🇴🇲Pohodový Omán: Business Oman Air 789, Air Dolomiti a Salam Air 🇴🇲

Omán, země arabského poloostrova, která se za poslední roky těší oblibě především českých, slovenských a polských turistů, nás zaujala již na Silvestra 2022. Tehdy vyhrál ovšem Vietnam. Letos tomu již bylo jinak, jelikož jsme absolvovali lehce náročnější Kazachstán (ten byl btw fantastický) (https://www.cestujlevne.com/cest...hstan-3942) , tak jsem dostal za úkol týdenní odpočinkovou dovolenou u pláže.

Naštěstí jsem narazil na akční letenky v Businessu Oman Air z Polska, a tak bylo téměř jasno. Jen já u moře moc dlouho nevydržím, tak jsem dovolenou prodloužil na 10 dní, kdy na poslední den vyšel stejně státní svátek a v tom byly dva víkendy, takže všeho všudy jen 5 pracovních dní a k tomu dovolenou rozdělil na 5 dní v Maskatu a 5 dní u moře v Salála.

Air Dolomiti Katovice – Frankfurt

Naše cesta začíná, výjimečně, v Katovicích. Oproti Krakově zde byly lepší časy odletů a cenově to vycházelo ještě o něco málo levněji.

Katovické letiště je malinké, přehledné, fronty minimální. Po zaparkování a transferu na letiště máme check in a bezpečnostní kontrolou za sebou během pár minut a využíváme první fyzickou výhodu létání v Business třídě – salónek. Na ten katovický jsem slyšel samou chválu. Zatraceně hodně jsem se na něj těšil. No, ale přišlo zklamání, salónek na terminálu B je docela podprůměrný. Všichni, doufám, teda měli na mysli salónek na terminálu A, protože tenhle není o moc lepší než ten ostravský…

Po krátkém občerstvení v salónku se přesouváme k bráně. Priority boarding tady nemá moc smysl, organizace je, ehm, italská. 😊

Feeder flight má dnes na starosti italská aerolinka Air Dolomiti, která je pro mě novinkou, a tedy i jeden z důvodu této kombinace. Na dnešním 90minutovém letu EN 8761 jsme na palubě 14letého Embraeru 190. Na tak krátký let naprosto v pohodě. V economy nedostanete zdarma nic, jak to na krátkých letech u Star Alliance bývá… my dostali krabičku – s mini cheesecakem a trochou ovoce. Přimhouřím oči, ale i tak to je velká bída, podtrhnutá nepříjemnou postarší italskou letuškou. Neomezená konzumace nápojů, včetně těch alkoholických, je samozřejmostí. Těsně před přistáním jsme dostali ještě malou máslovou sušenku a ta byla přesně to, co mám rád a hádám, že tohle dostali i v economy, stejně jako třeba čokoládky u Swissu, nebo Austrian.

Celkově musím ale říct, že let byl těžce podprůměrný. Hard product byl standard. V Evropě se moc čarovat nedá (samozřejmě jsou výjimky), ale na soft productu se dá teda hodně zapracovat. Ať je to s cateringem, který je zatím z *Lufthansa Group nejslabší a srovnatelné s cateringem LOTu v Economy, nebo lepším školením a motivací letušek… Z Economy letu s Air France, nebo KLM jsem měl zážitek teda lepší. *Pro upřesnění, z Lufthansa Group jsem zatím letěl jen s Air Dolomiti, Lufthansa, Lufthansa CityLine, Austrian, Swiss a AirBaltic pro Swiss. Discover Airlines mě teprve čeká a Lufthansa City Airlines, Eurowings a Edelweiss zatím v mém seznamu chybí.

Air Dolomiti - Embraer 190

Snack Box

Menu k zakoupení

Menu k zakoupění

Menu k zakoupení

Frankfurt: přestup a trable

Ve Frankfurt nás opět čeká autobus, ale jako sorry, ale pokud prodáváš letenky na 90minutový let za 5 000 Kč v economy, tak si nehraj na Ryanair… podotýkám, že akční cena je 818 zł, což je 4 790 Kč. Ceny přes 1 000 zł nejsou vůbec ojedinělé. Ano, tenhle feeder neslouží pro koncový let ve Frankfurtu, ale má za úkol cestující dopravit dál, ale c’mon – ani tak to není levné.

Ve Frankfurtu přestupujeme již po několikáté a vždy zážitek hrozný. Dnes teda hned po přistání. Následně jdeme do salónku, opět menší, ale takový standardní. Taky že to je nejodlehlejší salónek ze všech – Priority lounge T2 Sektor E.

S dostatečným předstihem se vydáváme na pasovou kontrolu a ejhle, překvapí nás ta obří, nepřeháním – obří fronta na economy. Takovou frontu jsem neviděl ani ve čtvrtek v 7 ráno před Lidlem. 200 metrů a možná i víc na délku. Bodejď by ne, když operují pouze na jednom rentgenu. Fronta na priority je na tom o poznání lépe, ale taky jsme si chvíli postáli. Po takových 10 minutách se blížíme na řadu, před námi jeden či dva poslední lidi a ejhle, přijde Turek a začne nás vyhazovat, že rentgen se pokazil a tento kontrolní bod se uzavírá. Po otázce, kam máme jít, hezky ukáže prsem. Ano. Do řady economy. Ano, na konec. Když je fronta na minimálně hodinu a nám letadlo odlítá za pár desítek minut. Ve chvíli, kdy se do něj pustil plnou silou jeden z Němců se nám vysmál do ksichtů, otočil se na podpatku a spokojeně odešel. Opravdu nechutné jednání.

