a dali si úžasné lasagne s aperolem. I cesta může být nekdy cíl...P.S.: Na podzim jsme letěli z Prahy do Brna přes Londýn ;), o tom mám dokonce tady cestopis.
Koukám, že ještě nedopsáno... Ale vzpomněl jsem si na rok 2022, kdy jsem letěl z Hamburku. Šel jsem po ceně a trasa nebyla důležitá. Nejlevnější letenky do Prahy: Hamburk-Milán-Budapešť- Sardinie-Praha za 1150,- Nakonec jsem vyměkl a koupil: Hamburk-Bergamo-Sardinie-Praha za cca 1300,-. V Bergamu 6hodin na přestup, takže jsme poznali i historické centrum a dali si úžasné lasagne s aperolem. I cesta může být nekdy cíl...P.S.: Na podzim jsme letěli z Prahy do Brna přes Londýn ;), o tom mám dokonce tady cestopis.
Taky mám takovou cestu a bylo to zajímavé :D :) a z prahy do brna přes Londýn, to je hodně dobrý, to si přečtu :D
Taky mám takovou cestu a bylo to zajímavé :D :) a z prahy do brna přes Londýn, to je hodně dobrý, to si přečtu :D
Pokud Vas netlaci cas, tak muzete podniknout i takovato letecka dobrodruzstvi "Cesta je cil", kdy je rozhodujici cena, byt s nekolika prestupy.
Nekdo ovsem setri dovolenou na daleka zamori a tim padem pro evropske low costy zustavaji ryze jen vikedovky (vylety na 48 - 60 hodin) nebo priskoky po Evrope k odletum dal na vysnenou dovolenou.
Pokud Vas netlaci cas, tak muzete podniknout i takovato letecka dobrodruzstvi "Cesta je cil", kdy je rozhodujici cena, byt s nekolika prestupy.
Nekdo ovsem setri dovolenou na daleka zamori a tim padem pro evropske low costy zustavaji ryze jen vikedovky (vylety na 48 - 60 hodin) nebo priskoky po Evrope k odletum dal na vysnenou dovolenou.
To zní zajímavě. Já takhle jednou letěla Praha -> Pescara -> Alghero -> Milán -> Krakov -> Praha za 4 dny :D za pár korun
To zní zajímavě. Já takhle jednou letěla Praha -> Pescara -> Alghero -> Milán -> Krakov -> Praha za 4 dny :D za pár korun