Porto - Santiago de Compostela
Rozhodně dost dobrý zážitek! Ve skupině 4 rozdílných lidí je nejsložitější najít společnou cestu. Camino jsme se rozhodli jít jenom tak, prozkoumat kousek Země a užít si dovolenou.
Cestopis z roku 2022 napsala Iksdecko
Tento trip jsem plánovala delší dobu a přišel velmi nečekaně, prostě jsme si řekly s kámoškou 1.1., že prostě jdeme a ještě ten den jsme koupily letenky. Dva další poutníci se k nám přidali v průběhu roku, nakonec jsme tedy letěli čtyři. Letenky Víděň-Proto, Madrid-Vídeň včetně 2 příručních zavazadel 3.300,-, kluci už platili více.
PRAKTICKÉ INFO
Batoh 45l, příruční zavazadlo. Sbaleno jsem měla 2 turistické kraťasy, 1 kraťasy do města, 2 turistické trička, 1 tričko na spaní (nepotřebovala jsem), 1 tričko do města, šaty, legíny, kalhoty, 2 mikiny, bunda, pláštěnka, nafukovací karimatka (pro jistotu, kdybychom nenašli ubytování), letní spacák, nafukovací polštářek, nákrčník, čelenka, 4x spodní prádlo (stačí 2-3x), 2 sportovní podprsenky. Pokudy bychom nebyli ve Vídni, portu a Madridu, některé věci bych nechala doma. Kosmetika: kartáček, pasta, šampon, mýdlo, micelární voda, odličovací tampony, uchoštoury, krém, opalovací krém, prášky na bolest hlavy, magnesium, náplast s polštářkem, náplast bez polštářku, čelovka, otvírák na víno, hřeben, nožík, kelímek, miska (nebrala bych), jelení lůj, kapesníky, vlhčené ubrousky (nepotřebovala jsem), sluneční brýle.
Procházíme většími městy i malými vesničkami, lidé jsou příjemní, na poutníky zvyklí, nikam nespěchali, v malých vesnicích neumí anglicky. Pozdrav zní Bon Caminha! Portugalsko je o něco dražší než Česko, ale levnější než Španělsko. Kolik vás bude cesta stát, záleží čistě na vás. Mě osobně se vším všudy vyšla tato dovča na nějakých 25 tisíc, ale my jsme byli i ve Vídni, Portu a Madridě, což na tom bylo snad nejdražší... a k tomu jsme si po cestě celkem užívali - prostě dovolená.
NÁROČNOST. Nejsme v turistice začátečníci, ale jít takto dlouhou cestu s cca 10kg na zádech je jednoduše jiné. Tělo nejprve rezignuje, pak si pomalu zvyká. První krize byla 3 den, svaly bolely - stehna, trapezy, lýtka. Mě připadalo, že každý den mě na chodidlech začíná bolet něco jiného. Prsty, plosky, nárty, kotník, paty.. Předposlední den mě už bolely i zavázané tkaničky. Nohy mě bolely cca 5 dní, hlavně stehna teda, pak to přešlo. Nejvíc to odnesly paty a ztuhlé ramena. Ramena jsme nejhorší první 2 dny. Nicméně jsme potkali jeden mladý manželský pár z Česka, kteří na hory moc nechodí, jen svátečně a dali to! Když jsem je viděla, tak jsem se ujistila, že to je pro všechny :). Terén je opravdu easy, sem tam nějaký kopeček, pokud jste začátečníci nebo chcete mít pohodu a třebaže si užít i koupání, tak tuto trasu doporučuji.
BOTY - jaké si vzít? Těžko radit, hlavně musí být mega pohodlné, prošlápnuté (i když kamarád šel v nových a došel :)) Lidi šli v nízkých, vysokých, turistických, běžeckých. Já jsem si koupila běžecké trackové (lehké, prodyšné, spokojenost), vzhledem k tomu, že z velké části trasa vede přes města, ve kterých je cesta z kamenů a pak lesem, klidně bych šla i do nízkých turistických. Na pláž, večer do města a na ubytko jsem si vzala sandaly.