Long story short, celou řadu jsme sprostě přeskočili, letadlo na nás počkalo (čti tak či tak mělo zpoždění) a let jsme stihli.

Frankfurt - Maskat

Oman Air

WY118

Boeing 787-9

19:53 – 05:08 (+1)

Tady se mi plní sen. Kdo neví, za chvíli uvidí. 😊 Oman Air je dopravce, ke kterému se může dostat mnoho z Vás. Normálně jsou docela drazí, ale občas se objeví fajn akce především do jihovýchodní Asie a docela často míavjí Error Fares v business třídě, ale spíše pro odlety z Milána. Někdy se dají proletět, někdy renfundují peníze. Záleží na tom, jaké máte zrovna štěstí. My dneska máme standardní let za regulérní akční cenu. Čeká nás noční 7hodinový let s národním dopravcem sultanátu Omán – Oman Air, a to na palubě jejich relativně nového stroje 7letého Boeingu 787-9. Odlétali jsme teda s půl hodinovým zpožděním, ale přistání jsme měli ještě o půl hodiny později s hodinovým zpožděním, což ale stejně není nic hrozného.

Kdo se trochu vyzná, tak ví, co nás na palubě čekalo. 😊 Ano, Apex Suite. Tj. velice, ale opravdu zatraceně prostorná sedadla, která ani nebyla původně určená pro Business kabiny, ale pro první třídu! Oman Air se ale rozhodl, že první třídy z velké části zruší (stejně je měli nechutné) a budou nabízet jen Economy a skvělý Business. První třída zůstala jen na vybraných B787-9. No, ehm, opět Hard Product fantastický, ten soft byl slabší.

Naše letadlo je v konfiguraci pro celkem 288 pasažérů, kde 258 je v economy a zbylých 30 je rozmístěno ve dvou business kabinách. Já dnes sedím na sedadle 14J – v malé kabince pouze o 6 sedadlech. Pokud Vás zajímají čísla, tak sedadlo Collins Aerospace Apex suites má na délku celé 2 metry. 196 cm abych byl přesnější. Takovou mám doma postel… šířka 58 cm je taky skvělá.

IFE Thales Avant je obří obrazovka, ale ne úplně doladěná. Je nádherná, ale zatraceně zasekaná. Výběr zábavy je ale obsáhlý. Na sledování filmu perfektní. J8 ale IFE téměř nevyužívám.

Zajímavostí je, že i když je konfigurace 2-2-2, tak každé sedadlo má přímý přístup k uličce, díky tomu, že jsou sedadla lehce vychýlená a vzniká tak úzká chodbička. To, že každé sedadlo má i okno (jak propaguje aerolinka) již ale pravda není – častokrát to vychýlení totiž vyjde na mezeru mezi okny.

Jinak ze soft productu, na sedadle nás již čekala matrace, deka a polštář – amenity kit
a menu zapomněli v naší kabince rozdat a musel jsem se o ně připomenout. Upsík.

Před odletem je samozřejmě nabízen welcome drink – šampaňské, voda, limonáda, či pomerančový džus. Při požádání nabídnou i ománskou kávu. Sami od sebe ji nenabízeli. Ano, posádka nebyla z nejvlídnějších dneska. Ke kávě taky přišla i datle.

Amenity Kit je od luxusní ománské značky Amouage a nechybí ani parfém, jakože wau. Hard product je prostě skvělý.

Welcome drink

Welcome caffee

Welcome date

Servis byl hodně zpomalený. K objednávkám se letušky dostaly za takových dobrých 40 minut od vzletu. Objednal jsem si mezze, jehněčí, sýry a dort a pokud by byla možnost, tak bych rád vyzkoušel i polévku, oznamuji letušce. Ta mi vysvětluje, že možné to samozřejmě je, ale jen za předpokladu, že polévky bude dost.

Asi jsem se nepochopili, hádám, jelikož mi na stole přistála jen a pouze polévka, hlavní chod, sýry a dort. Něco mi tam chybělo. Již jsem někde zaslechl, že letušky u Oman Air zde nepracují z vášně k cestování a k obsluhování, ale pracují zde jen pro to, že se dobře narodily. Myslím, že to říkal Josh Cahill, ale jistý si tím nejsem. A ano, působí to zatím přesně takhle. Jinak jídlo… mňam. Prezentace krásná a chuťově nemám sebemenší výtku a rovná se to nějaké lepší restauraci ve velkoměstě.

Polévka

Hlavní chod

Dezert

Dezert - ovoce

Služby během letu

Wifi na palubě je, ale draze zpoplatněna.

