Princovy ostrovy: malý kousek rozmanitého Turecka
Stačí půlhodina plavby z Istanbulu a ocitnete se v jiném světě
Cestopis z roku 2010 napsal divan
Pozdě, ale přece
I když se moje cesta uskutečnila už v září 2010, až teď jsem se pustil do psaní cestopisu. Proto to pozdě, ale přece. Tehdy jsem se vypravil za mým tureckým kamarádem. Nechal jsem na Aydinovi jako na domorodci, ať něco vymyslí a někam mě vezme :-). Takže kromě domluvy termínu, obstarání letenek a busu na/z letiště v Mnichově jsem žádné zvláštní přípravy nedělal. Aydin bydlí poblíž centra Ankary. Na tamním letišti jsem se při letu tam i zpět skoro bál, jak bylo téměř liduprázdné.
Ubytovat se bylo mírně dobrodružné. Aydin těsně před mou cestou navštívil ČR a pár dní u nás bydlel. Plánovaný přílet do Istanbulu měl o pár hodin později než já do Ankary, do které ho pak ještě čekala několikahodinová cesta busem. Dal mi klíč od bytu a plánek pro taxikáře s tím, že se mám zabydlet a počkat na něj. Jen mi zapomněl říct, ve kterém bytě bydlí. A na dveřích neměl jmenovku. Naštěstí bydlí v menší bytovce s +- 22 byty. Vypadal jsem jako bytový zloděj, ale po pár pokusech jsem to s pomocí sousedů zvládl.
Téměř liduprázdné letiště v hlavním městě Turecka
Seznam mezinárodních odletů pro příštích 24 hodin má 13 (!) položek
V hlavním městě Turecka jsme strávili 2 dny. Pak jsme se přesunuli na 3 dny do Kappadocie, z ní na otočku zpět do Ankary, z které jsme zamířili do Istanbulu. Z něj na Princovy ostrovy - právě o těch se trochu rozepíšu. Po návratu z ostrovů ještě procházíme Istanbul, jedeme busem do Ankary a druhý den už odlétám.
Vzhůru na Princovy ostrovy
Po dlouhém dni stráveném poznáváním krás Istanbulu nasedáme kousek od Galatského mostu v přístavišti Karaköy na loď.
Plujeme Zlatým rohem od Galatského mostu, v dálce Galatská věž
Poblíž Galatského mostu
Plujeme odhadem 20 minut, pak jedeme nějakých 20 minut dolmušem a v přístavu (pravděpodobně Bostancı, ale nejsem si 100 % jistý), který leží v asijské části Istanbulu, čekáme na loď, která nás dopraví na jeden z Princových ostrovů. Jedná se o devět malých až miniaturních ostrovů v Marmarském moři, na dohled od Istanbulu. Obydlené jsou čtyři z nich. Našim cílem je druhý největší z nich - Heybeliada. V přístavu čekáme nejen na loď, ale také na kamarádova kamaráda Fatiha, který doplouvá víceméně denně do práce v Istanbulu. U něj budeme bydlet. Seznamujeme se a po 30-40 minutách plavby přistáváme. Už je pozdě večer a tma, stoupáme od přístavu do vyšších poloh a za chvíli jsme doma. Čeká nás večeře o několika chodech, protože k Fatihovi přijela před pár dny shodou okolností na návštěvu matka a když už se to tak sešlo, uvařila/upekla/usmažila pro návštěvu spoustu dobrot :-). Výhledy z balkónu jsou úžasné: kolem je skoro absolutní ticho a jen tu a tam nějaké to osvětlené okno nebo lampa, zatímco přes moře, všude kam oko dohlédne, se rozkládá pulsující zářící Istanbul.