UBYTOVÁNÍ se pohybuje v rozmezí 13€ - 20€ v hostelech a albergue. Za sebe musím říct, že v Portugalsku jsme měli štěstí na luxusní ubytko a skvělé lidi, připadalo mi všechno přirozenější, příjemnější. Ve Španělsku už to byly spíše hostely, ale taky jsme spali převážně ve městech a na hlavní trase, už to nemělo to kouzlo. Když jsme chtěli rezervovat ubytko, volali jsme, takto jim to stačí, anglicky se domluvíte. Ve většině měli i povlečení v ceně, někde za příplatek. Někde jsme spali ve spacáku, ale bylo i místo, kde v něm spaní bylo zakázané. Většina je taky vybavená pračkou, méně pak sušičkou, Sušička jede celkem krátko, bavlněné věci a např. hrubé ponožky musíte ještě dosušit. Pračka-sušička cca 6-7€. Musím uznat, že jsem se dost dobře vyspala za ty dny, ale každý den jsem spala se špunty do uší :), matrace pohodlné. Vždy je dostupná zásuvka ke každé posteli, power banku jsem skoro nepoužila (jen cestou na sluchátka).
JÍDLO - není problém se každý den 2x denně stravovat v restauracích, pokud na to máte rozpočet. Několikrát jsme ale narazili, ve většině restauracích se vaří večeře až od 19:00, na to myslet. Na ubytování vám dobrou restauraci v okolí poradí. Snídaně některé ubytování nabízí za příplatek, některé to mají v ceně, většina je bez. Obchody jsou všude dostupné, lze si cokoliv koupit. Pokud si chcete vařit, musíte se dívat na vybavení kuchyně u ubytování, hodně jich nabízí pouze mikrovlnku a základní nádobí, dokonce i rychlovarná konvice není k dispozici. Případně doporučuji prostě zavolat a zeptat se.
POČASÍ je loterie, asi jako vždy. My jsme měli krásně! Termín 17.09.-02.10.2022
Na cestách používám nejčastěji mapy.cz, tentokrát trochu zklamaly. Přestože je Camino celkem rozšířené, spousta označení na mapě chybělo - ubytování, obchody, restaurace, sem tam byla trasa špatně označená. Dobře že po cestě je hodně ukazatelů a cedulek, podle kterých si vždy nějaké ubytování nebo restauraci najdete. Všimla jsem si, že existují i nějaké aplikace Camino - věřte mi, nepotřebujete. Cesta je intuitivní, možností plno, jdete civilizací, vždy lze všechno koupit, lidi ochotní vždy poradit.
SÁM NEBO S KAMARÁDY? Bylo nám jasné, že co se týče této stránky dovolené, bude to náročně pro nás všechny. Tolik dní v kuse s někým, koho vídáte párkrát do roka na horách a v hospodě? Ze začátku to bylo složité, každý má své potřeby, své zvyky, své tempo, své zlozvyky a skloubit vše dohromady prostě nejde. Po pár dnech jsme si ale jeli každý svoje, někdo vepředu, někdo vzadu, někdo v kavárně, někdo na obědě, někdy jsme byli spolu a bavili jsme se, někdy jsme si dali sluchátka do uší a šli sami. Na dva dny jsme skupinu roztrhli a pak se zase sešli, to bylo fajn... :) Příště bych šla asi sama.
STRUČNÝ CESTOPIS
1. den - Řekli jsme si, že když už letíme z Vídně, tak si ji trochu prošlápnem, a proto vyjíždíme vlakem o den dříve. Ubytování volíme Jugendherberg Wiena (24€, čtyřlůžkový pokoj), v docházkové vzdálenosti od centra. Zima, vítr, déšť, irish pub a památky...
2. den - ráno letíme do Porta, přivítá nás krásných 30 stupňů, jedeme metrem se ubytovat - Albergue de Peregrinos do Porto (15€), rezervovali jsme raději dopředu a dobře jsme udělali, bylo full. Ubytovaní super, je tady vše, co potřebujete včetně zahrady, doporučuji. Velmi příjemní lidé, tady také kupujeme Credencial (2€), necháváme na recepci bágly a vyrážíme do centra. Jako první se stavíme na oběd - Santa Francesinha, luxusní tradiční portugalské jídlo za 12€! Jíst jedině tady :), pak jdeme obhlídnout nedaleké nádraží São Bento a konečně portské víno(0,05 za 5-7€) a výhled na Ponte Luís! Božské, nepopsatelné, fotky jsou k ničemu, potřebujete to zažít!