Krom toho, že v kabině již čeká matrace, což samo o sobě standard v businessu není, tak na požádání je k dispozici taktéž pyžamo. Jen jej aktivně nenabízejí a je třeba si o něj říct. Což mi nepřijde ideální. Chudák paní by nemusela pak spát v drahém kostýmků…

Let jako takový hodnotím velice kladně. Seznámili jsme se s českým párem, který taky letěl do Maskatu a ti byli v economy. Byl jsem se za nimi podívat. To jídlo vypadalo fantasticky i u nich. (BTW Economy dojedla dříve, než já dostal vůbec polévku…) Sedadla, IFE a podobně vypadalo moc hezky, takže takhle nemám co vytknout. Jen ta obsluha…

Matrace

Amenity Kit

Inflight Wifi

Maskat

Přistáváme teda s hodinovým zpožděním, jdeme vyzvednout auto, jelikož ta tady vyjdou velice levně, pohonné hmoty taky a vzhledem k tomu, že chceme pohodu a nikam se nehnat, tak nám to přijde mnohem lepší varianta než taxíky a organizované výlety, které jinak využíváme velice hojně a zatím jsme byli vždy spokojeni.

Auto jsem bookoval u Dollaru přes Booking. 4x4, SUV, nejlevnější a bookuju. No dobře, vybral jsem to nejlevnější, co se mi vzhledově líbilo… Na letišti jsme ho teda ještě za malý poplatek upgradovali na trochu větší auto, ale i tak trochu působilo jako hračka. Hold tady asi jedou na velikost, a ne na funkčnost jak my v Evropě.

Následně jsme udělali velkou chybu. Dali jsem přednost Ooredoo před Omantelem, co se SIM karty týče. Ooredoo nebrat. Cenově jsou stejné, ale Ooredoo nemá vůbec pokrytí. Ani v Maskatu pořádně nefungovalo. Omantel naopak jel téměř všude.

V brzkých ranních hodinách se vydáváme na hotel a díky minimálnímu provozu je ideální možnost se trochu adaptovat na místní dopravu. Dálnice jsou široké, klidně
i 12proudové a o místa nebývá nouze. Sjezdy, nadjezdy a křižovatky jsou tady trochu jinak řešené, ale po jednom dni se dá na to bez problémů zvyknout. Menší problém jsou samotní řidiči. Dopravní kultura tady prostě není. Arabové. Na blinkry, a tak tady spolehnutí není. Ale osobně bych řekl, že celkově je zde doprava autem bezproblémová.

Trochu se prospíme na hotelu a odpoledne vyrážíme se projet. Zvládli jsme Starbucks. 💅, ománské národní muzeum, Palác al Alam a malý nákup v místním supermarketu. To je prostě jedna z věcí, co já během cestování mít musím. Muzeum, supermarket a knihkupectví.

Večeři jsme zvládli naproti hotelu v místním bistru. Ceny velice přijatelné, jídlo relativně chutné. Arabská kuchyně není úplně můj styl, ale i tak mi chutnalo. Možná to bylo tím, že to bylo mixnuté s kuchyní tureckou? Kdo ví…

Ranní pohoda

Na osvěžení

Loveeee

Před palácem al Alam

Pred palácem al Alam

ěco je tady fest drahé

Nazvá

Anglicky Nizwa, je město, do kterého jsme se vydali druhý den. Z Maskatu je to přes 160 km a cesta trvá asi 90 minut víceméně jen po dálnici.

Celá Nazvá byla rozdělena napůl wádím, které se zde utvořilo a udělalo plytkou, ale širokou řeku přímo uprostřed města. Zatím jsem tohle ještě v životě neviděl. 😊

Město je docela hustě zasídleno a doprava tady byla relativně hustá. Chvíli nám trvalo, než jsme zaparkovali.

Vydali jsme se prozkoumávat místní souk (arabské tržiště), dali si nějaké místní mňamky, kávu. Vše bylo za pár korun. Ostatně Omán je na tom ekonomický slaběji jak Česko, i když má zásoby ropy. Pro zajímavost je na tom Omán podobně jako Slovensko, Řecko, neb Kazachstán.

Po souku jsme došli do pevnosti Nazvá, kde nás srdečně vítá paní za kasou a ptá se. Odkud jsme. Na odpověď, že z Česka navazuje odpověď její, že jsme už asi 8. skupina Čechů jen za dnešek. A tak to bylo po celém Ománu. Poláci, Češi, Slováci a v menší míře Němci s Rakušáky a Italové. Byť má třeba Maskat přímé letecké spojení ještě s Francií a Velkou Británií, tak ani těchhle národností jsem tady nepotkal. Bylo to tady dost homogenní. Pevnost byla fajn. Nic extra. Taková pohodová vyhlídka. Místni muzeum bylo zavřené, tak jsme si město prošli pomalu pěšky jen po ulici a následně opět nasedli do auta a přesunuli se zase o něco málo dál.

Wádí v Nazvě

Pevnost Nazvá

Nazvá

Zavlažovací systém Aflaj

V okolí Nazvy je systém zavlažovacího systému Aflaj, který je mimo jiné na seznamu UNESCO.

Na pohled sympatický potok. Velice chladivý a nejeden Ománec se přede mnou svlékl do půl těla (chlapi asi můžou…) a šel se čvachtat. Podle náčiní v okolí bych očekával, že zde i perou. Byly zde nějaké valchy, bubny, nádoby. Ale voda i přes to byla průzračně čistá s pěkným nazelenalým odstínem.