V dálce září Istanbul
Brzy ráno slyšíme hlasitou hádku končící bouchnutím dveří. Když vstaneme, říká nám Fatih, že matčina návštěva skončila. Dopadla údajně tak, jako skoro vždycky... Po snídani nastala chvíle na prohlídku ostrova z balkónu:
Heybeliada z balkónu
Heybeliada z balkónu
Heybeliada z balkónu: na kopci stojí bývalý pravoslavný seminář*
- * K fotce výše: jde o řecký pravoslavný klášter z 11. století, ve kterém se nachází zaniklý hlavní řecký pravoslavný seminář v Turecku. V roce 1971 byla Ústavním soudem Turecka prohlášena část zákona o soukromých univerzitách za protiústavní. Následně se všechny soukromé vysoké školy buď staly součástí státních vysokých škol, nebo byly zrušeny. Vedení semináře odmítlo stát se součástí Istanbulské univerzity a následně byl seminář uzavřen.
Vyrážíme na pěší výlet kolem ostrova. Heybeliada i ty další jsou úžasné mj. tím, že na nich nejezdí auta. Kromě policie, sanitek, hasičů apod. Jezdí se na kole, někteří turisté v kočáře taženém koňmi. Chodí se hodně pěšky. Auta by se tam nevlezla a neměla by ani praktický smysl, ostrovy jsou malé. Heybeliada má rozlohu jen asi 2,4 km2. Žádné troubení, smrad z výfuků. Je snadné si na to zvyknout. Na ostrovech bydlela smetánka nebo zde měly (příp. stále ještě mají) bohaté rodiny z Istanbulu letní byty. Jeden z domů, kolem kterého jsme šli, patřil rodině nositele Nobelovy ceny za literaturu Orhana Pamuka. Trávil zde v dětství/mládí nejedno léto. Na ostrově je poměrně hodně stromů a zeleně. Několik fotek z procházky kolem ostrova:
V pozadí je v oparu nekonečný Istanbul
Jdeme pěšky, ale někteří se vezou
Prohlížíme si řecký pravoslavný kostelík
Prohlížíme si řecký pravoslavný kostelík
Tam si chci zaplavat
Splněno
U moře se pustíme do řeči s místním důchodcem, já za pomoci mých dvou tlumočníků. Když zjišťuje, že rád sbírám houby a že v Česku je to běžný "sport", nadchne ho to. Je totiž taky houbař! V Turecku dost výjimka. Zve mě, ať přijedu v listopadu, to nejvíc rostou, že spolu vyrazíme :-). Milé, rád bych, snad někdy... V diskusi jsme si pomáhali atlasem hub ve švédštině, který pohotově přinesl z domu. Jdeme dál přes městečko do přístavu. Původní domy jsou vesměs jen dřevěné.
Domek jak z pohádky
Na ostrově je poměrně hodně zeleně
Nábřeží
Plujeme na ostrov Burgaz. V minulosti měl, stejně jako okolní ostrovy, pestré národnostní složení: Arméni, Židi, Turci, Řekové; všichni zde zanechali svou více či méně viditelnou stopu. Obcházíme Burgaz, doprovází nás smečka toulavých psů. Vypadají hrozivě, ale Fatih říká, že jsou neškodní. Kdyby dělali problémy, udělali by s nimi krátký proces.
Doprava je ekologická
Máme doprovod
Burgaz
Burgaz
Burgaz
Burgaz
Jsme unavení po dlouhém dnu, těším se do postele. Bude to naše druhá - a poslední - noc na Heybeliadě. Ráno se loučíme s Fatihem. Ostrovní klid a mír necháváme za zádí lodi, pulsující Istanbul a další část naší cesty se rychle přibližuje.
EDIT: co se týče cen, tak v podstatě jedinými náklady výletu Istanbul - Heybeliada - Burgaz - Heybeliada - Istanbul bylo několik přejezdů lodí a jeden dolmušem. Každá jednotlivá cesta stála několik desetikorun. K tomu trocha jídla a pití na ulici. Ubytování ani "hlavní" jídla jsme na tomto výletě řešit nemuseli. Návštěva některého z Princových ostrovů se dá v klidu zvládnout za den a můžu ji jen doporučit. Je to jako zastavení v čase, ve srovnání s hektickým Istanbulem život na ostrovech plynul poklidně, byl to skvělý relax. Pokud máte víc času, zůstat alespoň na 1 nocleh určitě stojí za to.