3. den - první den Camino, 21km. Shodli jsme se na pobřežní trase Caminho Portugues da Costa, důvod je jednoduchý, chceme se prostě koupat v oceáně! Jdeme z ubytování směr letiště, cesta nic moc, příště bych se napojila na pobřeží rovnou v Portu. Hlavně nepřepálit začátek, po 20km to zabalíme, stočíme se do vesničky Vila Chã a pevně věříme, že budou mít v Albergue S. Mademe čtyři místa volné! Ubytování dopředu neřešíme, pro jistotu jsme si vzali i nafukovací karimatky, kdyby jsme museli spát venku. Ubytování boží (zpětně hodnoceno-nejlepší ze všech), 10€, vše společné. Přivítá nás Edgar, starší dobrovolník. Přepereme nějaké věci a valíme na pláž. V 8 hodin se podává zeleninová polévka pro všechny poutníky za dobrovolný příspěvek. Pokec, vínečko, pohodička...
4. den - Vstáváme po 6 hodině, přibližně jako všichni, ještě je tma. Vyprané věci nám v noci neuschly, byla rosa :), dáváme snídani, všechny vlhké hadry na krosnu a jdeme. Na pláži už potkáváme další poutníky, některé budeme v následujících 10 dnech potkávat pořád dokola. Je příjemné počasí, trasa že začátku trošičku monotónní, zastavujeme u jednoho Albergue, kde nám nabízí kávu za dobrovolný příspěvek, následuje pivečko v nedaleké restauraci a finálních pár km do dalšího ubytovaní. Prostředí se mění, často jdeme po dřevěném chodníku, ale vzdalujeme se od oceánu, procházíme golfové hřiště a skleníky, příroda je pěkná. Odpoledne dorazíme do Albergue Santiago da Costa(15€), klasický společný apartmán s kuchyní, obyvákem a balkony, moc pěkné a útulné, obchod hned vedle. Pláž, pivečko, večeře (rybí restaurace Adega do Agostinho- majitelka nám doporučila a opravdu luxusní). Nicméně je třeba si zvyknout na to, že večeře se tady vaří až od 19:00, do té doby se v restauraci nenajíte... zvláštní zvyk.
5.den - 29km. Budíček v 6:00, vajíčka má snídani. Snažíme se vyjít v 7, opět bez úspěchu. Dneska trošku krize (klasický třetí den), bolí záda, ramena, stehna, nohy, prostě všechno, všichni dáváme sluchátka a vyrážíme. Ve městě stihneme kávičku, zatímco si Martin běží na ubytko pro zapomenutý Credencial! Kolem pláže lemujeme celkem pěkně vily, v městečku Fão dáváme malou zastávku a pospícháme dál. Jde to ztuha, bad day. Procházíme městem Eaposende a v Belinho na žízeň kupujeme pivečko. Přesně na čas oběda narazíme na pizzerii Mónica - nesmíte minout, opravud! Hodně přeplněná restaurace, čekáme chvilku na stůl, ale vyplatilo se! Menu se vybírá z ryby nebo masa, dále zeleninová polévka, pivo nebo víno a nakonec káva. Prosím pěkně tohle vše za 7,5€! Neskutečné, tohle si zapamatujte, levněji se takhle nikde nenajíte! Z města na chvíli zmizíme do přírody, příjemná změna krajiny. Máme za sebou něco přes 20km, celý den se táhne jak smrad, tělo rezignuje, je už celkem pozdě, a tak se díváme po ubytování. Naděje nám svitla ve vesnici Chafé, když přicházíme do Casa Campo do Forno je plně obsaženo. Paní byla tak hodná a zavolala do dalšího nejbližšího ubytování Casa da Carolina, kde pro nás měli 4 volné místa. Naproti je restaurace, takový Fast good, ale vcelku dobrý, čepují Heinken. Závěrečné zdlouhavé 3km do cíle, ale vyplatilo se. Ubytování nenajdete na mapě, ale stojí za to, úžasné (druhé nejlepší). Cena 15€ včetně snídaně. Už nikam nejdeme, není chuť, naštěstí na večeři se podává luxusní zeleninová polévka za 2€ a v lednici si můžeme vzít pivo nebo víno, peníze se hází do kasičky. Sprcha a nohy hore...