Aflaj

Falaj Tanuf

Opět se vydáváme o něco dál a tentokrát k vodopádům Fanaj Taluf. Měli jsme to cestou, chtěl jsem se jen podívat. Zdejší Wádí sice šlo SUV projet (zvládla to 2 auta), ale my to nějak moc nechtěli riskovat. Tak jsme jen chvíli pokecali s místními, co zde piknikovali, podívali se na ruiny místní pevnosti a jeli dál. Kdybyste zde byli ve chvíli, kdy se wádí dá projet bez sebemenšího problému, tak ještě o něco málo dál je skalní oblouk Tanuf. Na fotkách vypadá moc hezky.

Falaj Tanuf

Jeskyně al-Hoota

Náš nejvzdálenější bod dnešního dne byla jeskyně al-Hoota. Od Nazvy je to ještě 40 km a dalších víc jak 50 km to je do hor k Balcony Walk. Kam jsme tak jako trochu chtěli, ale nebylo to něco, co bychom vidět nutně museli, tak od al-Hooty, kde jsme se stejně zdrželi, jsme se začali stáčet směrem zpět k Maskatu.

Komplet jeskyně je očividně zamýšlen jako velké centrum turismu. Jsou zde velká parkoviště, velké vyblbnutí pro děti, a dokonce se zde staví i malá železnice spojující návštěvnické centrum se samotnou jeskyní. Nyní to dělají golfové vozíky. Prozatím těch turistů tady moc ale není.

Jeskyně je velká, s docela prudkým nakřivením nahoru od vchodu, což nemusí být vhodné pro starší osoby s nějakými problémy pohybového systému. Pro ostatní může být max lehce nepříjemná místní teplota, vlhkost a takový mineralovitý vzduch. Po celé jeskyni je dokola vedena stezka, která nám (chodím docela rychle a neměl jsem důvod nějak extra zastavovat) zabrala téměř hodinu. Zajímavá změna oproti slušné výhni venku. Jeskyně je opravdu bohatá na vodu, takže to může semtam klouzat. No prostě jeskyně.

Jeskyně al-Hoota

Bahlá

Sluníčko pomalu začíná klesat, otáčíme se a nyní to bereme přes Bahlu. Cestou máme u cesty kámen s petroglyfy. Podíváme se, fotka a jedeme dál. Juknem na pevnost v Bahle, které je mimochodem taktéž na seznamu UNESCO. Cestou se stavíme u Brány Bahla a ještě jsem v rychlosti na googlu našel, že kousek za Nizvou je Oman Across Ages Muzeum. Budova impozantní. Opravdu. Velkolepá stavba jak z exteriéru, tak interiéru. Ale opět ta ománská pracovitost… Zavírají v pět, my dojeli před čtvrtou. No co myslíte. Na recepci nikdo nebyl
a nikdo z ostatních zaměstnanců nám nebyl schopný pomoct. Tak jsme čtvrt hodiny čekali, stejně nikdo nepřišel, a tak jsme sedli do kavárny a dali si něco málo k jídlu. Během toho jsme měli výhled celou dobu na recepční stůl. Už se tam nikdo neobtěžoval zasednout. No tak stane se. Jen jsem úplně nepochopil umístění muzea. U Dálnice do Salály uprostřed ničeho…

Nasedáme opět do auta a nyní už rovnou do Maskatu. Přijíždíme už za tmy.

Rozhodně by bylo lepší 1 noc strávit v Nazvě. My se stěhovat ale moc nechtěli a to, že jsme vůbec něco viděli bylo víc než dost.

Alespoň zvenku je pěkné :)

Kámen s petroglyfy

Pevnost Bahlá

Bahla Gate

Na jih od Maskatu

Třetí den jsme měli hooodně pohodový. První zastávku jsem měl plánovanou u Wádí al-Arbín, silnice (poušť s vyježděnými koly) byla ale až moc riskantní, značení hodně nejednoznačné, tak jsme to otočili a jeli dál k propadlišti Bimmah. Cesta z Maskatu přímo k propadlišti je úplně na pohodu. Podívali jsme se, spousta lidi se zde koupala. Rozhodně ne ale všichni a nám se taky nechtělo převlíkat. Voda taky nebyl nejčistší. Byla průzračná, ale byla znečištěna lidským odpadem jako jsou plasty. Drolivá skála nad hladinou, kde to vypadalo, že každou chvíli se může utrhnout menší, či větší kus šutru, tomu taky moc nepomáhala. Na zhlédnutí zajímavé místo, ale plavky asi můžete nechat na hotelovém pokoji za mě teda.

Můj plán byl dojet až do Súru. K Arabskému moři se nechtělo ani mně. Zasáhly nás povodně a byli jsme dost unavení, tak jsme dojeli jen do městečka Fins, kde se nacházela nejbližší restaurace. Ta nevypadala úplně vábně, majitel taky nepůsobil nejčistším dojmem. Dali jsme si ale nějakou rýži, rybu a kuře. Rýže s kuřetem byly fajn. Ryba byla ale úplně žáhnuta do černa na uhlí. Ale to, že to s rýží umí, se musí uznat. K tomu byla zdarma polévka a salát.