Jak se ti cestopis líbil?
divan procestoval 22 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 5 lety a napsal pro tebe 8 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil4 komentáře
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Často sním o návštěvě Princova ostrova, ovšem ne zde v Marmarském moři, nýbrž ve Guinejském zálivu. Nicméně tento zajímavý cestopis mi dal vzpomenout na Princovy ostrovy turecké.
Kdysi v roce 2014 jsem to pojal jako první týdenní návštěvu Turecka, ale začal a skončil jen v Istanbulu. Tehdá ještě i s návštěvou couchsurfers na obou březích bosporského průlivu. A na minimálně dva ostrovy (Kinaliada a Büyükada) jsem se vydal v rámci jednodenního výletu prostřednictvím ferry z Kadiköy. Pěkné výhledy i hezká zákoutí, turecké dřevěné domky až paláce, příjemná atmosféra. Také uznávám, že možná strávit tam dva tři dny by nebyl vůbec špatný nápad. Burgazada, Heybeliada možná někdy příště, kdo ví?
Často sním o návštěvě Princova ostrova, ovšem ne zde v Marmarském moři, nýbrž ve Guinejském zálivu. Nicméně tento zajímavý cestopis mi dal vzpomenout na Princovy ostrovy turecké.
Kdysi v roce 2014 jsem to pojal jako první týdenní návštěvu Turecka, ale začal a skončil jen v Istanbulu. Tehdá ještě i s návštěvou couchsurfers na obou březích bosporského průlivu. A na minimálně dva ostrovy (Kinaliada a Büyükada) jsem se vydal v rámci jednodenního výletu prostřednictvím ferry z Kadiköy. Pěkné výhledy i hezká zákoutí, turecké dřevěné domky až paláce, příjemná atmosféra. Také uznávám, že možná strávit tam dva tři dny by nebyl vůbec špatný nápad. Burgazada, Heybeliada možná někdy příště, kdo ví?
Díky, těší mě, že tě cestopis zaujal. Možnost strávit na Heybeliadě dvě noci byla super. Úžasný klid a výrazně zpomalený čas ve srovnání s hektickým a přelidněným Istanbulem. Navíc nás dva noclehy na ostrově stály jen sedmičku nebo dvě vína jako pozornost pro Fatiha a měli jsme to s bonusem v podobě jedné celkem opulentní domácí večeře. I celodenní (možná i půldenní) výlet na jeden nebo dva z ostrovů za to určitě stojí.
Díky, těší mě, že tě cestopis zaujal. Možnost strávit na Heybeliadě dvě noci byla super. Úžasný klid a výrazně zpomalený čas ve srovnání s hektickým a přelidněným Istanbulem. Navíc nás dva noclehy na ostrově stály jen sedmičku nebo dvě vína jako pozornost pro Fatiha a měli jsme to s bonusem v podobě jedné celkem opulentní domácí večeře. I celodenní (možná i půldenní) výlet na jeden nebo dva z ostrovů za to určitě stojí.
Kdysi dávno, ještě před panem Langerem, ještě v době drahých letenek do Istanbulu, jsem tam byl. A nic moc. Koupání neexistovalo, sezóna medúz. Asi smůla. Na víc než denní výlet bych to nepodnikal.
Kdysi dávno, ještě před panem Langerem, ještě v době drahých letenek do Istanbulu, jsem tam byl. A nic moc. Koupání neexistovalo, sezóna medúz. Asi smůla. Na víc než denní výlet bych to nepodnikal.
Díky za názor. Každý máme zkrátka jiné zážitky, jiné preference a očekávání. Já tam byl přelom září/říjen, líbilo se mi tam, medúzy tam nebyly a zaplaval jsem si. Ale i kdybych si nezaplaval, nevadilo by mi to. Pokud byla vaše priorita koupání, tak Istanbul a okolí možná není ta úplně nejlepší destinace.
Díky za názor. Každý máme zkrátka jiné zážitky, jiné preference a očekávání. Já tam byl přelom září/říjen, líbilo se mi tam, medúzy tam nebyly a zaplaval jsem si. Ale i kdybych si nezaplaval, nevadilo by mi to. Pokud byla vaše priorita koupání, tak Istanbul a okolí možná není ta úplně nejlepší destinace.