6. den - 25km. Tento den jsme si dopředu rezervovali ubytování, volíme Hostel D'avenida přímo na pláži (16€ nebo 20€ podle pokoje). Na snídani je k dispozici džem, pečivo, jablko, vločky a cornflakey. Plánovaný odchod v 7 nám opět nevyšel, terén trochu kopcovitý, ze začátku městem, pak opět kus přírody. Po cestě potkáváme místní kavárničky a obchody. Trasu lze jít i přímo u pláže, pokud by někomu město nevyhovovalo. Drtivá většina městských ulic jsou tvořena z kamenů, které po pár desítkách km začnou být docela protivné, na tom se shodneme snad všichni poutníci. K večeru dorazíme do hostelu a jde se koupat. Oceán nás vítá krásnými vlnami, které si užíváme jako 10ti leté děti, počasí na pohodu, ale horko není. Hostel pro nenáročné, 2lůžkové pokoje.
7.den - 25km. Vyjít v 7 už jsme vzdali, tak alespoň v 7 dáváme budíček. Rychlá snídaně a valíme dál. Ve městě Caminha na portugalsko-španělských hranicích se naše skupina rozpadá. Dva lidi volí dále pobřežní cestu, my ti druzí jdeme směrem do vnitrozemí. Záleží na preferencích, mě už nebavilo pořád jít podél pobřeží, chtěla jsem konečně do přírody. Za den, dva bychom se měli opět vidět v některém z měst. Jdeme rovnou kolem řeky Rio Minho až do města Vila Nova de Cerveria (jdeme po cyklo, doporučuji), kde se ubytujeme v hostelu Pousada de Juventude (17€ včetně snídaně sdílený pokoj 4os, ale jsme tam sami). Ubytování dost v pohodě, prostorné, čisté. Musím přiznat, že mě celkem bolí šlapky na nohou, poslední km už jsem se těšila, až si sednu. Na večeři si uděláme brambory a volí oko v kuchyňce, je tu i pračka a sušička (celkem 6€) a samozřejmě víno, kratičká procházka městem a spát!
8.den - 32km. Snídaně je od 8, tak si trochu pospíme, vyrážíme před 9. Vybrali jsme si středovou cestu za předpokladu, že uvidíme trochu víc přírody a podařilo se. Za pár kroků se dostáváme na most Ponte da Amizame, který nás dostane do Španělska. Procházíme nějakými zahradami, které jsou plné rozmanitých stromů a keřů, a po cestě míjíme spíše menší vesničky. Sem tam narazíme na nějakou kavárnu, ale jinak mrtvo. Výhledy opravdu krásné, nelituji výběru této trasy, splnila mé očekávání. Nás cíl je město Gondomar. Tento den se nám nepodařilo sehnat ani jedno razítko do našeho poutnického příkazu. Ve městě jsme nenašli otevřený obchod (víkend a podvečer), jídlo jsme si dali v bistru Bocaterias Tekes - burger, hranolky, bageta. Nikde nemluví anglický, překvapení. Jídelní lísty jsou pouze ve španělštině, a tak používáme Lens překladač - boží věc, celkem jsme se i zasmáli (viz obr. dole). Po cestě se stavíme do vinárny, kde si dáváme skleničku červeného, nakonec kupujeme celou láhev a smíření se spaním venku zacházíme po trase směr nad město. Dnešní den byl celkem kopcovitý. Ubytování jsme nijak zvlášť nehledali, řekli jsme si, že je ten správný čas přespat venku, využít karimatku! Jdeme ještě pár km a na vykáceném paloučku u cesty se rozhodneme přenocovat, výhled na hory máme pěkný. Kdo by to byl čekal - v průběhu spánku nás probudí namířené světla do obličeje, před námi stojí 4 policisté! Začnou na nás něco španělsky mluvit, pochopíme, že se ptají odkud jsme a jestli jdeme do Santiaga. Jakmile dostanou tyto dvě odpovědi, otáčí se a míří ze svahu dolů. Ospalí naprosto nechápeme a pokračujeme ve spánku.