Když jsem se šel podívat, co si dám na pití, zarazilo mě, že v ledničce jsou jen vody, jedna cola a jeden sprite. Vlastně jsme mu vykoupili krám. Asi se tady pánovi moc lidí nezastaví cestou na jih.

Propadliště Bimah

Oběd ve Fins

Síb

My už to ale vzdali, otočili se a jeli zpět do Maskatu. Po krátkém odpočinku jsme se ještě rozhodli pro malý výlet do Síbu. Konkrétně teda jen do The Village – umělé ochlazované ulice bez střechy. Jakože WTF. Místo střechy jsou plachty, takže otevřený prostor to není, zadruhé tady o tolik chladněji není, k tomu zde foukají dost silné fukary klimatizace a za poslední to tady prostě působí jak ostravské Futurum… neekologické, neekonomické, nelogické a nepěkné. Tak bych to shrnul. Dali jsme si večeři, koupili arabské parfémy, které zde jsou dražší jak u nás (Lataffah), ale některé no name vyšly třeba na 100 Kč/kus ve výprodeji při koupi 10 kusů. Takže něco se vyplatí, něco ne.

Ještě jsem zapomněl dodat, že jsem při douhých přejezdech z místa na místo dal bid na upgrade do Businessu z Maskatu do Salály u Oman Air. Dnes mi to potvrdili. 😊 Klasicky, nejnižší nabídka + minimum co jde. V tomto případě to vyšlo na asi 2 000 Kč na osobu.

540 korun tuším? Takže ani ne 100 Kč za kus.

Asi nejdražší burgery mého života...

Ano, takhle tady parkují. Naštěstí jsme byli hned vedle.

Yum, yum

Maskat – Salála

Oman Air

WY907

Boeing 737-900ER

15:30 – 17:10

🛫 2 690 Kč

⏫ 3 190 Kč

🧳 7kg kufřík na palubu v ceně

🧳 30kg Odbavené zavazadlo v ceně

🍕 🥂 občerstvení v ceně

Dle historie letů jsem doufal, že poletíme 737-MAX 8 s novou, naprosto nádhernou kabinou, ale nakonec to byl Boeing 737-900 ER… stroj, kterého se každou chvíli Oman Air zbaví…

Hrozná škoda, těšil jsem se na zážitek v krásné kabině a místo toho… no, co už. Mimochodem, občas se zde mihne i Boeing 787-9, což je teprve úlet.

Jinak náš zážitek začíná opět již na letišti. Check-in pro Business a první třídu nemá vlastní přepážky, ale rovnou celý svůj oddělený úsek letiště. Včetně specifického vchodu do terminálu!

Na check-inu jsme byli snad jediní. Šup, šup a jdeme dál. Projdeme ne úplně příjemnou bezpečností kontrolou a v duty free zóně hledáme salónek. Jako… trošku víc značení by neuškodilo. Nebyl úplně zapadlý, ale na očích taky nebyl.

Salónek je společný pro business a první třídu, kterou již Oman Air stejně nemá od vyřazení posledního Airbusu A330. Název salónku i check-in area ale stále zůstal. Je laděný do arabského stylu a pánejo, v lepším jsem asi nebyl. Teplý i studený švédský stůl, nádherný bar, À la carte menu, sprchy, pán na toaletách, který na Vás neustále dohlíží a po vyčůrání jde celou kabinku vypucovat… Flagship Turkishe v Istanbulu se může jít vycpat.

Po tom, co jsme se opravdu luxusně najedli a napili, se přesouváme k bráně. Zrovna mi píše Nikol, že nasedá na první přímý let z Prahy do Mexika. Navzájem si popřejeme šťastnou cestu a teď od ní budu mít takových 15 hodin klid.

Při vstupu na palubu mě bohužel trošku, fakt je trošičku zamrzí kabina. Stará a ne moc pěkná.

Servis naopak je dnes velice dobrý. Letušák byl tmavší pleti, ale nedokázal jsem říct, jestli to je Ind, Pákistánec, Bangladéšan, nebo jen tmavší Ománec, ale možná to mělo něco dočinění s prvními třemi vyjmenovanými. Každopádně je nám automaticky nabídnuta ománská káva. Mně osobně teda moc nechutná, je až moc kořeněná, ale výhodou je, že se pije jen v malinkatých kalíšcích, byť je hodně slabá. Mezitím si vemu do ruky menu a začnu studovat, co si dnes na oběd dám. Radim menu nemá. Hm, asi zase zapomněli, nebo jsem environment friendly.

Po vzletu nám letušák nabídne nápoje a zeptá se, co si dáme na jídlo. ‚‚Kuřecí Tikka‘‘ odpovídám a on se na oplátku nechápavě zadívá. ‚‚A kde jste k tomu přišel?‘‘. ‚‚No tady na menu‘‘ odpovídám a ukazuji mu to prstem. Menu veme do kuchyňky, musí se asi poradit s letuškami, aby se vrátil a řekl mi, že to zde někdo asi zapomněl - jak nečekané - že na jídlo je sendvič. Jeden. Bez výběru. Make it make sense.

Třeba to nevypadá vzhledově nejlíp, tak chuťově byl moc dobrý. Salát je vždy fajn na osvěžení a dezert? Tak ten si vůbec nepamatuju. Asi ušel. Na tak krátký let super.

Po jídle jsem si objednal americano a došel mi kýbel kávy. Normálně polévková mísa. Ti se tady s tím necycmolí. A k tomu byla i ovesná sušenka – miluju. Opět nemám co vytknout.

Menu v Busines and First class lounge

To jsem chtěl...

To jsem dostal...

Refershing towel

Zapomněli uklidit

Salála

Na letišti vyzdáváme kufry a doufáme, že si objednáme Bolta. Tak, on se jako objednal, jo. Za chvíli nám ale volá týpek, že to teda je na letiště a že tam je poplatek 200, ano, nepřeslechl jsem se, 200 OMR. To je nevím, 12 tisíc asi.

Tak jsme nakonec vzali letištní taxi (dědové stáli přímo před terminálem), bylo asi třikrát dražší, ale aspoň jsme nic neřešili. Cesta do resortu byla docela dlouhá, tak jsme s dědou chvíli pokecali. Nějakou základní znalost angličtiny měl a na nadávání na evropské ženy a sexuální narážky mu to stačilo. A nějak mezi tím jeho pohoršováním z něj vypadlo, že poplatek není 200 OMR, ale 2 OMR, což jsem nějak nechápal. Ománská měna se nedělí na 100, ale na 1000. takže bych chápal, že bych zaměnil 200 OMR a 0,200 OMR, ale zaměnit two hundred za two je docela zvláštní. Ale nakonec ta cena dává smysl. Tak jsme si jen pár set korun připlatili.

Fanar resort

I v Salále se dá cestovat a není toho rozhodně málo, ale už jsem psal, že kvůli tomu tady nejsme. Vybral jsem teda ten nejlepší 5* hotel s All Inclusive za nějakou cenu, co se ještě dala. Vybíral jsem mezi Fanar Hotel a Rotana Resort. Vyhrál Fanar – byl levnější. Což ale bylo nakonec stejně jedno, jelikož se nedávno hotely Fanar, Fanar Club, Rotana Resort a myslím, že i Hawana resort spojily do jednoho komplexu a je zde volný průchod mezi všemi hotely a funguje tady i částečné uznávaní stravy. Ale jídlo byl jediný nedostatek na tomto hotelu. Výběr nebyl špatný, to ne, ale přeci jen nebyl zas až tak bohatý, jak to v podobných letoviskách bývá. /Váš let z Marrákéše do Fésu je zrušen/.

Bazény za mě dostačující, pokoj jsme měli krásný s terasou a pláže… ne jedna, ne dve, ne tři, ale rovnou čtyři pláže a dva vlnolamy. Otevřené moře, pláž za prvním vlnolamem, pláž za druhým vlnolamem a ještě pláž na druhé straně zátoky. My jsme jich vystřídali až až. K tomu jsou ty pláže tady naprosto krásné, čisté a nechybí ani mořský život. Zatím jsem viděl hezčí jen v Karibiku. Ani Keňa (Diani Beach), nebo Vietnam (Phú Quốc) neměli tak krásné pláže. Lítá sem český Blue Style, Exim a Fischer a slovenský Hydrotour. Poláci, Němci a Italové asi moc lidí nezajímají.

https://www.cestujlevne.com/zaje...residences

Doporučuju.

Všech 5 dní jsme jen projedli a proleželi. 😊

Fanar Resort

Salála – Maskat

Salam Air

OV104

Airbus A321neo

13:20-15:00

🛫 2 690 Kč

⏫ 3 190 Kč

🧳 7kg kufřík na palubu v ceně

🧳 30kg Odbavené zavazadlo v ceně

🍕 🥂 občerstvení v ceně

V Ománu jsou jen dvě aerolinky – národní dopravce Oman Air a nízkonákladový Salam Air, který krátce lítal i do Česka. Ideální tedy na vyzkoušení jedné aerolinky při cestě tam a druhé při cestě zpátky. Rozhodoval jsem se podle časů, ceny jsou víceméně stabilní celoročně a pokud máte odbavený kufr, tak Salam Air nevyjde o moc levněji. Rozdíl mezi nejnižším tarifem a nejvyšším je asi 240 korun. Jako, proč bych šetřil 240 korun, když dostanu služby s hodnotou 1 000 korun. Možná i víc. 30 kg odbavené zavazadlo, jídlo a pití v ceně, výběr sedadla, změna termínu a storno. To ten nejnižší tarif nemá.

Uděláme Check-in, který má Salam Air hned vedle Smrtwings a jdeme do salónku na Dragon Pass. Al Khareef Lounge je sice menší, ale naprosto dostačující. Hezky udržovaný, na výběr sice toho není tolik, ale co očekávat od menšího letiště, které je zaměřeno na dovolenkáře. Těch 575 Kč se vstupem od Dragon Passu naprosto předčí službami cenu. Pokud teda máte hlad a žízeň.