9. den - 32km. Ráno se nám nechce vstávat, převalujeme se! Nakonec se zvedáme v 9, začneme balit věci a z protějšího luxusního domu vychází žena se psem a lámanou angličtinou se nás ptá, jestli chceme snídani a sprchu. Přijímáme!!! Na dvoře se nám omlouvá za nedorozumění, policii na nás zavolala ona :). Dozvěděli jsme se, že moc turistů tuto trasu do Santiaga nechodí (jak jsme tušili), a tak jsme si přišli podezřelí. Omlouvá se a zve nás domů, na snídani vajíčka, džem, pečivo, med, mléko, sušenky, káva a sprcha. Barák jako kráva a slušně vybavený, na cestu nám sbalí nějaké jídlo a ovoce, dáváme fotku na zahradě a s poděkováním odcházíme. Hustě, zážitek dobrý. Procházíme několika vesničkami, lidé nám přeji šťastnou cestu, od jednoho domorodce dostaneme hrozny. Dorazíme do města Vigo, kde se scházíme opět se spolucestujícími. Oběd v restauraci A Pousada do Counto, dobré. Před námi je cesta do města Redondela. Za městem se napojíme na pěknou trasu lesíkem, která se táhne až do města. Nohy bolí od kyčle až po prsty, bída. Ubytko jsme odpoledne řešili přes tel. v Albergue Santiago de Vilavella (15€) - kuchyňka, velký společný prostor na spaní, ale malý prostor ve spacích kupéčkách. Vše čisté, pračka a sušička. Na netu jsem našli i nějaké přímo poutnické za 8€ na nějaké faře nebo kde, ale rezervace nebyla možná a pak už jsme ho ani nehledali. Večer jsme šli do obchodu do centra, byl to kousek, ale paty mě bolely jak kdyby to bylo 10km. Pak jsme zašli na pivo a něco malého na jídlo do baru na rohu u ubytování - Don Vinarius - nikdy tady nechoďte, byla to chyba. Obsluha, kuchyň, pivo, všechno na pi. :(
10.den -20km. Dneska pohoda, oddechový den, tělo si zaslouží. Trasa že začátku městem, pak se pomalu přesuneme do přírody, střídá se asfalt, kámen a šotolina. Jdeme po hlavní trase z Porta, tady už je mnoho poutníků. Míjíme několik stánku s razítky a suvenýry, teren mírně kopcovitý. Nás cíl je město Ponteverda, kde hledáme ubytování až na místě, je jich tu celkem dost, nakonec volíme Albergue Aloxe 15€ přímo na trase, fajne ubytování, prostorné doporučuji. Nemají tady ale sporák, pouze mikrovlnku. Vyrážíme do města, na náměstí si dáváme víno, pizzu, kávu...
11.den - 20km. Ráno sedíme na postelích jak mumie a řádně ošetřujeme naše znavené spodní končetiny, nějaké puchýře se objevily, plosky jsou vždy ráno trochu opuchlé, prvních pár kroků bolí. Původně jsme chtěli zbývající km rozdělit na 2 dny, ale vzhledem k tomu, že máme dostatek času, volíme volnější tempo a 65km rozdělujeme do 3 dnů, na pohodu. Na cestu vyrážíme s dalšími desítky poutníků. Cesta je pěkná, příjemná, střídá se město, vesničky a příroda. Končíme ve městě Caldas de Reis v ubytování Albergue Alecer (13€), ubytování příjemné s venkovním posezením, bez vybavené kuchyně, pouze příbory a mikrovlnka. Na přespání fajn, rezervovali jsme dopředu. Nedaleko je centrum města, obchody a restaurace. Útulné městečko.
12.den - 28km. Trochu máknem, abychom další den už to do Compostely neměli daleko. Docela mě překvapilo, že celkově trasa podél hlavní cesty je plná zeleně, příroda je úžasná, hlady ani žízní nikdy nestrádáme, cestou vždy potkáme dostatek kaváren, obchodů a restaurací, stačí si pouze vybrat. Od té doby, co jsme se napojili na hlavní trasu už se na ubytko díváme předem, ve městech jich je sice dost, ale různé ceny a hodně poutníků. Rezervovali jsme přes tel. Pension Areál - (15€ dvoulůžkové pokoje se sdílenou koupelnou). Ubytování je úplně mimo, nikde nic, kuchyň taky není, pouze na přespání. Přes den místy mrholilo, večer už je chladno a vlhko. Posledních 5km na ubytko už je celkem utrpení pro nohy, hlavně teda paty tentokrát :). Chtěly by si odpočinout aspoň na den, dostávají celkem zabrat, ale jsme stateční! Večer rychlá sprcha a spát.