Salam Air dostával vcelku hate za stav letadel. Ode mě ne. Sedadla i celá kabina byla velice hezky udržovaná a hlavně – palubní personál byl naprosto skvělý. Jakto, že je letuška u Salam Air proaktivnější, než letuška u poměrně prestižní a prémiové aerolinky…

V nejvyšším tarifu máte jídlo zdarma – vyberete si jej hned při rezervaci. Pokud byste těch 240 korun chtěli ušetřit a během letu dostali hlad, tak je zde i palubní prodej. Jedno hlavní jídlo vychází na 3,500 OMR. My dostali box – sendvič, sladký džus, voda a dezert. Jakože jsem byl naprosto spokojený.

Pokud byste chtěli na této lince 600 Kč ušetřit, tak Salam Air předčí naše evropská očekávání s cestováním nízkonákladovkami. Zásadní rozdíl, mezi těmito dopravci, bude hlavně v pohodlí sedadel a chybějícím zábavním systému.

Salam Air

Salam Air Menu

Maskat

V Maskatu máme (pro jistotu) ještě jednu noc. Chtěli jsme si půjčit auto, ale na přepážce nikdo nebyl, tak jsme se ty dva dny přepravovali taxíky. Stejně už jsme nic moc nechtěli. První den jsme zvládli jen dojezd na hotel a návštěvu the Mall of Oman. Já nákupaky rád. 😊 Prošli jsme si obchody, koukali na Huawei telefony, dal jsem si pistáciové latté (kentus neskutečný), super dortík, nic nekoupili a šli se vyspat.

Ráno, ehm, teda v poledne nás již jen čeká snídaně a odjezd na letiště.

Wanna Ski?

Ceník vstupu

Ledové království

Káva asi za pětikilo...

Dezert asi za 300 Kč... ale byl luxusní

Megáč je tady ale nechutný

Maskat – Frankfurt

Oman Air

WY117

Boeing 787-9

14:35 – 18:36

Vystupujeme před terminálem a dirigujeme řidiče, ať zastaví u prvního vchodu pro business. To už se k nám slétlo asi 5 poslíčkůa začlo vykřikování ‚‚Busines! Busines? Busines?‘‘. Stačím jen přitakat, už nám nakládají zavazadla na vozík a jeden z poslíčků nám je doveze až k check-in přepážce.

Zatímco check-in před pár dny byl velice rychlý, když tady nikdo nebyl, dnes je to pravý opak. Nedá se hnout a i když je zde asi 8 přepážek, tak fungují jen 4. Dobrou čtvrt hodinu si počkáme. Přijde řada na nás a zase čekáme asi 10 minut. Nevím proč, je možné že jim asi nefungoval systém, jelikož vše bylo z naší strany zadáno v systému. Stačilo jen odkliknout, nalepit tagy a vydat palubní vstupenky. Ale kdo ví.

Dnes máme před sebou denní let a zároveň sedím ve velké přední kabině. Úplně vzadu napravo. Naprosto perfektní. A opět velký upgrade oproti prvnímu letu. Jen co jsme se usadili, tak nás přišla pozdravit vedoucí kabiny a následně i letuška, která nás bude mít na starosti. Ani jedna teda nepůsobila ománsky, ale potvrdit to nemůžu. Servis během celého letu byl velice aktivní a jednalo se o obrat o sto osmdesát stupňů oproti tomu, co jsme zažili poprvé. Před vzletem klasický servis welcome drinků, oříšků a hot towel. A než jsme začali popojíždět tak posádka nabídka v palubním hlášení možnost upgrade do businessu za 300 OMR. Kabina byla z třetiny prázdná. Ale nikdo se nenašel. 😊 Cena je prý stabilní na této lince. Což jako je škoda, kdyby dali možnost 100 OMR, tak by se někdo našel a vydělali by. To jídlo, co se nesní, tak se stejně pak vyhodí.

Menu nemám vyfocené, ale šlohl jsem ho (na prvním letu ho sbírali). Stejně tak jedno pyžamo navíc. 😊 Jen ho teda najím, kam jsem ho strčil…

Tak menu nemám. Aspoň bude cestopis kratší. Budou stačit fotky. 😊

Na denním letu prý nedávají Amenity Kit automaticky, ale je na vyžádání stejně jako pyžamo. No, on to není tak Amenity Kit jako krabička poslední záchrany. Ponožky, špunty do uší
a kartička Oman Air. Pyžamo ale fajn. 😊 Tímhle letem si to Oman Air mnohonásobně u mě vylepšil.

Proč mít jedno okno, když můžu mít tři?

Hlavní chod

Dezert

Pěkné pyžamo

Fajn

Nemám šansi dosáhnout na konec

Frankfurt – Katovice

Air Dolomiti

EN8762

Embraer 190

20:55-22:30

Na letišti ve Frankfurtu bloudíme trochu, je tu ruch, salónek plný, tak nás čeká zdlouhavá cesta zpátky k bráně do Katovic, která je úplně zapadlá vzadu.

Jedná se o poslední let do Katovic toho dne, na všech jde vidět, jak jsou unavení, ale opět právě naopak, jak byl první let nic moc, tak tady letušky byly super. Na těchhle krátkých letech není nic moc co vymýšlet, ale pokazit se dá kde co. Tady letušky zase udělaly standardní službu. Chválím. Na večeři, nebo snack bylo něco jako rizoto s krevetou a malá malinová pěna. Sice jsem to v žaludku nepocítil, ale fajn. Nápoje byly několikrát dolévány a cítil jsem se vítaný. Před 10 dni tomu tak nebylo.

Shrnutí

Omán nebyl již od jara myšlený jako poznávací dovolená. Po tom, co nás zasáhly povodně už vůbec ne. Takže jsem rád, že jsme viděli alespoň něco, i když samozřejmě vím, že toho Omán může nabídnout mnohem víc. Hodnotím to jako skvělou uvolněnou destinaci. Krásná příroda, fajn lidi (nejsou skvělí, ale nejsou ani hrozní jako třeba Egypťani), kuchyně mi chutnala, přijde mi, že zde vše funguje, ze zahraničních pracovníků jsem měl pocit, že je s něma dobře zacházeno… jen města nejsou pěkná. Mám rád městskou turistiku a tady ee. A muzea taky slabší. Omán nemá tak bohatou historii, no. Ale to jsou drobnosti. Celkově hodnotím Omán pozitivně. Neplánuji se sem zrovna vrátit aktivně, ale neměl bych proti tomu nic.

Co bych změnil?

Jediné, co bys asi změnil je přidání dnů v Ománu. Takových 12 dní alespoň. Jeden celý den bych přidal v Maskatu a jednu noc v Nazvě. A nevyužíval business vnitrostátně. Chtěl jsem to zkusit, asi to za to nestálo ale.

Tipy k Ománu

- Doporučuji sim Omantel, případně Airalo, které Omantel taky využívá, ale to tady bylo o hodně dražší, než fyzická simka.

- Víza jsou zdarma při příletu. Měli byste mít zpáteční letenku nachystanou, ubytování a vše připravené ke kontrole. Nás se jen zeptali, kdy se vracíme, znuděně něco nakliklai do počítače, četli si v pasu – typický úředník a po chvíli nám dali razítka s datem opuštění Ománu. Ani pořádné otázky to nebyly.

- Auto si rozhodně půjčte. Pokud nechcete do hor, tak i nějaké basic. Ta fajnová SUVčka stejně stojí zaprd. Nic to neutáhlo a ani po rovince se to moc neumělo rozjet. Jen ať to má klimu. Auto vyjde na pár set korun denně (třeba jedna jízda taxíkem) a benzín stojí 15 korun? Nebo tak nějak.

Jinak mě asi nic nenapadá. Země je to nenáročná k cestování. Jedinou náročnější věcí můžou být ty hory. Jinak pohodka.

Ubytování

Maskat

Wyndham Garden Muscat Al Khuwair

https://shorturl.at/z0zJG

Salála

Fanar Hotel & Residences

https://shorturl.at/lXRVL

Maskat

Radisson Collection Muscat, Hormuz Grand

https://shorturl.at/fQhzs

Psal jsem to tak nějak na první dobrou. Mohou se zde nalézt chyby, překliky a taky nesmyslné věty, ale časem to budu upravovat a snad je budu eliminovat. Děkuji za pochopení. 😊

Jak se ti cestopis líbil?

🙏 5 x Velmi praktické!

📷 1 x Krásné fotky!

😂 0 x Rozesmál jsi mě!

📖 1 x To chci taky zažít!

❤️ 5 x Prostě super!

Zážitky pro tebe sepsal Michal Jakubík

Cestopis byl naposledy aktualizován 22. 11. 2024

Michal Jakubík procestoval 24 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 1 rokem a napsal pro tebe 8 úžasných cestopisů.

Zobrazit profil

2 komentáře

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.

Jakub Langer

před 4 měs

Dosti podrobny obchodne-tridni a omansky cestopis.

Zrejme by i Oman stal za nejakou budouci navstevu, i kdyz muj indicky znamy pracujici v Dubaji kdysi tvrdil, ze tam skoro nic neni. Nejspise se tedy musel mylit.

Jinak k te Lufthansa Group bych jeste pridal i Brussels Airlines, aby byl vycet kompletni. O Air Dolomiti koluji ruzne nazory, mel jsem je moznost zazit jedenkrat v routingu KTW-FRA a pak FRA-ARN (jiz s Lufthansou), to cele jen za 40 eur, takze asi nejaka akcicka. V economy tusim i nejaka voda, susenka a cokoladka byla.

Tu frankfurtskou Priority lounge T2 jsi zvolil celkem dobre. V pripade Luxx lounge T1 bys byl zrejme dosti zklaman.

Michal Jakubík

před 4 měs

Brussels se asi ztratil při přepisování věty. Pozorný. 😉

No, okecávat o ničem asi umím, no. Ale jsem rád, že to aspoň někdo dočetl do konce.

Vzhledem k tomu, že jsme nic unikatního neviděli, tak jsem to ladil více na svá oblíbená letadla. S Omanem se může v Businessu proletět každý viceméně, kdo chce. Z Milána mají občas error za 20k zpáteční (Vloni měla snad 2x, jeden uznali a jeden ne. Alespoň o čem vím já.). Tak třeba někdy někomu v budoucnu trochu pomůže. 😉

Zrovna jsem na morbidní akci s názven „Košť ovcí”. Jak příhodné k Ománu. 🤣