13.den - 17km, finále! Od rána prší :(! Ale jsme rádi, že jsme měli do tohoto dne krásné počasí, takže bereme pláštěnky a jde se. Celý den jsou přeháňky, místy docela fajně svítí i sluníčko. Opět příjemná trasa přírodou a vesničkami, zanedlouho už je vidět ona katedrála, náš cíl! Po obědě dorazíme do centra, pár fotek před katedrálou, zasloužené čepované a jdeme si pro certifikát (5€ včetně tuby), skoro vůbec nečekáme. Teď už jen nakoupit suvenýry, poslat pohledy, večeře a ve 21:30 sedáme do autobusu směr Madrid (27€), cesta trvá 9 hodin, mazec, a musíme mít roušky. Ubytování jsme řešili na večeři, celkem drahota ten Madrid!
14. den - Madrid. Ráno v 9 nás naštěstí už vzali na ubytování Pension Apolo XI (30€/noc/osoba) přímo v centru města, doporučuji (bez kuchyně). Chvíli jsme si dáchli po té cestě busem a vyrážíme do města na památky, není toho mnoho, ale víte co? Madrid je naprosto krásný, opravdu jsem velice mile překvapená! Zítra slaví kamarád 30 narozeniny a shodou okolností jsme večer narazili na Plzeň a nějaké hospodě, kde trávíme zbytek noci.. víte, co je husté? Že se tady lijou panáky až na stole přímo z lahve, s mírou si nedělají hlavu, většina panáků končí přelitím na stole :) pijem italskou pálenku Grappu (no, slivovice to není...) O půlnoci slavíme narozeniny, dortík, svíčka, šáňo a ráno pěkná kocovina, co si budeme povídat.
15.den - ZOO Madrid (25€). Jdeme tam pěšky, asi 7km. Celkem maličká kupodivu, ale mají tady delfíny a pandy! Kdo může říct, že viděl vystoupení s cvičenými delfíny? My ano! Fakt dost dobré. Nicméně jídlo si přineste s sebou, samý fast food, restaurace přeplněné, všude řvou děcka a všechno je předražené, to kazilo dojem. Po cestě zpět jsme si dali kebab, sbalili jsme si věci a konečně zítra domů!
16.den - DOMŮ! Ráno trochu zmatky, na letiště jsme museli 2x přestoupit na metru, ještě, že je všechno popsané s šipkami jak pro debily, jinak bychom tam byli do teď. Letiště velké, než jsme se dostali ke gateu, celkem jsem se prošli. Sedáme do letadla, ve Vídni do busu... a pak do auta a pak otevřu dveře a jsem doma. Musím říct, že to byla snad první dovolená, ze které jsem se těšila domů :).
Jak se ti cestopis líbil?
Iksdecko procestovala 8 zemí světa světa, nejvíce Evropu. Na Cestujlevne.com se přidala před 3 lety a napsala pro tebe 3 úžasné cestopisy.
Zobrazit profil2 komentáře
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Tak tuto trasu jsem dal také - akorát že vlakem ..
Tohle by fakt nebylo pro mě navrch při pohledu na fotky nevidím na té trase nic zvláštního k vidění !
Jo a ze Santiaga jede do Madridu rychlovlak AVE a když se to koupí v předstihu není to ani až taková cenová raketa ..
Tak tuto trasu jsem dal také - akorát že vlakem ..
Tohle by fakt nebylo pro mě navrch při pohledu na fotky nevidím na té trase nic zvláštního k vidění !
Jo a ze Santiaga jede do Madridu rychlovlak AVE a když se to koupí v předstihu není to ani až taková cenová raketa ..
Super cestopis, díky!
Co přesně máš za boty? Camino (Frances) jsem šla v trailových Inov-8 Roclite 270 a byly super, měla jsem troje, nachozeno tisíce km, bohužel už je nedělají. Mám teď Altry Lone Peak 6 a myslím, že na chození po kamenech a šutrech by byly fajn, jsou výrazně měkčí. Jen mají nulový drop. Takže nevyžádaný tip, kdybys chtěla znovu vyrazit.
Super cestopis, díky!
Co přesně máš za boty? Camino (Frances) jsem šla v trailových Inov-8 Roclite 270 a byly super, měla jsem troje, nachozeno tisíce km, bohužel už je nedělají. Mám teď Altry Lone Peak 6 a myslím, že na chození po kamenech a šutrech by byly fajn, jsou výrazně měkčí. Jen mají nulový drop. Takže nevyžádaný tip, kdybys chtěla znovu vyrazit.